Zobrazeno 7.231x

Zvolené téma obsahuje celkem 22 odpovědí. This post has been viewed 7232 times Do diskuze (6 diskutujících) se naposledy zapojil uživatel  Anonymní uživatel a poslední změna proběhla 8 roky, 3 měsíci. This post has been viewed 7232 times

  • Autor
  •  Anonymní uživatel

    Dobrý den všem,

    v posledním čísle FP se rozebírá tzv. “Fukushima”

    Jsem rád, že jsem mohl troškou přispět do mlýna.V tom článku, který jsem tam napsal, jsem některé investiční programy nazval legální krádeží (viz výpočty).

    Doposud jsem se domníval, že nejblbějším argumentem na obhajobu této činnosti bylo “ostatní to dělají taky” (myšleno kradou taky). Ale vítězem je zatím u mě argument pana Síkory z ČAP právě z onoho čísla FP.

    Citace:

    “Pan ministr si jistě umí dobře spočítat, kolik by stát ztratil na daních z pojišťovnictví, protože pojišťovnictví je velmi významným přispěvatelem daní do státního rozpočtu.”

    To je panečku argument! Musíme z klientů dělat blbce, protože platíme významné peníze do státní kasy (společného majetku těch blbců). Pokud bychom chtěli uplatnit logiku pana Síkory v čisté formě, tak navrhuji zlegalizovat (a vybírat daně z jejich činnosti) následují odvětví:

    Pouliční krádeže

    Prodej drog

    Obchod s bílým masem

    Lichva

    Korupční lobbing

    Nájemné vraždy

    Když to má být o tom, že si silné subjekty mohou dělat, co chtějí, tak do té džungle pusťte všechna zvířata. Takhle bychom všechny ty státní dluhy vyřešili ne?

    Je to sice dost zvrácená logika, ale tímto způsobem zřejmě uvažují tihle pánové. My jsme ti chytří a tak z vás všech můžeme dělat blbce. A proto to musí být legální. Ti, co kradou hloupě, ti budou nelegální.

    Výsledek je však stejný.Pojišťovnictví a obchod s lidskými sny je opravdu jeden z nejšpinavějších byznysů vůbec. Udělá s tím někdo něco nebo budeme pořád číst o diplomatické řeči o složitosti problematiky. Bude mít někdo odvahu rozbít tu zájmovou kliku?

    0

    0
     | Odpovědět privátně
  •  Miroslav Princ 
    Účastník

    Pane Zárubo, Vaše otázka na konci je řečnická? Anebo se chcete kromě “…věnovat ve volném čase psaní jedovatých poznámek určených lidem z oboru” jak jste napsal jinde také angažovat ještě nějak jinak?

    0

    0
     | Odpovědět privátně
    •  Anonymní uživatel

      Já myslím, že té změně nejlépe přispěji právě psaním podobných článků jako v tom FP. A i ostatní by mnohem více přispěli tím, kdyby odborně vyhodnocovali technické parametry smluvních vztahů poskytovatele služby a spotřebitele. Moje jedovaté poznámky nejsou nic jiného než tato činnost.

      Bohužel rozumím jen některým oblastem. Moje silná stránka je risk management a řízení aktiv. Je tu spousta témat, která čekají na otevření. Právní aspekty pojistných podmínek u rizikového pojištění například. Těch témat je opravdu strašně hodně, která jsou netknutá nezávislým pohledem.

      Možná by to bylo užitečnější než nálepkovat bouchače, kteří pouze prodávají ve větším množství to samé, co jejich kritici.

      0

      0
       | Odpovědět privátně
      •  Miroslav Princ 
        Účastník

        Aha, začínám rozumět, z jaké strany se na věc díváte. Dává to smysl.

        Můj pohled je ten, že není špatný produkt, je jen špatně určená a (produktem) ošetřená potřeba.

        Jinými slovy – poradce napáchá víc škody tím, že dítěti nastaví “spoření” do 18-ti investičkem na 59 let, než tím, jestli zvolil Flexi před Perspektivou 7BN, například.

        Já tedy beru jako variabilní proměnnou práci poradce (schopnost nebo ochotu určit potřebu) a jako fixní proměnnou beru produkty, které jsou k dispozici.

