Zobrazeno 4.367x
Toto téma obsahuje 6 diskutujících a má 11 odpovědí. This post has been viewed 4368 times
Peněžní zásoba je definována pomocí tzv. peněžních agregátů.
obvykle se používají tyto tři:
M1 – hotovost + vklady naviděnou v bankách
M2 – M1 + termínované vklady v bankách
M3 – M2 + zahraniční vklady v domácích bankách
v některých zemích (jako např. ve VB) se používají ještě M4 a M5. Započítávají tam do peněžní zásoby i cenné papíry jako obligace či akcie.
Existuje ještě pojem tzv. měnová báze (někdy označována jako M0), která je definována jako hotovost+rezervy bank u centrální banky.
Centrální banka dneska má dnes několik nástrojů, kterými ovlivňuje peněžní zásobu. Ale samotný tisk peněz je absolutně nepatrný a nemá prakticky žádný vliv na peněžní zásobu.
Velmi důležité je sledovat tzv. měnový multiplikátor, který v podstatě odpovídá poměru M1/M0 . Centrální banka může ovlivnit měnovou bázi tiskem hotovosti ale hlavně výší bankovních rezerv u CB. Ty ovlivní sazbou povinných minimálních rezerv nebo diskontní sazbou. Ale větší účinek na peněžní multiplikátor má ovlivnění vkladů bank. To ovlivní pomocí operací na volném trhu. Tím motivuje centrální banka k tomu, aby poskytovaly či neposkytovaly klientům úvěry. A čím více úvěru, tím více vkladů na účtech bank.
Takže peníze jsou vlastně ze své definice dluhem. A tudíž ničím kryté nejsou:-)
Děkuji za odpověď, ta poslední věta je drsná… Mám podotázku: jaký je Váš názor, : mají pravdu vlády které tvrdí, že BANKY NEMAJÍ DOST HOTOVOSTI a nebo mají pravdu bankéři, kteří tvrdí že VLÁDY NEMAJÍ HOTOVOST PROTOŽE JSOU PŘEDLUŽENÉ A NIKDO JIM NECHCE UŽ PŮJČIT ??? (Osobně tipuji, přesněji VĚŘÍM spíše BANKéřům…)
Nezlobte se, ale nerad bych to generalizoval ve stylu populárně naučných ekonomů. Nicméně banky mají nejčastěji problémy spíše s nedostatečnou výší kapitálu, možnostech čarovat s definicí rizikově vážených aktiv a expozicemi ve finančních derivátech. To vidím jako největší problémy současného bankovnictví. Navíc celá metodika řízení úvěrových rizik v poskytování úvěrů vychází z gaussovy křivky stejně jako před rokem 2008. K tomu není moc co dodat. Bankéři a finančníci obecně se vůbec nepoučili. Teda ta hloupá většina. Ta chytrá většina, která z toho má prospěch, si dosazuje svoje lidi do politiky.
Jsou banky, které jsou stabilní. Není jich málo. Ale systém je nastaven tak, že generuje až příliš mnoho subjektů morálně hazardujících z titulu Too big to fail. V českém prostředí stačí default jedné banky a vyvolá to hospodářskou krizi. Máme tu tři banky s bilanční sumou přes 500 miliard Kč. Krach kterékoliv z nich by byl katastrofou. A další tři banky s bilanční sumou přes 100 miliard. I to by byl mírně řečeno megaprůser. Ale v ČR je to ještě relativně ok. V takovém Japonsku nebo ve Velké Británii jsou obrovské banky, které při reálném ocenění aktiv mají záporný vlastní kapitál. A tam už je kooperace vláda-banka naprosto nezbytná, aby setrvala důvěra střadatelů v banky.
AnonymDobrý den pane Zárubo. Používáte také tyto metody? http://mises.org/content/nofed/chart.aspx Rád bych znal váš názor na TMS. A o tom jak rychle dochází ke znehodnocování kupní síly měny tisknutím nových peněz. A také jestli banky a vlády používají nové peníze (ke kterým se dostanou jako první) k nakupování za „staré ceny“ a jak rychle a přesně podle vás trhy reagují. Děkuji.
Rothbardovu knihu jsem četl už před delším časem. Některé jeho postřehy se mi zdály logické.
Do toho TMS vstupuje hodně kvantitativní uvolňování. Jenomže někteří by Vám řekli, že je to uzavřený okruh a že by se to tam dávat nemělo. Že se jedná pouze o dodání likvidity a posílení mezibankovní důvěry. Jiní tvrdí, že to má vedlejší efekt na úvěrovou politiku bank a ve finále to peněžní zásobu ovlivní.
Já na to názor nemám, protože tomu nerozumím. Z šarlatánských oborů uznávám víc i astrologii než makroekonomii:-)
Doplním ještě Ondřeje. Data z amerického FED najdete na této adrese : http://research.stlouisfed.org/fred2/categories/24.
