Státní koncepce penzí je úchylná a penzijko se nehodí
Ondřej Záruba | 1. Květen 2011 | Penzijní připojištění
Koncepce státní penze je úchylná a penzijní fondy mají tolik špatných vlastností, že se ke svému účelu vůbec nehodí. Z penzijní reformy budou profitovat penzijní fondy, stát a zprostředkovatelé penzijních fondů, tedy jejich posluhovači. Zajímá vás, proč si to myslím? Čtěte dál…
{+}
Dovolím si lehce okořenit stále probíhající debatu o koncepci reformy penzijního systému v ČR. Nejprve však několik slov k tomu, zda je samotná reforma vůbec nutná. Jsem hluboce přesvědčen, že odpovědí je jednoznačné „ano“. A to z důvodů, které vysvětlím dále v článku.
1) Fiskální nedisciplína státu
Stát je velice špatný hospodář. Dlouhodobě utrácí více peněz, než kolik činí jeho příjmy. Tím zabředává do stále větší dluhové pasti. A pokud naše ambice dohnat Evropu přetrvají, pak nepochybuji o tom, že se nám to minimálně v oblasti míry veřejného zadlužení podaří. Jenže tato činnost má své důsledky. Až nastane doba, kdy investoři usoudí, že stát nemá na to, aby splácel další dluhy, tak mu prostě už nepůjčí. A až mu nepůjčí peníze, tak stát své aktivity prostě neufinancuje. A co bude mít přednost? Armáda, policie, lékaři, státní úředníci anebo penzisté?
2) Demografický vývoj
Je nezpochybnitelné, že mezi počtem zástupců jednotlivých generací obyvatelstva je rozdíl. Poválečné ročníky jsou velmi početné. Stejně jako jejich děti narozené okolo roku 1970. Ovšem pak už přichází výrazná propast v počtu zástupců dalších generací. Jenže, právě oni by měli živit průběžný systém v budoucnosti.
Počty zástupců jednotlivých věkových skupin obyvatel
| Věk | Průměrný počet obyvatel v ročníku |
|---|---|
| 1 až 10 let | 94 707 |
| 11 až 20 let | 119 648 |
| 21 až 30 let | 155 604 |
| 31 až 40 let | 163 005 |
| 41 až 50 let | 136 338 |
| 51 až 60 let | 153 549 |
Výše uvedená tabulka je naprosto výmluvná. Dnešní děti své rodiče už prostě uživit nemohou.
3) Absence tvorby majetku
Celá státní penze má velice úchylnou podobu. Pracuje se totiž pouze s budoucími peněžními toky. Průběžný systém netvoří rezervy, není připraven na neočekávané výpadky příjmů. Musí je kompenzovat zadlužením či dotováním ze státního rozpočtu.
Druhý pilíř – Penzijní připojištění
Penzijní fondy v ČR mají několik zásadních velice špatných vlastností, na základě kterých lze jednoznačně říct, že nejsou vhodným způsobem pro akumulaci majetku na soukromou penzi.
4) Transparentnost
To je pojem, který je českým penzijním fondům absolutně neznámý. Za prvé nelze přesně rozklíčovat aktuální zainvestované pozice penzíjních fondů. Výroční zprávy podílových fondů, které jsou navíc k dispozici se značným zpožděním, obsahují pouze základní účetní položky. Až na pár výjimek v oblasti nákladů se toho moc nedozvíme (třeba jen, že Penzijní fond České pojišťovny vyplatil za 2009 na provizích prodejcům přes 800 milionů korun). Mám na mysli, že podílníka penzijního fondu může jen sotva uskojit, když se dozví, že fond držel 5 % v akcích, 40 % ve státních dluhových CP apod. Samozřejmostí by měl být factsheet, který bude k dispozici minimálně 1x do měsíce, kde bude uveden přehled aktuálních pozic, aktuální rozvaha, výsledky hospodaření aspoň na kvartální bázi.
5) Propojenost s bankovními skupinami
Je evidentní, že dochází ke střetu zájmů, když penzijní fondy vlastní bankovní či pojišťovací skupiny. Penzijní fondy mají obrovské pohledávky vůči bankám. Jinými slovy půjčují bankám peníze svých účastníků. Navíc existuje pochybnost o existenci tzv. činské zdi mezi dealingovým oddělením mateřské banky a penzijním fondem. Může se tak lehce stát, že manažer fondu koupí deriváty od své mateřské instituce, protože to bude výhodné pro akcionáře banky. Nikoliv však pro účastníky penzijního fondu. Derivátové pozice českých PF rozhodně nelze označit za zanedbatelné.
6) Anuita, termíny
Pokud by účastník PF měl nárok pouze na výplatu peněz ve formě nějaké verze doživotní anuity, tak se pro něj jedná o situaci značně nevýhodnou. Bude celý život spořit (a půjčovat peníze finančním institucím a státu), a pak dostane doživotní penzi, která představuje výrazně menší hodnotu, než by byla jednorázová výplata (podle principu časové hodnoty peněz). Naprosto klíčový se zdá mechanismus valorizace výplaty penze. Pokud by penze byla nedostatečným tempem valorizována, tak se v podstatě jedná o krádež majetku klienta, kde si lup rozdělí finanční skupina a emitenti dluhopisů, do kterých fond investoval (to je zejména stát).