        2

        1
         | Odpovědět privátně
        •  Anonymní uživatel

          V tom s Vámi zásadně nesouhlasím. Hodně produktů vůbec nemá právo na existenci a jejich vhodná aplikace do potřeby je konstrukčně pravděpodobnostním finančním modelem nereálná. Variabilní proměnná jako práce poradce je ok myšlenka. Ale nástroje, jaké mu dáte do ruky, ovlivňují to, jestli v konečném důsledku je přínosem.

          Dívejte se na to metodou diskontovaných peněžních toků.

          Investice jako odložená spotřeba versus okamžitá spotřeba. Oba strany rovnice se musí rovnat. Každou stranu rovnice představuje Neumann-Morgensternova rovnice užitkové funkce. Ten nástroj způsobí, že poradce je pro klienta zápornou hodnotou, protože ho přiměl k tomu, aby se vzdal okamžité spotřeby.nebude totiž schopen tuto ztrátu vykompenzovat druhou stranou rovnice pomocí přínosu v budoucnu.Přes finanční toky a z nich plynoucí užitek.

          Nelze tedy aplikovat argument, že každé spoření je lepší než žádné.

          2

          0
           | Odpovědět privátně
          •  Petr.Kačenka . 
            Účastník

            Dobrý večer,

            a mohl byste říct nějaký konkrétní produkt, z těch mnoha, který dle Vašeho názoru nemá právo na život?

            Děkuji

            6

            0
             | Odpovědět privátně
          •  Anonymní uživatel

            Asi bude lepší, když si přečtete ten článek. Tam je to docela konkrétně.

            0

            0
             | Odpovědět privátně
          •  Petr.Kačenka . 
            Účastník

            … a je tento článek někde na internetu, nebo si musím časopis koupit?

            5

            1
             | Odpovědět privátně
          •  Štěpán Průcha 
            Účastník

            Pane Kačenko, těch je dost a z pohledu pana Záruby například všechny produkty, které kombinují spoření (investování) s pojištěním – tedy “taková ta lepší spoření” :-)

            Já tak přísný nejsem, možná i proto, že se živím převážně jako zprostředkovatel.

            0

            0
             | Odpovědět privátně
          •  Anonymní uživatel

            No zjednodušeně řečeno ano, exaktně jsou to všechny dlouhodobé programy, které při 7% výnosu a diskontní míře 4% generují ztrátu. Patří tam odhadem drtivá většina IŽP, asi všechna KŽP, penzijní fondy a minimálně půlka lifecyclů. Jednoduchou logiku vše, co je pro klienta na dosti vysoké hladině pravděpodobnosti jistá ztráta.

            Všem je jasné, že u toho KŽP a PP nelze počítat se 7% výnosem.

            0

            0
             | Odpovědět privátně
          •  Petr.Kačenka . 
            Účastník

            Dobrý den,

            … aha, děkuji, předpokládám, že v nelibosti jsou i další spořící “jenom produkty” jako stavební spoření … jenomže co tedy klientovi nabídnout?

            Předpokládejme, že mám klienta, u něhož jsem vyřešil všechny rizikové pojistky. Klient má hypotéku – řekněme 25 let do splatnosti a fix bude příští rok v listopadu – na kterou platí 35 000Kč měsíčně. Na ostatní produkty – které mu zatím nebudu nabízet (5x stavební spoření (5×1700), 2x penzijko (2×500) a 3x životka (3×600)) má k dispozici cca 11 000Kč měsíčně.

            Co byste takovému klientovi doporučil? Co bych měl takovému klientovi říci, že mu Vy nabídnete lepšího než ja – co by ho mělo motivovat k tomu, aby “spořil” přes Vás? Co budu mít ja jako poradce z toho, když ho za Vámi pošlu ;-)?

            Díky

            PK

            6

            0
             | Odpovědět privátně
          •  Petr Slad 
            Účastník

            Já bych se na to podíval jinak. Klient určitě nebude potřebovat pojistit všechna rizika, na hypotéce se v dlouhodobém finančním plánu dá určitě výrazně ušetřit. Dávat dnes peníze do stavebního spoření se stálým úrokovým výnosem je nezajímavé. Inflace se zvedne o 2% a budete mít lepší výnos na termínovaných vkladech. Klient Vás pak požene, protože bude mít peníze “zazděné” ve stavebním spoření a nic s tím neuděláte.

            S 11 000 měsíčně se určitě dá kouzlit, obzvláště ve spojení s hypotékou…. Celkově se jedná o 46 000 měsíčně.

