Zobrazeno 17.665x

Toto téma obsahuje 17 diskutujících a má 69 odpovědí. This post has been viewed 17666 times

  • Autor
    •  Pavel Mikša
      Účastník

      Dobrý den kolektive,

      po dlouhé době co jsem tady na fóru, dnes zakládám moje první téma, neboť žádný jiný pramen jsem zde o mém tématu nenašel.

      Jedná se o to, že můj stávající klient má zájem o vypovězení smlouvy IŽP od Uniqa, z roku 2001. Po novele ŽP si zvolil, že chce stále daňové odpočty. Avšak nyní by to tedy znamenalo, že by při zrušení musel dodanit cca 15,000kč. Hodnota odkupného je cca 40,000kč, tudíž by mu zůstalo “jen” 25,000kč. Tomu by ale rád zabránil. Z doslechu vím, že je tu možnost proti danění zmíněných 15,000kč a to tak, že se fin. prostředky převedou na jinou smlouvu, která bude nastavená na minimální měsíční platby a bude trvat 20let. Tím se odkupné převede v plné výši, klient ho nebude muset dodanit a dalších 20 let se mu může úročit.

      Máte někdo už zkušenost s tímto postupem? Je vůbec pravdivý? A pokud ne, je tu nějaký postup pro splnění cíle (nezdanění)?

      Předem děkuji,

      Nicoll N.

      0

      0
       | Odpovědět privátně
    •  Pavel Mikša
      Účastník

      Někdo rychlou odpověď? Spěchá.. :) Děkuji předem.

      Nicoll N.

      0

      0
       | Odpovědět privátně
      •  Roman Kolář
        Účastník

        Dělám, co můžu… :-)

        Také existuje možnost převedení do splaceného stavu = zmražení = redukce… (každá pojišťovna pro to používá jiný termín). Tedy jakási forma, kdy pojištění klient již neplatí, obvykle dojde k zániku všech připojištění, pojistná částka se zredukuje na minimum, ale u smlouvy nebylo realizováno odbytné a smlouva skončí v řádném termínu tak, jak měla. Na konkrétní podmínky a možnosti je třeba se zeptat u konkrétní pojišťovny a na konkrétní pojistnou smlouvu, univerzální princip neexistuje…

        A zhodnotit, která z alternativ je pro klienta lepší.

        0

        0
         | Odpovědět privátně
      • Dokonce lze peníze převést do nově uzavřené smlouvy formou běžného pojistného a pokud klient požádá do tří dnů o přeplatek pojistného lze peníze vybrat a NEDODANIT a přitom dále využívat daňovou úlevu. Přišla jsem na to náhodou, kdy omylem přistály peníze klienta v běžném pojistném místo mimořádného.(konk.u poj.Allianz)

        0

        0
         | Odpovědět privátně
        •  Roman Kolář
          Účastník

          No, tak to bude zajímavé… zdá se, že jste otevřela černou skříňku. ;-)

          Zákon ve své současné podobě hovoří o převodu na novou smlouvu životního pojištění, ale nic neříká o tom, že to musí jít do mimořádného vkladu. Ocitnou-li se tedy peníze na běžném účtu, chovají se jako “předplacené” v běžném pojistném. Pojišťovna je buď postupně spotřebuje na běžné pojistné nebo je na žádost klienta jak je vidět, vyplatí, neboť nejsou nijak vázány “uvnitř toho pojištění”. Nestaly se součástí zaplaceného pojistného, tím by se staly buď tím, že by byly v mimořádu nebo proběhly jako platba za řádné období ve formě běžného pojistného. Tady leží vlastně plonkově na účtu pojišťovny.

          To, že to funguje, jste svým příspěvkem dokázala, teď je otázka, jak to mají nastavené jiné pojišťovny a jak a kdy na to budou reagovat, až to někdo začne ve větší míře používat, čímž jsme tomu touto diskuzí právě výrazně pomohli… ;-)

          0

          0
           | Odpovědět privátně
        • Být na FÚ, tak to nazvu obcházením zákona a dodaním. Existuje spousta možností, jak se to může FÚ dozvědět.

          0

          0
           | Odpovědět privátně
    •  Roman Kolář
      Účastník

      Původně to bylo tak, že u pojistných smluv, u nichž nebude vyplaceno pojistné plnění nebo odbytné a zároveň rezerva nebo kapitálová hodnota pojištění bude převedena na novou smlouvu soukromého životního pojištění splňující podmínky pro uplatnění nezdanitelné části základu daně, se nedodaňovalo.

      Problém byl s tím, že při ukončení se jednalo o realizaci odbytného a i když ho klient nedostal na účet a bylo převedeno na novou smlouvu, tak mělo být dodaněno.

