Zobrazeno 29.317x

Zvolené téma obsahuje celkem 82 odpovědí. This post has been viewed 29318 times Do diskuze (19 diskutujících) se naposledy zapojil uživatel  Anonymní uživatel a poslední změna proběhla 4 roky, 8 měsíci. This post has been viewed 29318 times

  • Autor
  •  Anonymní uživatel

    Jak jsem již avizoval, tak budu psát bez obalu. Tentokrát na téma veřejně obchodovatelných akcií.

    Chceme se chovat jako hlupáci? Já rozhodně ne. Vy ano? Předpokládám, že taky ne. A kdo se jako hlupák chová?

    1)Ten, kdo dává peníze tam, kde neví, co se s nimi děje.

    2)Ten, kdo radí ostatním dávat peníze tam, kde neví, co se tam s nimi děje.

    3)Ten, kdo si od ostatních nechá radit v tom, kam má dávat peníze, aniž by věděl, co se tam s nimi děje.

    Investice do veřejně obchodovatelných akcií splňuje tyto podmínky. Proč? Důvody, proč jsem o tom zcela přesvědčen, nabízím níže.

    Co jsou veřejně obchodovatelné akcie? Jsou to akcie, které můžete pořídit na akciových burzách. Jsou to akcie velkých firem, z nichž drtivá většina z nich existuje desítky let. Většina z těchto firem nemá žádného silného koncového vlastníka. Žádnou kompaktní podnikatelskou skupinu, která by byla ovládána malým množstvím lidí spravujících své vlastní peníze (typu Penta nebo PPF např.). Drtivá většina veřejně obchodovatelných společností je v rukou velkého množství fondů, které spravují cizí peníze. Fondy spravují cizí peníze a tak jsou výrazně méně motivované v tom vykonávat a tvrdě prosazovat vlastnická práva svých účastníků. Manažeři veřejně obchodovatelných firem toho využívají pro své vlastní zájmy. Jak se to projevuje? Upuštění od dlouhodobé koncepce podnikání na úkor krátkodobých hospodářských výsledků, které se projevují ve vysokých manažerských bonusech. V tom lepším případě, ovšem čím dál častěji dochází k absolutně nekontrolovatelnému tunelování veřejně obchodovatelných společností managementem, který klíčové či velké množství drobných zakázek zadává firmám, které jsou s ním propojené. Tyto firmy jsou odměňovány nestandardně vysokými cenami za poskytované služby, které jsou mimo tržní realitu. Zjednodušeně by se dalo říct, že veřejně obchodovatelné společnosti fungují ve velice podobném režimu jako veřejný sektor. Nalezneme zde velmi mnoho společných znaků při řízení (například Niskanennův model), ovšem s tím rozdílem, že veřejně obchodovatelnou společnost, na rozdíl od státního aparátu, řídí velmi omezené množství lidí, jejichž volbu lze sotva nazvat demokratickou. Zákulisní ovlivňování klíčových držitelů hlasovacích práv je běžnou praxí. Stejně tak běžnou praxí je, že veřejně obchodovatelné společnosti (či jejich prodloužená ruka investiční banky) pořádají večírky pro portfoliomanažery a analytiky, kteří tyto společnosti „oceňují“. To má zásadní vliv na investiční strategii správců kolektivního investování.

    Akciové podílové fondy mají v portfoliu běžně několik desítek akciových pozic. To znamená několik desítek firem. Každá z takových firem má obvykle několik tisíc zaměstnanců. Kromě toho každá z takových firem má několik divizí svého byznysu a stovky subdivizí. Nezřídka tyto společnosti mají stovky až tisíce dceřiných společností a dalších majetkových podílů. Samotné posouzení finanční pozice těchto firem je velice náročné. Dokonce tak náročné, že člověk, který by chtěl získat elementární rámcový obraz (který sotva může být nazván znalostí) o finanční pozici jedné takové firmy, by musel strávit desítky hodin práce studiem finančních výkazů. Řekněme, že přečtení třeba 100 stránkové výroční zprávy (pominu-li fakt, že jsou 300 stránkové výroční zprávy) zabere 30 hodin (není to zrovna volnočasová literatura). Shromáždění a čtení dalších informací o firmě zabere polovinu tohoto času. Samotná valuace investice zabere třeba 5 hodin. Bavíme se o časovém fondu 50 hodin. Dejme tomu, že toto absolvuji 2x do roka, tzn. 100 hodin. Tento čas je reálný u člověka, který o tom oboru něco ví a který je v obraze. Nezasvěcenému by to samozřejmě zabralo daleko víc času.

    Dejme tomu, že fond má v portfoliu 40 pozic. Předpokládám, že na 40 pozic nedělal 40 valuací, jinými slovy, že nezainvestoval do všeho, co si interně ocenil. Řekněme, že to ti kluci umí. Že investují do každé třetí příležitosti, protože už mají „čuch“. To znamená nějakých 120 valuací. 120×100= 1200 hodin valuační práce za rok, pokud jí dělají specialisté. Co myslíte, kolik lidí to zvládne? A kolik tito lidé berou peněz? No úplně málo jich nebude. A teď si položme otázku, jestli ten jeden, dva nebo pět lidí, kteří budou analyzovat pozici té firmy, umí posoudit i takové „nepodstatné věci“, jako jsou kvalita služeb či výrobků, procesy ve firmě, obchodní vztahy s dodavateli a odběrateli apod. Samozřejmě, že o tom ví úplný kulový, když analyzují mraky firem za rok. Jejich znalost bych přirovnal k tomu, že by bookmaker stanovoval kurzy na fotbalové zápasy podle pohledu do ligové tabulky.

    Řekněme, že existuje třeba nějaký akciový fond spravující třeba 100 milionů USD. Dejme tomu, že management fee je 1,5%. To je nějakých 1,5 milionu USD. Z toho dám půlku na distribuci a jsem na 750 tisíc USD. Pak něco vrazím do marketingu – řekněme, že mám 100 milionů USD po 25 tisících USD průměrném klientovi. To je nějakých 4000 klientů. Kdybych na udržení jednoho klienta investoval 10 USD, tak jsem na 710 tisíc USD. Dejme tomu, že mám zaplacený nějaký Bloomberg a tyhle srandy: střízlivě 30 tis USD. Dejme tomu, že mi celý ten fond řídí 10 lidí. Každému dáme nějaký pracovní prostor 20 m2 + nějaký jednačky, chodby atd. Řekněme 300 m2. Dejme tomu, že to najímám komplet někde za 30 USD/m2 za měsíc. To je nějakých 108 tisíc USD. Zbylo nám tedy asi 602 tis USD. Řekněme, že 150 tisíc bude chtít vydělat majitel fondu. Zbývá nám cca 452 tisíc. Řekněme, že těch 52 budou nějaké další náklady (audit, IT a další externí služby, materiál v kanceláři apod.). 400 tis by byli mzdy pracovníků. Dejme tomu, že ¾ těchto peněz padne na finančníky a ne na administrativu. To je 300 tis USD. A to se bavíme čistě o penězích na analýzy. Dejme tomu, že třetina těchto peněz padne na geopolitické analýzy. To znamená, že cca 200 tis USD nám zbyde na sektorové a firemní analýzy. Máme nádherný budget 1700 USD na jednu valuaci. Opravdu si někdo myslí, že se mzdovým budgetem 1700 USD vyzraje na firmy, které mají obrat v miliardách USD a investují do nejrůznějšího poradenství, jak dobře vypadat před investory desítky milionů USD? Nejrůznější právní firmy vytvářející offshorová vlastnická schémata a pomáhají vyvést stovky milionů USD do kapes manažerů či s nimi spřízněných osob. Můj otec mi vždycky říká: „Synku, nechoď šípem proti tanku“. To je rozumné přísloví.Domýšlivost akciových analytiků, že dokáží za zlomek času se zlomkem rozpočtu rozpoznat kvalitu nějakého podniku, je až neuvěřitelná. Patřím mezi ty, kteří se nezaleknou výzvy, ale nejsem hlupák, který jde bojovat bitvu, kde je absolutně bez šance. Šance, že budu chytřejší než velký tým lidí s neomezeným rozpočtem a zkušenostmi z celého světa, je asi taková, že moje parta, se kterou chodím hrát sálovku v úterý večer, vyklepne áčko Barcelony (bez ohledu na to, že ve středu to teda pěkně schytali). A kdybych náhodou měl tu kliku, tak prohraju v dalších 99 případů ze 100.

    Časový fond 100 hodin na poznání kvality firmy je velmi mizivý, ale výše jsme si ukázali, že i tak působí finanční problémy nějakému ne zas až tak úplně malému podílovému fondu. Přesto kdyby se podařilo akciovým analytikům a portfoliomanažerům tento čas věnovat 10x větší úsilí a časový fond při analýze jedné veřejně obchodovatelné společnosti, tak i tak to bude stále zoufale málo na to pochopit, co vlastně firma dělá, kde bere zákazníky a jaké jsou u toho její náklady. On totiž pohled na konsolidovanou účetní uzávěrku není ta úroveň informací, která by toto ekonomovi sdělila. Na to je potřeba daleko hlubšího pohledu. Často tento pohled vyžaduje výrazně hlubší poznání, než jaké nabízí účetní uzávěrka. Pokud hovoříme o tom, že někdo má ambici kvalitní analýzou předcházet fraudům typu Enron nebo v českém prostředí třeba Amun Re a ČEZ atd, tak už je to full time job pro to zabývat se jednou společností pro člověka, který je odborníkem ve svém oboru. Veřejně obchodovatelné firmy jsou totiž obrovské.

    Není technicky možné sledovat to, co se děje ve veřejně obchodovatelných korporací s omezeným týmem lidí. Dokonce i velké investiční banky, které dělají IPO, nejsou schopny kvalitně analyticky pokrýt veřejně obchodovatelné firmy a to spousta z nich na firmy od určité kapitalizace drží personální poměr minimálně 1 analyzovaná firma ku jednomu zaměstnanému analytikovi. A i ten není schopen odhalit prakticky nic, co se v té firmě děje. Kdyby na tom dělalo 5 lidí full time, tak to budou mít těžké. Vezměme si příklad akcie ČEZ. ČEZ má stovky dceřiných společností a investuje v mnoha oborech (jádro, uhlí, voda, vítr, slunce, distribuce, technologie,….). Tato firma zaměstnává tisíce zaměstnanců a má obrat stovky miliard Kč. Kdyby 5 externích spolupracujících odborníků tvrdilo, že rozumí tomu, jak funguje firma ČEZ, tak by to budilo úsměv na tváři. Většina fondů či makléřských společností na firmu této velikosti nemá ani jednoho člověka. A přesto jim mnozí svěřují své prostředky se zcela naivní důvěrou, že vědí, co dělají oni i ti správci. Pravda je taková, že absolutně netuší.

    Podnikatelská strategie finančníků je založená na tom, že vám peníze vydělat nemusejí. Oni mají své entry fee, management fee nebo transakční poplatek. Jaká nesou rizika? Maximálně, že od nich jako zákazník odejdete. Nemají žádnou odpovědnost. Když prodělají peníze, tak si najdou milion zdůvodnění pro to, že jste na tom mohli být hůře. Budou Vám vyprávět pohádky o tom, jak jste mohli investovat skrze životní pojištění a byli byste na tom ještě mnohem hůře. Nebo, že jste mohli investovat do nějakých ještě horších akcií nějaké firmy, která zkrachovala. Nebo že jste mohli peníze prošustrovat pomocí velké finanční páky na nějakých krátkodobých spekulacích. Na to jim můžete odpovědět následující: Taky jsem mohl hodit peníze do kamen. To byla taky jedna z možností. Jenomže rozumný člověk, který používá mozek, si klade jiné otázky:

    Co můžu získat? Co můžu ztratit? Má to smysl podstupovat?

    Co můžu akciovými investicemi získat?

    Zkusme dva úhly pohledu. Jedna skupina akciových „investorů“ fandí tzv. teorii efektivních trhů. Tato teorie předpokládá, že je lepší investovat do akcií formou indexů. Argumentuje tím, že trhy se chovají efektivně, tzn. že neexistuje prostor pro nějakou výhodu plynoucí z fundamentální (hodnotové oceňování) nebo technické analýzy (matematická analýza historického pohybu kurzu akcie a objemu obchodování), protože kurz akcie v sobě tyto predikce a oceňování obsahuje. Nemá tedy smysl investovat čas do analýzy a velkého množství transakcí a má smysl dle hesla buy & hold držet indexové pozice. Zastánci TET považují akciové investice za takový investiční automat, který je velmi spolehlivý na dlouhém horizontu. Ok, pak si můžeme podívat na to, jaký je průměrný výnos akciových indexů. Pohybuje se dle země v dlouhodobém průměru v drtivé většině případů mezi 4-8% p.a. geometrického průměru. Ok, dejme tomu, že takové portfolio koupíte s management fee ETF 0,5% p.a. Jste na 3,5%-7,5%. Do toho přimixujeme nějaké transakční poplatky za nákup a prodej (předpokládám, že to nakupujete pravidelně). Něco málo ubude. Nebudu to teď řešit, protože jsou to v celém kontextu kraviny. Odečtu inflaci a co zbyde? 1,5 až 3% reálného výnosu? Skvělý. Jaký je můj diskont za to za odloženou spotřebu? Nevím, jaký je váš, ale můj je rozhodně větší. Kvůli 1,5% p.a. reálného výnosu bych se úspor třeba na 30 let dobrovolně nevzdal. Jsou tu nějaká geopolitická rizika. Kurňa vždyť před 100 lety jsme byli Rakousko-Uhersko. Od té doby jsme absolvovali dvě světové války, dvě okupace, dva totalitní režimy, jednu monarchii a dvě demokratické republiky, náš stát změnil celkem 6x svou geografickou podobu a vystřídali jsme asi 6 měn. Vše za méně než 100 let.

    A co riskuji?

    Na dvacetiletém horizontu taky nemusím vydělat reálně vůbec nic. Nominálně mohu zaplakat klidně i na desetiletém horizontu. A na jednoletém horizontu mohu i s velmi diverzifikovaným portfoliem ztratit i 40%.

    Nevím, jak vy, ale já bych zastánce teorie efektivních trhů, kteří by mi nabídli takový deal poslal do háje.

    A kdyby mi nabídli super deal s 5% entry fee a 2,5% TERem, tak už bych na ně asi vzal i hůl a rozzuřený čivavy.

    Pak je tu ještě parta akciových mágů, kteří zastávájí tzv. stockpicking. Taky jsem byl jeden z těchto namyšlených troubů, kteří se bláhově domnívali, že je to disciplína snadná a jediná správná. Nemohl jsem se více mýlit. Jak jsem již psal výše, tak stockpicking vyžaduje obrovské množství času, které je potřeba investovat do každé analýzy. Děláte-li tu strategii poctivě, tak nemůžete investovat do všeho, co zanalyzujete, protože máte nějaké požadavky na investice, které musí splňovat, aby se uskutečnili. Řekněme, že požadujete IRR 10%. Ať už skládáte investice jako dividendové nebo založené na pozdějším úspěšném exitu, tak se ani v jednom případě nevyhnete tématu budoucích hospodářských ukazatelů společnosti (ať už se jedná o zisk, růst zisku, dividenda, volný cash, tržby, čisté jmění apod.) a také úvaze na téma sentimentu trhu, podle kterého naplánujete případný exit. Sentiment vám ovlivní, jakými násobky budete ty hospodářské ukazatele násobit, abyste získali vnitřní hodnotu akcie. Zatímco hospodářské výsledky firmy mohou být při opravdu detailní analýze někdy se štěstím predikovatelné (platí, že čím větší kolos a složitější byznys, tím to jde pochopitelně daleko hůř), tak u sentimentu se pouštíme na tenký led úvah, co udělá americká, německá nebo čínská ekonomika a podobný nesmysly (každý kdo veřejně předstírá, že to tuší, by měl dostat preventivně nařezáno, že vykládá nesmysly). Sentimenty se vždycky tipují. Reálné transakce s firmami se samozřejmě dělají. Ovšem tam máme zkušenost spíše s private equity. Například víme, že Babiš kupuje své průmyslové podniky za plus mínus 6x EBITDA. Jenomže kolik z nás vlastní a provozuje firmu s obratem nad 100 milionů EUR, o kterou by měl zájem Andrej Babiš, že jo? Takže to asi nebude úplně best vycházet z takové úvahy (kterých je mimochodem plný od začátku do konce Forbes). Tyhle koeficienty jsou samostatnej vědní obor. Mezi světovými experty je proslulý profesor Aswath Damodaran, který je autorem asi nejslavnější knihy na toto téma Investment valuation. Ve své době byl superhitem titul Benjamina Grahama Inteligentní investor, který toto téma rovněž řešil. Zajímavé je, že nejslavnější žák Grahama a jeden z nejúspěšnějších podnikatelů a investorů 20. Století Warren Buffet má celkem svérázný názor (a pro někoho možná i překvapivý názor) na investování do akcií. Tvrdí, že běžní lidé by do akcií vůbec investovat neměli, protože tomu nerozumí a především proto, že nejsou schopní své investice uřídit a efektivně prosazovat svá práva. Buffetovo investiční politika je založená na úplně jiných principech, než na tom, jak investují drobní akcioví investoři nebo podílové fondy. On investuje pouze do firem, kde má významný vlastnický podíl či vliv na řízení nebo ještě lépe přímo kontrolu nad takovým podnikem. Ne, že by se do řízení těchto firem nějak aktivně angažoval, ovšem když se mu něco nelíbí, tak chce mít možnost přepřáhnout management nebo prosadit nějakou klíčovou věc. Takhle například prosadil, že pojišťovny, které patřili jeho skupině Berkshire Hathaway , se minimálně angažovaly v transakcích s finančními deriváty. Buffet říká, že akciové obchody nejsou pro amatéry. Tvrdí, že člověk by měl investovat pouze do toho, co chápe, jak funguje. Tvrdí, že by měl člověk investovat do toho, co může řídit i úplný blbec, protože je jen otázkou času, kdy se to stane. A taky tvrdí, že dobré akciové investice se neprodávají. Přesto Buffeta využívají ve svých prezentacích akciové podílové fondy po celém světě.

