Zvolené téma obsahuje celkem 24 odpovědí. Do diskuze (16 hlasů) se naposledy zapojil uživatel  Tereza Novakova a poslední změna proběhla 7 roky, 1 měsíc.

  • Autor
  •  Tereza Novakova 
    Uživatel

    Dobrý den,

    chci se zeptat jaký je reálný výnos (v korunách)z IŽP, pokud budu měsičně dávat 1000 korun pouze na spoření po dobu 20, 30 a 40 let, například při strategii 40% vyvážené a 60% dynamické?

    Dá se na tom z dlouhodobého hlediska o tratit (samozřejmě pokud se nestane něco hodně nepředpokládaného – nějaká velká krize…), nebo je to ve většině případů ziskové?

    0

    0
     | Napsat autorovi
  •  Michal Soukup 
    Uživatel

    To záleží na mnoha dalších faktorech – na poplatcích za administraci, rozdíl v nákupní a prodejní ceně, počáteční náklady pojišťonvy na získání klienta. Dále závisí na tom – jak konkrétně vypadá ta vyvážená a dynamická varianta (od které pojišťovny, zda je s aktivní správou…atd…)

    Takto od boku si netroufám odpovědět…Finanční poradenství není o mluvení v obecných rovinách (Váš příspěvek), ale o konkrétních řešeních konkrétních problémů…

    0

    0
     | Napsat autorovi
  •  Tereza Novakova 
    Uživatel

    Tomu rozumím a dokážete odpovedet alespon na 2. otázku? pokud bude smlouva na 20, 30…let?

    Děkuji

    0

    0
     | Napsat autorovi
  •  Václav Šplechta 
    Účastník

    Dobrý den,

    v případě IŽP od UNIQA by v obou případech měl být člověk „v plusu“ i při průměrném zhodnocení 1,1%. Obecně se dá říct, že by na horizontu 20 a více let měl být člověk v případě pravidelných vkladů ve výraznějším plusu.

    Ale popřemýšlejte, jestli opravdu chcete řešit spoření zrovna pomocí IŽP, nebyly by vhodnější OPF, nebo Conseq …

    0

    0
     | Napsat autorovi
  •  Tereza Novakova 
    Uživatel

    Dobrý den,

    mockrát děkuji za odpověď…chci se ještě zeptat, jaký máte názor na to, že ižp bude bráno s příchodem důchodové reformy, jako plnohodnotné spoření? myslíte si, že tomu tak opravdu bude?

    Děkuji

    0

    0
     | Napsat autorovi
  •  Jan Rettich 
    Uživatel

    To by me zajimalo, od koho jste toto slysela?

    0

    0
     | Napsat autorovi
  •  Aleš Brabenec 
    Uživatel

    Jestli si člověk může odkládat 1 000 Kč měsíčně, můžeme jít do podílových fondů napřímo a levnějším způsobem než přes pojišťovnu. Např. u Kooperativy není zdvojený poplatek. Jediným problémem zde jsou první dva nulové roky, které celkovou efektivitu produktu snižují (samozřejmě plus další poplatky, které zde byly zmíněny).

    0

    0
     | Napsat autorovi
  •  Jaroslav Pelant 
    Uživatel

    Aleši a co mimořádný účet?

    0

    0
     | Napsat autorovi
  •  Vít Suchý 
    Účastník

    Já bych se nejdříve paní Novákové zeptal, jakou funkci má ono IŽP plnit. Pokud jen spořící, tak doporučím otevřít net a počíst si o nevhodnosti IŽP jako spořícího nástroje…

    A pokud navíc hledá i garance, doporučím si počíst na netu i o upozornění na všeobecná rizika spojená s investováním a garančními systémy…

    0

    0
     | Napsat autorovi
  •  Tereza Novakova 
    Uživatel

    nehledám 100% garanci, to určitě ne, ale spíš se ptám, jestli, když se nestane něco opravdu neočekávatelného, tak by to nemělo býti prodělečné, ale naopak…

    0

    0
     | Napsat autorovi
  •  Jaroslav Pohl 
    Účastník

    Paní Nováková, troufám si říct, že snad každý účastník tohoto webu Vám investice přes IŽP nedoporučí. Já to klientům vysvětluji velice jednoduše. Každý produkt má plnit svoji prioritní funkci. IŽP má prioritní funkci (jako jiné pojistky) krýt rizika.

    Navíc, pokud zkrachuje investiční společnost (správce), tak to klientovi „nikterak“ nevadí, protože správu fondů převezme jiný investiční správce. Pokud zkrachuje pojišťovna, tak prostředky naspořené v IŽP spadají do majetku pojišťovny, protože v účetních rozvahách je to součást kapitálu pojišťovny. Pak se může i klient s těmi prostředky v nejhorší situaci rozloučit, když o tom rozhodne správce konkurzní podstaty.

    A teď se můžeme bavit o poplatcích (TER), m.FEE pojišťoven apod.

    Hezký den.

    0

    0
     | Napsat autorovi
  •  Jaroslav Pelant 
    Uživatel

    Pane Pohle ve svém příspěvku jste uvedl, že může pojišťovna zkrachovat. Vysvětlete mi co by se muselo stát, aby zkrachovala a jestlipak vůbec víte jak jsou pojišťovny proti krachu zajištěny?

