Podle ankety webu Poradci-sobě.cz nejméně jedna třetina poradců nečetla před podpisem smlouvu se svou vlastní mateřskou společností. Jaké háčky ale může taková smlouva pro poradce obsahovat? A nemáte ve své smlouvě nějakou právní časovanou bombu zrovna vy? Čtěte rozhovor s advokátkou JUDr. Hanou Šonkovou!

Martin Viktora: Ve své praxi se setkáváte se spory finančních poradců a poradenských firem. Předpokládám, že nejvíce sporů se týká situací, kdy se poradce rozhodne opustit svou mateřskou firmu…

JUDr. Hana Šonková: Ano, ve většině smluv s poradenskými firmami jsou obsaženy konkurenční doložky, případně další zákazy, které je poradce povinen po ukončení smlouvy dodržet. Jejich nedodržení je sankcionováno smluvní pokutou, která se nezřídka pohybuje v řádech několika set tisíc korun. V některých případech vymáhají poradenské firmy po svých poradcích smluvní pokuty soudní cestou.

Hana Šonková

JUDr. Hana Šonková

  • Vzdělání: Právnická fakulta Univerzity Karlovy, studijní pobyt na Právnické fakultě Univerzity v Passau
  • Praxe: AK Kříž a Bělina, AK Balcar, Polanský a spol., vedoucí právního oddělení HYPO stavební spořitelna, od roku 2009 vlastní advokátní kancelář (k významným klientům patří společnost Broker Trust a.s.)
  • Specializace: finanční právo a právo v oblasti finančního poradenství, občanské právo a právo nemovitostí, závazkové právo, právo obchodních společností, pracovní právo, vymáhání pohledávek, zastupování před soudy a správními úřady

Jaké jsou nejčastější argumenty, o které „zhrzené“ poradenské firmy opírají své nároky?

Poradenské firmy argumentují zpravidla tím, že konkurenční doložky jsou ve smlouvách obsaženy z důvodu ochrany jejich know-how a obchodního tajemství. Několikrát bylo však soudy judikováno, že konkurenční doložky zakazující finančním poradcům po určitou, zpravidla poměrně dlouhou dobu (až 24 měsíců), podnikat ve stejném nebo podobném oboru, aniž by po tuto dobu smlouva garantovala finančním poradcům jakoukoli kompenzaci, jsou neplatné. Je-li konkurenční doložka neplatná, nelze vymoci ani smluvní pokutu, která její porušení sankcionuje.

Jaké jsou další problematické pasáže mandátních smluv (smluv o obchodním zastoupení) z pohledu finančních poradců? Na co si dát pozor?

Ustanovení, které je ve smlouvách poradenských firem hojně zakotveno, je zákaz tzv. přetahovat poradce, tj. zákaz po určitou dobu po ukončení smlouvy oslovovat poradce, kteří s poradenskou firmou spolupracují, a nabízet jim přechod pod jinou poradenskou firmu.

Ve smlouvách bývá dále obsažen zákaz tzv. přetahovat klienty, tj. oslovovat klienty této poradenské firmy s nabídkou finančních produktů a jejich případné převedení pod jinou poradenskou firmu. Tato ustanovení smluv obecně nejsou v rozporu s právními předpisy. Navíc předčasné ukončování smluv klientů a nabízení jiných produktů poškozuje zpravidla klienta a je proto v rozporu s povinnostmi poradce jednat s odbornou péčí a v zájmu klienta. Pokud by poradci uvedená ustanovení smluv porušili, může poradenská společnost po nich nárokovat smluvní pokutu.

Co když je nárokovaná smluvní pokuta nepřiměřeně vysoká? Lze se bránit?

Smluvní pokuta nesmí být nepřiměřeně vysoká, tedy musí být přiměřená hodnotě povinnosti, kterou zajišťuje. Nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh poradce dle § 301 obchodního zákoníku snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti, a to až do výše škody vzniklé do doby soudního rozhodnutí.

Jak to bývá s výplatou provizí v okamžiku, kdy se poradce rozhodne odejít?

Dalším problematickým ustanovením smluv, které uzavírají finanční poradci s poradenskými firmami, bývá ustanovení, které zakotvuje velmi dlouhou výpovědní dobu smlouvy. Běžná délka výpovědní doby je 1 – 3 měsíce, někdy se však objevuje výpovědní doba výrazně delší. Po tuto dobu poradce nesmí vykonávat činnost pro jiné poradenské společnosti, neboť jeho smlouva s původní společností stále platí.

Ve smlouvách bývá současně zakotveno, že po dobu běhu výpovědní doby jsou poradenské firmy oprávněny zadržet poradci veškeré provize a vyplatí je až po uplynutí stornorizika, které je zpravidla 24 měsíců. Je nutno si uvědomit, že poradce po dobu běhu výpovědní doby nemá možnost vykonávat činnost finančního poradce pro jakýkoli jiný subjekt a nedostává zároveň po tuto dobu žádné provize od poradenské firmy, neboť provize byly zadrženy. V případě, že v průběhu stornorizika uplatní poradenská firma proti poradci jakékoli své nároky na úhradu smluvní pokuty, může započíst tyto smluvní pokuty proti zadrženým provizím.

Takže poradce své provize nejspíš neuvidí…

Z vlastní praxe vím, že poradenské firmy nebývají zrovna nakloněné tomu, dohodnout se s poradcem na výplatě zadržených provizí. Pokud se pak poradce bude chtít domoci vyplacení provizí, bude muset podat žalobu a unést v řízení důkazní břemeno, tj. prokázat, u soudu, že jím tvrzené nároky na výplatu provizí existují. Z tohoto pohledu jsou uvedená ustanovení poradenských smluv pro poradce velmi nevýhodná.

Co byste doporučila poradcům, kteří „převlékli dres“ a nyní dostali nepříjemný dopis od své bývalé mateřské firmy, která vznáší nějaké nároky?

Rozhodně doporučuji vyhledat odbornou právní pomoc a poradit se s advokátem nejlépe ještě před tím, než poradce změní poradenskou firmu. Pokud již k „převlečení dresu“ došlo, doporučuji na dopis poradenské firmy po poradě s advokátem reagovat, nenechávat ho bez odezvy a uvést argumenty, proč poradce považuje uplatňovanou pohledávku za neoprávněnou. Pokud by poradenská společnost vymáhala částku soudní cestou a poradci přišel platební rozkaz, je nutno proti němu podat odpor.

Děkuji za rozhovor! Příště se budeme bavit o novém občanském zákoníku, odpovědnosti poradce a roli finančního arbitra.

0 komentářů

Napsat komentář

Partneři


Chcete zde mít své logo?

nebo

Příhlásit se jménem a heslem

nebo    

Nepamatujete si své heslo?

nebo

Create Account