    Krátkodobě se může zadařit komukoliv. I já jsem měl světlé chvilky a vydělal na akciích na krátkém časovém horizontu. Uvědomil jsem si své štěstí, protože to byly investice do firem, o kterých jsem toho věděl strašně málo. Mohlo to dopadnout přesně obráceně. Na stockpickingu je zrádné, že distribuční křivka jeho výnosů nemá tvar Gaussovy křivky. Česky:-) : Stane se Vám, že se Vám dlouhodobě relativně může dařit a pak během krátké chvíle proděláte kalhoty, když uděláte chybu. A vy tu chybu dřív nebo později prostě udělat musíte. Vaše modely oceňování jsou velmi nedokonalé, i kdybyste byli třeba samotný Damodaran nebo Graham. Proč? Musíte do nich dát kvalitní data. Dáte kvalitní data o firmě? Možná jo, možná ne. V nějakém procentu případů ano, v nějakém spíše ne. Trh s auditovanými účetními uzávěrkami ovládá několik málo firem dohromady označovaných jako Velká čtyřka. Každá z nich má nějaké máslo na hlavě, kdy něco hrubě zanedbala nebo jí byl dokonce prokázán nějaký nekalý úmysl. Můžeme těmto auditovaným uzávěrkám věřit? Většinou třeba ano, ale bezmezně? Vezměme si slavný případ Enron. Keneth Lay, který byl generální ředitel této firmy, byl velký kámoš s bývalým prezidentem USA Georgem Walterem Bushem. Pro veřejnost se jednalo o důvěryhodnou osobu. Auditorem této firmy byla jedna z největších auditorských firem na světě Arthur Andersen, která byla součástí tzv. Velké pětky. Enron byla úspěšná burzovně obchodovatelná firma, jejíž akcie drželo spoustu ctihodných fondů a známých finančníků. Osud tomu chtěl, že firma Arthur Andersen legislativně prosadila, že bylo možné poskytovat zároveň poradenskou činnost a auditorskou činnost jednomu klientovi. A čistě náhodou Enron Arthur Andersen obsluhoval u obou služeb. Akorát, že za auditorskou činnost, kde kontroloval mj. výsledky své poradenské činnosti, dostal asi 10x menší peníze než za poradenství. Jaké pak bylo překvapení celého světa, když se zjistilo, že Enron nebyl žádný energetický gigant, ale že se jednalo pouze o papírovou firmu, která nedělala nic jiného, než že kšeftovala s energetickými deriváty. Přes sestry a dcery v offshorových oblastech uměle nejen navyšovala zisk ale i obrat a další ukazatele. Zaměstnankyním Enronu pak nezbylo nic jiného, než svlíknout donaha, aby za to dostaly nějakou kačku. Naproti tomu investoři držící akcie se svlíkli donaha zadarmo, protože jejich akcie byly přes noc bezcenné. A to se stalo na tom strašně regulovaném trhu, kde se všechno tak strašně kontroluje. Z Velké pětky se stala Velká čtyřka a bylo vymalováno. V souvislosti s Enronem se v USA zavedl zákon SOX (Sarbanes-Oxley act), který měl zavést trestní odpovědnost vedoucích pracovníků firem za správnost zveřejňovaných finančních informací. A jak na to zareagoval trh. Přesunul se prostě z New Yorku do Londýna, kde byli tito investiční šejdíři přivítání otevřenou náručí v nově vybudovaném Canary Wharf.

    Na závěr ještě budu reagovat na výrok Petra Slada o tom, že veřejně obchodovatelné akcie jsou segmentem investování s vysokou mírou regulace. Dovolím si velmi zásadně nesouhlasit a říct, že je to naopak ten nejméně regulovaný trh, jaký znám. Ano, je sice pravda, že úřady a nejrůznější další instituce nařizují těmto firmám dělat mnohé věci, které ostatní firmy dělat nemusejí. Ovšem u ostatních firem je zase zvykem, že mají vlastníka, který vykonává svá vlastnická práva. Který nepotřebuje mít 10k report, výroční zprávu a 4x do roka zprávu o kvartálním hospodaření na 20 stran. V normální firmě přijde vlastník osobně na firmu a podívá se, co se tam děje. Vyžádá si tisíckrát větší množství informací, než které musejí zveřejňovat veřejně obchodovatelné firmy povinně na internetu, a dostane je hned. V případě potřeby neschopné manažery vyhodí nebo aspoň propleskne. Vlastník obyčejné firmy pozná daleko snáze, že je okrádán svými zaměstnanci. To je opravdová regulace. Ne nějaká byrokracie, která vzbudit dojem důvěryhodnosti.

    Investice do veřejně obchodovatelných akcií je pro hlupáky nebo dolarové miliardáře. Jestli mezi ně nepatříte, tak radím držet se dál. A každý, kdo Vám bude tvrdit opak, tomu bych Vám radil se vyhnout ve spolupráci. Je to totiž buď člověk neznalý financí a finanční historie nebo to s Vámi nehraje úplně fér. Zvažte sami, jestli chcete dělat takový byznys. Jste-li relativně mladí jako já, tak vezměte v úvahu, že budete muset kariérně fungovat ještě relativně dlouhou dobu. Zvažte, jestli Vám ten peníz, co za to dostanete, stojí za to riskovat svou budoucí reputaci jako osob i podnikatelů.

    0

    0
     | Odpovědět privátně
  •  Jan Maňák 
    Účastník

    Pěkný výtvor.

    Z časových důvodů si dovolím reagovat až koncem víkendu. Mezitím si rád přečtu, co Vám odpoví sociologická skupina Poradců sobě.

    Vzhledem k tomu, že jsem cca před hodinou “lajknul” článek Nassima Taleba na

    http://dialog.ihned.cz/komentare/c1-59802460-schopnosti-naruby

    tak s Vámi asi budu muset aspoň v něčem souhlasit :)

    (Mimochodem velmi dobrý článek … )

    Otázka – jsem stejně skeptický i k dluhopisovým instrumentům? Emerging bondovým fondům, High yieldovým fondům? Konvertiblům?

    0

    0
     | Odpovědět privátně
  •  Martin Viktora 
    Účastník

    10 odstavců hutného textu. I já si beru čas na rozmyšlenou.:-) Určitě budu reagovat.

    0

    0
     | Odpovědět privátně
  •  Anonymní uživatel

    Dovolím si citovat z publikace Josefa Jílka Akciové trhy a investování, ISBN 978-80-247-2963-3, strany 191-193

    Na těchto stranách se profesor Jílek zabývá tzv. rizikovou prémií u akciovém trhu. Předpokládám, že kdo doporučuje klientům investovat na akciovém trhu, je seznámen s tzv. CAPM modelem. Riziková prémie je rozdíl mezi výnosem aktiva spojeného s rizikem a výnosem tzv. bezrizikového aktiva.Za bezrizikový výnos je obvykle pro tyto účely považován výnos z krátkodobých státních dluhopisů.

    Profesor Jílek se zaměřil na historii celkem 4 akciových trhů.

    USA (1959-2007), akcie 6,53%, bezriziková aktiva 6,01%, riziková prémie 0,52%

    Japonsko(1984-2007), akcie 1,65%, bezriziková aktiva 2,36%, riziková prémie -0,71%

    Velká Británie(1984-2007), akcie 7,65%, bezriziková aktiva 7,4%, riziková prémie 0,26%

    Česká republika(1994-2007), akcie 4,39%, bezriziková aktiva 6,59%, riziková prémie -2,2%

    3

    2
     | Odpovědět privátně
    •  Jiří Bachmann 
      Účastník

      Já si troufnu napsat jako první. Pokud dopadnu jako minule, asi se odtud odhlásím :-)

      Váš příspěvek je velmi odborný a nevím, jestli jsem vůbec hoden na něj reagovat. Jistě to jsou rozumné argumenty, nicméně !

      Myslím, že zdejší komunita poradců obsluhuje v naprosté většině “normální lidi”. Pokud vy tvrdíte, že děláme věci, kterým nerozumíme (zjednodušeně prodej OPF) a připravujeme se na budoucí průšvih tak propánakrále to si ty peníze mají nechat pod polštářem? Říci, že:”Takto je to blbě” a neříci jak obsloužit většinu populace není fér.

      Nejsem žádný analytik, ale vzal jsem si excel a zkusil si sám spočítat výnosy SP500 brané jako akciový etalon. Výnosy jsou tam spočítány doufám že jsem se někde neseknul. Já vím, že to je něco jiného, než dostane klient na účet, ale vy umíte tisícům klientů nabídnout “něco lepšího”? Nejsem naivní a vím, že nic není ideální, nedovedu si ale představit říci třeba na lidem na Consequ, že nemají ani nejmenší šanci rozumět tomu, kam investují klientské peníze (pokud bych velmi zjednodušeně interpretoval výcucem váš příspěvek.

      Možná, že jsem to špatně pochopil a teším se na názory ostatních. Zcela jistě jsou zde mnohem, a mnohem moudřejší a zkušenější poradci.

      Já jsem to vzal jaksi selským rozumem.

      Mimochodem vadí mi, že tak slovutný analytik, jakým jistě je pan Syrový ve svém poslední příspěvku na KFP uvádí grafy SP500 do roku 1987. Pokud se podívám na graf do dneška, tak to co se stalo v posledních 20 letech nemá 100 let zpátky obdoby. Řekl bych, že to trochu souvisí s úvahami, jak se trh chová a co lze očekávat.

      1

      1
       | Odpovědět privátně
      •  Anonymní uživatel

        Je mi líto, že to musím zrovna já, kdo Vám to říká, ale důkazem, že vůbec netušíte, co děláte, je už fakt, že jste si průměrnou výnosnost akciového indexu spočítal jako aritmetický průměr. V příloze Vám zasílám schválně opravené výpočty.

        5letý průměr místo 9,3% máte 1,68%

        10letý průměr místo 11,7% máte 5,8%

        15letý průměr místo 14,9% máte 2,87%

        20letý průměr místo 18,3% máte 6,33%

        Kosmetický rozdíl…

        2

        1
         | Odpovědět privátně
      •  Petr Slad 
        Účastník

        Petr Syrový je zastáncem pasivního držení fondů, nemůže proto klientům ukazovat graf vývoje akciového trhu od roku 2000 doposud…

        1

        1
         | Odpovědět privátně
        •  Jiří Bachmann 
          Účastník

          Pane Slade, to chápu. Ale přeci právě za posledních 15-20 let prodělal SP500 nejbouřlivější vývoj a prudké propady střídaly vysoké vzestupy. Pokud se bavíme o kup a drž tak horizont je jistě dlouhodobý, ale zcela ignorovat posledních třeba 15 let nepovažuji za férové. Je možno si to vyložit i tak, že pokud je horizont 30 let, tak 15 let mě stále ještě netrápí a realokovat budu až posledních 10 let. Já se snažím ale ukazovat to, co se stává, tedy nejen klidné vody, ale i ta bouřlivá léta. Aby lidi viděli, že to není jen podle pravítka nahoru.

          Svět se díky globalizaci neskutečně změnil. Poučky z dávných dob vycházející pouze z historie z před 100 lety si myslím, že jsou dnes málo použitelné.

          Já jsem jezdil pro naftu k čerpací stanici za 50,- haléřů za litr. Když se zdražily Sparty ze 6 na 8 korun, chtěl jsem přestat kouřit. Můžu já s těmito poučkami někoho okouzlit?

          Dnes stoji cigarety 80,- (?nevím?) Chápete tedy, co jsem tím chtěl říci. Berte to prosím opět jaksi z nadhledu. Ne dogmaticky stylem já jsem chytrej, on je blbej nebo samozřejmě já jsem blbej, on je chytrej.

          Věřím(a stále doufám), že se tu nehádáme, že si tu povídáme.

          4

          1
           | Odpovědět privátně
  •  Roman Černý 
    Účastník

    I když s Vámi v mnoha případech nesouhlasím tak musím napsat, že jste to vystihl skvěle. Já obchodoval na Rm-systému a na burze asi od roku 1996. Byl jsem zaměstnancem obchodníka s cennými papíry a měl jsem dokonce makléřskou licenci. Pamatuju ty hrůzné poklesy kdy jsem jednou na svých penězích zahučel 400.000 korun v jeden den (CS fondy a Harvardi). Taky jsem byl i předtím namyšlený jak budu jen vydělávat a jak se mě ztráty netýkají. Nakonec jsem to pak psychicky nevydržel a z trhu odešel.

    Ale jen pro zajímavost ještě připomenu jednu záležitost. Jedni kolegové tehdy měli štěstí a včas nastoupili do Unipetrolu. Nakoupili toho řadově za statisíce ještě s nějakou pákou. Unipetrol rostl a rostl a oni použivali další páky, kteými multiplikovali prvotní páky. Nakonec měli nakoupeno Unipetrolu snad za stamilióny (vše z původní menší investice). Kdyby to tehdy prodali tak jim mohly zůstat desítky miliónů. No a co se stalo. Najednou se Unipetrol zhroutil a nastaly margincally. A myslím, že nejenom jim nic nezůstalo, ale ještě se nestačilo vše prodat a zůstaly jim ještě dluhy. Jo člověk může desekrát vyhrát a pojedenácté vše ztratí.

    0

    0
     | Odpovědět privátně
  •  Jiří Bachmann 
    Účastník

    Já věděl, že narychlo nemám nic tvořit. Myšlenka byla dobrá-ověřit si, že víceletý cyklus je méně náchylný na pokles. To se povedlo, i když zjednodušenou (až moc) metodou. Smyslem tabulky bylo tedy něco jiného a sem to nemělo přijít (už zase). Čekám pokorně na červené palce.

    3

    0
     | Odpovědět privátně
    •  Anonymní uživatel

      Mimochodem tam máte chyby i v tom aritmetickým průměru. No nevím,co jste pomocí toho vykoumal,ale jste jedinej,koho znám,kdo dělá technickou analýzu s datama ročních vstupů. Podle mého názoru Vy byste předtím,než budete cokoliv že světa investic prodávat klientům, měl nastudovat velmi pečlivě publikaci profesora Valacha Finanční řízení a investiční rozhodování,protože máte velké mezery v matematice financí.

      1

      1
       | Odpovědět privátně
  •  Jiří Bachmann 
    Účastník

    Ale propánakrále já se neživím analytickou prací ani rozbory. Já jsem si stáhnul řadu sp500 čítající 760 řádků. Abych to zjednodušil (já to nedělal jako seminární práci, nebo zkoušku z finanční matematiky), tak jsem vzal jen roční data, vždy k lednu od roku 1950 do 2013. Neměl jsem nejmenší ambice na detailní výpočty. Smyslem bylo to zprůměrování na řadách 5,10,15, a 20let. Neříkejte mi, že i jako hruběnástřelově pro vlastní potřebu to ztrácí smysl a je to úplně vedle. Blbost byla to sem dávat. Marně za ty roky přemýšlím, kdo po mě chtěl tyto výpočty (přiznávám, že bych to měl vysypat z rukávu). Myslím, že nikdo.

    Abych se vrátil k tématu. Já neumím narychlo spočítat správně složené úročení(jistěže to mám v poznámkách a dal bych to dohromady taky), ale vy jste uhnul z mé poznámky.

    Smyslem mé reakce bylo něco jiného. Co byste tedy poradil lidem, kteří hloupě nabízejí lidem investice do něčeho tak nevýhodného, jako jsou OPF.

    A znovu říkám – něco, co by bylo použitelné pro většinové klienty.

    Já jsem schopen vám doložit možnost výnosů 5% měsíčně.

    Je to ale veřejně použitelné? Masově není.

    Znám člověka, který skupuje v dražbách nemovitosti a obratem prodává. Je ale jeho mnohamilionový model použitelný veřejně, tedy replikovatelný?

    Proto jsem se pozastavil nad vašimi argumenty. Pokud se živíte jako analytik, tak děkuji za vaši výtku (oprávněnou). Pokud se živíte poradenstvím, nebo chceteli:”Chodíte k lidem”, zajímalo by mě, u jaké části pochodíte s výše uvedeným výkladem. Já neříkám, že to není pravda, ale troufám si tvrdit, že do praxe je to nepoužitelné.

    Při vší úctě děkuji za věcnou diskuzi.

    3

    3
     | Odpovědět privátně
    •  Lukáš Doskočil 
      Účastník

      Velmi rychlá odpověď, …

      1. Změňte profesi, poradenství Vám nejde. (nic ve zlém, pokud Vám jde obchod, tak můžete prodávat cokoliv)

      2. Je evidentní, že OPF jim nabízet nebudete. Tak co Vám potom zbývá? Pokud chcete informace zdarma, tak čtěte pozorněji. Dluhopisy jsou celkem fajn, respektive ve Vašem případě s nimi napácháte méně škody. Nerozumíte jim, přečtěte si ještě jednou bod 1.

      3. Ani jedna rada Vám nepomohla? Tak si dejte tu práci a studujte, nebo si ty informace kupte.

      2

      4
       | Odpovědět privátně
    •  Anonymní uživatel

      Vy jste tu vyvěsil,že SP500 vydělal 18% ročně na 20 letech. A teď to hrajete do autu,když se ukázalo,že tomu za mák nerozumíte. Vy byste rozhodně akciové fondy prodávat neměl. Tečka. Nechápu,jak někdo takový vůbec může být VZ.