      To se později od r. 2014 změnilo a dodanění se lze vyhnout nejen převodem celé kapitálové hodnoty na novou smlouvu jako tomu bylo dříve, ale postačí převést na novou smlouvu i odbytné z ukončené pojistky.

      Musí být ale převedeny přímo, nikoli tedy vybrat a stejnou částku pak vložit na nové. Při realizaci odbytného je tedy třeba zadat číslo účtu nikoli vlastní, ale pojišťovny, kde vznikla nová smlouva.

      Cituji Zákon o daních z příjmů – § 15 Nezdanitelná část základu daně: (resp. jeho část)

      Při nedodržení těchto podmínek z důvodu zániku pojištění nebo dodatečné změny doby trvání pojištění nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky, o které byl poplatníkovi v příslušných letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen, s výjimkou pojistných smluv, u nichž nebude vyplaceno pojistné plnění nebo odbytné a zároveň rezerva, kapitálová hodnota nebo odkupné bude převedeno na novou smlouvu soukromého životního pojištění splňující podmínky pro uplatnění nezdanitelné části základu daně.

      0

      0
       | Odpovědět privátně
      •  Pavel Mikša
        Účastník

        Perfektní! Velice děkuji pane Romane. Jestli to ale chápu správně, ŽP se musí nahradit opět přímo ŽP. Dejme tedy tomu, že současnou smlouvu a její hodnotu převedeme spolu s klientem v plném množství na novou smlouvu o ŽP, kde nastavíme minimální roční platbu. Dejme tomu např . 1200 kč / ročně. Tím se vyhneme zdanění a peníze se mohou dále zhodnocovat v perspektivních programech, s tím, že mimořádné vklady podléhají minimálnímu poplatku.

        0

        0
         | Odpovědět privátně
        •  Roman Kolář
          Účastník

          Já nerozumím tomu převodu. To vypadá, že to chcete měnit nikoli proto, že stará smlouva nevyhovuje riziky, ale proto, abyste jinak mohl zhodnocovat ty prostředky?

          Obvykle se to dělá proto, že na dané smlouvě nemůžete nastavit rizika, která potřebujete nebo je pro klienta jiná smlouva z nějakého důvodu výhodnější, ale ne kvůli zhodnocování prostředků.

          Pokud by byla pravda, co píšu v té druhé větě, tak jaký to bude mít význam pro klienta? Uděláte ztrátu na odbytném a zatížíte ho vstupními poplatky, byť z nějaké minimální platby. Ale začnete s několikatisícovým mankem.

          A pokud tam bude klient platit stovku měsíčně do investiční složky, tak jak mám rozumět těm daňovým úlevám, které klient chce? To budete dávat do mimořádu?

          Nemohl byste to podrobněji popsat? U jaké pojišťovny je to nyní, proč klientovi tato pojišťovna nevyhovuje, kam to budete chtít přesunout, z jakého důvodu, jakou výhodu to dle Vás poskytne klientovi, jak to má být nastaveno…?

          0

          0
           | Odpovědět privátně
        •  Roman Kolář
          Účastník

          Ještě znovu doplním, aby bylo jasno. V plném množství, jak píšete, v žádném případě, protože pokud chcete k jiné pojišťovně, tak musí následovat odbytné.

          Začínám mít takový divný pocit, že tu napomáhám k něčemu, co pro klienta není výhodné.

          1. Současnou smlouvu nemusíte rušit, zjistěte si podmínky splaceného stavu. Víte, jak dlouho to bude trvat, než z 25 tisíc, které převedete, uděláte těch 40 tisíc? Při 5% tak asi deset let. A mezitím je možné, že se mu zhodnotí na té původní pojistce, takže ve skutečnosti to můžete dohánět daleko déle nebo také nikdy. Neznám parametry toho, co přesně sledujete, tak mohu těžko vyvodit nějaký závěr, proto jsem prosil o přiblížení konkrétního záměru…

          2. Za několik let zpátky jsem neměl klienta, který by vehementně chtěl uplatňovat daňové výhody na ŽP. Z jakého přesně důvodu to chce tak neúprosně Váš klient? ;-)

          0

          0
           | Odpovědět privátně
          •  Jiří Vařečka
            Účastník

            Jen doplním, že proklientské je lépe použít převod rezervy, než odbytné.

            Jak se chová smlouva ve splacením stavu – to není tak dlouho, co jsme to zde probíraly. Tak 3 týdny?

            A pozor, smlouva se může “požrat sama” a potom bude ukončena (dříve než v 60) a stejně bude nutné dodanit.

