Zobrazeno 6.025x
Toto téma obsahuje celkem 46 odpovědí. This post has been viewed 6026 times Do diskuze (14 diskutujících) se naposledy zapojil uživatel 
To jsou samá auta, marketing, provize a pooly. Nikde však nevidím, že by někdo řešil současnou velice turbulentní dobu ve finančním sektoru ve světě i u nás. Jediní, kdo tady píšou nějaké postřehy na toto téma jsou Petr Slad a Honza Maňák.
Proč se tu neřeší témata?
Řízení finančních rizik
Kapitálové trhy
Komoditní trhy
Pohyb úrokových sazeb
Inflační očekávání
Měnové pohyby
Makroekonomický vývoj
Střeva finančních nástrojů – ne to, co si může každý najít za 10s přes google.
Těch témat je strašná spousta. Ale tady se řeší jen obchod.To k těmto tématům opravdu nemá nikdo jiný co říct?
Možná to bude Ondřeji tím, že ne všichni mají takové zkušenosti s jinými nástroji než jsou pojistky, hypotéky, úvěry, investice (opf). Já jsem strašně rád, že tu své postředy z praxe “vyšší dívčí” filtrujete. Nicméně jsem zcela přesvědčen o tom, že zdejší komunita, včetně mě, nemá praxi.
Ale to je přece nesmysl. Já říkám, že by se tu měla rozvíjet poradenská témata. Investice tu má ve specializaci drtivá většina lidí. Tak snad něco o tom ty lidí ví ne? Nemusíme tady rozebírat modely pro oceňování opcí přece ne?
Většina lidí tady prodává nějaké nástroje. Proč se tedy aspoň nebaví o tom, co prodávají? Přece mi nechcete naznačit, že se tu prodávají jen pojistky? Protože riziková složka pojistek je jedna z mála věcí, která se tu rozebírala.
To ne, nikdy jsem neřekl ani nikdy nenaznačil, že se tu prodávají “jen” pojistky! To jste s prominutím střelil sakra vedle. Témata otázek, na které jste vznesl požadavek, jsou dost obšírné a hlavně neprediktivní na to, aby nezkušený člověk na ně mohl relevantně reagovat. Když jsem pročítal poradce zpětně bylo tu na zrodu zajímavé množství lidí, kteří by s Vámi tuto debatu solidně rozvedli, ale buď nemají dnes čas sem chodit, nebo ztratili zájem sem chodit. Zkuste navrhnout redakci anketu s čím má kdo zkušenosti :)
OK,
nabízím téma – a zajímá mě co vy na to (všichni – nejen Ondřej) :-)
USA mají čas pár týdnů na to, aby si schválili vyšší možnou úroveň zadlužení jejich veřejného rozpočtu. Všichni asi očekávájí, že návrh na zvýšení maximálního možného dluhu bude schváleno bez problémů, protože jinak by USA museli vyhlásit bankrot a to by naprosto destabilizovalo finanční trhy.
Problém je ten, že “zajímavá” část jejich zákonodárců nechce jen tak zvýšit znovu maximální hranici dluhu. Dohadují se o podrobnostech a hrozí, že nepodpoří zvýšení (něco mi to připomíná, ale to sem nepatří :-)
Tak co vy na to?
Co přinese podle vás bankrot USA? Je to vůbec reálné? Dohodnou se vůbec republikáni s demokraty? A co vy – bojíte se byť jen připustit, že by se to mohlo stát? Prodáváte své pozice na burách, fondech, ižp?
Tak nejdříve si definujme bankrot. U toho bych začal. Za bankrot považuji situaci, kdy dlužný subjekt požádá o ochranu před věřiteli. To je u státu trochu zvláštní situace. Proto bych raději zůstal u termínu realizace úvěrového rizika čili default, který je širší. To, že dojde k defaultu ve formě restrukturalizace závazků z dluhopisů snížením kupónu nebo prodloužením doby splatnosti, je asi reálné. Ikdyž mnohem pravděpodobnější v Evropě.
Jaké by mohly být konsekvence defaultu USA? Růst rizikové prémie u všech investorů a trochu problém se hodně CAPM modely. Právě dluhopisy USA byly vesměs považovány za bezrizikovou investiční příležitost, od které se odvíjela skladba velké části portfolií. Určitě by to vedlo k přehodnocení pravděpodobnosti defaultu u všech ostatních dluhopisů.