7) Morální hazard a kreditní riziko
Majetek klientů PF přechází do rozvahy PF v podobě hotovosti. Zde se následně mění na cenné papíry nebo náklady (například PF ČP vyplatil svým vedoucím pracovníkům v roce 2009 odměny ve výši 14 milionů korun za vynikající práci – 1,2 % zhodnocení!). Klient tak de facto drží v ruce pohledávku. Pokud zákazník drží pohledávku vůči finanční instituci krátkou dobu, pak lze říci, že riziko ztráty jeho peněz v důsledku insolvence protistrany je relativně malé. Pokud ovšem drží pohledávku po desítky let, pravděpodobnost ztráty peněz proporcionálně roste. A další věc. Dnes nemohou penzíjní fondy investovat rizikově, jelikož veškeré ztráty musí vykrýt vlastním kapitálem jejich vlastníci. Je ovšem evidentní, že celý vývoj směřuje k tomu, že se právě tento bod změní. Důvodem má být vyšší potenciál pro dosahování výnosů. Ovšem právě tato pojistka je příčinou toho, proč se dosud české PF nedostaly do závažnějších problémů. Po odstranění této brzdy však dojde k situaci, kdy budou PF lákat své klienty na vyšší zhodnocení, kterého dosáhnou tím, že budou více riskovat. Za zisky, kterých dosáhnou, se manažeři jednotlivých fondů neopomenou náležitě odměnit bonusy (už nyní jsou bonusy cca 10 násobkem základních platů). Ovšem dojde-li ke ztrátě, pak o peníze přijdou klienti PF a ne vedoucí pracovníci fondu. Tomuto fenoménu se říká morální hazard. Hrajete s penězi jiných, ale zisky ze hry plynou vám, zatímco ztráta tomu, kdo vám peníze dal. Hráč tak nic neriskuje a může pouze vyhrát.
Druhý pilíř je jednoznačně cestou do záhuby. Je logické, proč je nyní prosazován. Profitovat z něj budou vlastníci penzijních fondů (finanční skupiny), manažeři penzijních fondů (mimochodem ti se podíleli na prosazení druhé pilíře v rámci NERV), stát (tomu se finančně uleví a navíc bude moct dobře prodávat své dluhopisy) a zprostředkovatelé PF (posluhovači finančních institucí), kteří se na provize z distribuce těší už dob, kdy jejich kolegové „řádili“ na Slovensku.
Jediné možné řešení soukromé penze
Chce-li se občan chovat zodpovědně, měl by zvolit následující řešení. Budovat hodnotu své kvalifikace a následně majetku.
Pouze bude-li vydělávat dost peněz, může si investor něco smysluplně uspořit na svou rentu. Pokud chce reálnou rentu 10 tisíc korun měsíčně po dobu 20 let, pak potřebuje reálných 2,34 milionu korun. A na to nenaspoří z 20tisícového platu, tedy alespoň v případě, že chce vést důstojný život. Dá se tedy celkem bez nadsázky říct, že soukromá renta je realizovatelná pouze pro nadprůměrně vydělávající obyvatele.
Z toho důvodu je potřeba v první fázi investovat do svých schopností vydělávat peníze. Nejlepšího zhodnocení zde dosahují investice jako jazykové kursy, odborné vzdělání, budování sítě kontaktů atd. Teprve, když je občan v této fázi a je schopen odkládat měsíčně desítky tisíc Kč, tak příprava na soukromou rentu připadá v úvahu.
Nejlepší formou spoření je investování. Investování se liší od klasického spoření několika věcmi. Volné peněžní prostředky přeměňujeme na majetek, který je v našem vlastnictví. Uvědomujeme si rizika spojená s touto činností. A činíme tak na základě investiční strategie, kterou ideálně s někým nezávislým konzultujeme. Co se týče konkrétních nástrojů, tak doporučuji se neomezovat na několik málo typů instrumentů. Určitě se dají využít podílové fondy (v míře transparentnosti a jsou několik světelných let napřed oproti PF), akcie, ETF, nemovitosti, fyzické cenné kovy, private equity podnikání či umělecké předměty, ovšem tento výčet může být rozšířen i o netradiční instrumenty jako hokejové kartičky nebo lahve vína. Nutným zlem budou státní dluhopisy (přímo či v rámci OPF), které dodávají investičním portfoliím určitou stabilitu. Čeho bych se ovšem doporučil vyvarovat, jsou pákové obchody (např. komoditní futures), bankovní certifikáty (de facto bankovní dluhopisy se specifickou formou algoritmu návratu peněz), opce a warranty. Pro všechny tyto nástroje platí, že pro běžného investora je velice obtížně uchopitelné jejich riziko a s největší pravděpodobností bude protistrana investora v informační převaze, což je pro klienta dosti nevýhodná pozice.
Autor článku, Ondřej Záruba, je ekonom a investiční poradce.
Souhlasíte s radikálními názory Ondřeje Záruby? Jsou penzijní fondy skutečně tak špatným řešením a mohou budoucí důchodce spasit investiční instrumenty?
