Pojistná událost je sama o sobě většinou pro klienta docela nepříjemný zážitek. Nedopusťte, aby si ho klient ještě víc znepříjemnil tím, že bude mít v pojistné smlouvě špatně nastavené některé klíčové parametry. Hlavně skutečnou hodnotu pojištěného majetku a v jakých cenách bude vlastně pojistné plnění vyplaceno. Informace pro začátečníky.

Podpojištění

Nejdříve možná pár slov k tomu méně důležitému kriteriu pro výplatu pojistného plnění. Pojistné, tj. to co se pravidelně platí pojišťovně, je stanoveno z hodnoty pojištěného majetku. Čím vyšší hodnota pojištěné věci, tím vyšší pojistné. Pokud je hodnota pojištěné věci nastavena ve smlouvě v nižší hodnotě, než je skutečná cena, pak mluvíme o podpojištění. Při něm sice platí pojištěný nižší pojistné, ale v případě pojistné události musí také počítat s nižším plněním. A to v přímé úměře s podpojištěním.

Příklad: Hodnota věci byla ve smlouvě stanovena na 500 000 Kč, přestože je její skutečná hodnota 750 000 Kč. Při pojistné události tak může vzniknout škoda ve výši reálné hodnoty, tj. 750 000 Kč. Pojistné plnění však bude jen 500 000 Kč. Je to logické. Z 500 000 Kč bylo placeno pojistné. O třetinu nižší, než mělo být, úměrně nižší bude i plnění.

Zcela typickými případy podpojištění jsou budovy a domácnosti. Jednak časem získávají na ceně a také je neustále zvelebujeme a vybavujeme.

Přepojištění

Opačný případ je přepojištění. Tedy situace, kdy je pojistné vyšší, než by odpovídalo reálné ceně pojištěné věci. Pojišťovna však nepostupuje obdobně jako u podpojištění, ale plnění bude odpovídat pouze skutečné ceně pojištěného majetku. Také logicky jako v předchozím případě. Pravidla logiky nastavuje však finanční instituce. A tak je přepojištění logicky problém pojištěnce.

Opravdu typickým případem je cena motorového vozidla, která určuje pojistné u havarijního pojištění. Klienti by si měli pravidelně (jednou za rok, případně za dva) nechat auto „přecenit“ na nižší hodnotu a změnit pojistnou smlouvu. V opačném případě platí zbytečně vysoké pojistné, ovšem bez nároku na vyšší plnění ze strany pojišťovny.

Cena časová, nová a obvyklá

Určení ceny, v které bude pojišťovna v případě pojistné události plnit, je naprosto klíčové. Takto můžeme jednotlivé pojmy definovat:

Cena časová

Cena, kterou měla věc bezprostředně před pojistnou událostí; stanoví se z nové ceny věci, přičemž se přihlíží ke stupni opotřebení nebo jiného znehodnocení anebo k zhodnocení věci, k němuž došlo její opravou, modernizací nebo jiným způsobem.

Cena nová

Cena, za kterou lze v daném místě a v daném čase věc stejnou nebo srovnatelnou znovu pořídit jako věc stejnou nebo novou, stejného druhu a účelu

Cena obvyklá

Cena, která by byla dosažena při prodeji stejné, popř. obdobné věci v obvyklém obchodním styku v daném čase a v daném místě.

Zásada číslo jedna

Cena časová a cena obvyklá bude vždy nižší jako cena nová. Příklad: uvažujme obývací stěnu, která byla koupena před pěti lety za 25 000 Kč. Obdobná stěna stojí v současné době 40 000 Kč. Amortizace se počítá podle metodik pojišťoven a u motorových vozidel podle znaleckého standardu č. I/2005. Pro oceňování věcí, práv, jiných majetkových hodnot a služeb se uplatní vyhláška č. 3/2008 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku.

U nábytku se běžně vychází z principu, že jeho životnost je 20 let.

Nová cena je 40 000 Kč.

Časová cena je 40 000 – (40 000/20)*5 = 30 000 Kč.

Obvyklá cena je 5 000 Kč. To je cena, za kterou lze podobnou cenu koupit např. v bazaru s nábytkem.

To je obecný princip určení cen u majetku. Rozdíly budou ve stanovení amortizace. Jiná bude u obývací stěny a jiná u PC. A zcela jiná bude u nemovitostí. U motorových vozidel se většinou hradí do výše časové, případně obvyklé ceny. Na tuto cenu je vhodné nastavit hodnotu vozidla pro stanovení výše pojistného.

Uvedené příklady se samozřejmě nevztahují na starožitnosti, sbírky atp. To jsou v pojistné smlouvě zcela samostatné kategorie.

Autor článku, finanční poradce, provozuje web www.pojistenec.cz

komentáře 2
  1. Zbyněk Marjanko 2 měsíci

    Přepojištění versus nadpojištění. Je dost zmatku v pojmech. Přepojištění je užíváno ve smyslu nadpojištění (proti podpojištění) ale i jako přepojištění = uzavření nové pojistné smlouvy, často zbytečně nevýhodně pro klienta…

    1

    0
  2. Jiří Vařečka 2 měsíci

    Musím napsat, že je ten článek opravdu zmatečný a pro laika může býti i zavádějící.
    Rozebrat ho, to by znamenalo ho téměř celý přepsat a doplnit i další vysvětlení a doporučení.
    Bez doporučení nevidím jeho smysl pro klienty.

    0

    0

Napsat komentář

Partneři


Chcete zde mít své logo?

nebo

Příhlásit se jménem a heslem

nebo    

Nepamatujete si své heslo?

nebo

Create Account