Nemyslím si, že by konkrétně USA byly zralé na to, že by nebyly schopné prodat své dluhopisy a získat tak prostředky pro financování. To je daleko pravděpodobnější u všech států Eurozóny kromě Lucemburska. Německo, Francie, Belgie, Itálie, Španělsko. To jsou časované bomby. Co se týče USA, tak tam je potřeba říct, že ti blázni ještě pořád dávají asi 500 mld USD ročně z federálního rozpočtu do armády (40%-50% celého budgetu). To je cca půlka rozpočtu. Prostým omezením této položky by ušetřili ohromné peníze. Navíc USA oproti Evropě jsou nesmírně informačně otevřené. Tam je zvykem propírat problémy na veřejnosti. V Evropě se daleko horší problémy tají. Pokud bychom měli americkou morálku v otázce přístupu k ekonomickým skandálům, tak je optický obraz problémů v Evropě mnohem horší než v USA.
Souhlasím, jenom doplním pár detailů.
Systém politických stran v USA nefunguje jako u nás. Dělení na republikány a demokraty funguje pouze v období prezidentských voleb. V kongresu toto dělení prakticky neexistuje a vznikají tam spíše regionální nebo tématické uskupení – naprostá většina těchto uskupení vznikají vlivem lobby. Závěrem tedy limit zadlužení bude zvýšen, ale současná situace dává uskupením moc vyjednávat o svých zájmech, proto se to tolik protahuje.
USA si v současné době nemohou dovolit snížit výdaje na obranu. Terorismus je specifický v tom, že jde o asymetrickou hrozbu, čili atomovky jsou Vám k ničemu. Dříve se vítězství poznalo tak, že jste projeli hlavním městem protivníka, ale v případě Afghánistánu nebo Iráku tohle nefungovalo. USA mají obranu proti klasickým konfliktům (USA x Rusko), ale proti terorismu nemají funkční obranu, tudíž si ji musí koupit.
No jo, ale když se podíváte, kdo z toho těží, tak jsou to firmy jako Lockheed Martin, Boeing nebo Northrop Grumman. To znamená výrobci těžké vojenské techniky. Nechápu moc k čemu je v boji proti terorismu bomardér B2 za miliardu USD nebo letadlová loď za 4,5 miliardy USD.
Nosiče, základ výzbroje. Boj s terorismem neznamená, že se USA vzdají tradiční výzbroje, jen musejí dát přednost před kvantitou kvalitě.
Pane Zárubo, souhlasím s panem Podobou, že uvedená támata budou pro návštěvníky tohoto webu příliš “velká” na to, aby o nich veřejně diskutovali. To platí i pro mě.
Napadá mě dokonce, že o nich ani diskutovat nepotřebují. Nepochopte mě špatně, oni o nich potřebují vědět, ale ne o nich na této platformě diskutovat. Za to nejsou/nejsme placeni.
Jsme placeni za obchod – proto ta obchodní témata, nad kterými se pozastavujete.
Za diskutování uvedených témat jsou placení analytici, makroekonomové a za nějaký názor na ně také portfolio manažeři. Poradci si od nich mohou, a měli by (ti co se zabývají investováním peněz svých klientů jinde než v ss, pf a ižp) názor na uvedená témata půjčit.
Ok. Když je to na poradce moc velké téma, tak na základě čeho doporučíte klientovi sjednat nějaký nástroj? Musíte vědět, co se za tím nástrojem skrývá. Jaké determinanty ovlivňují cashflow plynoucí z něj ne? Když doporučíte například konvertibilní dluhopisový fond, tak musíte vědět z jakých součástek je složen. A pak, co ty součástky ovlivňuje?
Vy i pan Podoba tvrdíte, že to přesahuje rámec. Lidé na tomto webu nejčastěji prodávají nástroje typu ŽP, PF, SS nebo bankovní vklady. Právě tyto instrumenty jsou ve skutečnosti konstrukčně velice složité. Třeba ŽP je defacto swap na tisíc způsobů.
Tato témata ovlivňují právě Váš obchod. Copak Vás nezajímá, co bude s klientským kmenem za rok, dva či 10 let? Jsem přesvědčen, že zajímá. Toto jsou striktně obchodní témata pane Princi. To není žádné hobby povídání o perličkách ze světa financí.
Dobrého analytika nemáte šanci poznat, pokud o tom sám nevíte celkem dost. Vím o čem mluvím. Jeden mediálně známý analytik, kterého dobře znám, neumí spočítat ani geometrický průměr nebo ČSH. A není jediný. Jiní borci zase mají vysvětlení pro každý 0,5% pohyb nějakého indexu.
Outsourcing přemýšlení nad tím, co dělám, bývá nebezpečný. Outsourcovat sběr dat a výrobu analýz je něco úplně jiného. To děláte, protože na to nemáte čas. Protože děláte ten obchod.