Další doporučené články:
- Spořit na penzi ve druhém pilíři je údajně nevratný risk
- Na penzijko nejvíc přispívají pražské firmy
- Stát ani fondy nám penzi nezajistí, musíme vytvářet hodnoty
- Penzijní fondy klientům nevynáší… Ani nemohou
Loading ...
Bravo pane Zárubo, sám bych to nenapsal lépe. Konečně někdo z „našich“ zabředl do velice horkého tématu penzijní reformy :)
Kdyby se dávali palce i k článkům, máte jich tak 5 :o)
Souhlas nebo nesouhlas?
2 
3
Moc nerozumím těm palcům dolů – že by lobby penzijních fondů? :)
Souhlas nebo nesouhlas?
0 
0
Ondřej sliboval, že něco napíše a je to tady! Hodně kyselý článek vůči finančním institucím. Tím jste si je bezesporu poštval vůči své osobě. Naštěstí tu existuje možnost svobodného projevu, který je ve Vašem případě přímočarý podložený fakty a bohužel nebo bohudík(?) pravdivý.
Obávám se, že zápalná šňůra bomby jménem Penzijní reforma, již nejde utnout a až bouchne, bude všude bordel. Moc pěkný článek!
Souhlas nebo nesouhlas?
5 
0
Ondro skvělý článek, nezbývá než souhlasit. Bylo by dobré aby se tyto informace dostaly v co největší míře ke klientům. Ať se daří!!
Mirek Trojan
Souhlas nebo nesouhlas?
0 
0
Díky Mirku. To asi nehrozí. Podobných článků už jsem několik a tenhle je první, který mi byl vydán.
Souhlas nebo nesouhlas?
0 
0
Ondro, klidně pošli i ty, co ti nevydali. Ideálně s informací kde:-)
Souhlas nebo nesouhlas?
0 
0
Tak já myslím, že chytrý čtenář domyslí, komu se moje články nemusejí líbit. Pošlu něco na jiné téma.
Souhlas nebo nesouhlas?
0 
0
Dobrý den Ondřeji,
už jsem jednou Váš článek komentoval, ale nebyl jsem přihlášen a v následném přilašování se rozsáhlý příspěvek ztatil …
Nuže, někde s Vámi souhlasím více, jinde méně. Klasika.
Ad 1) stát je jako hospodář prachbídný, 100% souhlas
ad 2) Demografický vývoj mizerný, abstrahujete od imigrace, ale s mými dnešními zkušenostmi s imigranty… takže 80% souhlas
Ad 3) Absence tvorby majetku v současném systému. To se asi nový návrh snaží řešit, ne? Považujito jen za částečný problém, průběžný (první) pilíř lze regulovat trojicí faktorů výplatní poměr – věk odchodu do důchodu a pojistné. Pokud se spokojíme s důchodem ve výši 15% průměrné mzdy, žádná reforma být prostě nemusí …
Ad 4) Transperntnost dnešních PF nemohu komentovat, nikdy jsem se přesnější info nesnažil získat. Obecně trhy směřují k vyšší transparentnosti a myslím, že PF si uvědomí, že vyšší trnasparentnost je i v jejich zájmu
Ad 5) Konflikt zájmů – znám z blízka nastavení jediného penzijního fondu, management je svěřený správcovské společnosti a motivace správce je nastavená pouze na (nad)výkonnost PF. Solidní správci mají systematicky ošetřený complaince aspekty jejich aktivit. Ale nemohu mluvit za všechny společnosti.
Ad 6) zásadně nesouhlasím. Do vypočtu anuity vstupují vedle paramterů dožití také vstupy jako zhodnocení v zůstatkovém období. Anuita se určitě nevypočítává prostým podílem majetku a počtu měsíců dožití. Valorizace může být stejně férové řešení jako stejná, o časovou hodnotu peněz navýšená konstatní anuita.
Ad 7) Morální hazard – já nevím jak vy, ale já nechci mít prostředky s investičním horizontem 30 let vázané na ročním termíňáku. Morální hazard se v současnoti snaží řešit i Evropská komise, vázat bonusy na dlouhodobou výkonnost i u portfolio manažerů, zkuste to nechat na nich.
Mé výhrady k penzijní reformě:
- jediný produkt – snižuje konkurenci, snižuje atraktivitu reformy, snižuje důvěryhodnost
- nákladovost. v kominaci s předchozím bodem vytváří smrtící koktejl. Podívejte se, za kolik řídíme obdobné strategie ve fondech. Navíc o penzijním fondu bude rozhodovat zprostředkovatel, který má většinou zájem na vysokých poplatcích (provizi).
- nepovinnost. Tu jste opoměl. To je do určíté míry plus i mínus konstrukce. Mínus znamená, že do reformy půjde 15 – 20% lidí s nejvyššími příjmy a proto se stane reforma snadným cílem ČSSD. Možná nepřežije příští volby …
Souhlas nebo nesouhlas?
3 
0
Díky za zajímavý pohled na věc. V zásadě souhlas.
Souhlas nebo nesouhlas?
0 
0