      1

      2
       | Odpovědět privátně
      •  Jiří Bachmann 
        Účastník

        Je zajímavé, že nad oběma poznámkami se nikdo nepozastavil a o té blbé tabulce budete psát pořád. Chceteli si píchnout do mrtvoly, pište o tabulce.

        Zkuste diskutovat tak jako pan Maňák o názoru na NESMYSLNOST OPF – to je tématem této diskuze.

        Propána krále princip OPF přeci není o vzorečcích. Kolikrát za život jste u klienta vysvětlovali a používali vzorec složeného úročení, a na druhou stranu kolikrát jste vysvětlovyli princip a smysl OPF. Já jsem prodával OPF už v roce 2005 (pane Doskočile vy máte registraci 2009). Kdyby moji klienti nevydělávali v OPF, abych to už nedělal, protože mi jich na doporučení přibývá.

        Poradce dělá stále stejnou věc. Seberu data, udělám analýzu, podle rodinné situace navrhnu (FP) zabezpečení a podle profilu navrhnu investici světe div se – do OPF. Celý tento cyklus se opakuje v obývácích denně. Klient buďto akceptuje návrh, nebo ho upraví s tím, že mnohdy trochu ztrácí smysl. V celém tomto řetězci nefiguruje debata o vzorečcích složeného úročení. Slibuju, že nikdy už nebudu publikovat nějaké svoje tabulky a ke mě na web už prosím nechoďte.

        Necítím se být ostudou trhu. Ostudou jsou práce “kolegů”, kteří udělají v rodině 4xIŽP na spoření a po 2 letech jim to přijdou předělat na něco lepšího. To ostuda je a já když se podívám za 10 let zpátky tak ani dnešním pohledem se nestydím za realizovaná řešení.

        Napište sem prosím tak jako pan Maňák něco o tématu diskuze a ne o tabulce.

        5

        1
         | Odpovědět privátně
        • Profilové foto
          Anonym

          Pane Bachmanne, domnívám se, že jakákoliv další debata s panem Zárubou je zbytečná. Znalostně zde nemá konkurenta, pak je velmi snadné tu kohokoliv ponížit, znemožnit nebo napadat jeho schopnosti. Podívejte se, jak v minulosti skončily. Nikdy nedopadly dobře (proto zde téměř nikdo na komentáře pana Záruby nereaguje). Je to jako hra velké kočky s drobnou myší – nemáte šanci. Já před Vámi smekám, že máte alespoň tu odvahu zde veřejně s panem Zárubou polemizovat, přestože víte, že Vás může argumentačně kdykoliv rozmáznout mezi prsty jako mravence a předtím si Vás ještě řádně vychutná. Pana Zárubu uznávám a ráda čtu jeho odborné příspěvky, chybí mi v nich však pokora a elementární úcta k protistraně, která není odborně tak na výši jako on sám. Bohužel to téměř vždy sklouzne do roviny osobního a profesního napadání, ale na to jsem si už zvykla a přiznám se, že to automaticky i očekávám.

          11

          0
           | Odpovědět privátně
        •  Anonymní uživatel

          Na pana Maňáka dojde. Žádný strach.Dav Vám mezery ve vzdělání odpustí, protože se v jeho řadách nepochybně najdou další pošetilci, kteří se stylizují do role finančního experta před svými zákazníky, aniž by si přečetli alespoň elementární literaturu k tomuto oboru. Pro mě jste jen další z řady lidí, kteří nedělají svou práci pořádně. Fakt, že jste se přiznal k prodeji podílových fondů od roku 2005 a že za 8 let jste se nenaučil vzoreček na geometrický průměr, je za vše hovořící. Pro Vás je to detail, ve skutečnosti je to velmi podstatné. Ono totiž, když vyplníte do nějakého modelu 10% místo 6% jako zhodnocení podkladových aktiv, tak je to doslova nebe a dudy. Jasně, že se to pak dobře prodává, když to je prezentováno zákazníkovi jako 10%-2,5% (TER) s výnosem okolo 7,5% čistá ruka. Tato mystifikace je naprosto stěžejní pro prodej akciových fondů retailu. Kdyby retail dostal informace, že to je 6%-2,5%, tedy 3,5% v nominálu, tak Vám ty fondy omlátí o hlavu, kdybyste jim řekl, že taky můžou přijít o 30% za rok. Jste naprosto typickou ukázkou toho, jak tenhle trh funguje. Lidé jako Jan Maňák o těchto praktikách moc dobře vědí, ovšem příliš se do osvěty v této oblasti nehrnou, protože vědí moc dobře, že z této mystifikace profitují. Dají od ní ruce pryč, když musí, ale jinak to tiše tolerují, protože na tom stojí jejich obživa.

          2

          4
           | Odpovědět privátně
          •  Jiří Bachmann 
            Účastník

            Conseq Horizont, např. dává mezi 5-7 %, já sám dávám raději o procento méně. Neřaďte mě prosím mezi bouchače co do simulací dávaj 10 a víc! Ukažte mi že jsem dal u klienta víc než 6% a slibuju veřejně, že se vzdám této profese navždy.

            V případě, že nesouhlasíte s těmi…do 7% (dlouhodobé a dynamické) tak už propánakrále řekněte, kam to dáváte vy a co byste dopuručil nám nevzdělaným.

            Moje vnoučata udělají krásnej kotrmelec, já už ho neudělám. Necítím se přesto méněcený.

            Každý nový řidič zná perfektně předpisy. Žádný (to asi ne, ale rozhodně v neprofesionálech většina) z mazáků na silnici co řídí třeba 40 let bez nehody jako já by měl velké, velké problémy sednout ke zkouškám.

            Přesto jsem já odměněn a ti “mladí, svižní, moudří…” jsou penalizováni. (myslím tím POV) Opět se necítím být méněcený.

            Indiáni měly Silného Býka, Hbitého Medvěda a jiné statné udatné bojovníky, ale nedovolili by si udělat s kmenem zásadní rozhodnutí bez Rady moudrých.

            !!!Nepasuji se na moudrého!!!

            Jen tím naznačuji, že v těch obejvákách nejsou pro mnohé ty svaly (vzorečky) to nejdůležitější.

            Já tu na rozdíl od mnohých mám v profilu i telefon a bydliště. Pokud si někdo myslí, že dávám do simulací 10% (protože jsem hloupej a neumím to spočítat) klidně zavolejte a v míru ke mě přijeďte, mám to v archivu moje smlouvy za posledních 10 let a klidně to s vámi proberu. Jsem si jistý, že se stydět nemusím.

            Mimochodem, tak jako mě potěšilo zastání od některých diskutujících, dnes dopoledne jsem měl s chůzku s jednou hlavní účetní nadnárodního řetezce. Slíbila schůzku jen narychlo, že mě chce poznat. Po hodinovém kafi mi udělala radost, když mě pochválila za můj přístup a domluvili jsme se na spolupráci. Udělalo mi radost, když řekla, že čekala nepříjemného pojišťována, nutiče. Opak byl pravdou.

            Věřím, že ve svém postavení by žádná “blbka” nebyla a potěšilo mě, že máme v profesi i hezké chvilky

            4

            2
             | Odpovědět privátně
          •  Anonymní uživatel

            5-7% po poplatcích? No jasně…Teď tu o karkulce.

            0

            4
             | Odpovědět privátně
          •  Jan Maňák 
            Účastník

            Ondřeji, já se ještě jednou vrátím k tomu, co už jsem Vám jednou napsal a konec konců z čeho mě podezříváte. Mě skutečně dlouhodobě fascinuje jakýkoliv odhad budoucích výnosů jedním číslem.

            A také mě fascinuje možnost poradce parametrovat očekávaný výnos v různých kalkulačkách.

            Mně přijde smysluplné vzít dlouhodobý dynamický výnos akciových trhů, logicky nejlepší čísla jsou pro US trh.

            http://www.hussmanfunds.com/rsi/tenyearreturns.htm

            Ale podobných grafů lze najít stovky. Jak jsem řekl, 10Y p.a. nominální výnos se pohybuje periodicky mezi nulou a 20%.

            Ohledně dat od prof. Jílka – používal jsem tu grafy z firmy ohledně US trhu v období 1961 – 2009, tedy o 2 rooky posunutá.

            Nám vychází výnos akcií v tomto období 9,2%, 10Y US Treasuries 6,5% a US Money market 5,7%. Přitom podle mého by posun 2 let dozadu měl snižovat výnos akcií a zvyšovat výnos bondů. Riziková prémie US akcií na úrovni 2,7% p.a. po 48 let už mi přijde mnohem smysluplnější, než čísla pana Jílka.

            Grafy přikládám, mnou nijak neupravené. POuze vytřžené z prezentace na evropské akciové trhy.

            Myslím, že číslo 8% bude někde těsně pod medianem těch historických 10letých výkonností, to ale příliš nepomůže těm cca 40% klientů, kteří této výkonnosti nedosáhnou, protože zainvestovali příliš vysoko.

            Viděl jsem u Petra Šimčáka zajímavý graf, který ukazoval tuším 10Y výkonnost evropských akciových trhů v závislosti na P/E trhu v momentu investice. To je něco, co mi dává smysl spíš, než několik let vkládat stejný výnos bez ohledu na vývoj na trhu.

            1

            0
             | Odpovědět privátně
          •  Anonymní uživatel

            DJIA

            http://stockcharts.com/freecharts/historical/djia19601980.html

            1960 cca 680 UDS

            2013 cca 14800 USD

            ((14800/680)^(1/53))-1= 5,98%

            1960 cca 680

            2009 cca 10 000 (beru to lepší z toho roku)

            ((10000/680))^(1/49))-1= 5,64%, aby to bylo 9,2%, tak by musel bejt DJIA v roce 2009 téměř 51 000 (!). Kosmetická chybička.

            Nedělejte tu ze mě laskavě vola. Jílek je hodně blízko reality.

            Hoši, jestli jste si tam spočítali 9,2%, tak bych fakt chtěl vidět, jak jste to počítali. Asi tzv. \\\\\\\”Bachmannovou metodou\\\\\\\” bych to tipoval:-) Třeba to ještě vstoupí do učebnic:-) Ne sorry, musel jsem si rejpnout. Ale všechny ty Vaše zahraniční články od rádoby chytrých lidí, spousta cizích termínů, články od CFAčkařů a pak z Vás vyleze taková hovadina, že to dělá 9,2%. To už je na mě v jednu ráno moc:-) Stačilo by, aby lidi používali selskej rozum. Jak před ně někdo hodí článek z USA nebo UK, tak vypínaj mozek. Takový mám někdy pocit.

            1

            4
             | Odpovědět privátně
          •  Ivan Špirakus 
            Účastník

            Vážení investiční odborníci, dovolte prosím otázku hloupému pojišťovákovi :)

            – neměly by se to toho celkového výnosu započítavat i dividendy ?

            For much of the last 100 years, the dividend yield ranged from 3-3.5% on the low end, to 10-11% on the high end.

            http://observationsandnotes.blogspot.cz/2010/03/valuation-price-dividend-ratio-history.html

            6

            0
             | Odpovědět privátně
          •  Anonymní uživatel

            Ano, měly by. Potřebuji data, na to, abych se k tomu mohl vyjádřit. Bohužel neumím takhle rychle vygooglovat dividendu připadající na DJIA pro jednotlivé roky v pásmu 1960 až 2009. Jestli ty data někdo máte, tak to rád spočítám.

            Když to budeme počítat takhle, tak to musíme počítat přes vnitřní výnosové procento.

            0

            0
             | Odpovědět privátně
          •  Ivan Špirakus 
            Účastník

            http://long-term-investments.blogspot.cz/2010/09/yields-of-dow-jones-industrial.html

            tady je nejaka tabulka, ale neumim ta mala cisla precist

            0

            0
             | Odpovědět privátně
          •  Anonymní uživatel

            To je moc malý, navíc obrázek. Musel bych to ručně přebouchávat do excelu.

            0

            0
             | Odpovědět privátně
          •  Anonymní uživatel

            Přečíst se to dá. Ale musel bych to tam nasázet. Když budu mít chvilku, tak to udělám.

            0

            0
             | Odpovědět privátně
          •  Jan Maňák 
            Účastník

            Dow Jones Industrial Average Net Total Return (tedy včetně dividendy, ale očištěný o její zdanění) je na úrovni 26 000 bodů.

            http://www.google.co.uk/finance?q=INDEXDJX%3ADJINR&ei=P8iHUZDCBKqVwQOxNw

            Boužel časová řada asi nesahá do roku 1960.

            0

            0
             | Odpovědět privátně
          •  Petr Syrový 
            Účastník

            Dobrý den,

            indexy včetně dividendy jsou například zde:

            http://www.msci.com/products/indices/performance.html

            Vyberte ty, které jsou od roku 1969, ať máte delší řadu.

            Dividendy výnosy pochopitelně vylepší, dostáváme se zde na cca 8 % až 10 % p.a. dle indexu (na periodě 40 let).

            Samozřejmě bez inflace, TER, vstupních nákladů daní…

            Petr Syrový

            3

            0
             | Odpovědět privátně
          •  Anonymní uživatel

            Petře záleží na tom, jakou metodiku při výpočtu použijete. Je ohromný rozdíl, když si ty dividendy pravidelně vybíráte a když je tam necháváte ležet. Viz naše další diskuse Pomsta Sithů

            0

            1
             | Odpovědět privátně
          •  Jan Maňák 
            Účastník

            Ondro, přestaňte to zamlouvat. Vy jste přišel s velmi agresivním článkem vůči poskytovatelům i uživatelům akciových fondů.

            Argumetoval jste převzatými čísly od profesora Jílka, a hypotéza, na které se tu všichni tak nějak shodujeme, že výnos je snížený o pozitivní dopad dividend. Nebo jsou úplně nesmyslná.

            Přitom dividenda tvoří nejstabilnější a vždy kladnou část výnosu investorů (akciový trh ji jako celek vždy platí, bez ohledu na tržní sentiment). V některých obdobích tvoří dividenda až 60% celkového výnosu investora. Právě akciové fondy, proti kterým byl Vás článek namířený ji logicky akumulují a reinvestují.

            Jestli dividendu vybíráte, nebo reinvestujete je v zásadě jedno a vy to dobře víte. Ty firmy ji dodaly a hotovo. Do historické výkonnosti akcových trhů prostě patří.

            Čili Vaše argumentace je částečně postavená na vodě.

            Jsem přesvědčený, že do dobrého portfolia akcie patří, stejně jako tam patří i jiné třídy aktiv. Konkrétně můj fond, který jste si vybral pokrývá solidně US akciový trh, těch 72 titulů je sektorově rozložených podobně, jako index MSCI USA a jeho korunová třída přináší výkonnost největšího akciového trhu na světě (téměř polovina světové tržní kapitalizace se obchoduje na amerických burzách) v české koruně, tedy bez měnového rizika.

            I když tomu nevěříte, já myslím, že je dost českých investorů, které takový fond zaujme. Nakonec, tu korunovou třídu jsme dělali na základě poptávky v ČR, já osobně zase takový stoupenec měnového zajišťování nejsem.

            Nečekám, že vezmete zpět to nařčení z parazitizmu, nicméně doufám, že všichni ti, které jste v diskuzi označil za hlupáky budou brát Vaše silné výroky s rezervou.

            7

            2
             | Odpovědět privátně
          •  Anonymní uživatel

            Čísla Jílka nejsou snížená o dopad dividend. Jeho číslo je naprosto v souladu s tím, co jsem spočítal. Používá metody, kdy dividenda zůstává na investičním účtu. Vychází z toho, že instrumenty na indexy nevyplácejí svým podílníkům dividendu každý rok. Já jsem to tu spočítal. Ať se na to každej podívá. Je to celkem evidentní.

            Reinvestujete?:-) To by Vám nejdřív musely nějaký prachy zbýt po odečtení těch Vašich feeček zbýt vy vtipálci.

            Jestli tam je chyba, tak řekněte kde, a nemějte tu blbý řeči.

            Trvám na tom, že parazitujete se svými akciovými fondy, na zákaznících, které obsluhujete. Vaše poplatky v poměru k dlouhodobému zisku, který svým zákazníkům zajišťujete, v konfrontaci s riziky, které podstupují, je zcela neadekvátní.

            Říkáte, že to patří do portfolia. Neříkáte proč. Prostě to tak má být. Protože je to tak zvykem dělat. Protože se to takhle děje na západě. To, že bohatí lidé a lidé, kteří rozumí byznysu, po celém světě se akciovým investicím skrze drobné majetkové účasti na akciových burzách vyhýbají jak čert kříži, je holý fakt. A nic na tom nezmění ta tuna sraček, která každý den vychází o tom, jak akcie jsou super v nejrůznějších bracích typu Forbes atd. To, že tam lidé rvou prachy jako do černé díry, má jediný důvod. Je to permanentní mediální masáž , kterou platí všichni, kdo z toho profitují (investiční banky, fondy, distributoři). Každý den posloucháme kecy klaunů v televizi, kteří komentují kdejaký prd absolutně bez znalosti věcí a mají vysvětlení pro každý pohyb o 1% u firem, u nichž se 10 minut před televizním vystoupení naučili vyslovovat sotva název.

            Akciové burzy, kde investují finančně negramotní drobní investoři, je sociální experiment s poměrně krátkou dobou trvání okolo 100 let. Akciové burzy nepřinesly světu nic dobrého, protože žádnému byznysu nesvědčí, aby ho významně ovlivňovali svojí (ne)činností osoby, které o něm nic nevědí. Navíc během této krátké doby tento obor velice dramaticky změnil svou podobu. Zejména za posledních 20 let, kdy se rozmohlo používání finančních derivátů, sekuritizace, vliv ratingových agentur, významně se zúžil počet klíčových hráčů na trhu a vzrostl i jejich vliv. Člověk, který tohle neví či nevidí, má velké mezery v historii.