Myslím, že problém těchto diskusí je v tom, že se v debatě nerozlišuje fakt, že existují různé segmenty klientů. Diskutéři se pak mezi sebou přou úplně zbytečně. Příklad? Jestliže klientovi zbývá volné cash flow (třeba po nákladech na pokrytí rizik, která si pokrýt potřebuje) řekněme 3.000 korun měsíčně, těžko si zaplatí člověka, který mluví o “determinantech a konvertibilních dluhopisech”. Respektive si ho třeba zaplatí, ale pak už mu na investování nezbyde nic. V tomto případě bude pro klienta lepší, když si vybere pro pravidelné investování libovolný balancovaný fond úplně náhodně, než když bude platit člověka, co zná cizí termity a doporučí sofistikovaně něco, co není možné s touto částkou ani realizovat. Není v tom žádná věda. Když budu mít klienta s portfoliem 10M, je to otázka jiná.
Takže se zkusme tedy bavit konkrétněji: kam ukládat 3.000 měsíčně, které zbývají jako volné cash flow?
Ti nejchudší obvykle dostávají to nejsložitější a nejdražší. Neříkám, že to musí znát klient, ale poradce/zprostředkovatel musí vědět, co prodává. V opačném případě je to obchodník se zkreslenými fakty.
Kam 3tis/m. To je problematická šedá zóna. Teorie hovoří, že nejlepší to bude dávat na nějaký pojištěný bankovní vklad do hodně velké banky, která je too big to fail. Jenže v praxi fond pojištění vkladů je diskutabilní, potenciál záchranných bailoutů a fůzí také má své limity. Přikláněl bych se spíše k podílovým fondům. Ale ne drahou a neflexibilní formou. Nepředplácel bych poplatek a nedělal lifecycle. Vybral bych si transparetního správce, který zveřejňuje maximum informací. Hlídal bych hodně náklady. Porovnal kvalitu správce ve vztahu k výnos/riziko. Pak to je ještě potřeba sladit s nějakým očekávaným vývojem. Sranda to není. Jeden člověk to nezvládne, když má ještě dělat obchod.
Jinak jsem přesvědčený o tom, že nejlepší forma investice v rozsahu 3 tisíce/m je koupě odborné literatury a případně další formy rozvoje kvalifikace. Tam je míra zhodnocení geometricky rostoucí a nemá ti, kdo majetek ukrást.
Za těch x let bude z 3 000Kč/měsíčně několik milionů, takže to porovnání s 10M je zkreslující. Teď porovnáváte jenom vstupní náklady, ale už neberete v potaz přidanou hodnotu, která má svojí cenu a plně se projeví až v dlouhém období.
Pokud bych volil cestu investování přes poradce, tak si vyberu poradce, který mi dokáže ohlídat rizika, tak abych vydělal třeba jen 6% p.a. při riskování 20% než poradce, který mi slíbí 8% p.a., ale budu u něj riskovat 100% investice. Prostě dva procentní body nestojí za to, abych podstupoval 4 x větší riziko. Za tohle mu prostě rád zaplatím a nebude mě to bolet.
Takže i klient se 3 000Kč by měl mít nárok na kvalitní službu, jinak si to po vzoru ZFP může dělat sám a bude na tom líp.
Kolega nepsal slíbí, ale dokáže. Má na mysli pravděpodobně řízení riziky formou stoplossů, value at risk nebo přes rozptyl výnosů atd. Já bych řekl, že kolegův příspěvek má docela hloubku. Víceméně s ním souhlasím.
Ondro, ty knížky jsou docela knížecí rada. Můžeš mi prosím dát tip na konkrétní tituly alespoň na jeden kvartál dopředu? :-) Chtěl bych vidět ten výraz klienta, když ho odsoudíš na 15 let ke čtení odborné literatury (a necháš si za to zaplatit). Nevim, která teorie říká, že máš v těchto pripadech investovat na vklad u velké banky. Volil bych třeba i ten lifecycle. Lepší nez knihy.
Omlouvám se, snažil jsem se to podat, co nejjednodušeji. Zkusím to ještě jednou. Když budu investovat, tak čekám, že poradce rozdělí akcie podle fundamentu na zdravé a šmejdy – tím sníží část rizika (ve fondech a indexech jim tam sypete i ty šmejdy a nikdo na to nekouká). Pro mě je důležité, abych měl kapitál rozložený mezi 20 zdravými firmami, než abych tam měl třeba 5 -10 šmejdů. Když přijde problém, tak moje portfolio klesne třeba jen o 20%, protože držím fundamentálně silné firmy a nemusím se bát o jejich osud, když tam budu mít šmejdy, tak budu mít propad cca 40% – 50%, dva z těch šmejdů zkrachují a návratnost je rázem ohrožena. Abych vyrovnal ztrátu 20% musím vydělat 25%, abych dohnal ztrátu 40%, tak už to je 65% – to je ta podstata, proč je důležité kontrolovat riziko. A potom tu jsou stop lossy atd.
Jak poznáte akcii šmejd? I bankrotující firma může být zajímavá, když je dost levná. A super blue chip moc drahý.
