Zvolené téma obsahuje celkem 27 odpovědí. Do diskuze (10 hlasů) se naposledy zapojil uživatel  Štěpán Průcha a poslední změna proběhla 4 týdnů, 1 den.

  • Autor
  •  Jiří Pihera 
    Účastník

    Chcete nechávat i v 21. století vaše peníze vydělávat bance?

    Co dělají s vašimi penězi BANKY ?

    Běžné účty – úrok 0% p.a.

    Spořící účty – úrok od 0,01% – 1% p.a.

    Termínované vklady – pouze banky, ne spořitelní družstva a záložny

    1 rok od 0,01% – 1,05% p.a.

    2 roky od 0,01% – 1,15% p.a.

    ….

    Každý potřebuje mít nějakou sumu peněz na běžném účtu (minimum) a malou část na spořícím účtu (železná rezerva – nejčastěji 2-3 násobek měsíčních výdajů).

    Další peníze by již měly být v nástrojích, které se buď rovnají inflaci nebo vydělávají více.

    Průměrná meziroční inflace se dlouhodobě pohybuje v roce 2017 od 2-2,7% p.a., ale reálná inflace je cca dvojnásobná.

    Proto musíme hledat nástroje, které vydělávají v průměru alespoň 4% p.a.

    Neznamená to, že všechny nástroje musí mít 4% p.a. a více, ale průměr všech investic by měl být min. někde kolem 4%.

    Co lze dnes doporučit?

    Co nejčastěji využívají klienti – podílové fondy (nejčastěji vyvážený profil – cca 3-6% p.a.); konkrétní firemní dluhopisy ideálně s dividendou (cca 4-9% p.a.); realitní fondy; pronájmy nemovitostí (průměrný výnos cca 4% p.a.); svěřenské fondy (cca 6-9% p.a.), obchodování na burze (pouze s velmi dobrými zkušenostmi) a další možné nástroje (je jich mnoho).

    DOPORUČENÍ – PORAĎTE SE S ODBORNÍKEM !!!

    0

    1
     | Napsat autorovi
  • Profile photo of Anonymní

    Ha, článek č.2 je zde.

    1

    0
     | Napsat autorovi
  •  Ivan Špirakus 
    Účastník

    Firemní dluhopisy s dividendou ? co to jako je ???

    tak toho „Odborníka“ bych tedy chtěl vidět ….. :)

    1

    0
     | Napsat autorovi
  •  Jiří Pihera 
    Účastník

    Pokud potřebují společnosti získat peníze, vydání dluhopisů je jedním ze způsobů, jak to udělat. Dluhopis přitom funguje jako určitá půjčka mezi společností a investorem.

    Investor souhlasí s tím, že dá společnosti předem specifikované množství peněz na předem určenou dobu. Na oplátku dostává pravidelné úrokové platby (takzvané kupóny) ve stanovených intervalech, pokud se nejedná o dluhopis s nulovým kupónem (takzvaný zero-coupon bond). V okamžiku, kdy půjčka dosáhne své splatnosti, investor dostane své původně vložené peníze zpátky.

    0

    1
     | Napsat autorovi
    •  Vašek Kott 
      Účastník

      Jestli reagujete na Ivana Š., tak jste pořád neodpověděl :)

      1

      0
       | Napsat autorovi
    •  Štěpán Průcha 
      Účastník

      Hm, to je silný odbornický kafe :-) Ten článek vyšel v nějaké příloze „Finanční rádce Blesku“? Na 5. stránce regionálního vydání Horní Dolní?

      V každém případě je fajn, že má Váš původní článek pokračování, těším se na další.

      Ale teď vážně, jestli jsem Vás příliš neurazil – co znamená, že „reálná inflace je cca dvojnásobná“?

      1

      0
       | Napsat autorovi
      •  Ondřej Záruba 
        Účastník

        Zřejmě myšleno, že má člověk jinak poskládané spotřební koše. Třeba můj táta bez ohledu na lékařská doporučení holduje nadprůměrně máslu:-)Jeho inflace tak je určitě vyšší než moje, když jsem ušetřil tolik peněz za dopravu díky UBERu. Každý jí máme prostě jinou.