            0

            0
             | Odpovědět privátně
            •  Roman Kolář
              Účastník

              Převod rezervy v tomto případě zřejmě právě nelze, protože motem byl převod k jiné pojišťovně…

              To bude už asi déle, co jsme to probírali. Já jsem se pak chvíli o to zajímal a nemá moc význam se pídit po informacích, protože ve většině případů to skončí na tom, co je to konkrétně za smlouvu, z kterého byla roku apod. Smlouva, na které je 40 tisíc, se po odpárání všech připojištění a snížení všeho na minimum, nevyžere, pak je to jen otázka toho, zda se nadále zhodnocuje a jak a jaké jsou na ní poplatky. Pokud by se nadále zhodnocovala, např. 2,5%, tak na ní může přibýt ročně 1000 a náklady mohou být třeba 500. Takže např. pokud je klientovi 40 a začne po převodu odbytného s 15 tisícovým mankem, tak na té původní smlouvě by v takovém případě měl v šedesáti třeba 50 tisíc a na té druhé by tedy musel vytvořit za dvacet let více, než 25 tisíc zisk z částky 25 tisíc (jinými slovy ji zdvojnásobit), z čehož vyplývá, že smysl by mělo úročení tak kolem 4% a výš.

              Napsal jsem to jen jako příklad, k výpočtu je třeba přesně znát náklady a pak úrok, pokud by byl konstantní, pak by se to nechalo spočítat přesně.

              Jinými slovy, je třeba nejprve znát informace a ty jsou ke každé smlouvě dost individuální. Dokud je nezná, není c čím porovnat a ani dělat jakýkoli závěr, zda přesun odbytného do jiné smlouvy má nebo nemá nějaký potenciál.

              0

              0
               | Odpovědět privátně
            • Pokud se požere sama 10 let po posledním uplatněném odpočtu, tak nás konec před 60. narozeninami netrápí, dodanění nehrozí. Snad se nepletu.

              0

              0
               | Odpovědět privátně
      •  Jiří Rondoš
        Účastník

        Když už je otevřeno toto oblíbené téma, máte někdo dostatečně pevný právní výklad / komentář k pojmu “novou smlouvu”? (viz Zákon o daních z příjmů – “…odkupné bude převedeno na novou smlouvu…”)

        Že NOVÁ smlouva nemůže být vzniklá po ukončení stávající smlouvy, neplyne z textace zákona, ale výhradně z technické neproveditelnosti. ALE: Jak “stará” může být NOVÁ smlouva? Měsíc? Rok? 10 let…??? Řekl bych, že jde o tradičně nesrozumitelné vyjádření záměru, které by zcela jistě mělo být v zákoně prezentováno textem “…na jinou smlouvu…” NEBO “…na novou smlouvu s počátkem pojištění nejdéle před xy …”. Výsledkem novely je pro mě nejednoznačné označení okamžiku onoho záměru a tím i další případný spor s FÚ.

        Nevím kolik právníků vytváří obdobný text zákona / novelu, ale zde mám opět pocit, že zákon vytváří amatéři nebo matoucí nejednoznačnost je primárním či alibistickým cílem politiků…

        Pokud je toto již řešeno jinde, pak se omlouvám za duplicitu.

        0

        0
         | Odpovědět privátně
        •  Roman Kolář
          Účastník

          Pevný výklad k tomu nemám, ale domnívám se, že je vidět, že se z možných variant vybrala textově ta, která byla nejčastější, tedy jakási výměna jedné smlouvy za druhou, právě vznikající. (a o jiných se moc neuvažovalo) Podle mě formulace “na jinou smlouvu splňující podmínky”, by byla naprosto ok. Neříká nic o stáří smlouvy, pouze o tom, že musí mít nějaké parametry…

          0

          0
           | Odpovědět privátně
    •  Roman Kolář
      Účastník

      Jen pro jistotu… je z toho popisu doufám logické, že nová smlouva musí být založena dřív, než uděláte zrušení té stávající… :-)

      0

      0
       | Odpovědět privátně
    •  Roman Kroutil
      Účastník

      Mám dotaz. Nějak jsem to asi nepochopil.

      Jestli má klient IŽP, tak proč chcete utíkat z této smlouvy, když záměrem je, jak píšete dalších 20 let prostředky úročit?

      Vždyť stejně tak se mu mohou prostředky úročit na původní smlouvě, na to nemusí měnt IŽP za IŽP?.

      Nebo jsem to špatně pochopil?