Dost levná u mě znamená propad minimálně o 80% a určitě bych si jí nekupoval před restrukturalizací společnosti. Je to pouze doplněk, ale ne základ portfolia. Co se týče Blue Chip, tak jsem uvedl, že se smířím s nižším výnosem (pohybuji se v dlouhodobém horizontu).
Která akcie je zajímavější? Bankrotující firmy nebo start upu?
Dobrý den,
myslím, že se na finanční poradenství koukáte zbytečně složitě. Musí prodejce letenek znát pravidla servisu A380 (mimochodem v pondělí 20.6. v cca 15:05 – 17:00 bude poprvé v Praze ;-)) ), nebo mu stačí že má dohodu s leteckou společností?
Chápu, že je rozdíl mezi jednou cestou letadlem a celoživotním “spořením” na důchod … nicméně nemyslím si, že poradce může dělat pouze osoba, která vystudovala obor finanční matematika na matfyzu …
Úlohou finančního prodejce je podat co nejpřesnější informace k produktům (strategiím), vysvětlit rozdíly a umožnit klientovi vybrat si …
Petr
A jak to jako dokážete bez znalosti střev nástroje? Produkty se prodávají třeba na 30 let? Za jejich distribuci se vyplácí provize za celou dobu sjednání. Chápu, že prodejci mají na háku nějaké to vysvětlování mechanismu funkčnosti instrumentu. To jsou ty přesné informace.
Matematika na matfyzu? Hahaha. Přečtěte si, jak pracuje Warren. Tužka, papír a mozek. V drtivé většině případů bohatě stačí. Maximálně excel na výpočet základních statistických funkcí. Pokud zrovna neřídíte portfolio tisíců úvěrů, tak s tím vystačíte. A obor finanční matematika se učí jeden semestr po 2h týdně na oboru financí. Tzn. rozsah výuky je tak 30h. To je srovnatelné s vyjmenovanými slovy na ZŠ. A nejsložitější věc, co se tam učí, je výpočet durace.
1) Warren není finanční poradce – Warren je investor …
2) Předpokládám, že neřešíme rizikové produkty – tam se nejspíš shodneme, že existuje jednoduchá možnost – kliente toto jsou rizika, která pojistka kryje, toto je limit/spoluúčast/zabezpečení a toto je cena. Vyber si nebo nech ležet.
3) Investiční produkty v horizontu 30 let řeším takto:
a) investiční dotazník
b) analýza kdy a kolik budete kliente potřebovat
c) nabídka investičních společností x, y, z – kliente vyber si – pamatuj, že v horizontu 30 let může být 1 až 2 světové války, několik měnových reforem, může zkrachovat pár podniků a států a že nikdo Ti kliente v investicích nic negarantuje … vyber si nebo nech ležet
… to co zmiňujete bych potřeboval až v okamžiku, kdy bych s klientem sestavoval jeho aktivní portfolio … a stejně bych mu spíš nabídnul produkt nějaké investiční společnosti (nejspíš FIO, kde mně přesvědčili nejvíc že to s klientem myslí rozumně), kde by mu za úplatu portfolio vedli …
4) Finanční matematika na MFF je obor na 6 semestrů – nikoliv jedna přednáška s rozsahem 30 hodin. Mimochodem srovnávat složitost předmětu podle délky trvání vyuky může být poněkud zavádějící – přednášky jako “Vyčíslitelnost a složitost” či “Teorie relativity” jsou vypisovány také jen na 2 hodiny týdně a troufám si tvrdit že 99% tohoto národa by z nich zkoušku nikdy nesložilo ačkoliv výjmenovaná slova nejspíš někdy zvládli …
5) Přemýšlím, jestli naopak snaha dělat z finančních produktů něco složitého není škodlivou. Jestli lidé “nevypnou” a nepodlehnou laciné argumentaci poradce – např. IŽP s měsíčním vkladem 10 000Kč je nejlepší protože je daňově uznatelné – a nepřemýšlejí nad jinými řešeními …
Ale to je jen zprostředkování. Já si prostě nemůžu pomoc, ale poradenství a přidanou hodnotu v tom nevidím.
ad 1) To znamená, že pro něj platí jiné zásady?
ad 2) I tam je ta konstrukce důležitá. Minimálně bych měl přesně znát výluky, kredit kvalitu, základní četnost riziko a potenciální výši škod.
ad 3) Popsal jste systematické riziko. Já se bavím i individuální konstrukci konkrétního nástroje.
ad 4) Jasně, ale to bude spíš buď nějaká ekonometrie nebo oceňování derivátů. A jako umět používat Blacks-scholese či binomické modely pro oceňování opcí už nemá s finanční matematikou pro účely finančního poradce, nic společného.
ad
5) To není snaha. Oni složité jsou záměrně pro to, aby jim klienti nerozuměli. Cílem je prohloubit informační asymetrii a podpořit iracionální rozhodování lidí.
