Zobrazeno 473x

This topic has 8 odpovědí, 7 diskutujících, and was last updated 1 day, 19 hours by Roman Kolář. This post has been viewed 474 times

  • Autor
    •  Jakub Hesoun
      Účastník

      Dobrý den,

      mám dotaz ke stavebku – já sám je nedělám a nikdy jsem je nedělal. Proto se ptám vás – v tomto ohledu zkušenějších kolegů. Zajímá mě:

      – opravdu se dá cílová částka nastavená na 5.000.000 Kč odůvodnit hláškou: “Kdybyste si někdy v budoucnu chtěl brát úvěr, je dobré to takto mít nastaveno.”?

      – pokud na to klient kývne, funguje to se splácením poplatku za uzavření smlouvy (v tomto případě 1% = 50.000 Kč) podobně jak to někdy bývá u pravidelných investic, tedy že se strhává z prvních vkladů? Pokud ano, chápu to tedy tak, že když si tam klient vkládá třeba pouze 1.000 Kč 1x za 6 měsíců, prý z důvodu toho, aby smlouva zůstala aktivní a někdy v budoucnu mohl využít zmíněný úvěr, poradce svou provizi bude dostávat sakra dlouho (pokud ano, dobře mu tak, za takovou prasárnu), je to tak?

      V tomto článku https://www.stavebky.cz/jak-vysoka-ma-byt-cilova-castka/ jsem se dočetl, že měsíční úložka na stavebko by měla být okolo 0,5 % z cílové částky. To by v tomto případě činilo úložku 25.000 Kč měsíčně. WTF?

      Také se tam píše, že na úvěr ze SS klient dosáhne až tehdy, když naspoří 30 – 40 % z cílové částky. Musel by tedy v tomto případě mít naspořeno 1.500.000 Kč… Pokud chce úvěr dříve, může využít překlenovák, ale ten, předpokládám, může být s mnohem vyšší úrokovou sazbou.

      Jaký to má tedy celé smysl?

      Vlastně se chci jen dopátrat toho, zda poradce, který tomuto klientovi tohle stavebko zakládal, je jen další hajzl, který si chtěl bez práce namastit kapsu (50.000 Kč za stavebko je vyšší taxa, než kterou si účtuji já za zpracování komplexního finančního plánu, čímž strávím několik hodin a jehož přidaná hodnota, troufám si tvrdit, je na mnohem vyšší úrovni, než obyčejné stavebko), nebo zda existuje jakýkoliv jiný důvod, který by mohl počínání poradce ospravedlnit.

      Moc děkuji kolegům za informace.

      Jakub

      1

      0
       | Odpovědět privátně
    • Zdravím Vás, Jakube,

      vezmu to popořadě:
      – ANO.
      – ANO, ale ve většině případů tito zprostředkovatelé vytáhnou nějakou slevu na poplatku, takže klient může ve finále zaplatit třeba jen 10 tisíc. Takže poplatek za uzavření smlouvy ve finále nesplácí tak dlouho. A kolikrát je klient “dotlačen” k tomu, aby ten poplatek zaplatit opravdu jednorázově, když už tam má slevu.

      Význam úvěrů ze stavebního spoření v tak vysokých částkách je vždy v době, kdy jsou na hypotékách vyšší úrok.sazby než na úvěrech ze stavebního spoření, Když si nyní klient uzavře stavebko, kde má garantováno, že v případě čerpání úvěru má např. sazbu 4,9% a hypotéky budou v té době za 6%, tak to bude pro klienta výhodné. Toto je jediný smysl, který vidím u stavebek na vyšší cílové částky, ale prakticky to klientovi sama neradím.
      Setkala jsem se již párkrát s takovými stavebky, ale vždy to byli “čistí” stavebkáři, kteří to klientovi takto sjednali a argumentovali. Oni totiž nemají širokou škálu investičních ani úvěrových produktů k využití a provize jim jde jen z výše sjednaných stavebek a úvěrům.

      Co se týká taxy za zpracování finančního plánu a poplatku za sjednání takového stavebka, tak jde o to, co vlastně klient vnímá: za co platí? Je určitě pro něho jednodušší pochopit, že stavební spořitelně musí něco zaplatit za uzavření smlouvy, kde má pak státní příspěvky? Nebo pochopí po vysvětlení, že je pro něho méně finančně nákladné, když si zaplatí celý finanční plán?

      Každopádně takto sjednaná stavební spoření s cílovými částkami v milionech nejsou podle mě nic protizákonného, není to jen proklientské z pohledu poradenstkého.

      1

      1
       | Odpovědět privátně
    •  Petr Zavřel
      Účastník

      Pane Jakube,
      můj názor je NE – je to vždy neodůvodnitelná lumpárna, která klienta pouze a jen poškozuje a která přináší výhody (provize a plnění obchodního plánu) pouze a jen tomu šmejdovi, který takovou smlouvu uzavřel. Na toto okrádání klientů byli v nedávné minulosti specialisty především zástupci ČMSS.
      Argumentace paní s titulem EFA ve 2. odstavci jejího příspěvku je směšná. Jediné, v čem s ní mohu bohužel souhlasit, je skutečnost, že uzavření takové smlouvy neodporuje žádnému zákonu.

      1

      0
       | Odpovědět privátně
    • Já mám dojem, že paní s titulem Efa se na situaci podívala komplexněji než vy.