    0

    0
     | Napsat autorovi
  •  Martin Viktora 
    Účastník

    Zkrachovat může samozřejmě jakákoliv společnost, včetně pojišťoven. Riziko lze určitě snížit ale ne odstranit. Základní princip fungování pojišťovny je v rozložení rizika mezi více účastníků pojištění. Vlastně jde o jakousi „dohodu“ mezi pojištěnými, že když se jednomu něco přihodí, ostatní (kterým se pojistná událost nepřihodila) mu škodu uhradí. A to z rezerv, které si podle domluvy postupně ukládají. Tato skupina lidí, kteří se rozhodli vzájemně sdílet rizika, se může navíc domluvit, že se domluví s dalšími podobnými skupinami (a to už je princip zajišťoven).

    Pochopitelně v praxi žádné takové skupiny lidí, které by se domlouvaly na sdílení rizik, nejsou. Ale historicky byly a umožnily vlastně vznik pojišťoven, jak je známe dnes.

    A jestli mohou pojišťovny zkrachovat? Samozřejmě že mohou. Pokud si prostě sdílené riziko špatně vyhodnotí. Nebo následkem kriminálního jednání zaměstnanců, manažerů, v důsledku nepříznivých legislativních změn, technickou chybou, ztrátou trhu…..) U některých pojišťoven se dokonce můžete dopátrat pravděpodobnosti jejich krachu. Na kapitálových trzích se obchodují tzn. CDS (credit default swaps), jejichž ceny tuto pravděpodobnost obsahují (jde primárně o nástroje pro zajištění rizik nesplacení dluhopisů – je-li pravděpodobnost velká, jsou tyto nástroje drahé a naopak). Existují kreditní ratingy, které také mohou leccos ukázat.

    Ale nic nefunguje na 100%. Viz potíže AIG v USA před cca 2 lety. AIG (největší pojišťovna v USA!) měla nejlepší možný rating a přesto nedopadla dobře. Mimochodem také proto, že sama vydávala CDS. Tedy vlastně prodávala pojištění proti nesplacení dluhu některými dlužníky. A v době nástupu finanční krize musela plnit v množství větším než malém:-), což ji přivedlo do potíží.

    Pan Pohl chtěl asi naznačit, že u podálových fondů nenese investor kreditní riziko správce fondu, protože majetek fondu (tedy majetek investorů) je oddělen od majetku správce a nespadá tak do konkurzní podstaty v případě krachu správce. To je jedinečný (a asi nejlepší) způsob ochrany majetku investorů. Je to něco jako když máte byt v bytovém domě: o byt v domě přece nepřijdete jen proto, že domovník (správce domu) není schopen platit alimenty…

    0

    0
     | Napsat autorovi
  •  Artur Petržilka 
    Účastník

    Dobrý večer,

    můj názor je, že spoření přes IŽP může mít smysl v konkrétním případě mého známého, který si platí 1000,-Kč/měs. a jeho zaměstnavatel mu již 6 let přispívá stejnou částkou (nechci řešit do kterých fondů, spíše mi jde o princip). Kdyby to dával do OPF, zaměstnavatel mu nedá zhola nic. Co myslíte, vyplatí se to alespon takto? Já jsem názoru, že ano.

    Co se týká Vás, paní Nováková, myslím, že si z Vás někdo udělal srandu, ať už chtěl nebo ne… a k Vaším prvním příspěvkům je netřeba se dále vyjadřovat.

    Přeji Vám všem krásný víkend.

    0

    0
     | Napsat autorovi
  •  Jakub Pecha 
    Účastník

    Dobrý večer, Arture, v tomto případě bych s IŽP souhlasil, nicméně i zde bych spíše v první řadě uvažoval o penzijním připojištění – pokud by mu do něj byl ochoten zaměstnavatel přispívat také.

    Výhody jsou nasnadě – kromě těch standardních – žádné počáteční podílové jednotky, nutnost případného nového zaměstnavatele přispívat i do tohoto fondu (na rozdíl u ŽP, kde může firma vyžadovat exkluzivitu jedné pojišťovny), možnost odbytného, kdy člověk dostane drtivou většinu zainvestovaných peněz (ať už svých, tak ze strany zaměstnavatele – po dodanění) atd.

    0

    0
     | Napsat autorovi
  •  Jaroslav Pohl 
    Účastník

    Pane Pelante,

    odpověď na Vaši otázku už naprosto a zcela přesně zodpověděl pan Viktora. Lépe bych to ani nevysvětlil:-). Tím mu děkuji. Samozřejmě mohu jen doplnit, že ČNB provádí kvartálně kontrolu pojišťoven ohledně jejich majetku a tím stability.

    0

    0
     | Napsat autorovi
  •  Petra Dusová 
    Uživatel

    také neřeším spoření klientů přes IŽP. Souhlasím, že ideální k tomuto účelu jsou podílové fondy. A v životním pojištění řešit rizika.