Úkolem centrálních bank je měnovou zásobu kontrolovat a případně korigovat.
Kdyby byl v roce 2008 v USA držen „zlatý standart“ a nevytiskly se peníze,tak by se asi otřásal kapitalismus v základech a byly bychom v daleko větší krizi než ve třicátých létech 20. století. Na záchraně velkých bank dokonce „tiskaři“ vydělali…
Podstatné je, co se s vytištěnými penězi děje. V USA skupují dluhopisy(převážně dlouhodobé) a ukládají je do „šuplíku“ – bobtná rozvaha FEDu. Jenom nahoře vědí, zda se po prodeji těchto dluhopisů zpět na trhu peníze zlikvidují nebo zůstanou v oběhu. Spíše se přikláním k tomu, že všichni chtějí vyšší inflaci a takto zlikvidovat dluhy, jako tomu bylo několikrát v minulosti.
To samé platí pro Bank of England.
V případě ECB by na kupovaných dluhopisech s vysokým kuponem mohla banka i vydělat. 500 mil. EURO již bylo do oběhu vrženo počátkem letošního roku pro zvýšení likvidity bank – splatnost těchto peněz je 3 roky. Teoreticky to mělo přispět ke zvýšení inflace, ale peníze zatím skončily převážně zpět u ECB na termínovaných účtech. Inflace je zatím blokována nízkou poptávkou.
Současný vývoj nápadně připomíná Japonsko před 20-ti lety a cestu k deflaci. Nízké sazby – nízká poptávka atd.
Domnívám se, že vyšší inflace je dnes asi nejlepší řešení z těch špatných z hlediska dluhů. Otázkou zůstává, zda to pánové nahoře uřídí…
Z hlediska správy klientských peněz se dají najít vhodné nástroje , jak mít vyšší výnosy než inflace. Určitě to ale nebudou investiční nástroje, postavené na dluhopisech, spořících účtech, stavebních spořeních. Stejně tak budou mít problém všichni ti, kteří si dnes houfně uzavírají penzijní připojištění dle starých podmínek s povinným investováním 70% do aktiv s pevným výnosem a v CZK :-)
Dobrý večer Petře,
zmiňujete japonský scénář, jak reálnou či spíše pravděpodobnou vidíte v našich podmínkách deflaci ?
Ono to má souvislost s tou jejich předlužeností. Když je kotel dluhopisů v rozvahách finančních institucí s dlouhou dobou splatnosti a vysokou durací (citlivosti ceny dluhopisu na pohyb úrokových sazeb), tak si každý centrální bankéř politiku zvyšování úrokových sazeb rozmyslí. Raději zachrání finanční systém, než aby podporoval hospodářský růst.
Předjímat pravděpodobnost asi nelze. Stejně tak vyloučit to nelze. Ale to zase nelze vyloučit nic, takže asi tak. Otázka je, jestli by Vám ta deflace vadila. No když byste byl hodně zadlužený, tak asi jo. Já hypotéku nemám, mě je to jedno.
Jsme navázáni na EU jak kursem CZK na EURO, tak i ekonomikou, takže se nás týká dění v Evropě. Křišťálovou kouli ale nemám. Stále si myslím, že nás vytáhne nahoru k aspoň minimálnímu růstu Amerika a spotřeba v Číně přes konkurenceschopné firmy v EU – viz espressa na mém blogu. V Německu např. žádnou krizi nevidím, začal tam nemovitostní boom, automobilky dosahují díky exportům nejlepších prodejů v historii, stejně tak Adidas atd. Díky opatřením ECB a ESM, velikosti Evropy to spíše vidím na tu inflaci.
Na druhou stranu se může velmi rychle rozšířit panika při problémech Španělska, Německo může dát stop dalšímu placení peněz do černé díry(příští rok tam jsou i volby), tikající bombou je Francie, její hospodářská a sociální politika a díky tomu snížená konkurenceschopnost jejích firem. To vše může nahrávat dlouhodobé recesi. Při rozpadu Eurozóny by došlo k výraznému propadu HDP atd.
Závěrem – na Vaší otázku se nedá jednoznačně odpovědět, ale je třeba být připraven na všechny eventuality.
nečetl jsem kometáře kolem, ale: na jednu jednotku (USD, EURO, KČ, SEK, JEN, CHF,…) je třeba natisknout 10x více peněz, aby se banka ještě dostala jakžtakž do plusu a mohla fungovat. Jak jsem již předestřel. Toto si domácnosti nemohou dovolit. Mohu pro protřelé investory zveřejnit video, pouze po ofic. schválení provozovozatele tohoto serveru. Takže prosím o schválení a poté o zveřejnění onoho videa a komentáře.
Reklama
Pro reakci na toto téma se musíte přihlásit.