            Člověk, který má v hlavě mozek, si klade otázky PROČ. Proč bych tam měl dávat prachy? Jaký to má smysl? Co z toho budete mít? Vy na tyto otázky neumíte odpovědět. Jste jenom marketingová figura, která jenom papouškuje “akcie do portfolia patří, akcie byly a budou, takhle se to dělá v jůesej,…”. Vy neodpovídáte na otázku proč. Ve skutečnosti jste nepřel nic z toho, co jsem tu napsal. Neumíte popsat smysl využití peněz.

            Na hladině rizika, které člověk podstupuje investicí do akcií, by do veřejně obchodovatelných akcií investoval jen naprostý hlupák. Čest výjimkám, kdy někdo velice dobře zná nějakou konkrétní firmu či v ní má nějaký vliv (teď myslím legální). Vy do toho lidi tlačíte. Prodáváte práci lidí, které vaši zákazníci nikdy neuvidí ani z rychlíku. Inkasujete za to kotel peněz, které zinkasujete tak jako tak. Ať klient vydělá či nevydělá, máte z toho byznys jako hrom. Většina Vašich klientů tomu nerozumí. Je vystavena stresu, když Vám peníze svěří. Aby pak nakonec získali (když to půjde skvěle) nějakých posraných 5% ročně hrubýho v nominálu? Oni nesou všechna rizika a Vy (prakticky bez rizika) máte to Vaše management fee jistý. Pro mě jste paraziti. Kdybyste lidi neuváděli v omyl, tak nikomu ty Vaše slavný fondy neprodáte. Vy neděláte win win byznys. Takový byznys dělají druhořadý šejdíři. Vy neumíte nabídnout svému zákazníkovi byznys, který by pro něj dával smysl. Přirovnal bych Vás k těm borcům, co vyvezou důchodce na vejlet, a pak jim prodají ty převratný hrnce. “Jó pane, to jste si špatně přečetl tu smlouvu, tady je jasně napsáno, že můžete přijít o všechno. Vy jste přišel jen o 30%, tak co si stěžujete! Je krize, a my porážíme benčmark, takže co je za problém?!. My za nic nemůžeme. To ten kokos poradce Vám nakecal nesmysly!”

            Víte, já těm zprostředkovatelům nevyčítám, že to prodávají. Vím, že pracují s celou řadou informací, které jim do hlavy na “školeních” cpou lidé jako Vy. Vám to totiž náramně vyhovuje, že o kapitálových trzích nemají ánung. Taky jsem párkrát byl na těch seancích, kde jste mluvil. Prodáváte vzduch omaštěný větrem vážený pane. Z těch Vašich rozumů o měnách a úrokových sazbách a tom, jak vidíte budoucnost japonské ekonomiky, mě za tři minuty rozbolela hlava. Za pomocí marketingu velké společnosti, správné dávky cizích termínů (kterým 98% Vašich posluchačů nerozumí), lesklých propagačních materiálů a vysokých provizí, budíte zdání odborníka a důvěryhodné osoby, které je záhodno svěřit peníze. Ale zdání klame. Já nechci Vaše klienty. Nechci ani zprostředkovatele, kteří Vám ty peníze nosí. Ale říkám, že Vaše řešení je rozžhavený kotel, ve kterém ty peníze končí. A že je lepší s nimi nedělat vůbec nic nebo je probendit než je svěřit těm Vašim akciovým fondům.

            Za předpokladu, že vše jde báječně, tak Váš honorář dělá 42% čisté současné hodnoty klienta (viz tabulka v příloze). Když to jde nalevačku, tak vyděláte absolutně jen trošku míň, zatímco klient má čistou současnou hodnotu zápornou.

            Můžete mě tu třeba nějak zdiskreditovat. Vytáhněte na mě, že patřím do Bohnic a další kraviny. Ale jediný, kdo tady něco zamlouvá, jste Vy. Vy se vyhýbáte tomu zásadnímu. Proč by pro někoho mělo dávat smysl přes Vás do těch akcií investovat. Možná, že dneska budu ještě za idiota, který chce být jenom za chytráka, aby se zviditelnil. Ale zítra vážený pane, zítra tady bude takových lidí, jako jsem dnes já, 100x tolik. A to Vám teprve začnou horké chvilky.

            Víc k tomu asi nemá smysl z mé strany v tuto chvíli psát. Ostatní čtenáře bych poprosil o to, aby věnovali úvaze na toto téma 5 minut, než úplně odsoudí můj příspěvek z nějakých formálních důvodů. Nebyl jsem obdařen darem skromnosti a můj projev nepatří mezi nejdiplomatičtější. Na druhou stranu mé úmysly v této diskusi jsou čisté. Nemám žádné vedlejší úmysly na to z této argumentace proti akciím profitovat. Věřím, že kdo je chytrý a přemýšlí nad touto prací, tak mi časem dá zapravdu.

            5

            4
             | Odpovědět privátně
          •  Jan Maňák 
            Účastník

            Měl jsem velké dilema, jestli porušit vnitřní závazek, ale musím reagovat na tento článek a pokud možno abstrahovat od množství provokací v něm.

            Za klíčovou větu považuji tuto: “Reinvestujete?:-) To by Vám nejdřív musely nějaký prachy zbýt po odečtení těch Vašich feeček zbýt vy vtipálci.”

            Jak je to tedy s těmi feečky.

            Většina Vašich klientů dostává poradenství zdarma. Za to poradenství někdo platí – dodavatel finančního produktu.

            Správce fondu si v průměru v ČR ponechává okolo 50 -55% management fee a 0% vstupních fee.

            Ze zbytku, tedy 45% – 50% management fee + 100% vstupních poplatků žije distributor (obchodník s cennými papíry), multilevel nebo brokerpool a poradce.

            Správci dokonce typicky vstupní poplatky ani nevybírají, pouze prospektem umožňují distributorům vybírat cokoliv mezi nulou a maximem, např. 5%.

            Vyšlo Vám, že za 49 let klient získá výnos 5,77% a rozdělí se s “fondem” o přírůstek majetku v podílu 70/30.

            Upravím Váš model na následující čísla:

            vstupní poplatek: 3,75%

            Management fee: 1,50%

            Další náklady: 0,43%

            Podíl hotovosti: 3%

            Popravdě, podíl se mění jen kosmeticky – 70,66% / 29,34%, ale IRR roste na 5,98%.

            Je dělení výnosů v poměru 70,66% / 29,34% málo? Je to hodně? Vy máte jasno – název listu “OPF Cosa Nostra” je zcela výmluvný. Nicméně v těch 30% se musí uživit 4 články, nejen správce fondu.

            Celý tento článek je o tom, že očerňujete fondy za náklady iluze obsluhy zdarma.

            Vím, že propagujete model placeného poradenství. Myslím, že se k tomu jednou dostaneme.

            Podívejme se na situaci třeba za 5 let. Zdá se, že EU se chystá zakázat ztv. investiční pobídky, což jsou právě platby tzv. trailer fee, výplaty podílů na management fee. V některých zemích EU je to už realita, např. v UK nebo v NL.

            My máme pro tento případ připravené tzv. Privilegované třídy, které mají snížené management fee a které nevyplácejí trailer fee. V zemích, kde tento model už platí, se zájem distribuce přesunul od klasickžých tříd k tzv. privilegovaným.

            Upravuju parametry Vaší tabulky podle reálných parametrů reálného fondu:

            – Vstupní poplatek 3,75%

            – Management fee – 0,80%

            – Cash – 3%

            – Další náklady – 0,40%

            (celkové ongoing charges fondu BNPP L1 Equity USA Growth – P share dosahují 1,20% = 0,80 + 0,40% – viz KIID).

            Dostáváme se v IRR na 6,22%

            Podíl výnosů pro klienta a správce vystřelil na 82,77% / 17,23%. Podle těchto čísel investičce zůstává za nehty asi čtvrtina až pětina výnosu klienta a přitom vydělává stále stejně, jako v předchozím případě. Jste již spokojen?

            Co klient za 18% výnosů dostává? Dostává hlavně aktivní správu podle parametrů, které si sám vybral, ale dostává také třeba každodenní ocenení majetku, dostává factsheeety v X jazykových mutacích, dostává minimálně 1X ročně KIID. Suma povinností správců rok od roku roste.

            Jenže v tomto modelu klient bude muset nějak odměnit obchodníka s CP, brokerpool/MLM a poradce nějakou přímou platbou.

            Jak? To nevím. Asi se zavedou poplatky za správu cenných papírů v úschově obchodníka, tiket fee a advisory fee mezi klientem a poradcem.

            Je několik let se nad tím zamyslet a přinést rozumný model. Investiční společnosti, které fondy nabízí na všech významných evropských trzích jsou na tu situaci připraveny. Optikou této diskuze se na to těším, protože OPF jsou nyní snadný terč těch, kteří nevidí nebo nechtějí vidět nákladové břemeno fondů – skryté náklady distribuce.

            Pokud fondy nepotáhnou s sebou náklady na distribuci, bude pro ně hned snadnější si poradit s benchmarkem, nebo se mu aspoň přiblížit. A Vám se bude úspěšnější produkt také hned lépe prodávat.

            Nemyslím, že bych tu panu Zárubovi řekl jakoukoliv novou informaci. Myslím, že tahle matematika bude spíš užitečná pro nezůčastněného čtenáře této debaty.

            Mé strany vše, co jsem chtěl říct bylo řečeno. Od teď platí to, co jsem avizoval už ve smazaném článku v paralelní diskuzi o pomstě Sithů.

            Příjemný víkend všem.

            7

            1
             | Odpovědět privátně
          •  Ivan Špirakus 
            Účastník

            že je to ale těžký vnitřní boj, co ? :))

            1

            1
             | Odpovědět privátně
          •  Jan Maňák 
            Účastník

            Ivane, trochu od věci – gratuluji Vám a/nebo Vašim kolegům k báječnému 45. místu na dnešní maratonské štafetě, tedy pokud tam vystupující tým INSIA má s Vaší společností něco společného!

            0

            0
             | Odpovědět privátně
          •  Ivan Špirakus 
            Účastník

            Ma :) a dokonce i se mnou osobne

            Kazdopadne moc děkujeme, bylo to těžké, ale nádherné – a umístit se mezi 10% nejlepších štafet , to fakt potěší

            3

            0
             | Odpovědět privátně
          •  Jiří Vařečka 
            Účastník

            I já blahopřeji.

            3

            0
             | Odpovědět privátně
          •  Jan Maňák 
            Účastník

            V tom krásném 45. místě nebyl ani kousek ironie – utekli jste nám skoro o hodinu, běžet na 3h17 je pro mě a mé kolegy naprosto nedostižné. Nicméně skvělý zážitek, doporučuju všem!

            0

            0
             | Odpovědět privátně
          •  Jiří Vařečka 
            Účastník

            Dobrá otázka.

            Jako pojišťovák, NE finanční poradce, tvrdím, že jednoznačně by měli, jinak čísla nejsou korektní.

            Ještě si dovolím můj pohled do nákupu akcií jednotlivcem. V jednoduchosti je síla. “Kup a drž” je zde již považováno za zastaralou metodu, dobrá, dobrá, otázkou je, co a jak chceme mít, jak vysoký zisk preferujeme.

            Pokusím se, jako pojišťovák, polopaticky naznačit a nastavit návratnost akcie a investiční nemovitosti.

            U těchto nemovitostí se v dobe recese používala doba ekonomické návratnosti 8 a více let, dnes se pohybujeme 12 – 15 let. Použijme těch 12 let i na akcie.

            4

            2
             | Odpovědět privátně
          •  Anonymní uživatel

            Čistě z držby určitě ne ani u akcií ani u nemovitostí. V případě exitu klidně zejtra.

            0

            0
             | Odpovědět privátně
          •  Jiří Vařečka 
            Účastník

            Vezmeme si 2 emise, které zná snad každý.

            ČEZ a Tabákový průmysl (jednoznačně tyto velké společnosti).

            Co obě mají společného? Jednoznačně stabilní příjem. Toto je základní informace pro moji investici.

            Jaký je základní rozdíl? Možnost rozvoje. Jedna bude i nadále expandovat, druhá již ani nemůže, protože jim nepomůže k zisku 2 – 4 nová továrna na výrobu cigaret, počet kuřáků je prostě omezen, trh naplněn.

            Obě ale mají stabilní příjem, tak co s ním udělají? Jedni koupí další “dráty”, klidně mimo ČR, protože akcie vyjadřuje můj podíl na majetku společnosti, dividenda bude skoro nic, ale cena akcie poroste. Druhá společnost muže pouze inovovat a modernizovat výrobu a tak jim zbyde hodně na dividendu.

            A výsledná ekonomická návratnost? 10 – 12 let úplně v pohodě.

            2

            0
             | Odpovědět privátně
          •  Jiří Vařečka 
            Účastník

            Jak vylepšit výnos?

            Poslouchat TV Nova!

            :-)

            Informace působí na cenu naprosto spolehlivě. Částečný zákaz kouření v restauracích působil skvěle, cena padla a bylo dobré tehdy nakoupit.

            Co myslíte ČEZ a Albánie, Rumunsko? Také fajn nákupní signál.

            …toto je můj pohled.

            Věřím, že dostanu pořádně vynadáno od zdejších profesionálních finančních poradců. Proto předem žádám, netlučte mne cizími slovy a složitými vzorečky. Vysvětlete to jako já = polopaticky.

            Děkuji.

            4

            0
             | Odpovědět privátně
          •  Anonymní uživatel

            8,5 až 10% kupón v podobě dividividendy public akcie úplně v pohodě…A postačí sledování Novy…

            Správný čas diskusi opustit.

            0

            0
             | Odpovědět privátně
          •  Jan Maňák 
            Účastník

            myslím, vítězem této diskuze jste vy. argumenty pana kolegy byly / jsou postavene na nízkém vynosovem potenciálu při vysokém riziku a nákladech OPF.

            Vy jste tu prvni odhalil školáckou chybu pana profesora a za to Vám patří moje uznání. A taky ze jste dokázal tu naší diskuzi sledovat az sem.

            4

            1
             | Odpovědět privátně
  •  Jan Maňák 
    Účastník

    Dobrý den Ondřeji, jak je Vaším zvykem, přinesl jste velmi komplexní materiál, napadáte celý systém v jeho různých částech a je obtížné Vám oponovat, protože málokdo má nebo může vyfiltrovat informace ze všech oblastí, které kritizujete.

    Pomíjím skutečnost, že jsem podle Vás hned dvojítý hlupák, protože A) investuju do veřejně obchodovaných akcií a B) radím ostatním jak investovat do veřejně obchodovaných akcií. Mimochodem, v agresivním názvu Vašeho článku se skrývá odpověď, proč Vás má virtuální dav chuť virtuálně lynčovat. Vím, to ne Vy, to Buffet, ale tohle zjištění přichází pozdě…

    Pojďme to vzít kousek po kousku:

    A) princip kolektivního investování vidím v diverzifikaci v menších částkách a v dělbě práce. Já jsem specialista na prodej fondů a nikdy jsem žádný neřídil, preferuji, aby s mými prostředky nakládal někdo povolanější a věřím, že do dokáže dělat lépe než já, za což mu platím nějaký správcovský poplatek. Věřím, že takto uvažuje většina lidí, kteří investují do akciových fondů.

    Má manažer možnost analyzovat tisíce dceřiných společností? Odpovím protiotázkou.. bylo by to účelné? Věřím, že portfoliový analytik jde dostatečně do hloubky, aby definoval klíčové oblasti tvorby hodnoty a jejich katalyzátory.

    Je manažer motivovaný na výkonnosti portfolia? Je a hodně. Bonusy portfolio manažera jsou vázané na výkonnost portfolia (někdy relativní = pobít benchmark, někdy absolutní). Výkonnost portfolia určuje cenu portfolio manažera na trhu. Loosera ještě nikdo nikam nepřetáhl. A dříve nebo později ho vymění. A vedle toho mají všichni portfolio manažeři, které znám nějakou profesní čest – žádný si ode mě nic nekoupil, protože jsem Maňák ale protože jsem mu nabídl produkt, jaký potřebuje.

    Souhlasím s Vámi, že porozumět do detailu každé veřejně obchodované společnosti a každé její aktivitě je velmi náročné. Veřejně obchodované firmy mají sklon k “shorttermismu”, o tom žádná. V čem s Vámi nesouhlasím je, jestli tomu musím tak detailně rozumět. Tržby a zisk je často z 80% funkcí několika klíčových parametrů. Portfolio manažer při výběru akcií typicky zužuje investiční svět pomocí kvatitativních fitrů (prostě odděluje firmy, které mu finančně nevyhovují), u zbylých detailně sleduje vývoj a často navštěvuje firmy a má možnost se dozvědět o strategii od managementu. Je to dostatečné? Nebo není? To se u fondů nejlépe ukazuje zpětně. Existuje na trhu firma, která kupuje fondy jen pokud mají aspoň 10letou historii.

    Jsou portfolio manažeři korumpováni?

    Portoflio manažeři jedné velké středoevropské skupiny nemohou jít na oběd s dodavatelem, kolegové ve Vídni se s nimi setkávají v jejich kantýně. V naší společnosti deklarujeme dary přijaté i vydané v hodnotě od 15 euro. Domnívám se, že Ondřeji žijete stále v polovně devadesátých let, kdy bylo vše možné. Z této doby pochází většina příkladů, které předkládáte. Společenský život portfolio manažera je mnohem chdší, než si vy představujete.

    Má správcovská firma možnost ovlivnit chod firmy, jejíž akcie vlastní?

    Kvůli této otázce jsem pročetl 4 naše SRI bulletiny, které si můžete sami vyhledat na našich stránkách. Nakonec jsem hledané našel v tomto odkazu:

    http://www.bnpparibas-ip.cz/publications/documents/other/IP/documentlist/press-release/cp_bnppip_responsible-investor_11122012_eng_eng.pdf

    ve stručnosti:

    V loňském roce se naše společnost účastnila téměř 1200 valných hromad, při kterých se zúčastnila 14 000 hlasování. Z toho ve 20% případů se zdržela nebo hlasovala proti návrhu managementu.