            0

            1
             | Odpovědět privátně
          •  Petr Slad 
            Účastník

            S těmi penzijními fondy bych nesouhlasil – minimálně s těmi, které jsou splatné do 15-ti let. Nepočítáš se státní podporou?

            0

            0
             | Odpovědět privátně
          •  Anonymní uživatel

            No tak řekněme, že to penzijko je sporné.

            18 až 30 let se pohybuje konstrukčně někde okolo 4-5% p.a. To už je hrana toho diskontu.

            Klientovi bych to ale nedoporučil ani na 5 let. Tam lítají dneska peníze úplně oknem. Pro mě jsou to naprosto nedůvěryhodné subjekty. Zaplať za pánbůh za ten dar, že musí dorovnávat ten negativní výnos. Jinak by těch cédéoček a podobných netransparentních shitů koupily daleko víc v honbě za vysokým výnosem fondu.

            Já myslím, že pro retail jsou naprosto ok podílové fondy (nemyslím teď předplacené lfc). Jsou transparentní, existuje nesmírný výběr jejich strategií a zaměření, panuje mezi nimi konkurence, nejsou zas tolik drahé a nakladání s nimi je flexibilní. Kvalitní řízení rizik pomocí CAPM a oddělený majetek správce a podílníků…Instrument je poměrně srozumitelný. A to, že na to český klient není, tak to je blbost. Není přece možné, aby kvůli Motoinvestu a Trendu, se lidé báli Templetona nebo Parvestu. Pro retail naprosto ok.

            Chcete klienta fakt přivést ke mě?:-)

            0

            0
             | Odpovědět privátně
          •  Petr Slad 
            Účastník

            S těmi fondy pro retail souhlasím. Dnes by pro dobrého poradce neměl být problém vysvětlit klientovi rozdíl mezi investováním do OPF a “investováním” do životního pojištění nebo dětského spořícího(stipendijního) pojištění, kde jsou otevřené podílové fondy rovněž používány. Troufám si proto říci, že díky armádě prodejců těchto produktů se s nimi už potkal skoro každý Čech a někdo i několikanásobně…. Dá se proto všeobecně říci, že zkušenost s OPF si každý prodělal. Koncem devadesátých let, kdy jsem začínal, to bylo daleko obtížnější. Viktor Kožený udělal fondům nehezkou reklamu. Když jsem někde řekl slovo fond, většina klientů se orosila a rozhovor skoro skončil…

            0

            0
             | Odpovědět privátně
          •  Petr.Kačenka . 
            Účastník

            Ten excel dává velký prostor ke zlepšením …

            1) Státní příspěvek není jen 150Kč.

            2) Proč do výpočtu nepřidat příspěvek zaměstnavatele?

            3) Daňová úspora u nižších vkladů než 500Kč není záporná …

            4) Vzorec =(E16+1)^(1/12)-1 je správný v případě, že se o jedná o jednorázový vklad a ne v případě, že se jedná o vklady opakované …

            5) “Sazba roční” bych spíš počítal pomocí vzorečku =-ÚROKOVÁ.MÍRA(C16;$B$3;-A16)*12 …

            Pokud toto je Váš nástroj, který používáte pro komunikaci výsledků s klienty, pak bych ho za Vámi neposlal … ;-))

            6

            0
             | Odpovědět privátně
          •  Anonymní uživatel

            Moje chyba. Měl jsem to trochu uvést, aby nedošlo k nesprávnému použití.

            1)Je to stavěno na 1500 Kč/m. Na jiné vklady to není. Tenhle nástroj tedy není pro modelaci vývoje PP u jednotlivých vkladů, ale časově analytickým rozborem jedné varianty.

            2)Nepřijde mi to rozumné. Kalkulovat s nějakým příspěvkem zaměstnavatele po dobu třeba 15 nebo 30 let je dost zkreslující.

            3)Ad 1. Není to na to stavěné.

            4)Nemáte pravdu, to je tam jen přepočet ročního zhodnocení na měsíční. Tzn. je to přesně obráceně.

            5)Dá se to počítat více způsoby. Vlivem zaokrouhlování dochází k drobným rozdílům. Ale na desetiny procenta p.a. je to přesné.

            Rozhodně to není určeno pro klienty. Opravdu to není variabilní modelace PP. Čistě statická záležitost.