      0

      0
       | Odpovědět privátně
      •  Roman Kolář
        Účastník

        Odhaduji, že se panu Novákovi (pokud je to ovšem pravé jméno) nelíbí investiční možnosti Uniqa pojišťovny a chce využít možnosti jiné pojišťovací společnosti a to z důvodu, že klient chce uplatňovat daňové úlevy. Z další informace vyplývá, že by mělo jít do investiční složky jen minimum… 1200 ročně… Zbytek na daňové úlevy tedy buď musí jít do mimořádu nebo nám tu něco dost nesedí a někdo nám trochu lže. ;-) Proto jsem se pana Nováka ptal na konkrétní podobu jeho záměru a následně k tomu přidal pochybnosti, zda vůbec dokáže ztrátu na odbytném jeho přesunem do jiného programu dohnat. Třeba se pletu, nicméně odpověď žádná nedorazila, což je možné si vysvětlit i tak, že žádná není, protože by mohlo vyjít najevo, že je to trochu jinak.

        Co na to pan Novák? ;-) Dokáže obhájit tuto transakci a já se omluvím za podezření nebo bude mlčet? ;-)

        0

        0
         | Odpovědět privátně
    •  Cibulka
      Účastník

      A nebude asi lepší stávající smlouvu snížit na minimální pojistné a zkrátit poj. dobu a zároveň udělat mim. výběr fin. prostředků???

      0

      0
       | Odpovědět privátně
    •  Ota M.
      Člen

      Pochybuji, že z roku 2001 má klient IŽP. Na 99 % má KŽP, takže tady bych chápal ukončení. Tyto smlouvy se dnes nedají ve většině případů upgradovat, jsou tam pojištěna nesmyslná rizika na velmi malé pojistné částky za drahé pojistné a zhodnocení (TÚM) je o ničem. Navíc u těchto smluv jsou neprůhledné náklady pojišťoven.

      V tomto případě by bylo možné převést smlouvu do redukce, což je obdoba do splaceného stavu u IŽP. Nicméně je otázka jestli to bude výhodné vzhledem k těm neprůhledným poplatkům a nákladům. Pokud klient nebude chtít zdaňovat a nebude chtít ponechat prostředky ve staré smlouvy v redukci, bude muset založit nové IŽP. Tady není povinnost, že smlouva musí trvat min. 20 let, ale min. do 60 let věku a musí být taktéž daňově uznatelná. Samozřejmě, že je lepší převést tyto prostředky jako mimořádný vklad na novou smlouvu, aby z nich klient nemusel platit vstupní poplatek. Je logické, že by klient měl nejdříve novou smlouvu založit a zjistit zda pojišťovna vzhledem k jeho zdravotnímu stavu návrh pojištění přijme. Taky by se mohlo stát, že po zrušení původní smlouvy by mu nová pojišťovna návrh nepřijala a klient by byl nepojištěn a peníze ze zrušené smlouvy by navíc musel zdanit.

      0

      0
       | Odpovědět privátně
      •  Roman Kroutil
        Účastník

        TAk zas tak bych nesouhlasil, že TÚM je o ničem. Do r. 2003 byla 4% a nelze vyloučit, že na této smlouvě může mít klient víc, než 4%. Navíc už nebude klient po tolika letech žádný mladík, pokud si smlouvu nezakládal v 18ti letech, takže doba výběru není až tak závratně daleko. Náklady na smmlouvu jsou z velké části zaplaceny, takže konzervativní složka v portfoliu, proč ne?

        Stejně je zbytečné tady mlátit prázdnou slámu, když kolegyně Nicoll pro jistotu nesdělila žádné bližší informace.

        0

        0
         | Odpovědět privátně
        •  Roman Kolář
          Účastník

          Souhlas, je třeba se podívat na TÚM. Na starších smlouvách, kterých již ale není tolik, to bylo i 4…5… 5 i 6%. Většina se jich pomlátila při konverzi.

          0

          0
           | Odpovědět privátně
        •  Jiří Vařečka
          Účastník

          Ono je toho zde více, co tak nějak nesedí.

          1. Jak píšete, již to IŽP z 2001 může klidně býti KŽP a potom by se mihlo jednat o smlouvu, která byla “na smrt a dožití” s TÚM nad 4%. Potom je opravdu otázkou, zda je pro klienta opravdu vhodné rušení, zda to opravdu on, ten klient chce, nebo jestli mu to náhodou Nicoll sama nenavrhla a zde následně hledala nápovědu a řešení.

          2. Ona Nicoll (není v ČNB, tak k tomu asi má nějaký důvod) se nyní již 3 týdny vůbec neozvala, vlastně, úplně přestala komunikovat po tomto komentáři:

          —-

          Petr Klatovský

          Já bych se moc přimlouval k tomu, že když chce někdo přesně a veřejně poradit, ať nejprve pošle sken konkrétní smlouvy (osobní údaje začerněné) nebo přesné parametry a jasně napíše, co klient zamýšlí a nebo se s někým zdejším rovnou osobně sejde…

          Co tazateli poradil jeho vedoucí / zaštiťující firma?