    Také bych spoření do ŽP řešila pouze v případě, kdy bude finance dávat firma. Ale jak bylo řečeno výše, je třeba zvážit opět individuálně, zda je v dané situaci lepší ŽP či PP.

    1

    0
     | Napsat autorovi
  •  Jaroslav Pelant 
    Uživatel

    Pane Pohle to nebyla otázka na pana Viktoru. Já tyto odpovědi moc dobře znám, ale chtěl jsem je slyšet od Vás, jestli je také znáte Vy.

    0

    0
     | Napsat autorovi
  •  Jan Maňák 
    Účastník

    Slyšel jsem, že oddělení AIG, které se zabývalo kreditními deriváty bylo velmi malé, okolo 100 lidí; ani v londýnské centrále AIG většina lidí nevěděla, čím se tihle hoši zabývali a už vůbec ne v jakém rozsahu.

    Cca před rokem koloval materiál o Goldman Sachs, kteří si u AIG intenzivně pojišťovali kreditní cenné papíry, které předtím sami sestavovali, nechali je opatřit ratingem AAA a pak je posílali do oběhu.

    To, co tohle oddělení AIG považovalo za pojišťování dobře diverzifikovaného nemovitostního portfolia se ukázalo být systematickou časovanou bombou, která stáhla AIG plně pod kontrolu americké vlády.

    Nicméně to, co se tu někteří kolegové snaží sdělit, je skutečnost, že při investici přímo do fondů berete „pouze“ tržní riziko fondu, při investici do IŽP, který využívá stejný podkladový fond, berete jak tržní riziko fondu, tak kreditní (úvěrové) riziko pojišťovny.

    Navíc CDS, které zmínil M. Viktora se „kotují“ obvykle na 5 let, na vrcholu fin. krize třeba jen na rok nebo 3 roky, ale vy úvěrujete pojišťovnu na 10, 20 i víc let. Vaše riziko je tedy podstatně vyšší než u toho, kdo prodá takový standardizovaný kontrakt.

    Za podstoupené dvojí riziko platíte u některých ústavů dvojí poplatky – manažerský poplatek fondu a nad ním celou strukturu poplatků v IŽP.

    Na druhou stranu, omezení výstupu z IŽP chrání často klienta před jím samým. Zrušit pravidelné investování je první výdaj, který si každý odpustí, když se dostane do potíží, nebo mu prostě jen vzroste běžná měsíční spotřeba. IŽP svou podstatou nutí k vyšší discipíně.

    Ta disciplína vypadá jako docela drahá sranda …

    0

    0
     | Napsat autorovi
  •  Michal Mička 
    Uživatel

    Souhlasím s Honzou,na druhou stranu se to dá vyřešit u OPF předplaceným vstupním poplatkem,který klienta také nutí k disciplinovanosti.Je mu líto po dvou letech vyhodit z okna x tisíc korun.

    0

    0
     | Napsat autorovi
  •  Artur Petržilka 
    Účastník

    Dobrý den, Jakube.

    S tím s Vámi souhlasím, nicméně penzijní fondy jsem schválně nezmiňoval. Šlo mi o princip spoření přes IŽP, když je i příspěvek zaměstnavatele. Šlo mi o porovnání IŽP x OPF. PF jsem do toho nechtěl motat :-)

    0

    0
     | Napsat autorovi
  •  Pavel Inev 
    Účastník

    Investování přes IŽP je podle mého soudu výhodné ještě u varianty, kdy přispívá zaměstnavatel. Investování přímo do OPF má určitě více výhod. S disciplínou to je horší, ale pokud člověk nebude mít peníze, zruší i IŽP. A pokud si můžu u příspěvku zaměstnavatele vybrat, je podle mě lepší varianta PF. Zase vidím pár výhod oproti IŽP. Ale samozřejmě je vždy nutno řešit konkrétní situaci.

    0

    0
     | Napsat autorovi
  •  Jakub Pecha 
    Účastník

    Pokud by mi zaměstnavatel přispíval do IŽP a navíc bych si chtěl spořit, své peníze bych si posílal do OPF a peníze zaměstnavatele nechal umístit do IŽP – nejlépe drtivou (možnou) většinu do mimořádného vkladu. Osobně jsem pro variantu 500 Kč do BP pojistného a 1500 Kč do MP.

    Řekl bych, že je to varianta win-win: Vydělá si jak obchodník, tak i pro klienta je to zajímavé řešení, protože se celých 1500 Kč hned od počátku investuje do akumulačních podílových jednotek.

    0

    0
     | Napsat autorovi
  •  Stepan Navrat 
    Uživatel

    Izp se da odecitat z dani, takze proc toho nevyuzit

    0

    0
     | Napsat autorovi
  •  Artur Petržilka 
    Účastník

    To je sice pravda, ale úroky jsou také zdaněny :-))) a co je víc? Btw penzijko si také mohu odečíst ;-)

    0

    0
     | Napsat autorovi
Reklama

Pro reakci na tento článek se musíte přihlásit.

Partneři


Chcete zde mít své logo?

nebo

Příhlásit se jménem a heslem

nebo    

Nepamatujete si své heslo?

nebo

Create Account