        1

        0
         | Napsat autorovi
        •  Štěpán Průcha 
          Účastník

          Ondřeji, samozřejmě, že každý máme jiný koš. Mám radost, když je inflace tažena tabákovými výrobky a alkoholem, protože žiji nudným střízlivým životem. Ale pan Pihera píše o tom, že skutečná inflace (pro všechny potenciální klienty) je dvojnásobná oproti údajům udávaným oficiálními místy. A tomu nerozumím. Jako by nás snad podváděli …?

          1

          0
           | Napsat autorovi
          • Profile photo of Anonymní

            dnes je skutečná inflace mezi 12-17%:

            http://www.kurzy.cz/makroekonomika/inflace/

            0

            1
             | Napsat autorovi
          •  Štěpán Průcha 
            Účastník

            Fakt nechápu. Zkuste své myšlenkové pochody objasnit, možná se pak v ČSÚ a Eurostatu chytnou za nos.

            0

            0
             | Napsat autorovi
          •  Jiří Pihera 
            Účastník

            Do statistik inflace se počítá průměrný spotřební koš (tak aby se to líbilo lidem), ale 90% obyvatel si každý den kupuje jídlo, oblečení, drogerii,… ale ne už tak často elektrospotřebiče, auta,…

            0

            0
             | Napsat autorovi
          •  Štěpán Průcha 
            Účastník

            Ano, to je pravda. I proto mají potraviny váhu 181, drogerie 10 a auta (včetně motocyklů a ojetin) 34 promile. Kremace pak 1,42.

            Máte pocit, že je některá z těchto vah pro 90 % obyvatel mimo realitu, že si dovolíte stanovovat \“reálnou inflaci\“?

            Troufnu si tvrdit, že automobily v posledních letech zrovna spíše zdražovali, takže ta Vaše \“reálná inflace\“ by měla být v tom případě nižší než udávaná ČSÚ.

            Ještě technická – těch nebohých 10 % obyvatel si musí auta kupovat každý den? To je celkem otravné.

            1

            0
             | Napsat autorovi
          •  Roman Kolář 
            Účastník

            Ten proces výpočtu je daleko složitější, je do něj vybráno x druhů zboží a služeb zařazených do skupin a tento soubor se ještě v čase upravuje a to včetně nového posouzení těch indexů, o kterých píše Štěpán. Zjišťuje se to měsíčně a napříč celou republikou, provádí to terénní pracovníci, kteří nad sebou mají další kontrolu.

            Na téma spotřebních košů a inflace jsem vedl jinde (podotýkám, že s lidmi mimo obor) poměrně dost diskuzí a většina lidí o tom má dost zkreslené představy, včetně těch, že je vše záměrně manipulováno…

            1

            0
             | Napsat autorovi
          •  Štěpán Průcha 
            Účastník

            Nejvtipnější mi přijde lamentování nad tím, jak udávanou inflaci snižují klesající ceny lokomotiv :-)

            1

            0
             | Napsat autorovi
          • Profile photo of Anonymní

            za poslední rok se zvýšila cena zelí o 100%, masa o cca 30%, másla o 50%. Myslíte, že nějaká cena aut zvýšená o(v koši spotřebitele) 0,5promile obyvatele zajímá?????????

            Jste ekonom teoretik, jako za rok vyprodukují university xy deseti tisíců…. kolik měsíčně si Vy pane Průcho koupíte aut, másel, kil masa, ovoce, vody, …… ??

            O zvyšování cen potravin, energie se NIKDE nepíše a nemluví. Sice máme levnější auta, dovolenou, ale kolik jich využijeme ročně?

            0

            2
             | Napsat autorovi
          •  Štěpán Průcha 
            Účastník

            Ano, knedlo zelo vepř asi přes rok podražilo :-) Jsem teoretik, zatímco pan anonym je zase naprostý praktik, který nikdy nekoupil ani nekoupí auto ani jízdní kolo. Takový styl diskuze může slavit úspěch před místní samoobsluhou nebo v restauračním podniku čtvrté cenové.

            Energie zajímají i statistiky – ve spotřebitelském koši mají váhu 100 promile.