      Nehodila to do koše, jako totální nesmysl.

      Narozdíl od Vás popsala v jakém případě by to viděla jako korektní situaci,a upozornila na možnou nekorektnost tohoto postupu.

      Navíc to vzala v kontextu komplexního finančního plánování. Nezaměřujeme se pouze na holé zprostředkování produktu, které samo o sobě nic neřeší.

      A takové vyjádření považuju za velmi profesionální, přece jen neznáme úplně konkrétní situaci, poradce, klienta, záměr, poskytnutou službu atd.

      Naopak ten Váš úzkoprsý pohled a sakrastická narážka mi přijde jako vaše hodně raněné ego.

      __________

      Já osobně jsem se v životě setkal s jedním případem, kde to mělo smysl, ale s desítkami případů, kde zástupci ČMSS jen okradli klienta.

      2

      0
       | Odpovědět privátně
    •  Petr Zavřel
      Účastník

      Vážený pane Patriku,
      Vaše poznámka pod čarou vlastně odpovídá smyslu mého předchozímu příspěvku.
      Na rozdíl od Vás jsem si však dovolil komentovat pouze předložený názor, ale nijak jsem nehodnotil jejího autora, zvláště když ho neznám a nic o něm nevím.
      Pokud však někdo u svého jména uvádí titul, který předpokládá určité nadprůměrné znalosti a zkušenosti v oboru finančního poradenství, tak bych očekával tomu odpovídající reakci. Jasnou a stručnou. Minulá i současná tolerance finančně poradenských šmejdů dovedla prestiž tohoto oboru tam, kde je. Začněme už konečně pojmenovávat věci jejich pravými jmény!
      Komplexnější pohled v textu nevidím, o komplexním finančním plánování (například kolik měsíčně a jak dlouhou by musel klient spořit, aby mu byl pro něho ve “správnou dobu” přidělen úvěr ze stavebního spoření) ani nemluvě. Je zde pouze jednoduchá obecná úvaha o výši úrokových sazeb u dvou substitučních produktů sloužících k financování bydlení. To je podle Vás profesionální vyjádření?
      Přeji Vám hezký den bez virů.

      0

      0
       | Odpovědět privátně
    • Nejspíše se jsem málo zdůraznila, že:
      – jsem v 2. odstavci jen polemizovala nad nalezením praktického využití ve větší míře. Ale statisticky by to stejně vycházelo: 1 takový případ na 1000 případů, kdy se takové stavebko nevyužije.
      – jsem panu Jakubovi na jeho závěrečné dotazy nepřímo odpověděla, že takoví zprostředkovatelé jsou (jak je sám nazývá) hajzli, ale ospravedlnění by se dalo ve výjimečných případech najít. Jenže toto ospravedlnění je paušalizováno ve prospěch plnění plánů a provizí.

      2

      1
       | Odpovědět privátně
    •  Stanislav Holý
      Účastník

      Zdravím,
      můj názor je, že je to jen kvůli provizím a je to odporná sviňárna stejně jako někomu dělat cílovku 2 miliony u Consequ nebo Amundi (bez slev).

      2

      0
       | Odpovědět privátně
    •  Benda Jindra
      Účastník

      Vážení, pokud by to bylo u Lišky, tak není polatek 50k – to se přece taky dá ověřit z výpisu a nespekulovat tady – ale max 15k. Samozřejmě může být pozdeji smlouva využita na financování, pořád nastávají situace, kdy je to pro klienta výhodnější, nebo metodicky jediné řešení. Smlouvu je také možné v budoucnu dělit a prakticky si tak zajistit jakoukoliv následnou smlouvu zdarma.

      0

      1
       | Odpovědět privátně
    •  Roman Kolář
      Účastník

      Já bych se tedy s dovolením chytil hned toho začátku… “Kdybyste” je slovo, které tam poněkud nepatří. Protože první, co by tam mělo být, je to, že ten poradce měl znát klientovy potřeby a budoucí cíle. Pokud ani neví, zda klient někdy bude chtít něco v této hodnotě realizovat a zda vůbec, tak otvírá nějaký vzdušný zámek. Nevíme, zda někdy bude stavět a už vůbec ne, jak bude vypadat situace v době, kdy si ten úvěr bude chtít vzít. Zamysleme se úplně jednoduše nad tím, zda bychom něco takového klientovi doporučili a zinkasovali za to třeba 12 tisíc. Bylo by dobré se podívat do smlouvy, kolik klient skutečně zaplatil za tu cílovku.
      Osobně jsem to viděl v dřívějších dobách, ale souviselo to právě s úrokovými sazbami a tím, co píše Dáša. Něco podobného, jako na starých smlouvách vysoká cílovka z důvodu zajištěné výše úroku. V době, kdy úroky začaly klesat, tak existovaly tarify, které měly při splnění nějakých podmínek třeba i 5% smluvně daných.
      Ale dovoluji si tvrdit, že většina takto nebo podobně nastavených stavebek na to použita nakonec nebyla a byla prodána právě stylem… kdyby náhodou.

      0

      1
       | Odpovědět privátně
Reklama
Aktuálně je na stránce zobrazeno 8 vláken odpovědí

Pro reakci na toto téma se musíte přihlásit.

Partneři


Chcete zde mít své logo?

nebo

Příhlásit se jménem a heslem

nebo    

Nepamatujete si své heslo?

nebo

Create Account