Stavební spoření přináší do veřejných rozpočtů dodatečné peníze a v posledních dvou letech jsou v tomto směru příjmy státního rozpočtu vyšší než jeho výdaje. K takovým závěrům došli experti společnosti NextFinance, při zpracovávání aktuálně publikované Studie efektů stavebního spoření pro ekonomiku a stát.

{+}

Studii efektů stavebního spoření pro ekonomiku a stát prezentoval pro média ve středu 27. října 2010 v konferenčním sále pražského hotelu Kings Court Ing. Vladimír Pikora, Ph.D., hlavní ekonom společnosti NextFinance.

S odkazem na více než osmdesátileté úspěšné fungování stavebního spoření na trzích v Evropě Ing. Pikora zdůraznil, že stavební spořitelny vždy vnesly do vznikajícího a nestabilního bankovního prostředí dávku jistoty, transparentnosti a díky státní podpoře i předpoklad solidního výnosu.

Dokumentoval přitom, že se stavební spoření se svou úvěrovou nabídkou stalo pilířem financování bytových potřeb obyvatel České republiky. Celkový stav poskytnutých úvěrů stále roste a statistiky dokládají, že jedna státem investovaná miliarda korun vedla k poskytnutí překlenovacích úvěrů ve výši necelých 4,95 miliardy ko­run.

Významným multiplikačním efektem je podpora růstu zaměstnanosti. Jedna miliarda korun státní podpory podpoří vznik  zhruba 251 pracovních míst v bytové výstavbě. Vezme-li se v úvahu celková státní podpora v roce 2009, pak vloni pomohla nalézt zhruba 3329 zájemcům uplatnění ve stavebnictví.

Podíl státní podpory na celkových výdajích státního rozpočtu od roku 2004 konstantně klesá. Hlavní ekonom NextFinance v této souvislosti uvedl, že v posledních dvou letech stát již na stavebním spoření vydělával. Jedna investovaná miliarda korun do státního rozpočtu přinesla 1,1 miliardy korun. Zdůraznil přitom, že čím větší objem státní podpory, tím větší tvorba nově poskytnutých úvěrů a tím účinnější multiplikační efekt a vyšší příjem do státního rozpočtu.

Českomoravskou stavební spořitelnu na setkání s médii reprezentoval místopředseda představenstva ČMSS Manfred Koller. V návaznosti na prezentaci studie efektů stavebního spoření pro ekonomiku a stát zodpověděl řadu dotazů médií na současnou a budoucí výhodnost stavebního spoření.

Místopředseda představenstva ČMSS také zdůraznil, že stavební spoření plní přesně to, co po něm zákonodárci od počátku požadovali: významně se podílí na financování bydlení. Úvěry stavebních spořitelen se od roku 1993 spolupodílely na financování 43 procent nově postavených bytů. Samotná ČMSS poskytla do současnosti lidem na jejich bytové potřeby úvěry v objemu téměř 240 miliard korun.

komentáře 3
  1. Co jiného se dalo čekat od výzkumu jehož zadavatelem byla stavební spořitelna?
    Bez stavebního spoření by se asi vůbec nestavělo a nekupovalo by se vybavení bytů. Všichni by bydlely v chatrčích a spali by na proutěných rohožích.
    Nechápu že podobných výzkumům někdo vůbec přikládá váhu.
    Stavební spoření jistě má místo mezi finančními produkty, ale tato argumentace je pochybná.

    7

    1
  2. Souhlasím s panem Dvořákem – je to prosté: pokud by stavební spoření nefungovalo, byl by objem poskytnutých úvěrů cca stejný, jen s tím rozdílem, že by se jednalo o více hypoték a asi znatelně více účelových nezajištěných úvěrů od bank. Na rohožích by se nespalo, stavební dělníci by měli stejně práce, stát by ušetřil miliardy na podpoře.
    Zároveň je třeba souhlasit, že systém stavebního spoření funguje jako vestavěný stabilizátor ekonomiky, podobně jako dávky v nezaměstnanosti či zemědělské dotace, případně program Zelená úsporám.

    6

    0
  3. Michal Mička 8 roky

    Souhlasím s p.Průchou,státní podpora rozhodně není důležitým bodem v rozhodování se v otázce financování bydlení. Většina lidí se rozhoduje podle toho,kolik kde přeplatí. Zejména u vyšších částek se nevyplácí brát překlenovací úvěr.

    5

    0

Napsat komentář

Partneři


Chcete zde mít své logo?

nebo

Příhlásit se jménem a heslem

nebo    

Nepamatujete si své heslo?

nebo

Create Account