ad 1) ano pro investora platí jiné zásady než pro prodejce finančních produktů nebo pro prodejce rohlíků nebo pro zahradníka nebo pro …
ad 2) Vyluky ano (souhrně jsem označil jako limity, ale to je nepodstatné). Četnosti skutečně ne. Ačkoliv prodávám povinné ručení tak nevím kolik je ročně havárek. Ačkoliv prodávám pojištění nemovitosti tak nevím kolik je ročně požárů. Ačkoliv pojišťuji na smrt tak nevím kolik lidí ročně umře. A není to špatně. Jak prosím informace o četnosti klientovi pomůže při výběru produktu?
ad 3) Co to znamená individuální konstrukce konkrétního nástroje? Je to o tom, že platím poplatky? do čeho se investuje? je to o míře rizika (kterou nikdo neumí objektivně specifikovat)? prostě nerozumím co tím myslíte … a nevím jak klientovi ubližuju, když to co píšete nedělám?
Platí pro něj úplně to samé. Pohybuje se ve stejné ekonomice jako drobní investoři či poradci, kteří jim radí.BTW Warren je spíš poradce – jeho majetek tvoří jen cca 1/3 peněz, které spravuje. Také bojuje s inflací nebo politickými šoky. Velký investor si může dovolit mít kvalitní informace a není limitován objemy investice. To je ten rozdíl. Ale pro to, aby posoudil, zda je investice výhodná, tak používá stejné metody. Warrena jsem zmínil kvůli jeho proslulému důrazu na zdravý selský rozum, který žádné supersložité úvahy nevyžaduje. Jen přemýšlí nad tím, co se chystá udělat. Co je to za nástroje? Od čeho se odvíjí výnos, jaké jsou investiční a průběžné náklady, jaká rizika ohrožují investici apod. Nejvíc se mi líbí jeho zásada o neivestování do věcí, kterým nerozumí. Tím by se měl řídit každý.
Četnost je důležitá, neboť od její velikosti se odvíjí pravděpodobnost vzniku škody. Pak je také potřeba znát jakou pravděpodobnost má jaká výše škody. V praxi není potřeba to počítat. Ale elementární znalost četnosti je důležitá. S tím povinným ručením to není moc ok příklad. To je povinné. Kdyby bylo dobrovolné, tak je to přesně, jak říkám. To se nedělá stylem, kolik je ve městě požárů. Takové počítání by bylo nesmyslné. Model by měl klást otázku, jaká je četnost požárů ve světě u tohoto typu budovy v podobných podmínkách vlivem například elektrických obvodů atd. Říkáte si asi, co to povídám za teoretické nesmysly. Jasný, pokud mou logiku naroubujete někam na pojištění proti krádeži rodinného domku, tak uznávám, že je to nesmysl. Tam se dá použít úplně jiný model. Například kolik % domácností mělo škodu v rizicích A,B,C,…? Jaká byla průměrná výše škody? Přepočtu nějakým indexem životní úrovně a regionu a mám poměrně přesné číslo.
Individuální konstrukce znamená například, že u zajištěného fondu víte, z jakých instrumentů je poskládán. Znamená to, že víte například u Zlatého fondu ČPI, jakým způsobem je měnově zajištěn a to, že podkladová aktiva jsou v jiné měně. Víte, že sazba hypotečního úvěru se odvíjí od nějakého priboru+ risk prémie + operativní marže. Víte, že IŽP má man fee 1% na úrovni pojišťovny, na úrovni OPF 1,5% a že jsou tam ještě náklady na audit, transakce apd., které klient nevidí, protože výnos je už o ně ponížen. Chápete podstatu rozvahy subjektu, se kterým je spojeno přímé kreditní riziko (ať je to banka, pojišťovna nebo fond pojištění vkladů). Dle mého názoru by tyto příklady klient měl znát. Ale v praxi mu to nikdo neříká. Všichni se vymlouvají na to, že je to na něj moc složité. Jsem alergický na to, že z klientů děláme negramoty. Naši klienti přece nejsou bezdomovci, kteří neumí číst a psát. Většina lidí je schopná porozumět daleko složitějším procesům než jsou základní početní operace jako násobení nebo sčítání. A výše uvedené příklady nejsou nic jiného.
Neřekl jsem, že mu ubližujete. Ale nemyslím si stejně jako pan Novák, že byste pro něj byl významnou přidanou hodnotou, pokud to neděláte. Když jsou vaše služby zadarmo, tak to ale klientovi může být vlastně jedno.
Warren Buffett – díky za inspiraci – přečtu si nějakou jeho knihu, nebo knihu o něm …
Četnost a individuální konstrukce – úvahy, které popisujete za mne udělali lidé ve finančních ústavech a zohlednili je v ceně produktu, v modelačním nástroji produktu. Proto mně (klientovi) stačí když ho seznámím s parametry produktu typu rizika/limity/… a cenou produktu.
