ETF neboli Exchange-traded funds , jsou veřejně obchodované fondy, které jsou na trhu již od roku 1993 a jen v USA spravují majetek ve výši 1,5 bilionu dolarů. Oproti rozšířenějším otevřeným podílovým fondům nabízí mnoho výhod. I přes to se o tomto nástroji stále moc nemluví a finanční poradci jej často ani neznají. Proč? Co ETF vlastně jsou? A jak se k ETF u nás dostat?

Martin Dočekal

 

Situaci, kterou jsem nastínil v úvodu, mi připomíná náš poradenský a zprostředkovatelský trh cca 3-4 roky zpět, kdy tu bohužel vládlo IŽP a podílové fondy byly u poradenského „mainstreamu“ na okraji zájmu. Podobný rozmach osobně očekávám u ETF, minimálně pak zvyšující se poptávku ze strany movitějších a lépe informovaných klientů. Proč se tímto nástrojem vůbec zaobírat?

Jak ETF fungují

Jedná se o fondy, které – na rozdíl od klasických otevřených podílových fondů – vydávají své akcie, se kterými se veřejně obchoduje na burzách. Stejně jako s běžnými akciemi. Nefungují na bázi aktivní správy a kopírují určité předem dané podkladové aktivum – nejčastěji akciové indexy, sektory, komodity nebo měny. Drobní investoři si pak přes obchodníka s cennými papíry (brokera) nakoupí už přímo ETF, podobně jako by kupovali třeba akcie.

ETF kopírují index

V praxi se těší velké oblibě zejména ETF, které kopírují akciové indexy. Ty předem oznámí, jaký index budou kopírovat (třeba americký akciový index S&P 500), nakoupí stejné akcie, které index tvoří a pak jen sledují další vývoj. Tím se dostáváme k první výhodě, a to je v průměru nižší tzv. tracking error (odchylka dosažené výkonnosti mezi výkonností fondu a jeho benchmarku). Zjednodušeně řečeno – naprostá většina OPF nedosahuje svými výnosy ani průměru trhu i přes to, nebo právě proto, že mají aktivní správu.

Minimální náklady

Díky tomuto způsobu fungování navíc odpadají náklady na portfolio manažera, ani zde neexistuje vstupní a výstupní poplatek. Expense ratio (nákladovost) na straně fondu se pohybuje již od několika setin procenta ročně, na rozdíl od otevřených podílových fondů, které se běžně pohybují na úrovni kolem 1,5%. Pokud by měl například klient záměr kopírovat index S&P 500, nabízí se třeba známé ETF od společnosti Vanguard, které mají nákladovost 0,05% p.a.

Diverzifikace a likvidita

Dále je to vyšší diverzifikace – ETF zpravidla obsahují stovky titulů, na rozdíl od desítek v otevřených podílových fondech, díky které nejsou tak náchylné na volatilitu jednotlivých zastoupených titulů. Zmínil bych i vysokou likviditu. Díky způsobu jejich fungování je lze během obchodních hodin kdykoliv prodat za aktuální tržní cenu.

Cesta k ETF

Dostávám se tedy k meritu věci – proč většina poradců nabízí stále svých klientům OPF, když je tu nástroj v mnoha ohledech lepší? Naprosto chápu, že je snadnější používat podílových fondů, kterých je na trhu nepřeberné množství, klienti je snadno pochopí a jedná se řešení administrativně minimálně náročné. Zvlášť u předpřipravených investičních produktů či programů, které jsou mezi poradci nejrozšířenější a které se naučili poradci „prodávat“.

Nejjednodušší cestou, jak se k ETF dostat je přes brokery, kde si klient otevře účet. Zde je potřeba se dívat pouze na to, zda daný broker působí na trhu, kde se poptávané ETF obchoduje. Jediným poplatkem zůstává cena za nákup/prodej. Většinou se pohybuje na úrovni akcií, pro představu třeba Atlantik účtuje poplatky 0,3-0,35% z celkového objemu.

Pioneer, Conseq, Atlantik, Cyrrus…

Dostat se jako běžný poradce k nabídce ETF je věc ještě poměrně složitá. Subjekty, se kterými poradci často spolupracují a které znají, nenabízí ETF vůbec, nebo velmi omezeně. Pioneer se zabývá pouze OPF, Conseq nabízí tento nástroj pouze v rámci VIP programu, tady pro klienty disponující částkou minimálně 3 miliony korun. Atlantik je na tom o poznání lépe – dokáže zprostředkovat jakékoliv běžně obchodovatelné fondy na základě standardní komisionářské smlouvy, pokud klient splňuje daný investiční profil. Nicméně pokud nemá investiční zprostředkovatel tuto spolupráci dále ošetřenou speciální smlouvou, neplyne z ní žádná provize. Pak se nabízí pouze „polovičaté“ řešení, jaké nabízí třeba Cyrrus – poradce doporučí a vyhledá pro klienta fond podle jeho představ a pokyn předává makléři, se kterým spolupracuje a který jej dále pro klienta zpracuje.

Burzovně obchodované fondy určitě kladou daleko větší nároky na erudovanost poradce, nicméně se jedná o nástroj velmi zajímavý. V tuto chvíli zůstává nejčastěji v rukou klientů, kteří ví, co chtějí, a nákupy provádějí sami. V rukou odborníků, kteří své rady mají zaplaceny jinak, než formou provize. Širší poradenská a zprostředkovatelská obec naráží a bude narážet na větší administrativní náročnost a dostupnost. Nicméně dokážu si představit, že v dohledné době vzniknou subjekty, které se budou snažit tento proces zjednodušit a dostat ve větší míře ETF na trh.

 

0 komentářů

Napsat komentář

Partneři


Chcete zde mít své logo?

nebo

Příhlásit se jménem a heslem

nebo    

Nepamatujete si své heslo?

nebo

Create Account