          Pak jen napíše Prosím rychlou odpověď, spěchá… :-(

          Trochu spolupráce by to nejprve chtělo!

          —-

          Nějak si ani nepamatuji, že bych ji zde v poslední době viděl ve skupině Poslední aktivní uživatelé.

          Jak jsem již psal, něco je zde divné …..

          0

          0
           | Odpovědět privátně
    •  Jan Čížek
      Účastník

      S tím převedením do splaceného stavu, redukce, apod. bych tolik nepospíchal.

      Princip totiž funguje tak, že z kapitálové hodnoty (rezervy) se budou strhávat náklady pojišťovny (nebo strhnou na začátku) až do konce pojistné doby.

      Podle přesného znění zákona: “podle podmínek pojistné smlouvy není umožněna výplata jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy.” Příjem je v zákoně definován v paragrafu 3, konkrétně v odstavci 2 nalezneme formulaci “Příjmem… se rozumí příjem peněžní i nepeněžní.”

      A placení nákladů pojišťovny z kapitálové hodnoty je typickým příkladem nepeněžního plnění (neproběhla hotovost). Tím by smlouva přešla do nedaňového režimu a efekt by byl stejný jako, kdyby si klient nechal odkupné poslat při zrušení na svůj účet.

      0

      0
       | Odpovědět privátně
      •  Jiří Vařečka
        Účastník

        Musím napsat, že tento pohled, ohledně redukce, neznám.

        Nejsem daňový poradce, tak jen můj malý, pojišťovácky nezávazný pohled:

        Redukce. Tak se tomu říká v ČP. Do redukce dávám, jsme dříve dávali, smlouvu, když klient uplatnil daňové klady a potom chtěl změnu a nemuset dodaňovat. Pokud je tedy možné, to je nutno prověřit předem, udělat redukci, potom je toto dopočítáno, na naši žádost, do věku 60 let klienta a na pojistnou částku, nejčastěji 10.000,-Kč.

        Z pohledu a výkladu ČP (pokud se nyní nezměnil) tedy smlouva běží, pojištění také, jen není nutno platit pojistné a z pohledu daní je vše OK.

        0

        0
         | Odpovědět privátně
      •  Vašek Kott
        Účastník

        poplatky jsou dle meho zakomponovany v matematice produktu a mechanismu pojistne castky pro doziti a tudiz jejich uhrada neni zadnym plnenim. poplatky nemohou byt zadnym prijmem, to by nemohla byt danova zadna smlouva, ne?

        nebo myslite neco jineho?

        0

        0
         | Odpovědět privátně
        •  Roman Kolář
          Účastník

          Je to zajímavý úhel pohledu od Jana, ale souhlasím s tím, co píšete. Jakmile se připíše na smlouvu nová částka, jsou z ní strženy náklady. Strhnou se už ale v momentu, kdy se stanou prostředky součástí smlouvy, ne? Jak je to potom např. při pozdní platbě klienta? Pojišťovna čeká, až klient zaplatí nebo si strhne náklady ze smlouvy aniž by platba proběhla? Pokud to druhé, tak pak by z daňového režimu vypadlo podle výše zmíněného scénáře asi dost smluv…

          Podle mě to také není příjem…

          0

          0
           | Odpovědět privátně
        •  Jan Čížek
          Účastník

          Při placení běžného pojistného se náklady nestrhávají z kapitálové hodnoty, ale z pravidelných plateb. Pokud ale smlouvu dám do redukce, platba za rizika jde právě z té kapitálové hodnoty, která má být “nedotknutelná”.

          Smyslem daňové uznatelnosti podle MFČR je to, aby si zde lidé spořili na stáří. Jakýkoliv zásah do tohoto spoření chce stát pokutovat, aby svoje občany donutil tuto rezervu nečerpat na nic jiného.

          Roman: ano u spousty smluv s rezervotvornou složkou uzavřených tzv. “na rizika”, které si budou klienti daňově uznávat hrozí, že po několika letech se stanou nedaňovými, protože rostoucí rizikové pojistné začne ukrajovat z KH (to se samozřejmě netýká KŽP, kde je PČ na dožití). Je to pak hezky vidět při modelaci vývoje, kdy nejdřív vidíte, jak se po několika letech začne KH klesat a někdy může být i na konci pojistné doby nulová.

