Zobrazeno 821x

Zvolené téma obsahuje celkem 2 odpovědi. This post has been viewed 822 times Do diskuze (2 hlasy) se naposledy zapojil uživatel  Anonym a poslední změna proběhla 2 měsíců. This post has been viewed 822 times

  • Autor
  •  Anonym 
    Uživatel

    Jaké máte zkušenosti s vyčíslením tzv. „účelně vynaložených nákladů“ poskytovatele spotřebitelského úvěru v případě předčasného splacení úvěru na bydlení mimo fixaci a případnou reklamací, či stížností na ČNB? Dosud jsem se setkal s různým přístupem jednotlivých bank od požadavku na úhradu pouze administrativních nákladů v řádu stokorun, až po naúčtování nákladů ve výši jednoznačně odporujících zákonu o spotřebitelském úvěru. Následná reklamace dopadla různě. Většinou si konkrétní banka dala říct a prvotně vyčíslené náklady významně snížila. V některých případech došlo na podání stížnosti na ČNB a čekáme na finální rozhodnutí. Samostatnou kapitolou je požadavek vůči klientovi na úhradu alikvotních nákladů za již vyplacenou provizi. Nedávno přišla KB s informací, že s okamžitou platností odstupuje od požadavku na náhradu nákladů spojených s vyplacenou provizí, a to na základě „výkladu“ ČNB. Ostatní banky ani ČNB k tomu žádnou oficiální informaci, pokud vím, dosud nevydaly. Věřím, že sdílení zkušeností a úspěšných postupů vůči některým bankám bude ku prospěchu poradcům i jejich klientům. ČNB na vše stačit nemůže :-)

    1

    0
     | Odpovědět privátně
  •  Milan Šimek 
    Účastník

    Spor jsme ve firmě zatím (naštěstí) žádný neřešili. Doposud vím jen o HB, která si zákon vyložila opravdu pro-klientsky a při předčasném ukončení chce přesně ty stokoruny.
    Na druhou stranu, probíral jsem tuto situaci a konkrétní případy na UCB a Equa bank. Obě banky mi řekly, že si zákon vyložily tak, že pro ně jsou „účelně vynaložené náklady“ všechny úroky, které by jim klient zaplatil až do konce fixního období. Mají na to tedy právo nebo ne?

    0

    0
     | Odpovědět privátně
    •  Anonym 
      Uživatel

      Bohužel zákon o SÚ je v některých částech psán jednoznačně s návazností na případnou sankci v nemalé výši od ČNB za správní delikt a v jiných jen formálně. To se bohužel týká i účelně vynaložených nákladů. Některé banky si opravdu účtují jen reálné náklady s předčasným splacením mimo fix spojené, jiné to díky momentální absenci „exemplárních“ případů potrestání zkouší na klienta jak se dá. Bohužel stížnost na vyčíslení účelně vynaložených nákladů nespadá pod ČNB, ale pod Finančního arbitra, případně se může klient soudit. Finanční arbitr nestíhá až tak, že jej někteří stěžovatelé musí donutit konat prostřednictvím soudu a navíc ještě žádné rozhodnutí ve prospěch klienta nevydal. Zatím je pár sporů v běhu a některé skončily dohodou, jenže ty se nezveřejňují. Klient má tedy dle zákona právo platit jen účelně vynaložené náklady, ve specifických případech se zákonným limitem nebo úplně zadarmo, ale právní vymahatelnost je dnes velmi náročná. Nejdřív bance zaplať co po tobě chce, a až pak si stěžuj a čekej kolik a kdy ti bude muset vrátit zpět. Nedávná studie Evropského parlamentu uvádí, že je toto v nejbližších letech potřeba více řešit. Chtělo by to opět nějakou nenásilnou rebelii, aby některé banky opět pochopili, že tudy cesta k obírání klientů nevede.

      0

      0
       | Odpovědět privátně
Reklama

Pro reakci na tento článek se musíte přihlásit.

Partneři


Chcete zde mít své logo?

nebo

Příhlásit se jménem a heslem

nebo    

Nepamatujete si své heslo?

nebo

Create Account