    Mimochodem, před několika lety jsem se tu snažil nabídnout sociálně odpovědné investování (SRI). Byla tu spousta zájemců, ale ten druhý neměl žádné peníze. Když čtu Váš příspěvek, říkám si, že SRI by mohlo být zajímavé pro lidi, kteří s Vámi sdílí Vaše obavy.

    Warren Buffet – je zajímavé, že většinou své akvizice dělá prostřednictvím organizovaných trhů. Berkshire Hathaway je takový gigantický akciový fond. Pravdou je, že sám kontroluje nebo má aspoň významný podíl v části firem v portfoliou. Nicméně dnes i institucionální investoři (tedy i fondy) se domlouvají na společné strategii. Například v prosinci 2012 potrestaly vedení Citibank ořezáním bonusů za špatné výsledky a tento fenomen je čím dál tím častější. Akcionáři se emancipují a přijímají návrhy managemetů velmi kriticky, viz například naše skore účasti na valných hromadách.

    Regulace – na toto snad ani nemusím reagovat. Podívejte se na jeden díl “Ano šéfe” a uvidíte, jak je to s tou schopností majitelů řídit vlastní podnik. Trhy cenných papírů jsou stále regulovanější, prohřešky v informační povinnosti jsou aspoň na vyspělých trzích přísně trestány. Nejsem si jistý, jestli je další zpřísnění v regulaci ještě v zájmu investorů. Ale uznávám, nikdy nevíte, jestli nekupujete papír s kostlivcem ve skříni …

    Domnívám se, že Váš článek nemá závěr: říkate, co Vaši kolegové dělají špatně, ale altermnativu nevidím.

    Co byste doporučil slušnému poradci, aby nabídl takovému průměrnému investujícícmu klientovi? Řekněme medián klientů v plusovým cash flow.

    Kolik takový člověk může mít? 200 000 na jednoráz + 2000 měsíčně?

    Doporučil byste Private Equity? nesplňuje a hlavně nebude splňovat kritéria kvalifikovaného investora, nenabízíte žádnou diverzifikaci – sektorovou ani regionální.

    Dluhopisy?

    státní 5Y dluhopisy pod procentem, asi hluboko pod inflací …

    Komodity?

    Akcie zažívají první desetiletí po 180 letech, kdy zaostaly za dluhopisy.

    Ad vaše výpočty zaostání – nevěřím na jeden snapshot, na kterém akcie zaostanou za “bezrizikovými” aktivy. Vždy se dá vybrat perioda, kde budou akcie nadvýkonné proti čemu vlastně? Nebo naopak hrubě zaostanou.

    Podívejte se na dlouhodobou pohyblivou výkonnost v čase, třeba tady:

    http://www.hussmanfunds.com/rsi/tenyearreturns.htm

    10Y výkonnost akcií nominálně osciluje mezi 0 a 20%. Kdo před 13 lety draze nakoupil, tak je stále jen v mírném plusu.

    Když budu chtít investovat do asijských akcií s vysokou dividendou, jakou mám možnost?

    Když přijmu Vaší premisu nespolehlivosti účetních výkazů a přesto chci být na small-capovém trhu v USA, jakou mám jinou možnost?

    Podle mého, fondy stále nabízí nejlepší rovnováhu mezi investičkou, distribucí a klientem.

    15

    1
     | Odpovědět privátně
    •  Vašek Kott 
      Účastník

      pěkné

      0

      1
       | Odpovědět privátně
    •  Anonymní uživatel

      Chápu, že obhajovat akciové fondy máte v popisu práce. Nicméně Vaše obhajoba mi dává další munici, kterou použiji.

      1. Dělba práce

      To, že na mě vytáhnete první kapitolu o továrně na špendlíky ze slavného díla gurua ekonomie Adama Kováře, mě zas až tak nepřekvapilo. Nicméně je to logický nesmysl. Kdybyste to četl, tak to nemůžete napsat. Dělba práce je proces založený na směně. Já poskytnu například peníze Vám za to, že mi prodáte něco, co chci. Ale co chci? Chci něco konkrétního, co mohu uchopit. Něco, co vůbec existuje. Vy prodáváte v akciových fondech vzduch omaštěný větrem.

      To schéma má následující podobu:

      neznalý klient důvěřuje neznalému zprostředkovateli, ten důvěřuje neznalé divizi prodeje správce akciových podílových fondů, ta důvěřuje portfoliomanažerovi, ten důvěřuje analytikům své společnosti, těch je zoufale málo a důvěřují tomu, co jim naservíruje velmi silná kooperující trojka: firmy, auditorské společnosti.

      To je řetězec celkem 5 důvěr. Hloupí a neúspěšní lidé důvěřují příliš často. Je to jedna z věcí, kterou se odlišují od lidí moudrých,kteří s důvěrou velmi šetří. Důvěra je kreditní riziko. A když ho podstupujete příliš mnoho, tak je jen otázkou času, kdy budete rýt vnějšími orgány dýchacího ústrojí v zemi.

      Jak to funguje?

      Dejme tomu, že 9/10 lidí dělá svou práci dobře (Hahahahahahaha), 0,9*0,9*0,9*0,9*0,9=59%, že to bude ve finále souhra práce profesionálů.

      A teď reálná čísla:

      5% (zprostředkovatel), divize prodeje (90%), portfoliomanažer (90%), analytici, kteří toho mají nad hlavu (10%) a dejme tomu, že trojka hodně optimisticky (50%), ok index = 0,05*0,9*0,9*0,1*0,5=0,2%, že to bude souhra profesionálů. V ostatních případech do toho vstoupí nějakým způsobem neprofesionální či nečestné jednání.

      Přitom stačí tak málo. Nedůvěřovat finančnímu zprostředkovateli či investičnímu poradci a nemusím podstupovat celý ten řetězec. Dejme tomu, že mám teda hodně velkou kliku a našel jsem si někoho, kdo vypadá, že tomu fakt rozumí. Odpadá tedy první článek řetězu. I tak končím na pravděpodobnosti, že se to někde neposere, 0,9*0,9*0,1*0,5= 4,05%. Super!

      I já uznávám dělbu práce. Bez ní by náš svět nefungoval zdaleka tak efektivně. Když dva lidé vytvoří nové hodnoty, tak je to ok. U veřejně obchodovatelných akcií žádné nové hodnoty nevznikají, jejich cena je mílově vzdálená od hodnoty majetku společnosti na ně připadající. Za předpokladu, že účetní hodnota majetku reflektuje tržní hodnotu majetku, což by při správném účtování měla(!), tak je pro nás klíčový ukazatel Price to book value (PBV).

      Podívejme se na některé hvězdy hitparády:

      Apple 312%, Google 371%, Exxon 244%, Microsoft 364%, Wal Mart 344%, Johnson&Johnson 368%, IBM 1197% (!), Procter & Gamble 314%, Facebook 572%, LinkedIn 2100% (!)…..

      Rozdíl mezi těmito hodnotami a hodnotou 100% je VIRTUÁLNÍ NEEXISTUJÍCÍ MAJETEK. A Vy do toho taháte nějakou dělbu práce chlape! Až budete obchodovat s něčím skutečným, co lze uchopit, tak můžete hovořit o dělbě práce.

      Já si velmi rád najmu profesionála. Třeba na správu dluhopisového portfolia. Proč? Protože on má k dispozici nástroje, které já nemám. Ale nenechám se od něj utáhnout na vařenou nudli. Takový fond si vyberu podle expozice jeho dluhopisového portfolia, podle durace a nákladovosti. Ale rozhodně mu nebudu slepě důvěřovat v tom, že ví co dělá. V takovém případě bych měl zaděláno na těžký průšvih. U akcií mám v podstatě jistotu (PA přes 90%) , že mám tu čest s naivní či nečestnou partou.

      2. Mají být analyzovány společnosti detailně společnosti?

      No ne asi?!!! Na jaké žijete planetě? Než někam dám peníze, tak si o tom přece něco zjistím. Existuje celá řada případů, kdy se to investorům krutě nevyplatilo. AIG například. Analytici s portfoliomanažery to odflákli a pak byli děsně překvapení, že to není ani tak pojišťovna jako největší kasíno na světě. A to nebylo v devedesátkách, ale 5 let zpátky. Když budu znalostně klouzat jen po povrchu, tak se pak nemůžu divit, že něco hodně podstatného mi úplně unikne. Řízení akciových podílových fondů zabředlo do zjednodušených schémat, které je zcela iracionální v konfrontací s logikou filosofie správného investičního rozhodování, která nabádá k zásadě opatrnosti. Když mám silné pochybnosti o kvalitě investici, tak jí nerealizuji. Vaše partička se řídí filosofií , že není potřeba toho moc vědět o těch firmách. A tudíž o těch firmách toho víte zoufale málo. A tudíž máte malé pochybnosti, o tom, jestli to děláte správně. A vesele investujete. Cizí prachy. Když se něco posere, tak Váš problém to není. Máte od klienta podepsaných milion papírů, že si je plně vědom toho, že o všechno může přijít.

      Takže asi takhle. Bylo by to účelné? Pro Vás ne. Vy větší feečko nevyberete a akorát s tím máte mnohem víc práce a menší zisk. Asi byste nemohli mít 20+ pozic ve fondu, protože byste to neuřídili. Takhle mají vaše fondy korelaci jako hrom s akciovými indexy. Tím, že kašlete na nějakou precizní a důslednou analýzu firem, do kterých alokujete cizí peníze , tak akorát přispíváte k tomu, aby si manažeři dovolovali víc a víc, protože vědí, že proti sobě nemají silnou kontrolu. A stát? Ten tu není od toho, aby chránil hloupé vlastníky firem před tím, že si neumí udělat pořádek ve svých firmách. Ani to nedělá.

      Akciové podílové fondy jsou nezodpovědní správci peněz, když nemají chuť se pořádně věnovat tomu, kde peníze jejich zákazníků končí. Vaše obhajoba těchto metod je v mých očích naprosto skandální. Fakt, že něco takového veřejně přiznáváte, jen potvrzuje má slova.

      3. Motivace akciových fondů

      Motivace akciových fondů je především co největší hodnota AUM (objem peněz pod správou), ze které se počítá jejich manažerský poplatek za správu. Mnohem jednodušší než zvýšit hodnotu AUM skrze zisk klienta je udělat nový příliv peněz do fondu. A to je strategie akciových podílových fondů. Je jim úplně jedno, jestli jejich služba dává pro koncového zákazníka smysl. Jinak by nikdy nedovolily, aby k nim peníze přitékaly skrze rezervotvorné pojistky, lifecycly a entry feečka 5% apod. Jediné, co vás zajímá je vaše AUM. Všechno ostatní máte TOTÁLNĚ (ALE TOTÁLNĚ!) na háku. A když budete vědět, že zařazení nějaké fancy akcie v portfoliu Vám zvedne prodeje a přítok peněz do fondu, tak se nebudete rozpakovat ani vteřinu a uděláte to bez ohledu na to, jestli to má nějaký investiční smysl. Moc dobře totiž víte, že akciové podílové fondy se prodávají přes názvy nejznámějších značek, které zákazníci znají. Když budete portfolio bez známých jmen, tak se to bude prodávat podstatně hůř. Já vím, že je to konkrétně k Vám je to hodně tvrdé (na druhou stranu to povolání jste si sám vybral), ale je to tak. Dělají to tak všichni velcí správci podílových fondů po celém světě včetně Vaší společnosti. Vy jste třeba jinak slušný člověk, ale to nic nemění na faktu, že to tak je.

      4. Jsou korumpování?

      Ano. A stále. Jak? Nemusí jim někdo dávat pobártovsku obálky s cashem. Takhle se to nedělá. Za portfoliomanažerem přijde zástupce investiční banky a řekne: Hele máme tady nový IPO. Chceme, abyste ho zařadili do portfolia fondu. Bude to pro Vás dobrej deal. Pomůže Vám to nalákat klienty do fondu atd. To vše probíhá na pitkách třeba v centru Londýna, které platí investiční banky (mají na to speciální budgety nebo to přímo schovávají do astronomických platů lidí, kteří se s nimi mají potkávat). Analytici jsou korumpování tím, že je firmy za těžké rance zvou na výlety, které jim mají ukázat, jak skvěle ty firmy fungují. Ve finále portfoliomanažer udělá to, co je dobré pro jeho AUM. Je korumpován samotným obchodním modelem. Ne to, co je dobré pro jeho zákazníky.

      5. Může správcovská firma ovlivnit chod firmy?

      Hahaha. To jste mě hodně pobavil. Tak jste hlasovali ve 20% proti nebo se zdrželi. To jste teda borci. Jenže asi zapomínáte na fakt, že řízení firmy probíhá na úplně jiné úrovni, než je valná hromada. O tom, jak se bude dělat byznys, se rozhoduje na úrovni představenstva, správní rady/ dozorčí rady. V těchto orgánech je Váš vliv při povrchní znalosti toho, jak to ve firmě funguje, zcela zanedbatelný. Jaký je Váš průměrný podíl ve firmě 5%? 3%? 1%? Méně než 1%. Tak jako tak všude budete jen do počtu. K žádným podstatným informacím o té firmě se nedostanete. Jste absolutně bez vlivu. Navíc Vám to může být (a já jsem přesvědčen, že i je) jedno, protože na tom Váš byznys nestojí. Když se začne o něčem moc nahlas mluvit, tak to potichu vyndáte z portfolia s nějakou ztrátou, a jedete dál.

      6. Warren Buffet

      S ním se vůbec nesrovnávejte. To je člověk, který dělá M&A a ne to, co vy. On má své investice pod kontrolou na rozdíl od Vás a Vašich klientů. Dělá prostřednictvím public trhů, ale je schopen si pokrýt představenstvo a dozorčí radu svými lidmi. Nestřílí na slepo. Berkshire je gigantický akciový fond, ale ne pro retailové investory. Akcie Berkshiru jsou rozděleny do dvou tříd a obě nejsou zrovna cenově dostupné drobným investorům. Berkshire je gigantický konglomerát, který má relativně malé množství vlastníků vzhledem ke své velikosti proti ostatním public firmám a který manažersky už přes 50 let řídí jeho největší shareholder. Pokud jste při smyslech, tak absolutně nemůžete srovnávat s akciovými fondy. Až bude BNP řídit člověk, jehož peníze tvoří 20% toho, co v těch fondech je, tak pak se s nimi srovnávejte.

      Buffet doslova pohrdá nejrůznějšími investičními poradci a správci podílových fondů. Je to člověk ze staré školy (je mu asi 84), který moc dobře ví, že je základem investování je znalost toho, do čeho investuji. Jeho jméno se stalo značkou, za kterou investoři jdou, ikdyž přesně nerozumí tomu, jak investuje. Jenomže on si to může dovolit. On lidem, kteří investovali 10 tisíc dolarů na počátku Berkshiru přeměnil investici na desítky milionů dolarů v dnešní hodnotě. A to při PBV asi 1,6, takže stejně je to úspěch jako hrom. On nezískal peníze od nějakých troubů, kteří mu na počátku slepě důvěřovali. Po celou dobu v tom měl vlastní peníze. Proto je taky nejlepší, protože jako jeden z mála tvrdě prosazoval vlastnická práva. Začal s menšíma firmama a pak se teprve pouštěl do větších.

      Fakt, že jeho jméno využíváte jako argument pro vhodnost investování do akciových podílových fondů, považuji za velice mystifikační, protože jeho názory na váš byznys jsou velice kritické.

      7. Regulace

      Co to tady proboha vyprávíte za nesmysly o Ano šéfe? Už Vám definitivně přeskočilo nebo co? Tady přece nikdo neříká, že mají lidé nasypat peníze do hospody. Když si někdo otevře podnik v oblasti, které nerozumí, tak je jasné, že dopadne jako sedláci u Chlumce. A je jedno, jestli je to gastronomie nebo třeba finance. Možná ještě více naivní, než že si otevřu hospodu, aniž bych o tom cokoliv věděl, je, když si pomocí drobného kapitálu vytvořím holdingovou strukturu z nadnárodních korporací, jejichž jména ani neznám, natož abych vůbec tušil čím se zabývají nebo jestli jsou v tom dobré.

      A to má být jako argument pro to, že akciové trhy jsou regulované? Jsou regulované státem a dalšími institucemi víc než jiné typy vlastnictví firem, ovšem neumožňují vlastníkovi dostatečně blízký kontakt s chodem společnosti a navíc vlastnické podíly jsou tak naředěné, že hlas jednoho akcionáře nemá žádnou váhu v drtivé většině případů.

      Neříkám, že by se měl trh ještě více regulovat ze strany státu. Říkám, že není moudré někomu cpát produkt, kde jeho vlastnická práva prosazuje někdo, kdo k tomu není motivovaný a ani na to nemá účinné nástroje.