          0

          0
           | Odpovědět privátně
          •  Vašek Kott
            Účastník

            Vaše úvaha by znamenala, že všechna IŽP, kde se poplatky strhávají z podílových jednotek(i během řádného placení běžného pojistného), jsou daňově neuznatelné. Tomu tak ale není. I z toho důvodu, že stát podporuje nejen investiční složku, ale i pojištění smrti(hlavní tarif) a spekulativně i invaliditu 3.stupně.

            Pojistky, které obsahují princip přirozeného pojistného, mají dle mého všechny nastavené výše zmíněný způsob úhrady riz. poplatků. Jinak by mi to přišlo nelogické.

            0

            0
             | Odpovědět privátně
            •  Jan Čížek
              Účastník

              To ne že by byly daňově neuznatelné, ale staly by se daňově neuznatelnými.

              Pravda je, že stát podporuje celkovou platbu za hlavní tarif, takže tedy i riziko smrti, ale v zákoně upravuje pouze nakládání s kapitálovou hodnotou, jako důvod dodanění.

              Řešení je takové, že pokud včas klient navýší platbu do rezervotvorné složky (navýší pojistné, nikoliv rizika), zůstane daňová uznatelnost na smlouvě zachována a klient tak může pokračovat dál.

              0

              0
               | Odpovědět privátně
            •  Jiří Vařečka
              Účastník

              Jene, jak to je tedy z Vašeho pohledu?

              Pokud se smlouva stane takto daňově neuznatelná, co si tedy myslíte, že se vlastně stane?

              1. není možné si ji dát do daní – aktuálně – jasně

              2.1 je nutno zpětně dodanit ???

              2.2 není nutné zpětně dodanit ???

              0

              0
               | Odpovědět privátně
            •  Jan Čížek
              Účastník

              Stane se to samé, jako když klient změní smlouvu z daňového režimu na nedaňový sám – musí dodanit vše za posledních 10 let.

              0

              0
               | Odpovědět privátně
            •  Jiří Vařečka
              Účastník

              Aha, tak tedy storno (ukončení) smlouvy a nedaňový režim (běžící smlouvy) má z Vašeho pohledu stejné řešení = dodanit posledních 10 let.

              Je to tak ???

              0

              0
               | Odpovědět privátně
            •  Vašek Kott
              Účastník

              Když převedu smlouvu do nedaňového režimu, ale nic nevyberu(či smlouvu nezruším), tak nedodaňuji – dle mého

              0

              0
               | Odpovědět privátně
            •  Jan Čížek
              Účastník

              Omlouvám se, nechal jsem se strhnout :).

              Ano při přechodu na nedaňový režim skutečně povinnost dodanit není.

              V tomto kontextu to však znamená, že povinnost dodanit je v případě, že se pojistné za “nedaňová” rizika strhne z kapitálové hodnoty.

              Když se vrátím o několik reakcí výše k Vaškově reakci:

              To že ses smlouva stane nedaňovou není takový problém, jako to, že z KH klient dostal příjem.

              0

              0
               | Odpovědět privátně
            •  Radek Grapa
              Účastník

              Dobrý den, dle mého názoru není pravdou, že musí dodanit proto, že se z kapitálové hodnoty bude platit smlouva. Jak jste napsal ve svém prvním komentáři, že je to proto že plyne nepeněžní příjem. To ale není pravda, nepeněžní příjem sice plyne, ale pojišťovně a ne klientovi, je to stejné, jako kdyby stále hradil pojistné, protože kapitálová hodnota je stále majetkem klienta.

              0

              0
               | Odpovědět privátně
    • Profilové foto
      Anonym

      Zdravím diskutující. Mám jen jeden (možná hloupý) dotaz. Pokud má klient IŽP, která absolutně nekryje jeho rizika a dojde tedy k vypovězení IŽP a nahrazení ho jen úrazovou smlouvou, kde se nebude nic spořit, tak klient musí dodanit jen to, co se v rámci jeho smlouvy posílalo na spoření, ne? Chápu to dobře? Částku, kterou platil za úrazové připojištění, nejde přeci daňově odečíst.

      0

      0
       | Odpovědět privátně
    •  Adam Balcar
      Účastník

      Vážení kolegové,

      klient (ročník 73) má sjednán Generali Future z roku 2008, do 75 let, s investicí do akciového fondu. Platí 1566 Kč měsíčně.

      Přitom chtěl konzervativní produkt na odkládání peněz. Měl v plánu určitě vše vybrat/ukončit před důchodem.

      Prosím Vás o radu, jak byste postupovali a ohledem na to, že uplatňuje odpočty z daní, když by chtěl mít všechny peníze vybrány z produktu před koncem smlouvy.

      Zkrátit dobu pojištění u tohoto produktu dle Generali nelze.

