Investujeme.cz: Přepjatá regulace důchodové reformy
Redakce | 29. Září 2011 | Penzijní připojištění
Penzijní reforma je citlivou záležitostí. Stačí jediný neobratný krok a celá akce skončí jako porcelán se slonem uvnitř. Zejména při současném stavu politické scény s koalicí, která řeší vnitřní spory, a opozicí, jež prosazovanou reformu zásadně odmítá. A tak politici sklouzli k nesmyslné regulaci.
{+}
Cenová regulace zpravidla nepřináší nic dobrého. Křiví trh s nájemním (a zprostředkovaně i vlastnickým) bydlením, tlačí nabídku dolů, a zákazníkům nedá možnost nakoupit, i když by zájem měli. Důsledkem jsou nízké ceny a chybějící zboží – a vytvoření „paralelní“ ekonomiky, která je krom vysokých cen a dostatku zboží pro zákazníky ochotné zaplatit je známé též velmi nízkým zdaněním.
Jsou ale případy, kdy je cenová regulace rozumná, nebo přinejmenším pochopitelná. Jedním z takových příkladů je penzijní reforma. Je pochopitelné, že když stát nechá posílat část „státních“ peněz[1] do soukromých fondů, bude si chtít ponechat určitou kontrolu. Musí také obhájit u opozice a voličů, že se nejedná o „tunel“, kterým tyto peníze odtečou k akcionářům soukromých společností. Nic se ale nesmí přehánět.
Regulace 2. pilíře
Druhý pilíř penzí připravovaný zákonem, který nedávno úspěšně opustil Poslaneckou sněmovnu, aby se pokusil o nemožné v Senátu, je vysloveně přeregulovaný. To ale není důvod, proč ho Senát vrátí k přehlasování zpět. Bohužel. Důvodem odmítnutí zákona bude odlišná politická koncepce penzí v Senátu vedoucí levice. A tak přebujelá regulace bude nejspíš realitou.
V čem je problém? Stát reguluje výši správcovských poplatků (management fee). Stanovuje maximální poplatek, jaký mohou fondy účtovat z objemu spravovaného majetku. Výše poplatků je stanovena pro jednotlivé povinné fondy s tím, že „bezpečnější“ mají stanovený poplatek nižší a dynamické vyšší. Navíc si společnost může účtovat až 10 % z ročního výnosu fondu. To ale není problém. Potíž není ani stanovení těchto poplatků na velmi nízké úrovni – jedná se o dlouhodobý produkt, z něhož se lidé nebudou moci vymanit (jinak než penzí či smrtí), a tak objem spravovaných prostředků průběžně spíše poroste. Potíž je jinde.
Penzijní společnost bude moci strhnout limitovanou výši poplatků za správu. Z nich musí „vyžít“ a zaplatit veškeré náklady na správu, včetně transakčních nákladů, nákladů na management, provizí za zprostředkování, marketing… a stát společnostem bude ještě „kecat“ do toho, jak limitované peníze budou moci využít: Nesmí vyplatit provizi vyšší než…, nesmí mít náklady na marketing vyšší než…, získání klienta a administrativa s tím mimo provize nesmí být dražší než… Proč? Copak stát ví lépe než společnost, jestli se jí vyplatí z regulovaných příjmů investovat více do reklamy, nebo motivovat přímé prodejní kanály vyšší provizí?
Penzijní společnosti budou vznikat transformací ze současných penzijních fondů. A i jejich strategie je dvojího druhu: Jsou fondy, které spoléhají na silné pobočkové sítě svých bankovních matek či sestřiček, a jsou fondy, které se musí spolehnout na externí zprostředkovatele. A podle toho volí svou strategii podpory prodeje.
Při odděleném majetku správce (penzijní společnosti) a klientů (účastníků 2. pilíře) je úplně jedno, jak správce nakládá se svými penězi. Ať si klidně zkrachuje – klientů se to nedotkne. Jejich prostředky jsou evidovány a hlídány depozitářem, kterým je vždy banka z jiné finanční rodiny. Stejně jako u investičních společností a jejich podílových fondů. Očividně zde přežívá panika a hrůza z možného opakování událostí 90. let, kdy nebyl majetek účastníků oddělen od majetku správce (penzijních fondů), a tak při krachu lidé mnohdy přišli o veškeré úspory na důchod.
Limitace výše provizí a marketingových nákladů je navíc proti zájmu klientů i České republiky. De facto zakazuje investorům – zahraničním společnostem, investovat do penzijních společností vstupní kapitál, kterým by inzerovali své přednosti a motivovali prodejce. Jak upozornil např. Petr Šafránek, generální sekretář AFIZu, tento kapitál by zůstal „doma“ a mohl by pomoci roztočit kola české ekonomiky.
Regulace ve 3. pilíři
Spolu se zákonem zřizujícím 2. penzijní pilíř proplul mezi poslanci též zákon o doplňkovém penzijním spoření. Tímto zákonem se transformuje současné penzijní připojištění – a odděluje se majetek správce od majetku účastníků.
Celý text článku si přečtěte na serveru Investujeme.cz.
Další doporučené články:
- Pilíře důchodové reformy opozici ani odborům nevyhovují
- Investujeme.cz: Návrh penzijní reformy pod mikroskopem
- Investujeme.cz: Důchodové pojištění je vysoká daň
- Nabídka spoření ve druhém pilíře fondy příliš neláká
Loading ...
Celá penzijní reforma je mazec, stejně srovnatelný jako jsem tento týden viděl 410 tisíc na penzijku a paní (53 let) si nenechala rozmluvit její pravidelný mesíční vklad 2.500
Souhlas nebo nesouhlas?
5 
1