      8. Nemá závěr?

      A jsme u obligátního „když jseš tak chytrej, tak nám řekni, co teda máme dělat“. Já říkám, že je lepší ty peníze propít/projíst/prožít, zašít do polštáře, nechat ležet v bance na 0% úrok a poplatky než je svěřit té Vaší finanční chiméře zvané akciové podílové fondy. Jak jsem již psal: prodáváte vzduch omaštěný větrem. Nutno podotknout ne za málo peněz. Nabízíte málo potenciálních výnosů a hodně rizik. V tomto poměru jste jeden z nejhorších způsobů, jak naložit s penězi. Každý, kdo Vám svěří peníze, na dlouhém horizontu, obrovsky hazarduje, vzdává se spousty smysluplnějších alternativních využití peněz, aby získal velmi málo s relativně nízkou pravděpodobností. Za to vy a vaši distributoři, máte jistotu, že vyděláte. Nedáváte do toho vlastní peníze. Máte svoje management fee, které budete brát tak jako tak. Přijde korekce, nějací klienti odejdou. Další zmasírujete na marketing „Akcie se kupují, když jsou levné!“. A takhle to jde furt dokola. Vám na výnosu vašich zákazníků nezáleží. Sice tvrdíte něco jiného, ale vaše činy hovoří o opaku. Kdyby to tak bylo, tak nemáte tak velké portfolio společností v každém fondu. Tak byste věnovali mnohem více času pečlivému poznání té či oné firmy, kam byste investovali. Tak byste drželi mnohem větší majetkové podíly v těch firmách a prosazovali daleko více vlastnická práva. Měli byste vlastníka, který ve vašem byznyse má sám peníze. A střadatelé vašich fondů by byli vaši partneři. Vám na nich absolutně nezáleží, jinak byste nikdy nedovolili, aby vaše fondy prodávala masa lidí, kteří o tom nic nevědí skrze nástroje, ze kterých jsou obrovské provize pro další subjekty.

      O tom, co bych klientovi doporučil já, rád napíšu něco někdy jindy. Nebudu odbíhat od tématu. Toto není o relativním srovnání. Toto je jednoduché úvaze. Má to smysl? Klienta přece nezajímají kecy o tom, jestli by mohl s penězi naložit ještě hůř. Jasně, mohl je hodit do kanálu nebo do kotle. Nebo si za ně koupit pistoli a zastřelit se. To ale není odpověď, jestli je správné investovat do akcií. Má smysl investovat skrze akciové podílové fondy a přímo do akcií? Já tvrdím, že nemá. Nedává to smysl jedinci, o kterém vy píšete, ani řádově mnohem bohatším osobám. A vy jste zde nepřinesl žádné důkazy, že to smysl dává. Vytáhl jste pouze celou řadu informací o tom, že někde je to ještě horší. Třeba máte pravdu. Ale má to smysl u vás? Nemá. Máte těžce zápornou čistou současnou hodnotu. A z té se nevyhrabete házením špíny na ostatní investiční možnosti.

      Položme si otázku, proč vůbec nějaký veřejný trh s akciemi historicky vznikl a jaký je jeho účel. Je to v zásadě velice jednoduché. Když jsem byl studentem první ročníku VŠE, tak jsem v hotelu Ambasador na Václavském náměstí absolvoval přednášku, kterou pořádala burza cenných papírů na téma, proč jsou skvělá IPO. To byla správná snůška nesmyslů. Jako hlavní důvod primární emise IPO uváděl Koblic tehdy, že to je ten správný způsob jak navýšit vlastní kapitál společnosti. Údajně jedině public společnosti jsou schopny obstát v mezinárodní konkurenci, protože jinak na to nemají dostatek kapitálu. To zní docela vtipně. Ne že by většina úspěšný velkých firem nebyla public, ale důvod je úplně jiný.

      Důvodem je, že majitel firmy si vytvoří likvidní trh se svým majetkem – tzn. akciemi svého podniku. Proč by ten, kdo chce kontrolovat firmu, měl mít 100% akcií, když mu k tomu stačí 51%. Těch 49% se zbaví a vymění je za cash postupem času. Pak když je akcionářská obec dostatečně roztříštěná, tak mu k tomu stačí ještě menší množství akcií. Může firmu řídit třeba s 30% podílem. A těch 70%, kterých se zbaví, vymění za hotovost. V životě každé firmy platí, že čím pozdější fázi financování do ní člověk vstoupí jako shareholder, tím menší je jeho profit a větší jsou akcionářská rizika. Na organizaci těchto transakcí pro majitele velkých soukromých firem vydělávají velké peníze investiční banky a Velká čtyřka. Jde o to přivést do firmy podílníky, kteří vůbec byznysu a financím nerozumí a nechat je zaplatit cenu za ten podíl, kterou je ochoten zaplatit jedině nekvalifikovaný subjekt. V mnoha akciových poučkách, blozích a dalších místech, která se zabývají doporučenými cenami akcií pro nákup, se dočtete například o ukazateli P/E (poměr ceny akcie k zisku připadajícímu na jednu akcii) a doporučené hodnotě tohoto ukazatele. Svého času bylo takovou mantrou číslo 15. Co bylo nad 15 bylo považováno za drahé a co bylo pod 15 bylo považováno za levné. Jinými slovy za jakousi rovnováhu byla považována cena akcie v 15tinásobku zisku na ní připadající. Takovou transakci by s Vámi kvalifikovaný subjekt neudělal ani u mnohem mladší a dynamicky rostoucí firmy. Naopak u velkých a již pomalu rostoucích firem tu transakci na burze uděláte. A co je na tom nejlepší je, že tu transakci uděláte na minoritním naprosto nevýznamném podílu. Ničeho se nevzdáváte. Pro úspěšné podnikatele, kteří vodí firmy na burzu, je to jako výhra v loterii. Oni na tom vydělají ohromné peníze. Ne ti chudáci, kteří jim ty peníze (třeba prostřednictví akciových fondů) zaplatí. Oni dokážou něco, co by mělo jako celek na byznys trhu hodnotu třeba 8 násobek zisku, prodat parciálně za dvakrát větší hodnotu, aniž by se vzdali kontroly nad podnikem. Proto platí firmám jako Morgan Stanley nebo Goldman Sachs desítky milionů dolarů za zorganizování takových transakcí. Ty pak umějí vyvinout ten správný tlak na fondy, aby to zařadily do portfolia. A ani je nemusí moc přesvědčovat, protože pro ně je to taky velice výhodné.

      Nedávno použil stínový ministr financí ČSSD Mládek termín „parazit“ pro OSVČ. Mnohem trefnější by bylo takto nazvat akciové podílové fondy. Proč? Protože z biologického hlediska termín parazit na ně dokonale sedí. Parazit totiž není svému hostiteli nijak užitečný. Co na veřejně obchodovatelném trhu vzniká? Nic. To nemůže nikdo zpochybnit. Vzniká tam nadhodnota v podobě tržní ceny firmy a tržní hodnotě jejího majetku. Při akvizicích se tomuto rozdílu říká goodwill, což je jen vznosný název pro něco, co neexistuje. Parazit svého hostitele nezabije, protože by přišel o obživu. Berou si malý desátek z majetku klienta každý rok. Dost málo na to, aby si toho moc nevšiml, dost hodně na to, aby se jim vyplatilo to dělat.

      Na trhu kapitálu je obrovský rozdíl mezi equity trhem a dluhovým trhem. Akciová tranše je vždy až poslední na řadě. Je spojena s největším rizikem tedy. U dluhů je stanoven jasně algoritmus cashflow. Tam prodáváte peníze za jasně stanovenou cenu. Můžete jí porovnat s důvěrou, jakou máte v daný subjekt. U akcií prodáváte očekávání. Když jste chytrý a zkušený investor, tak třeba umíte posoudit kvalitu podnikatelského projektu, do kterého investujete. Když ale investici roztříštíte do desítek investic, jejichž povahou se nezabýváte, jejich výběr svěříte „profesionálům“, jejichž zájmy jsou naprosto odlišné od vašich, a dovolíte jim nakoupit podnikatelské projekty za velmi vysokou cenu oproti standardnímu podnikatelskému prostředí, ještě jim za to zaplatíte vysoké poplatky (jednorázové entry fee) a každý rok je necháváte strhávat si nezanedbatelnou část majetku, tak jste prostě blázen, když se naivně domníváte, že to dobře dopadne. Takhle se prostě moudrý člověk nechová.

      U dluhopisů je to úplně jinak. Jste daleko dřív na řadě s výplatou peněz. Neexistuje tam žádná virtuální hodnota. Máte tam jistinu + cenu peněz, které jsou dané. A cena dluhopisu reflektuje požadovaný výnos investora a míru kreditního rizika s ním spojenou. Že jsou dluhopisy málo výnosné v současné době? A co má jako bejt? Reflektuje to relativně nízkou míru kreditního rizika a nízké úrokové sazby v ekonomice obecně. Je víc peněz než dobrých kvalitních podnikatelských projektů. V situaci, kdy se v bankách schvaluje každý dvacátý developerský projekt, mají prostě všichni hodně hotovosti. A je rozumnější ten cash držet než to rvát do nějakých nesmyslů. Dlouhodobá data jsou neúprosná. Mezi výnosností konzervativních státních dluhopisů a akciových indexů jsou rozdíly velmi malé (viz má citace Jílka v jiném příspěvku tohoto vlákna). Vy říkáte, že je to krátký horizont. Jako promiňte, ale je tam americký trh v čase 1959 až 2007. To znamená 48 let. To mi zase nepřijde nějak málo. Jestli máte delší data, která vycházejí jinak, tak je tu vyvěste.

      Takže asi tak pane Maňáku. Mě na kombinaci provize, přátelský tón a cizí slova evokující dojem odbornosti neuvaříte. Já používám mozek. Jistě nejsem sám.

      8

      1
       | Odpovědět privátně
      •  Jan Maňák 
        Účastník

        1. Dělba práce

        Já na Vás nevytahuju Adama Smitha, já Vám vcelku po selsku říkám, že když investovat neumím nebo na to mám málo peněz a času, OPF jsou rozumný nástroj, jak s dostatečnou diverzifikací investovat s pomocí někoho, kdo tomu s dostatečnou mírou pravděpodobnosti rozumí víc, než já.

        Vaše schéma 0,9^5 mě nedojímá. Vaším měřením jsem třetí článek z pěti. Co se děje za mnou mohu ovlivnit diskuzí s dvěmi články za mnou a přede mnou nejsou dva články, ale jen jeden – u většiny týmů nerozdělujeme funkci analytika a portfolio manažera. V každém případě se tu bavíme o přidané hodnotě fondů a nemá cenu do toho zatahovat jako proměnnou třeba zprostředkovatele.

        Mám dost fondů (V ČR 160), abych každému, koho to zajímá ukázal jen a pouze to, co považuji za opravdu zajímavé pro poradce i pro koncového klienta. Velkou část produktů, které doporučuji také sám vlastním. Že to nezajímá Vás vím už dlouho. Tuhle diskuzi vedu celkem nerad jen proto abych obhájil přidanou hodnotu správce, kterou tu zcela otevřeně zpochybňujete.

        Vést diskuzi s Vámi je jako válčit s pomluvou. Můžu desetkrát odmítnout Vaše argumenty, ale kousek špíny na člověku / firmě / odvětví stejně nakonec zůstane.

        K jednotlivým bodům:

        klíčový ukazatel Price to book value (PBV).

        Máte obscesi PBV? Je jasné, že trh u firem, kde očekává velký růst ziskovosti do budoucna automaticky tlačí PBV nahoru. O některé z Vámi zmíněných akcií bych sám neinvestoval ani příslovečnou penny.

        Přinesl jsem si z nedávného kongresu Money Expo brožuru „11 investičních guru“. Snaží se vysledovat kritéria, podle kterých investuje 11 velkých jmen – Benjamin Graham (jedno kritérium z pěti je „Cena / zaknihovaná hodnota x poměr cena / zisk) , Warren Buffett (žádné kritérium z 8 neobsahuje PBV), Martin Zweig (0 z 11), Kenneth L. Fischer (0/4), Peter Lunch (0 / 9), Joel Greenblatt (ani jeho magická formule neobsahuje PBV), James O Shaughnessy (zdá se, že ani jeho kvantitativní model neobsahuje PBV), John Neff (preferuje nízký kurz / zisk, nikoliv PBV), David Dreman (jedno ze 4 kritérií je PBV), Joseph Piotroski (První z deseti kritérií je poměr účetní hodnota / tržní hodnota, tedy převrácená hodnotat Vašeho PBV).

        Pro jediného je PBV klíčový ukazatel, většině ostatních se ani nedostal do výběru. Většina z nich se především zaměřuje na ROE, růst ziskovosti, dlouhodobost ziskovosti.

        Jako obvykle šermujete jedním číslem vytrženým z kontextu a uplatňujete ho na růstových titulech, které v tomto ukazateli zákonitě musí propadnout.

        2. Mají být analyzovány společnosti detailně společnosti?

        Špatně jste mě pochopil repr. jsem se vyjádřil. Řekl jsem, že týmy obvykle používají kvantitativní modely, které jim přefiltrují investiční svět. Detailní analýza pokrývá jen akcie, které nebyly eliminovány kvantitativními filtry. Ano, možná se s vaničkou vylije i nějaká ta perla, ale tím je umožněné zaměřit se při analýze na několik desitek firem, ze kterých se potom vybírá portfolio.

        Nejsem portfolio manažer, nejsem schopen Vám detailně odpovědět kolik hodin věnuje analytik – portfolio manažer analýze jednoho konkrétního titulu. Je možné, že je Váš odhad příliš pesimistický nebo naopak příliš optimistický.

        3. Motivace akciových fondů

        Ondřeji, pracuji ve firmě, kde je mnoho desítek správcovských týmů. Máme něco, čemu se říká „Fund Focus List“, na kterém je právě 10 fondů, kde jsme opravdu úspěšní, to jsou naše interní hvězdy.

        Být na tomto seznamu znamená, že se o Vás Maňákové ve všech regionech perou, jste na roztrhání a do těchto nejkvalitnějších fondů natékají řádově stamiliony eur ročně. Kritériem pro FFL je jen relativní úspěšnost proti konkurentům v peer skupině.

        Když dojde na bonusy, je vyjednávací pozice těch úspěšných manažerů úplně jiná, než pozice těch, kteří jsou ve třetím nebo čtvrtém kvartilu. Když se rozhoduje, které fondy zavřete, jste v bezpečí jen tehdy, když je Váš produkt dostatečně výkonný.

        Věřte mi, motivace manažerů dostat se na FFL je enormní. Nikdo z nich nekoupí do portfolia LinkedIn jen proto, že byl pozvaný na pěknou party do Londýna. Pokud by kvůli tomu měl přijít celý tým o bonus, tak tam šéf takového týmu nepřežije následující kvartál.

        Ve skutečnosti za příliv nových prostředků do fondů jsem zodpovědný já, nebo spíš celá distribuce a portfolio manažer je zodpovědný JEN a POUZE za výkonnost. V absolutním vyjádření i v výkonnost na jednotku rizika.

        Jestli si myslíte, že je motivace uvnitř správcovské firmy nastavena jinak, jste stejný blázen, jako já jsem hlupák, že tu s Vámi tuhle debatu vůbec vedu.

        Kdo tu viděl nějakou moji prezentaci jistě potvrdí, že není postavena na marketingu několika jmen, které ve fondu najdete. Vždy se snažím popsat, jak tým akcie vybírá. Jak si mohu být 4/5 jistý, že jména, která ve fondu byla na konci března nebo dubna tam ještě jsou?

        4. Jsou korumpování?

        Snad jsem odpověděl výše. Ondřeje nepřesvědčím. Vy ostatní se od něj nenechte zblbnout. Svět je o něco růžovější, než to vidí on.

        5. Může správcovská firma ovlivnit chod firmy?

        Před 10 lety se správci valných hromad neúčastnili, nebo jen jako pasivní diváci. V posledních letech se stávají obávaní aktivní účastníci a smích Ondřeje na tom nic nezmění. Samozřejmě se nepodílíme na operativních rozhodnutích, jestli lidé na pozici B-3 budou jezdit služebními auty ve střední třídě nebo jen nižší střední. Valná hromada schvaluje např. odměny pro top management a to je místo, které je velmi citlivé.

        Sami správci jsou tlačeni různými etickými iniciativami k aktivnější roli a k tlaku na odpovědné chování firem v akciových portfoliích. Myslím, že tento trend do budoucna díle posílí.

        Pokud Vás na toto téma zajímá víc, podívejte se na náš SRI pololetní bulletin.

        http://publicationsystem.secure-zone.net/v2/index.jsp?id=2447/2966/8296&lng=en

        Fakt, že ČR je totálně mimo evropský proud při aplikaci sociálně odpovědných principů nemusí platit donekonečna.

        6. Warren Buffet

        Odpovím Vám protiotázkou … jaký je průměrný podíl Berkshiru ve firmě, kam investuje? Popravdě, není to smysluplný údaj, ale je podstatně nižší, než by člověk usoudil aspoň z Vašeho textu.

        Tedy pokud mohu věřit následujícímu odkazu:

        http://www.cnbc.com/id/22130601

        Jediný podíl přes 20%, 5 podílů mezi 12% a 17%, 5 podílů mezi 5%a 9%, 6 podílů mezi 2% a 5% a 16 podílů pod 2%. Ale přesto přiznávám, on to dělá jinak a klobouk dolu před tím.

        Nevidím důvod, proč bych si nemohl koupit Berkshire na burze, pokud mi nebude vadit, co mě to stojí v porovnání s transparentním a regulovaným akciovým fondem. Jedna z těch tříd akcií stojí na NYSE 108 USD a to není nijak nedosažitelná částka … Tu, co stojí 163k USD, tu to chtělo koupit v 60. letech 

        Nevím jak vy, já jsem s Buffettem o investicích přes fondy nikdy nemluvil, takže jeho názory neumím komentovat.

        8. Nemá závěr?

        Moc z Vašeho know how jste tady neukázal, ale třeba to ještě napravíte.

        Já to vidím přesně opačně. Já naopak tvrdím, že pro 80% populace je i IŽP lepší, než všechno “propít/projíst/prožít, zašít do polštáře”. Protože pro velkou část populace znamená, že pokud můžete ale nemusíte odkládat na budoucnost,tak to neděláte. Určitě jednou budete, ale teď ještě ne. Constant maturity forward …

        Největší klad toho zprofanovaného IŽP je, že Vás to nutí tam každý měsíc nějakou tu kačku poslat.

        Fondy jsou pro „smart“ a hlavně disciplinovanější část populace, která při výpadku příjmů první nesníží výdaje do vlastní budoucnosti.