            0

            0
             | Odpovědět privátně
          •  Petr.Kačenka . 
            Účastník

            Dobrý den,

            děkuji za upřesnění … jsem z toho i tak dost zklamám. Váš excel bych rozhodně nenazýval nástrojem. Váš “časově analytický rozbor” jedné varianty je spíše manipulativní než cokoliv vysvětlující. V horizontu 15-30 let je zkreslující nejen příspěvek zaměstnavatele, ale i systém státní podpory, systém danění apod. Proč tedy ve svém “časově analytickém rozboru” počítáte s nimi jako s něčím pevným. Příspěvek zaměstnavatele je v případě pilota přes 2000Kč měsíčně a rozhodně je silnou motivací proč si penzijko zakládat.

            Ad 4) pravdu mám. On ale problém bude v tom z čeho jste vykouzlil červená čísla, která jsou pro Vás výstupem (jsou v excelu pouze uvedena jako fakt bez výpočtu). Je zajímavé, že jinde převádíte z roční na měsíční úrok jen prostým vydělením 12. Chybovost je v řádu desetin pa skoro všude, zpočátku je i větší …

            Vaše argumentace je srovnatelná s argumentací pana Síkory, kterého zde kritizujete.

            Další chybou je započítávání daňových úspor do zůstatku …

            No prostě pokud používáte takové nástroje pro prokazování výhodnosti/nevýhodnosti produktu pak jste u mně dost klesl i se všemi Vašemi řečmi …

            PK

            7

            0
             | Odpovědět privátně
          •  Anonymní uživatel

            Dobrý den,pane Kačenko

            je to čistě pro mé potřeby. Použil jsem metodu, která mi vyhovovala. Vaše technické připomínky beru, nicméně zkuste si to spočítat zvlášť svojí metodou a jsem přesvědčen, že ty výsledky budou opravdu velmi podobné.

            Ta daňová úspora je ořech. Dáte jí tam jako já a zkreslíte to. Nedáte jí tam a zkreslíte to taky, protože jí realizujete pravidelně. A úspora se zhodnocuje ekonomicky také.

            Ta červená čísla jsou kouzlil ručně tak, aby mi ta delta vyšla co nejmenší. Proto je to celkem přesné.

            U PP je obrovská míra legálního rizika, už to, že to počítáme na 20 let, je zločin proti finančnímu modelování.

            Tenhle nástroj rozhodně neslouží jako indikátor výhodnosti/nevýhodnosti. To sorry, ale fakt ne. Nejsem takový magor, abych se rozhodoval podle konstrukční modelované výnosnosti. U PP mě mnohem více trápí informace z výročních zpráv (struktura rozvahy, nákladové položky), míra transparentnosti v oblasti použité investiční strategie, legální rizika, kreditní kvalita fondů atd.

            Drtíte mě na technických detailech, které ve výsledku ovlivňují, jestli ta rentabilita bude 4,5% nebo 4,3% p.a. Asi jste zapomněl, že tam máme proměnnou 3%, která je úplně od boku vystřelená. Taky je zde proměnný diskontní faktor, který může být 4% nebo taky 6%. Takže k věci. Myslíte si, že ta výnosová křivka pro PP s těmito parametry bude výrazně jiná. Máte nějakou svou, se kterou bychom to mohli porovnat? Já příspěvky zaměstnavatelů nedělám a moji klienti je také nemívají. Takže to pro mě nebylo téma.

            Takže v čem je problém? Opravdu jsem takový manipulátor? Položte si ještě otázku, co je ekonomicky příspěvek zaměstnavatele. Není tak docela pravdou, že jsou to peníze, které by klient jinak nedostal.

            0

            0
             | Odpovědět privátně
  •  Martin Dratva 
    Účastník

    Také bych to neviděl tak tragicky.

    Je lepší peníze dávat doma pod polštář (i – 2% díky inflaci )či do penzijního připojištění ( cca +3%)?

    Každý nepůjde do investic, jako Vaši klienti, pane Zárubo.

    Čech je bohužel konzerva a třeba stavební spoření či penzijní připojištění je u českého člověka zaryto pod kůží.

    0

    0
     | Odpovědět privátně
Reklama

Pro reakci na toto téma se musíte přihlásit.

Partneři


Chcete zde mít své logo?

nebo

Příhlásit se jménem a heslem

nebo    

Nepamatujete si své heslo?

nebo

Create Account