Moje přidaná hodnota – vím, že jste to neřekl, ale to že dělám pro klienta zadarmo resp. za provizi neznamená, že nedělám kvalitně, ale ani to, že nemám pro klienta přidanou hodnotu.
Dneska jsem měl dva klienty. První jsem vhodnou volbou produktů na RŽP ušetřil měsíčně cca 350Kč. Druhému jsem vhodnou volbou pojistky ušetřil na pojištění nemovitosti cca 3000Kč ročně (cca 35% proti pojištění stávajícímu). Klientku jsem ještě upozornil na divné IŽP (bez pojištění, pouze investice do garantovaného a dluhopisového fondu na 27 let, 700Kč měsíčně) a budeme řešit co s ním … Možná byste pro ně dokázal díky svým metodám vykouzlit víc – a možná by je to ani moc nestálo – ale oba byli spokojení a věřím, že příjdou zas … vlastně oba dnes přišli už podruhé …
… ale vždyť my jsme jen prodejci … to že má paní v elektru vizitku “elektro poradce” z ní prostě poradce nedělá … pořád je to jen prodejce elektra, který má 10x větší znalost o elektru než já … to že mám ja na vizitce “finanční poradce” či “finanční analytik” ze mne taky poradce nedělá … ano mám asi 10x víc informací o finančních produktech než moji klienti a umím jim poradit, které produkty se hodí na splnění jejich cílů a které jsou naopak nevhodné ale pořád jsem jen prodejce finančních produktů …
Ondro, témata, která jsi zmínil, jsou určitě zajímavá a každý finanční poradce by měl minimálně vědět, co znamenají. Na druhou stranu bychom neměli míchat hrušky s jabkama. Konkrétně tím myslím, že poradce by měl doporučit kvalitního správce aktiv, ne se jím stát. Potom už se nejedná službu finančního poradenství, ale o asset management.
Netto pojistné hraje v ceně docela malou roli:-)
Ale jasný.Tohle já beru. Cena je jeden z faktorů, ikdyž věřím, že zrovna vy jste dal do kontextu s rozsahem krytí. To, co popisujete, je defacto to, co já říkám, že by se mělo dělat. Možná jen časem budete přidávat na parametrech, které vezmete v potaz. Každý se nějak profesně vyvíjíme. Já jsem zvyklý na kritické myšlení vůči nedynamickým modelům. Beru v potaz vždy všechny aspekty, které znám. Ovšem pokud je hodnota v sázce dosti významná, aby za takový zevrubný pohled stála. To je problém retailu. Tam tyto hodnoty nejsou a proto to zevrubně nikdo nedělá. Ale něco vymyslíme. Už teď připravuji jeden projekt, který by tuto problematiku mohl trochu rozpitvat. Dám to za rozumný peníz k dispozici finančním poradcům ve spolupráci se zdejším webem.
To je otázka. Příjmy z investičního poradenství jsou jediným významným dlouhodobým příjmem z klienta na osobní finance. Outsourcovat core byznys je lidově řečeno “o držku”:-)
Je zde plno rizik:
1)Reputace spojená s externím partnerem
2)Nemožnost řídit externího partnera
3)Kreditní riziko vůči externímu partnerovi
4)Problematický prodej služby klientovi (často jemu nesrozumitelná role prostředníka)
5)Dražší služby – platí se dva subjekty místo jednoho
6)Pokud tohoto partnera má i někdo jiný, tak nejsem jedinečný v core byznysu
Dalším aspektem je schopnost dobrého správce či poradce vůbec poznat. A to pokud člověk není dobře zasvěcen do problematiky, tak nepozná.
Chápu pohled obou stran. Taky bych od přínosu kvalitního finančího poradce čekal víc než jen to, že se odliší radou nespořit v pojistce. Mohl by vědět, zda pro nejbližší období je pravděpodobně vhodnější spořicí účet nebo fond peněžního trhu. Jaké jsou prognozy inflace. Zda jsou měnově zajišťované fondy. Jaká je optimální alokace aktiv na daný časový horizont. Jaké fondy mají dlouhodobě lepší výkonnost oproti ostatním. Takové samé praktické věci mající vliv na klienta a jeho peníze.
Viděl tu někdo výsledky průzkumu finanční gramotnosti? Stav znalosti české veřejnosti je žalostný a většina poradců je jen o pár školení a marketingových letáků napřed. Pomohlo by vysokoškolské vzdělání poradců, ať mají aspoň hlubší a šiší přehled o tom, co dělají. Mikro a makroekonomie, pojišťovnictví, základy financí, osobní finance, finanční matemetika atd. je podle mně základ, který by každý serioznjí poradce měl znát. Mně osobně tyto předměty na univerzitě pomohli do oblasti více proniknout a nemít vymytý mozek.