            1

            0
             | Napsat autorovi
          •  Roman Kolář 
            Účastník

            Anonym: Nejde o to kolik, ale jaký zaujímají poměr. Jistěže každý má trochu jiný spotřební koš a tedy zdražení určitých věcí se každého jinak dotkne. A do toho se ještě promítá také jeho „úprava“ mzdy. Nemůžeme inflaci ale počítat ze spotřebního koše „někoho“, ale ze solidního statistického vzorku. A tak se to dělá, včetně toho, že se pravidelně upravuje i ten koeficient.
            Zřejmě jste tím chtěl říct, že nejvíce se taková úprava cen v jídle a energiích dotkne spíše nízkopříjmového člověka, protože ten prioritně musí řešit bydlení, energie, jídlo a na ty ostatní věci mu třeba tolik nezbývá. Vzrostou-li ceny v těchto položkách, pak „jeho inflace“ bude pochopitelně větší, než inflace toho, kdo utrácí „napříč“ těmi nakupovanými záležitostmi. U někoho jiného to bude zase přesně naopak. Nelze ale přece napsat, že skutečná inflace je dvojnásobná, protože tak to prostě není.

            1

            0
             | Napsat autorovi
    •  Ivan Špirakus 
      Účastník

      Nespletl jste si server pane Pihero ?

      1

      0
       | Napsat autorovi
    •  Jan Skrbek 
      Účastník

      Tak kupón chápu, ale dividenda u dluhopisu je u me novum

      0

      0
       | Napsat autorovi
  •  Vašek Kott 
    Účastník

    Proč jste to sem dal?

    1

    0
     | Napsat autorovi
    •  Jiří Vařečka 
      Účastník

      Pan Pihera nám zřejmě chce dokázat, že opravdu rozumí investicím a také nabídnout (asi) firemní dluhopisy, se kterými se nyní roztrhl pytel a není den, kdy by mi jejich prodej nebyl nabídnut.


      Já jen nerozumím tomu, proč si tyto společnosti nepořídí peníze levněji od bank, když jednotlivým investorům je nabízeno 10 – 12 a i více procent (+ v tom je jistě i provize zprostředkovatele).


      Něco mi zde nesedí

      :-(

      0

      0
       | Napsat autorovi
      •  Štěpán Průcha 
        Účastník

        Pane Vařečko, dovolím si tu uvést příklad, proč firemní dluhopisy nemusí být podvod – pokud jako podnikatel máte velké plány a relativně malé vlastní zdroje, tak se s Vámi v bance bavit nebudou. Ale v momentě, kdy bance ukážete jiné cizí zdroje (a na opačné straně bilance peníze na účtu), tak se banka již může začít zajímat. Toto platí typicky pro developery, investory do nemovitostí, ale obdobně i pro jiné segmenty.

        Analogicky též u hypoték – když banka nepůjčí na 100 % LTV, tak si zájemce vezme úvěr od stavební spořitelny za 5 % (v budoucnu možná od lichváře za 15 %) a banka mu pak ochotně těch zbývajících 80 % za sazbu 2 % půjčí. WACC v takovém případě je 2,60 resp. 4,60 %. I zde platí, že aby dostal levný úvěr a projekt mohl zrealizovat, tak si musí nejprve půjčit draze. Varianta, že by si nejdříve našetřil, samozřejmě také existuje :-)

        0

        0
         | Napsat autorovi
        •  Jiří Vařečka 
          Účastník

          Děkuji za vysvětlení, jen je zde tedy ještě otázka těch drahých peněz od bank. Jak moc jsou drahé?

          Já se přiznám, nevím za kolik by to takový developer dostal, ale pochybuji, že by to bylo s úrokem 30% a více ročně.

          Pokud jsem ale zjišťoval v těch nabídkách, které jsem dostal, tak nabízeli 10 – 12% roční zhodnocení + 15 – 20% (a i víc) za získání klienta – investora. To je podle mne hrozně vysoké číslo.

          Plus, to jsem tam nenapsal, že se docela děsím toho, v jakém velkém množství se to poslední dobou, tak 6 měsíců, hodně rozmohlo a také že to nejsou vždy zcela průhledné firmy.

          V tomto případě je potřeba býti opravdu ve střehu a ještě více platí „Prověřuj a potom důvěřuj“.

          0

          0
           | Napsat autorovi
Reklama

Pro reakci na tento článek se musíte přihlásit.

Partneři


Chcete zde mít své logo?

Příhlásit se jménem a heslem

nebo    

Forgot your details?

Create Account