Právě před 25 lety se začala psát historie stavebního spoření v České republice. Za tu dobu uzavřeli klienti téměř 16,5 miliónu smluv. Z celkového počtu 2,4 mil. úvěrů v hodnotě 850 mld. Kč mířil víc než milión na rekonstrukce a modernizace. České stavebko se brzy vyšvihlo po bok dvou nejúspěšnějších systémů v Německu a Rakousku.

Na konci roku 1993 evidovaly české stavební spořitelny 220 tisíc smluv. O dva roky později pokořily první milión smluv, po dalších 9 letech pak miliónů deset. Stavebko se stalo běžnou součástí finančních plánů prakticky všech tuzemských rodin.

První úvěry si lidé sjednali v roce 1995, o 10 let později už jich bylo přes milión a roku 2012 milióny dva. „Pozdější začátek úvěrování není náhodný – stavební spořitelny půjčují pouze reálné peníze. Musely tedy nejprve získat vklady od klientů, kteří spořili, až poté je mohly začít půjčovat,“ říká tajemník AČSS Jiří Šedivý. Vývoj smluv i úvěrů ukazují následující grafy:

V přijetí stavebního spoření se Česko inspirovalo především v Německu. Právě tam velmi rychle a efektivně posloužilo k obnově bytového fondu po druhé světové válce. Podobné to bylo také v Rakousku.

„Tuzemský bytový fond byl po 40 letech socialismu silně podinvestován. Podle tehdejších odhadů chybělo k jeho prosté obnově asi 400 miliard korun. Stavební spoření naštěstí začalo velmi rychle pumpovat do bydlení potřebné prostředky. Do rekonstrukcí a modernizací to byl za 25 let víc než jeden milión úvěrů v objemu 225 miliard korun,“ upozorňuje Jiří Šedivý.

Další peníze směřovaly na pořízení nemovitostí nebo na další bytové účely. Celková výše poskytnutých úvěrů přesáhla počátkem roku 2018 úctyhodnou sumu 850 miliard korun.

Stavebko z pohledu klienta

Stavebko je založeno na půjčování peněz klientů, kteří pouze spoří. Když si klient přijde pro úvěr, v průměru si půjčuje 761 tisíc korun, zatímco průměrný vklad se vyšplhal na necelých 112 tisíc korun. Z toho je patrné, že na jeden úvěr spořitelny aktuálně potřebují zhruba 7 střadatelů.

„Pokud si klient půjčil a splácí, zbývá mu v průměru doplatit 401 tisíc korun,“ dodává tajemník Šedivý. Průměrná cílová částka spořicích smluv je pak nastavena na 397 tisíc Kč, jak ukazuje následující graf:

Z pravidelných výzkumů veřejného mínění, které vycházejí pod názvem Barometr obliby spořicích produktů, vyplývá, že stavebko po 25 letech představuje nejoblíbenější spořicí produkt. Jako jediné se totiž stabilně těší oblibě více než 50 procent respondentů. Jeho průměr za všech devět měřených kvartálů činí 56,6 %.

Nejen nadprůměrná obliba vede AČSS k přesvědčení, že stavebko čekají i nadále dobré roky. Do budoucna pomůže naspořit vyžadovanou část vlastních prostředků pro koupi nemovitosti a stejně tak půjčí na nové bydlení nebo rekonstrukci. Stavební spoření by zkrátka mělo i v dalších 25 letech pomáhat k lepšímu bydlení tak dobře jako dosud, zvláště když Evropská unie stále silněji tlačí na zvýšení energetické efektivity bydlení a sanaci stávajícího bytového fondu. Jako tuzemská bezkonkurenční jednička na rekonstrukční úvěry tak má stavebko před sebou ještě hodně let práce.

Zdroj: AČSS

0 komentářů

Napsat komentář

Partneři


Chcete zde mít své logo?

nebo

Příhlásit se jménem a heslem

nebo    

Nepamatujete si své heslo?

nebo

Create Account