Na druhou stranu u klientů narážím na to, že jsem pomalej. Nejde jim vysvětlit vše. Lítají kolem a řvou malé děti, klient se sotva soustředí na to, aby se mu vysvětlili pojistné částky. Samozřejmě komunikuju i písemně mailem, ať mají čas si vše promyslet. Je to práce navíc pro mně, ale věřím, že je to tak dobře.
A taky záleží na tom kterém klientovi. Někdo se chce vzdělávat a někdo ne. Když do něj něco hustíte a on nechce, naštve se a půjde si to udělat jinam.
Bude to vždy o hledání kompromisu z té či oné strany a záleží na konkrétní situaci. Nicméně se přikláním k názoru Ondřeje, že znalost a informované rady přispívají kvalitě poradenství a že diskuse o těchto věcech by tu měla být dostupná pro lidi, které to zajímá a chtějí se dovědět více.
Neříkám, že by poradci měli mít matfyz, ale větší povědomí než mají teď určitě na škodu není. Na tom se tu asi ve většině shodneme.
To mě zahřálo na srdci:-) Ještě bych chtěl doplnit, že není důležité jen říct nějaké doporučení, ale stejně důležité je ho i správně argumentovat.
Pane Zárubo, většina klientů bohužel není schopna rozpoznat a posoudit, co je správně zdůvodněné doporučení. Je to stejné jako kdyby mi nějaký chirurg vysvětloval různě vhodné či nevhodné postupy operace – stejně to vždy skončí na tom, zda budu jeho vysvětlení důvěřovat nebo ne. A jiný chirurg může mít trochu jiný názor nebo i značně odlišný. Viděl jsem už tolik obchodníků, kteří si dokáží vhodně zdůvodnit cokoliv. Bohužel to tak je. A zkušenost s poradcem má jen omezenou vypovídající schopnost. To, jak kvalitní rády dává, se často ukáže až za mnoho (desítek) let a to ještě také jen v omezené míře, protože lidé nemají možnost si porovnat souběžně jinou aplikovanou radu jiného poradce a na změnu postupu je už pozdě, až když přijdou zybtečně o hodně peněz.
Takže mi z toho vychází, že dobrá odborná průprava, vzdělání a zkušenosti dávají poradci lepší předpoklady pro to pracovat kvalitně, ale není to automatická záruka. Prostě když to bude chtít dělat nedobře, tak to tak dělat bude. A když se nebude chtít kontinuálně vzdělávat, tak ani nemusí vědět, že to dělá nedobře. Jemu to prostě tak stačí. Na druhou stranu je jasné, že od člověka bez vzdělání anebo mnoha zkušeností a ochoty si ověřovat fakta z důvěryhodných zdrojů nelze čekat kvalitní práci v žádném případě.
Přál bych si, aby se odvětví vyčistilo a ztransformovalo do stavu, kdy se budou poradci poměřovat s nejlepšími, a nevymezovat se jen vůtši většině, že jsou jen o trochu méně špatní než ti nejhorší… Ale to je asi nemožné.
Jak tu už několik kolegů poznamenalo, čím víc toho víme, tím víc si dovolíme tvrdit, jak moc toho ještě zatím nevíme a jak moc nejsme dobří a že k tomu, aby naše služby byly úplně tip top to má ještě mnoho daleko (ale to je přirozené, získání širokého rozhledu a hloubnky u jiných povolání či profesí trvá taky mnoho let i desítek let, není v lidských silách to umět všechno hned). Paradoxně ti poradci, kteří si myslí, že jsou supr, zase až tak supr nejsou, jak to tak bývá…
Toto vytesat do kamene !!!
Dobrý večer,
je to moje poslední reakce na toto téma … nemám sílu ani čas na boj s větrnými mlýny …
Předpokládám, že se považujete za kvalitního poradce. Ja jim dle Vaší definice nejsem, protože nevím níže uvedené informace …
cituji: Mohl by vědět, zda pro nejbližší období je pravděpodobně vhodnější spořicí účet nebo fond peněžního trhu. Jaké jsou prognozy inflace.
Rád bych se zlepšil … můžete mi tedy říci zda je nyní lepší spořící účet nebo peněžní fond … zajímala by mně i prognóza inflace … a hlavně mohl byste svoji odpověď zdůvodnit?
Děkuji
PK
Nepsal jsem nic o tom, že jste špatný poradce, když tyto věci nevíte, nicméně bezesporu svým klientům prospějete, když tyto informace budete vědět. Nejedná se přitom o nikterak složitou problematiku či matematiku, na to se stačí podívat třeba na prognozy ČNB, MF či ČBA nebo jednotlivých bank, ony se od sebe zase až tak moc neliší. A nepochybně bude pro vaše klienty užitečné vědět i to, že když budou mít v současné době peníze ve fondech peněžního trhu, tak jim vydělávají méně a jsou méně likvidní a nepojištěné oproti slušným spořicím účtům typu ING konto a spol.