        Opět, nenechte se Ondřejem zblbnout. Já moc alternativ dostupných Vám, poradenské veřejnosti a smysluplně nabídnutelných řadovému klientovi nevidím. Proto sám investuji mmj. do akciových fondů.

        Nezastírám a nikdy jsem nezastíral, že máme za sebou (a možná ještě nějakou chvíli před sebou) období, kdy akcie nerostly, nebo rostly velmi pomalu. Nicméně teď více než kdy jindy platí, že alternativ k nim je ze středně / dlouhodobého poměru je méně.

        Dluhopisové instrumenty Vám většinou pouze uchrání kupní sílu a dost možná v nejbližších 5-10 letech ani to.

        Rezignovat na akcie v roce 2000 by bylo ideální, v tuto chvíli je to špatné rozhodnutí, samozřejmě pokud má klient dost dlouhý horizont a odolnost.

        Je akciový fond ta správná forma? Asi není reálné mít národ plný akciových analytiků. Tím spíše, že pražská burza pomalinku umírá a největší akcie na ní je na mnohaletých minimech. Poslední čtvrtrok ukázal, že dobře diverzifikované (sektorově, regionálně) portfolio dokáže absorbovat i poklesy celých trhů, konkrétně Evropy a Číny.

        Tragické výsledky všech IPO na pražské burze jsou mimochodem argumentem pro a nikoliv proti akciovým fondům. NWR, AAA Auto, KIT Digital, Orco – zapomněl jsem na něco? Všechno firmy, které se pohybují na jednotkách procent emisní ceny. Já také nepoznám, kdy se majoritní vlastník pouze snaží přilákat nějaké hejly, které ještě za draho koupí část jeho firmy.

        Psychologie individuálního investora radí vysedět ztrátu a prodat „až se to jednou vrátí“. Emoce vítězí nad raciem. Portfolio manažer takto uvažovat nemůže – má svoje limity a musí vyprodat, když firma poklesne příliš nebo když její tržní kapitalizace nebo obrat na burze poklesne pod stanovené minimum. Pokud nemáte disciplínu vy, musí ji mít Váš portfolio manažer.

        Náklad za správu je významná položka, zvlášť, pokud ho má Váš klient platit 20-25 let každý rok znovu, ale pokud je výběr fondu udělaný zodpovědně, potom je tento náklad kompenzovaný nadvýkonností fondu. Existují studie, které říkají, že 80% fondů zaostává za benchmarkem, já Vám to nebudu vymlouvat, ale Váš úkol je vyhledávat těch zbylých 20%, které na sebe vydělají.

        Ondřej Vám v bodu jedna vysvětlil, že Vy (zprostředkovatelé) jste ten nejslabší článek řetězce s když dodáváte klientům nějakých 5% Vašeho potenciálního výkonu. Já to číslo neumím komentovat. TO je věc každého z Vás, jak k tomuto agregátnímu číslu přispějete. Jediná věc, ve které s ním souhlasím, je klíč je na Vaší straně. Pokud věnujete dost času výběru vhodné třídy aktiv, regionu, investičního stylu a konečně fondu, bude to Vašemu klientovi ku prospěchu.

        10

        0
         | Odpovědět privátně
        • Profilové foto
          Anonym

          Děkuji pane Maňáku, Vaše normální, lidská reakce bez urážení a napadání mě příjemně potěšila. Škoda, že s takovýmto nadhledem zde nedokáží komunikovat i jiní. Pravidelné investice do OPF sjednávám a doporučuji svým klientům již několik let, nicméně ze včerejších příspěvků Darth Andrease jsem měla pocit, že neexistuje v této oblasti nic, co bych za ta léta udělala dobře nebo správně, spíš naopak. Uklidnil jste mě, děkuji :0)

          4

          0
           | Odpovědět privátně
        •  Anonymní uživatel

          1.PBV a dělba práce

          Tento ukazatel nepoužívám jako správnou metodu oceňování, ale použil jsem ho instrument pro poukázání na množství virtuálního majetku na burzách, který tvoří drtivou většinu majetku těch vašich fondů. Pro oceňování používám metodu požadovaného výnosu a projekce cashflow investora s případným exitem postaveným valuaci složené z váženého průměru přibližně 6 oceňovacích přístupů jejichž váhy i koeficienty určuji podle oboru, kterému se věnuji.

          Vy jste mi povedenej šprýmař. Z mnou zmíněných firem jsem našel v prvním fondu BNP, který šel pod ruku, hned několik těchto firem.

          http://www.bnpparibas-ip.cz/doc/fact/FACTSHEET05CSCZ03080313FO12548802.pdf

          2.Detailní analýza

          Kvantitativní modely, aneb jak udělat práci za den práci, kterou bych měl dělat měsíc…Statistici si hrají na ekonomy, že? Takových tu bylo. Poznávací znamení: s nikým to nedopadlo moc dobře.

          Zde máte 72 pozic (!). Tomuhle říkáte profesionální správa odborníků, kvůli které tady vytahujete dělbu práce? Těmhle bych nesvěřil ani desetikorunu. Proboha vždyť máte Betu 1,07 ! Kdyby někdo koupil etfko, tak ušetří tak 1% ročně z management fee a jeho bilance bude mnohem lepší.

          http://www.bnpparibas-ip.cz/doc/fact/FACTSHEET05CSCZ03080313FO12548802.pdf

          3. Motivace

          Co nám tu tady proboha vyprávíte za pohádky? Z čeho se kalkuluje Vaše odměna jako firmy? Z AUM. Tak mi tu nevykládejte nějaký nesmysly o tom, jak Vám strašně záleží na jiných věcech. Až se bude honorář Vaší společnosti kalkulovat z něčeho jiného, tak Vám to klidně budu věřit. Ale management fee = sazba z AUM.

          Jediná motivace v byznysu, která existuje, je motivace finanční. Vše ostatní je jenom vata. Vy nemáte byznys postavený na referencích spokojených zákazníků, ale spoléháte na loajalitu (získanou penězi pochopitelně) distribučních kanálů, které za vás klienty zpracovávají.

          4. Korupce

          Můžete jednoznačně vyloučit, že zaměstnanci Vaší firmy se nescházejí s pracovníky investičních bank při nejrůznějších společenských událostech, které hradí investiční banky nebo jejich zaměstnanci? Po večerech? Po “práci”?

          5. Vliv na chod firem

          Jako promiňte, ale zesměšňujete a zlehčujete tady velice vážné věci. Myslíte si, že jediné podstatná věci, o kterých se rozhoduje mimo valnou hromadu, jsou kraviny typu, jaký služební auta bude mít střední management? Tak trochu jinak. Tak schválně procházela valnou hromadou ČEZu akvizice solárních elektráren od Amun Re v hodnotě několik miliard Kč při průměrné akviziční ceně 107 mil/MW (Průměrná akviziční cena ČEZu v tomto byznysu byla dokonce asi 119 mil/MW)? Zbytek trhu (vč. lidí, kteří investovali do 50 milionů Kč) to byl schopen pořídit do 80 mil/MW. To je škoda na akcionářích v řádech velkých stovek milionů Kč. O takových věcech se rozhoduje na představenstvu a dozorčí radě. V té samé firmě se děje spousta dalších nepřístojností. Nyní to vypadá dokonce, že bývalý generální manažer firmy dohazoval zakázky v hodnotě miliard spřízněným firmám (spekuluje se o tom, že je dokonce vlastní). Tento člověk je navíc stále klíčovou postavou dozorčí rady. ČEZ měly a mají v portfoliu podílové fondy po celém světě. A vůbec je to netrápí.

          A iluze, že se to děje jen v Česku? Naprosto zcestná. Kauzy , jak top management ždíme akcionáře jsou i v Británii nebo USA. Bob Diamond, Jack Welsch, Angelo Mozzilo…Co proti tomu udělali fondy? Nic, je jim to jedno.

          6. Warren Buffet

          Teď jste vyznamenal v manipulaci s daty. Vaše argumentace je levá jak turecká šavle.

          Nádherně jste vytrhl z kontextu několik čísel. Já jsem si otevřel výročku Berkshire

          http://www.berkshirehathaway.com/2012ar/2012ar.pdf

          Investice Buffeta v public akcií se pohybovali na konci 2012 mezi 1,6% až 13,7% podílu. Nicméně je potřeba k tomu říct asi toto. Když má někdo v Coca Cole 9% nebo v AMEX 13%,v IBM 6% apd., tak je na tutti jeden z největších akcionářů, který má velmi zásadní vliv na to, co se v té firmě děje. Co pozice, to velice významná korporace s velmi roztříštěnou akcionářskou strukturou, a relativně vysoký podíl. S takovými shary jste schopnej se prosadit do dozorčí rady, představenstva atd. Navíc tyto firmy drží už hodně dlouho. Za tu dobu jsou velmi zorientováni v tom, jak ty firmy fungují. Jádro portfolia veřejně obchodovatelných akcií Berkshiru tvoří 15 firem, které se mění absolutně minimálně.

          A teď to podstatné. Berkshire měl 87 mld USD ve veřejně obchodovatelných akciích. Co akcie, to několik miliard dolarů v tržní hodnotě. Žádný drobáky. To zaprvé. Za druhé celkový majetek Berkshire byl ke stejnému datu 427 mld USD. Veřejně obchodovatelné akcie tedy tvořili asi 20% majetku korporace.

          Přirovnání fondového byznysu k Berkshire je naprosto lživé a zavádějící.

          7. Koho chce Darth Andreas zblbnout?

          Andreas nechce Vaše peníze ani Vaše klienty. Není to žádný nečistý konkurenční boj. Andreas tady jen píše, jak věci jsou, protože už se nemůže dívat na to, jak Vy a Vám podobní tu z lidí dělají blbce pomocí peněz a marketingových frází.

          2

          2
           | Odpovědět privátně
          •  Jan Maňák 
            Účastník

            1. 1.PBV a dělba práce

            Pokud použijete Vaši metodu požadovaného výnosu a projekce cashflow investora a zpětně spočítáte AKTUÁLNÍ hodnotu ukazatele PBV, na jaká procenta se dostáváte?

            Vyčítáte mi, že držíme Apple? Napsal jsem doslova „Do některé z Vámi zmíněných akcií bych sám neinvestoval ani příslovečnou penny.“ Jenže já nemyslel Apple, myslel jsem zejména LinkedIn nebo Google. Já jsem se tu v současné vydaném rozhovoru vyznal, že Apple je jedna ze 3 přímých akciových pozic, kterou držím. A navíc ve významném objemu. Před půlrokem nebo rokem by mě to ani nenapadlo, ale po poklesu ze USD 700 pod 400, při 145 miliardách USD hotovosti na cca 370 miliard tržní kapitalizace a v momentu dělání rozhovoru bez dluhu mi přišla a stale přijde vysoce atraktivní.

            2.Detailní analýza

            Znovu zopakuju, kvantitativní model používáme pro ELIMINACI akcií, která nesplňují kriteria pro zařazení do portfolia. Nevím jak vy, ale já považuju za neekonomické se měsíc babrat s daty podniku, který při zběžném pohledu nesplňuje základní parametry pro zařazení do portfolia.

            Kvantitativní model může vysvětlit, proč nějaký podnik v portfoliu nenajdete, ale nikdy nevysvětlí, proč jsme ho zařadili. Podmínka nutná, nikoliv postačující.

            Neplatí pro kvantitativně řízený fond.

            Vybral jste si fond, který vyznává a) sektorovou neutralitu a b) má omezený risk budget na tracking error. Fond, jaký od nás chtějí asset allokátoři. Pokud byste chtěl něco zajímavějšího, také by se našlo. Mimochodem, tento fond svou velikostí splňuje Váš předpoklad 100 milionů USD a právě tento fond budeme fůzovat do cca 10x většího fondu.

            3. Motivace

            Vy mluvíte o motivaci firmy, já mluvím o motivací lidí, kteří mají jediní vliv na výběr akcií do portfolia. Věřte nebo nevěřte, PM tým je aspoň u nás odpovědný pouze za výkonnost.

            4. Korupce

            Nemůžu vyloučit, že se někdo z PM týmu nepotká s někým na pivu. Vylučuji, že by na základě takového setkání a nikoliv na základě přesvědčení týmu byla nějaká akcie zařazena do portfolia.

            5. Vliv na chod firem

            Nemám co dodat. Za svým názorem si stojím.

            6. WB

            Nejsem expert na Warrena Buffetta, připouštím, že jsem při hledání podkladů pro odpověď Vám asi nesáhl po vhodném materiálu. Nicméně formálně vzato, nemůžete popřít určitou podobnost mezi akciovým fondem a Bershire. V obou případech kupujete jediný cenný papír, pod kterým najdete celou řadu jiných akciových společností . V našem případě ze 100% veřejně obchodovaných, napříč všemi sektory, v případě Berkshire jste mě poučil, že podíl veřejně obchodovaných je podstatně menší.

            Ty 2 finanční produkty si nekonkurují, jejich investoři asi od sebe budou na hony vzdáleni.

            Vám přijde neuvěřitelné, že někdo může koupit akciový fond, který má směrodatnou odchylku od indexu 2-3% p.a., nicméně významná část našich klientů po nás takový fond chce. Portfolio manažeři, kteří fondy používají do fondů fondů nebo řízených portfolio (podobných Consequ) si nepřejí produkt, který je pět let strašlivě nadvýkonný a dalších pět let brutálně zaostává. Chce smysluplný produkt, který dodá výkonnost příslušného trhu a v ideálním případě něco navíc. Nicméně pokud možno konzistentně.

            Vedle takových fondů s nízkou směrodatnou odchylkou máme fondy, které mají výrazně jiné složení než index, flexibilní fondy které snižují nebo zvyšují expozici vůči akciím. Fondy se specifickou strategií (High dividend, value, growth, small cap, mid cap, s ochranou … ).

            U nás si může vybrat každý… Pokud chce.

            Říkat, že já někoho oblbuju penězma a marketingem je úsměvné. My jsme firma, která prostředky na marketing skutečně neplýtvá.

            3

            2
             | Odpovědět privátně
          •  Anonymní uživatel

            PBV

            Max do 1,5-1,6

            Analýza

            Ukázka fondu se 72 pozicemi…Nevím co k tomu dodat. Pochybuji, že jsou schopni portfoliomanažeři 72 pozic vyjmenovat, natož pak mít reálnou představu o tom, co se tam děje.

            Motivace

            Podstatná je motivace firmy, která je poskytovatelem služby. Vše ostatní je vata.

            Korupce

            Byznys se dělá na právě na tom pivu.

            Vliv na chod firem

            Kdybyste byl fér, tak byste uznal aspoň, že valnou hromadou prochází zlomek podstatných rozhodnutí firmy.

            WB

            Cenný papír, který má za sebou 20% public akcií s průměrně mnohonásobně větším vlivem, výrazně menší obrátkovostí portfolia, daleko menší diverzifikací. Trvám na tom, že srovnávat akciové fondy s Buffetem je donebevolající drzost.

            Ad fondy typu těch american equity

            Opravdu nejsem schopen pochopit smysl takového fondu kromě vybírání 1,5% management fee za nic.

            1

            1
             | Odpovědět privátně
          •  Jan Maňák 
            Účastník

            řekl bych, že bod Motivace a bod Valná hromada mají podobnou odpověď.

            Motivací naší firmy je poskytovat dlouhodobě službu. Prostředkem je nastavení procesů a pravomocí tak, aby to bylo možné. Tlačit portfoliomanažerům co mají koupit do portfolií aby se fond dobře prodával není příkladem dlouhodobě udržitelné strategie.

            Zrovna tak valná hromada neschvaluje žádná operativní rozhodutí, ale rozhoduje o nastavení systému.

            Máte pravdu. Management může udělat bez vědomí VH spoustu rozhodnutí.

            Ale v dobré firmě na to management doplatí velmi rychle, v horší to nějakou dobu trvá. Úkolem VH je nalajnovat hřistě tak, aby management kopal za majitele a ne za sebe.

            1

            1
             | Odpovědět privátně
          •  Anonymní uživatel

            Váš dlouhodobý AUM ovlivňuje spousta věcí, ale kvalita správy se na tom bude podílet relativně velmi malou částí. Daleko víc to ovlivní např. osobní vztahy mezi Vámi a prodejci fondů. Finanční zprostředkovatelé absolutně nemají tucha, co prodávají v drtivé většině případů. V takových případech rozhodují peníze a sympatie. Rozhodně ne kvalita správy.

            Dlouhodobá kvalitní služba… To říkají úplně všichni v tomhle oboru. Ale kdo to dělá? Vás šacuju na průměrnou dobu klienta ve fondu tak 4 roky u jednorázové investice (budu rád, když mě opravíte, pokud se hodně pletu). Co za takovou dobu zjistí? Nic. Po pár letech vymění fondy a nestihne posoudit nic.

            Já myslím, že poskytujete dlouhodobou a kvalitní službu finančním zprostředkovatelům, jak vydělat peníze na lidské blbosti. Zvlášť, když se s nimi šábnete o management fee. Ale myslím, že o kvalitní službě pro koncového zákazníka nemůže být řeč. Vaše služby jsou drahé v poměru k tomu, kolik je Vaše fixní odměna a kolik je realistický odhad reálného výnosu koncového klienta. Navíc nenesete žádnou odpovědnost a celkově klient může získat málo při vysokém riziku.