      Děkuji

      AB

      0

      0
       | Odpovědět privátně
      • Dobrý den. Klient má přeci ke svým prostředkům volný přístup, tzn. že je může kdykoli odkoupit, pokud již smlouva vykazuje kapitálovou hodnotu vyšší než 4000 korun (to je nutná rezerva při maximálním odkupu).

        V okamžiku, kdy chce peníze vybrat, požádá pojišťovnu o maximální odkup, aniž by ukončil smlouvu. V ní pokračuje dál, rovněž dál uplatňuje daňové výhody až do skutečného zániku smlouvy. Pokud by nechtěl platit tak vysoké pojistné, opět může pojišťovně písemně oznámit snížení na minimum, což je 500 korun měsíčně. Tady ovšem záleží na tom, jestli by se do té pětistovky vešly i případné poplatky za rizika.

        0

        0
         | Odpovědět privátně
      •  Roman Kolář
        Účastník

        Pokud chce klient v tomto produktu skutečně pokračovat, tak pak další otázka zní… co je to před důchodem? Pokud je to třeba 65 let, tak smlouvu v té době ukončí, vybere peníze a konec. Nic nedodaňuje. Pokud to bude chtít udělat dřív, třeba v padesáti, má trochu smůlu, smlouva je v daňovém režimu. Když zruší, dodaní.

        0

        0
         | Odpovědět privátně
    •  Radim
      Člen

      Prosím Vás. Mám jeden dotaz. Mám klienta, který má produkt Diamant u České pojišťovny, přičemž platí 997kč měsíčně, z toho zhruba 400kč jde na spoření, zbytek na rizika. Kapitálová hodnota činí 12 tisíc. Existuje nějaká varianta, aby se klient dostal k penězům a současně abychom poté mohli vypovědět tuto smlouvu, jelikož úrazové portfolio je absolutně neaktuální a nedostatečné. Odbytné je v současnosti 0, takže to je nesmyslné. Poté ještě možnost snížit na 500kč a nadále spořit, nicméně i tak by mě zajímalo, jestli ty prostředky jdou vybrat prostřednictvím mimořádných výběru, anebo to již zákon znemožnil. Mockrát děkuji

      0

      0
       | Odpovědět privátně
      •  Roman Kolář
        Účastník

        Mimořádné výběry nikdo jako takové na smlouvách nezakázal je to otázka toho, zda byla smlouva v “daňovém režimu”.

        Jestli se vyplatí to dotáhnout do doby, kdy tam něco bude, je otázka dalšího průběhu smlouvy. To by se muselo na tu smlouvu začít něco připisovat k odbytnému odněkud navíc. :-)

        A pak tu máme otázku nastavení rizik. Na Diamantu některé věci nejdou, přepracování na Můj život nebude mít žádnou zvláštní výhodu a pravděpodobně to bude drahé. Toliko ve stručnosti.

        0

        0
         | Odpovědět privátně
      •  Jiří Vařečka
        Účastník

        Radime, ono to to zde na stránkách je, jen to vyhledat.

        Jen pro první ujasnění:

        – Nepožívejte slovo spoření, není to spoření.

        – Píšete “kapitálová hodnota”, tím myslíte rezerva?

        – Není tam ani slovo o daních = opravdu je neuplatňuje, neuplatňoval?

        – jak je ta smlouva stará

        – jak je starý klient?

        – opravdu to je Diamant? (není to Dynamik,ten původní, první, když používáte “spoření” a “kapitálová hodnota”)?


        Řešení:

        1. podíval bych se na nejnovější životní produkt od ČP a použil bych ho, kdyby vyhovoval, jako smlouvu následnou.

        2. zjistil bych si, kolik je “maximálně možný výběr ze všech složek”, třeba vybral a zrušit

        3. pokud bych šel cestou 2), potom doporučuji snížení při výběru na minimální platbu, pokud máte zázemí, můžete to někdy “ukecat” na 350,-Kč/měsíc.

        4. – 10. ani jedno z výše uvedených a dalších možných není správné, protože nemám všechny podklady, viz body výše.

        No, zkuste svého manažera, nebo zde rovnou napište, co Vám na to on doporučil. Rád si to přečtu.

        Přeji úspěch a spokojeného klienta.


        Ještě k té 2.

        Pokud to budete takto řešit, dejte si velký pozor na to, jak toto zrušení vysvětlíte v záznamu z jednání.