Správně argumentovat bych spíše chápal, jako říkat pravdu o produktu, nevymýšlet si a nemanipulovat.
To je obecný problém, že klient nebude hned myslet jako Vy a musíte si ho vychovat. Je to delší doba, ale dá se to zvládnout, hlavní je v tomhle vztahu důvěra a otevřenost.
Sice to nemá takovou hloubku po jaké volal pan Záruba při založení tohoto vlákna, ale našel jsem tu tři solidní “poradenské” závěry, které věřím mají praktický význam pro 2/3 až 80% poradců/návštěvníků tohoto webu:
1) Kam se 3.000,- Kč/měs.?
…p. Záruba výše: “Přikláněl bych se spíše k podílovým fondům. Ale ne drahou a neflexibilní formou. Nepředplácel bych poplatek a nedělal lifecycle. Vybral bych si transparetního správce, který zveřejňuje maximum informací. Hlídal bych hodně náklady. Porovnal kvalitu správce ve vztahu k výnos/riziko. Pak to je ještě potřeba sladit s nějakým očekávaným vývojem. Sranda to není…” [a tohle je také zajímavé, MP]…”Jeden člověk to nezvládne, když má ještě dělat obchod.”
2)Je lepší spořící účet nebo fond peněžního trhu?
…p. Tomeš výše: “Nepochybně bude pro vaše klienty užitečné vědět i to, že když budou mít v současné době peníze ve fondech peněžního trhu, tak jim vydělávají méně a jsou méně likvidní a nepojištěné oproti slušným spořicím účtům typu ING konto a spol.”
3) Jaké jsou prognózy inflace?
…p. Tomeš výše: “…na to se stačí podívat třeba na prognozy ČNB, MF či ČBA nebo jednotlivých bank, ony se od sebe zase až tak moc neliší.”
Myslím, že tohle jsou ona “poradenská témata”, která by tu většina poradců ráda nacházela. Autorům za ně palce vzhůru ;-)
Kam se 3000 Kč měsíčně?
Poradentsvím se zabývám 7 roků a vím,že na takto položenou otázku nelze korektně odpovědět.Nelze pro to,že neznám klienta samotného.Tím myslím,že nic nevím o jeho potřebách,přáních.Nevím tedy,jak jej zajistit proti všem rizikům,což musím nejdříve a potom minimálně potřebuji znát investiční horizont a rizikový profil klienta.Konkrétnímu navržení portfolia tedy musí předcházet rozhovor s klientem.Během něho získám tyto informace a navážu nějaký (nejlépe pro oba pozitivní) vztah a možná vzájemnou důvěru či sympatie.Pokud se mě to podaří,dokáži tomuto klientovi říci,kam se 3000 Kč měsíčně
No jo, to je strategie. Ale na nástroj to nemá zásadní vliv.
Dobrý den,
rád bych trochu oživil toto téma. Co říkáte na možnost QE3? Tedy jak moc reálně vidíte, že FED spustí 3. kvantitativní uvolňování v pořadí?
Reálný to je, spíš jde o to, jaké to bude mít důsledky.
Zřejmě se zvednou ceny komodit, čili nahoru půjde inflace. Ekonomické oživení se konat nebude a spíš to krizi prohloubí, než aby to pomohlo. Tohle si trhy už prostě nemůžou nechat líbit, je to podobné jako se zlatým standardem.
Souhlasím s Vámi Ondřeji,
řekl bych, že celý problém bude spočívat v nedostatku nadhledu…
A s tím timemanagementem, který je rozdělen 90/10% obchod, prodej/vzdělávání sebe je to jasné..
Vladimíre,
to, na co se tady ptáte je má věčná otázka. Jak se to dotkne globálních trhů a také nás tady dole na zemi…
Mít monopol na peníze (FED) a exklusivitu v prodeji dluhopisů USA je jistě nejvýdělečnější byznys na planetě.
Aneb, viděl jste někdy výsledovku FEDu? :-)
Co se týče celého kvantitativního uvolňování, když to trošku snížím.. na tu globální inflaci se již moc těším.. Zaplatím-li v budoucnu celou hypotéku z jednoho obchodu :-))
Teď trošku vážně… QE je řízený proces velmi dobře naplánovaný s jistými cíli, o kterých bychom tady mohli jistě zavést nějakou diskuzi.
Osobně jsem toho názoru, že přijde inflace. O zvýšení zaměstnanosti, která v USA vykazuje spíše stagnaci po všech těch historických QE,se nedá ani hovořit.
Takže, co je tedy vlastně cílem? Že by se pan loutka Bernanke snažil svým zaměstnavatelům vyrejžovat co nejvíce na nebohých američanech?
Jaké máte na toto téma názory ?
Reklama
Pro reakci na toto téma se musíte přihlásit.