        0

        0
         | Odpovědět privátně
        •  Radim
          Člen

          Jak si nejlépe zjistím, zda byly daňové odpočty uplatňovány či nikoliv? Ptal jsem se přímo klienta a ten si není jistý, tak kam bych se měl podle vás obrátit. Dle všeho mi prozatím vychází nejlépe varianta přepracování smlouvy v rámci České pojišťovny s tím, že pokud klient neuplatňoval daňové odpočty, tak v oné nové smlouvě nastavit mimořádné výběry. Pokud uplatňoval, tak budeme muset propočítat, zda nevyjde lépe přenastavit smlouvu na mimořádné výběry, nebo zanechal daňové odpočty a zkvalitnit jen úrazovou část pojistné smlouvy. Nevím, jak vám, ale mě tento typ smluv jen komplikuje práci.

          0

          0
           | Odpovědět privátně
          •  Roman Kolář
            Účastník

            Tak ať si to klient zjistí. Jestli je to živnostník, tak má daňové přiznání, jestli je to zaměstnanec, tak ať se zeptá na mzdové účtárně. Kde byste to chtěl zjišťovat? Nepředpokládáte, že na FÚ Vám sdělí informace o klientovi, že ne? ;-) A na pojišťovně informaci, zda klient uplatnil, nezjistíte. Pojišťovna pouze pošle papír, uplatňuje klient.

            Ke zhodnocení, co vychází lépe, nestačí jen posouzení současného stavu, tedy toho, na čem je nyní např. nejmenší ztráta, ale také nákladů a přínosů let budoucích. Z pohledu pouze okamžitého stavu je zrušení smlouvy vždy ztrátové, protože se jedná o posouzení bilance vložil – vybral. Je třeba se podívat do let příštích, např. jak nákladové je pro klienta investovat přes IŽP, jak drahá jsou rizika, jak přizpůsobitelná jsou rizika potřebám pojištění, jak se to bude danit apod.

            Takže na jedné straně máte při zrušení smlouvy mínusy, které jsou dané tím, o co klient přijde a na druhé straně nové řešení, které by mělo oproti stávávajícímu přinést plusy a se kterým tu ztrátu porovnáte. A pak to porovnejte s řešeními dalšími, tzn. s tím, když smlouva bude pokračovat v jiném produktu u stejné pojišťovny.

            Už jste si zjistil, jak se chová poplatkově taková přepracovaná smlouva? Není to tak dávno, co tu o jednom takovém případu psala paní Dagmar Věčorková.

            Přečtěte si to, jsou to zajímavé informace k rozhodování, možná si to pak rozmyslíte… ;-)

            https://poradci-sobe.cz/diskutujeme/topic/snizeni-nakladu-pojistitele#post-35604

            0

            0
             | Odpovědět privátně
            •  Radim
              Člen

              Pane Romane děkuji Vám za podnět. Ta diskuze je velice přínosná. Nejdůležitější nyní je, aby se klient zeptal, zda uplatňoval daňové odpočty. Pokud ne, což si tak trochu myslím, tak šlo by v rámci dosavadní smlouvy opětovné nastavení mimořádných výběru místo možnosti daňových odpočtů. Jinak co se týče přepracování smlouvy, tak má asi paní z pojišťovny špatné informace, protože mi tvrdila, že je to normálně zprovizováno zprostředkovateli jako každá jiná smlouva.

              0

              0
               | Odpovědět privátně
            •  Roman Kolář
              Účastník

              Ať si to opravdu zjistí, klienti si to dost často nepamatují. Vezmou papír, co jim přišel od pojišťovny, dají ho na mzdovku a zapomenou.

              Zprovizněné by mělo být pouze navýšení. Nezprovizněno by mělo zůstat i vypovězení smlouvy a sjednání znovu u stejného pojistitele, pokud k tomu někdo nedá výjimku.

              Jedinou výhodou pro klienta zůstává obecně pouze to, že se mu převede rezerva pojistného na novou smlouvu, takže oproti současné výši by netratil. Pokud by ovšem vzápětí platil u investiční smlouvy počáteční náklady, tak to tam zase (obrazně) nasype zpátky.

              Nechal bych si ještě zjistit, jak by se projevilo na smlouvě její zkrácení.

              0

              0
               | Odpovědět privátně
            •  Radim
              Člen

              Rozumím Vám. Další varianta, kterou jsem nyní vyčetl je ta, že tato situace jde ještě řešit tzv. redukcí pojistné smlouvy. Nicméně upřímně řečeno tomu přesně nerozumím. Mohl by jste mi sdělit o co se jedná a jak to v reálu funguje? Děkuji Vám, že si najdete čas na odpovědi na mé dotazy.

              0

              0
               | Odpovědět privátně
Reklama
Aktuálně je na stránce zobrazeno 10 vláken odpovědí

Pro reakci na toto téma se musíte přihlásit.

Partneři


Chcete zde mít své logo?

nebo

Příhlásit se jménem a heslem

nebo    

Nepamatujete si své heslo?

nebo

Create Account