            Když vezmu v potaz cca 6% nominální výnos akcií. Fakt, že většina fondů má horší výkonnost i před poplatky. Odečtu TER okolo 2%. Jsem na 4%. Nějaký entry fee. Kolik mám nominální zisk. Třeba 3,5%. Odečtu inflaci a jsem třeba na 1 až 1,5%. Abych podstupoval volatilitu 10-30% ročně? Nepochybně jsou lepší způsoby jak využít peníze. A ještě podstupuji riziko, že narazím na vola zprostředkovatele (což je asi tak 95% případů), který si třeba plete aritmetický a geometrický průměr výnosnosti a bude mi vykládat zcestné nesmysly. S nezanedbatelnou pravděpodobností se budu nervovat kvůli nějakým skandálům a ještě budu muset doufat, že zrovna ti moji správci jsou profíci. Nebudu schopen nic posoudit sám a udělat si vlastní názor, protože udělat si vlastní názor na portfolio 72 akcií není zrovna jednoduchý. Ale vlastně, když tomu trochu rozumím. Je to totiž úplná hovadina mít tolik pozic. Akorát hodně diverzifikuji výnos a riziko zůstává prakticky stejné jako u 10 nebo 15 pozic. Mnohem víc než změna fundamentů firem mě totiž ohroží změny sentimentů, které mají vliv na konstrukci oceňovacích modelů. Proč by někdo tohle měl dobrovolně podstupovat? To je přece naprosto iracionální chování.

            2

            1
             | Odpovědět privátně
  •  Petr Slad 
    Účastník

    Začnu od konce, uváděl jsem, že firmy veřejně obchodovatelné se musí více odhalit než neobchodovatelné. V době daňových rájů a kvalitních mezinárodních účetních firem je absurdní si myslet, že veřejně neobchodovatelná firma bude transparentnější.

    S čím s Tebou souhlasím je to, že nadnárodní firmy jsou obtížně řiditelné konglomeráty bez velkého růstového potenciálu (proto do nich příliš neinvestujeme).

    Souhlasím s tím, že páka mezi manažerskými platy a průměrem se za posledních 10 – 20 let znásobila o desítky a stovky procent (nebude to tou globalizací? :-) )

    Souhlasím s tím, že firma s jednoduchou vlastnickou strukturou (neobchodovatelná) je účetně a tedy i investičně přehledná. Nelze do ní ale investovat, pokud majitel firmy neprojeví zájem. Pokud by jej měl, pak se nebude jednat o investice v řádů statisíců korun, ale o investice v řádu jednotek až stovek milionů… Nic pro 98% klientů.

    Souhlasím s tím, že růst takto malých firem, které jsou dobře řízeny je mnohonásobně větší(ROI přes 30%) než u většiny firem na burzách . Ale co s dalším rozvojem, pokud je o něj ze strany majitele zájem ? Vlastní kapitál nestačí, úvěrové linky mají své kapacity (obzvláště za budoucích pravidel BASEL III.). Takže zbývají joint venture fondy (za drsných podmínek) nebo ty burzy :-) Dnes si tam firmy na vyspělých trzích emitují peníze za 1,5 – 3 % p.a.(dle bonity) na dluhopisech, junk bondy jsou pod 5%… Další možností je emise akcií pro kapitál bez úroku za podíl na firmě. Většinou se to vyplácí oběma stranám. Stačí si přečíst, co se děje v bankách, jak omezili úvěrování firem. Skvěle se podniká, když se banka rozhodne zkrátit kontokorent, snížit revolving nebo zkrátit investiční úvěr… Proto jsou tu veřejně obchodovatelné trhy a trend je opačný, než tady říkáš.

    Souhlasím s vyšší volatilitou na burzách oproti dobám, kdy se obchodovalo po telefonu na parketu ( s tím by fakt majitelé burz měli něco dělat…).

    Souhlasím s účetními podvody firem veřejně obchodovatelných. Není jich ale tolik a pravda se vždy ukáže :-)Kolik je ale podvodů u neobchodovatelných firem ?

    Nesdílím Tvé nadšení pro dluhopisy, je tam nyní hezká bublina. V následujících 5 – 10 letech můžeš být s výnosem na úrovni 0 – 2 % p.a. a budeš rád :-) Čím déle bude trvat období nízkých sazeb, tím to bude horší. Volatilita firemních dluhopisů dosahuje až k 10%. Námi využívané aktivně řízené fondy mají volatilitu 5 – 10 % s daleko lepšími výnosy.

    K dalším bodům :

    Veřejně obchodovatelných firem je desítky tisíc, mohu si vybírat. Nemusím investovat tam, kam většina fondů. My investujeme spíše do small a mid cap. Jako akcionář mám přístup na valnou hromadu s hlasováním a mohu uplatňovat akcionářská práva. I fondy jsou v tom docela aktivní (doba se změnila). Pokud v malé firmě nebudu mít většinu s právy na řízení společnosti, jsem na tom troufám si říci stejně.

    Je vidět, že jsi za 6 let ztratil přehled, co se v obchodování s veřejně obchodovatelnými aktivy děje. Teorie (Grahama i Jílka mám prostudované) je hezká, ale obecně neplatí , že nejlepší obchodníci a manažeři fondů jsou všichni absolventi Harvardu a autoři skvělých ekonomických studií :-)

    Stále platí jednoduchá pravidla Grahama : nakupuj s diskontem oproti valuační ceně a ve slevách, když ostatní prodávají. Dále je potřeba omezit ztráty portfolií. Vše ostatní je o psychologii a chamtivosti… Dnes v době elektronických burzovních pokynů lze volatilitu využít k nákupu s velkým diskontem, pokud obchoduješ dle fundamentů. My tak postupujeme, viz naše Espresa v blogu. Ještě si k tomu můžeme pomoci s moderními produkty (bonus certifikát na Intel je v příloze).

    K fondům : lze najít fondy s krátkodobou, střednědobou i dlouhodobou výkonností nad svým benchmarkem. Lze najít fondy s odměňováním s výrazným podílem na dosaženém zisku a nízkým podílem standardního management fee. Máme v nabídce fondy s management fee srovnatelnými s ETF (firmy a poradci pak nedostanou svou odměnu z man. fee…) Za poslední roky se objevily fondy, do kterých se vyplatí investovat, minimálně u menších klientů. U větších klientů pak s nimi řešit část portfolia. Dva příklady jsem umístil do přílohy (střednědobá a dlouhodobá výkonnost). Jsou to butikové fondy od menších firem. Nechci příliš investovat do fondů, které spravují velká aktiva.

    K analýzám : analýzy se dají koupit (my je máme díky partnerovi zdarma, zbytek řešíme sami), lze udělat screen dle předem definovaných parametrů. Není problém takto vybrat zajímavé akcie k nákupu. Musí se počítat s tím , že z 20-ti firem 1 – 2 nevyjdou a je třeba se jich zbavit, zbytek bude vydělávat ( některé průměrně, některé velmi dobře). Konečné rozhodnutí výběru je na manažerovi, který musí sledovat nejenom fundamentální hodnotu firem :-) Každopádně si nemyslím, že investovat do dluhopisů je lepší varianta. Přichází doba akciová :-)

    Závěrem : nevím, zda jsem hloupý, ale budu dále využívat pro klienty investice z prostředí veřejně obchodovatelných firem v různých produktech(fondy, certifikáty, ETF fondy, baskety akcií, akcie, dluhopisy, nemovitosti) a strategiích. Pro kvalifikované investory mohu dnes nabídnout odpovídající investiční možnosti do Private Equity nebo projektů. Podnikatelům umím zajistit financování projektů od 15 mil. EURO po celém světě nebo střednědobé mimobankovní financování do německy hovořících zemí v Evropě.

    Jestli výše uvedené chceš prodiskutovat, můžeme se někdy sejít (pivo či víno?) :-) Teď jsem ale do 13.5. totálně vytížen.

    4

    1
     | Odpovědět privátně
    •  Anonymní uživatel

      Podívej Petře,

      neříkám, že alternativou je private equity. Já dělám private equity a start up financování, ale nebudu tu nikomu vykládat bludy, že to je pro retail. Není ani náhodou.

      Jsi kolega, kterého si vážím, a nebudu ti tady v diskusi nakládat. Ve většině věcí se s tebou shodnu, ale v tomto opravdu nemohu (důvody v mé reakci na JM).

      0

      1
       | Odpovědět privátně
  •  Jiří Bachmann 
    Účastník

    Jééé, to jsem rád, že jsem “neprohrál” u všech a se všemi názory. Dovolil bych se osmělit na obecný komentář k tomuto webu, a stylu diskuze, ale odjíždím na schůzku, a tak asi v klidu až během víkendu.

    Moc děkuju !!!

    4

    0
     | Odpovědět privátně
  •  Jiří Prášil 
    Účastník

    Zajímavý příspěvek, který určitě stojí se nad celou věcí zamyslet. Nebráním se podobným příspěvkům a rád je čtu, člověk si pak uvědomí spoustu jiných skutečností. Nicméně to osobně beru s velkou rezervou.

    ČR je známá vysokou finanční negramotností, nicméně za poslední roky narůstá zájem o OPF, certifikáty… To je úspěch, lidé znali jenom stavební spoření, penzijní připojištění a výhodné spoření přes pojišťovnu:-)

    Kdyby lidé měli dávat peníze jenom tam, čemu rozumí, tak by rovnou mohli peníze schovat pod polštář. Když si kupuji léky, tak mi složení nic neříká, ale beru je proto, že mi pomáhají např. od bolesti. Nezajímají mě, jak to vyrábějí a z čeho je to složené ani kolik na tom vydělají, prostě vím, že mi to pomůže. Tím chci naznačit, že jestli je hlupák ten, který nerozumí tomu, co se z penězi děje, pak je hlupák každý spotřebitel čehokoliv.

    Proboha většina lidí neví co se děje s penězi v bance (běžný účet), natož v OPF.

    Chtěl jsem se zeptat, do čeho by tedy měli drobní investoři investovat? Zvyšující zájem o OPF osobně považuji za velký úspěch ČR. Ale tím netvrdím, že je to nejlepší investiční možnost.

    6

    0
     | Odpovědět privátně
  •  Martin Viktora 
    Účastník

    Ondro, vidím, že jsi ohledně public trhů totální skeptik. Podle tvých vnitřních oceňovacích modelů je zřejmě hodnota veřejně obchodovaných společností blízká nule. Zdá se ale, že trhy většinově tvůj názor zdaleka nesdílí a akcie oceňují jinak…

    Za sebe mám na tebe otázky:

    – jaká je podle tebe alternativa akciových OPF?

    – kolik máš “vsazeno” na drastický pokles trhů, ke kterému dojde, až malí i velcí investoři po přečtení tohoto vlákna prozřou a začnou masově prodávat?:-)

    – pokud děláš placené poradenství, opravdu své klienty za jejich peníze paušálně od akcií a akciových fondů obecně odrazuješ?

    0

    0
     | Odpovědět privátně
    •  Anonymní uživatel

      Martine jsi dětinsky jízlivý, namísto abys vznesl věcné argumenty do této debaty.

      Většina? Většina lidí dělá věci špatně ve všech oborech. Je to překvapující?

      Alternativa akciových OPF?

      No domnívám se, že pro retail mají mnohem větší přidanou hodnotu služby dluhopisových podílových fondů investujících do kvalitních státních dluhopisů. Dlouhodobý rozdíl ve výkonnosti je minimální, náklady na správu jsou významně nižší, je to mnohem transparentnější finanční nástroj, není tam velký prostor pro manipulaci a držitel toho fundu podstupuje významně nižší tržní riziko změny ceny aktiva.

      Kolik mám vsazeno?

      Mě hry a sázky, deriváty a podobný spekulace nezajímají. Věnuji se věcem, které mají smysl. Nepotřebuji hazard ve svém životě, abych měl pocit, že žiju.

      Jestli je odrazuji?

      Samozřejmě, že je odrazuji. Proč bych to sem jinak psal. Odevzdal jsem řešení do Bestplanneru, tak si to tam pak můžeš přečíst, jestli to vyvěsí.

      2

      3
       | Odpovědět privátně
      •  Martin Viktora 
        Účastník

        Před několika lety jsem si sám hrál s excelem, abych si na vlastních výpočtech prověřil tvrzení expertů, že přimíchání určitého množství akcií do jinak dluhopisového portfolia SNIŽUJE RIZIKO (volatilitu) při zachování výnosu, resp. akcie umožňovaly dosažený vyššího výnosu při stejné úrovni rizika (volatility) ve srovnání se 100 % dluhopisovým portfoliem.

        Důvodem je to, že akcie a dluhopisy mají relativně nízkou míru korelace a proto je má smysl mezi sebou kombinovat.

        Také se domnívám, že by šlo teoreticky napsat podobně dehonestující článek na téma investice do dluhopisů. Proč to ale dělat?:-) Paušální zobecňování nikam nevede.

        Smysl má diskuse na téma “které akcie vybrat” resp. “jaké vlastnosti musí mít akciový fond, aby mělo smysl do něj investovat”

        0

        0
         | Odpovědět privátně
        •  Anonymní uživatel

          Korelace je pojem ze statistiky drahý Martine a nikoliv z ekonomie. Můžeme tu vést diskuse o přežitých přístupech CAPM modelu a Markowitze, ovšem realita je taková, že všechny tyhle koncepty byly vyvinuty v 60 až 70 letech minulého století. Od druhé poloviny 80. let se masově používají finanční deriváty pro manipulace s firemním účetnictvím a zcela se změnila podoba finančního světa. Z dříve bezvýznamných firem, které zprostředkovávaly akcie za drobná transakční feečka, se staly velmi silné a mocné korporace, které ovlivňují nejvyšší patra politiky v největších zemích.

          Tak tu něco proti státním dluhopisům napiš, když říkáš, že je to tak snadný. Já jsem na tebe moc zvědavej, co za munici na dluhopisy vytáhneš. Podle mého názoru jen tak střílíš do větru.

          Když jsou podle tebe veřejný akcie tak skvělé, tak si do nich investuj. Když ti je jedno, že je to černá díra. Povíš mi za 20 let, jak to byl super byznys.

          1

          4
           | Odpovědět privátně
        •  Anonymní uživatel

          Mimochodem rovnítko mezi pojmy volatilita a riziko u investičního portfolia je dost zjednodušující celou problematiku rizik.

          0

          1
           | Odpovědět privátně
  •  Lukáš Doskočil 
    Účastník

    Opravdu mi připadá zbytečné se s Vámi dohadovat. Nepovažuji Vás za blbce, ale o to víc mě zaráží, když nedokážete pochopit psaný text, speciálně v případě pana Maňáka (ta reakce je klasická ukázka demagogie, navíc argumentačně značně slabá).

    V kině teď promítají velmi podařený dokument “Šmejdi”. Osobně mě strašně mrzí, že pokračování s názvem “Šmejdi 2” bude mít podtitul “Kde jsou mé peníze?”.

    Představte si, že by Ondra zveřejnil tyto informace veřejnosti. Ideálně by to otiskl Blesk, který čte většina z vašich klientů. Jak byste diskutovali s tímto klientem? Vždyť sami cítíte, že Ondra má pravdu, jen tomu nechcete věřit, protože nevidíte jinou alternativu. Místo toho, abyste se nad tím zamysleli, tak se snažíte všemocně dokázat, že to není pravda, abyste si zachovali iluzi o etice své práce.

    1

    4
     | Odpovědět privátně
    • Profilové foto
      Anonym

      No zrovna Vy tu něco pište o demagogii. Píšete že “Vždyť sami cítíte, že Ondra má pravdu, jen tomu nechcete věřit, protože nevidíte jinou alternativu”. Těší mě, že zrovna Vy víte, co a jakým způsobem cítím. To už je manipulace + demagogie dohromady. Občas si to po sobě alespoň přečtěte. Anální horolezectví nemáte, myslím, zapotřebí.

      Dle mě je pravda někde uprostřed, má ji jak pan Záruba, tak pan Maňák. U pana Záruby nebude problém v tom, co píše, ale jakým způsobem to píše. Všimněte si, kdo s ním komunikuje a vede debatu, dva nebo tři lidé, nikdo víc. Položte si otázku proč…a usnadním Vám odpověď: nebude to tím, že by pan Záruba všechno věděl nejlíp a nejvíc, není jediný, kdo se v této problematice dokonale orientuje.

      0

      0
       | Odpovědět privátně
      •  Anonymní uživatel

        A k Vám ať jste kdo jste napíšu pouze to, že tato diskuze by se měla odehrávat s odkrytými kartami. Pokud máte co říci, řekněte to pod svým jménem, nebo mlčte. A to z mé strany platí pro všechny anonymy v tomto vlákně.

        Něco jiného je, pokud přijde někdo z nějaké společnosti a potřebuje poradit ohledně produktu nebo společnosti, tam to má smysl.

        0

        1
         | Odpovědět privátně
    •  Anonymní uživatel

      Pan Bachman měl odvahu se na rozdíl od ostatních do diskuze zapojit. U mě má za to obdiv. Já za sebe na rovinu napíšu, že na tuto diskuzi tzv. “nemám koule”. Nejsem žádný odborník na akciové trhy. Ondrovy kvality coby ekonoma jsem nikdy nepopírala, způsob diskuze ano.

      Tak dobře, rozhodneme se jít v Ondrových stopách. A co bude následovat? Přemýšlel jste o tom? Napadlo Vás, co by se odehrálo na finančních trzích? Souvislost se zaměstnaností a nejen s ní, např.?

      2

      2
       | Odpovědět privátně
  •  Anonymní uživatel

    Proboha ženský radši napište něco k tématu nebo mlčte. To,proč jsem pro vás debil jste tu už tisíckrát ve shodě probrali a ostatními.Téma jsou akcie.

    8

    7
     | Odpovědět privátně
  •  Štěpán Průcha 
    Účastník

    Jen pro zajímavost, pan Anonymní zveřejnil své názory na investujeme.cz

    Návrat na portál po 3 letech.

    http://www.investujeme.cz/verejne-obchodovatelne-akcie-jsou-pro-hlupaky/

    2

    1
     | Odpovědět privátně
  •  Roman Chlubna 
    Účastník

    Já bych měl dotaz na všechny v této diskuzi. Myslíte si, že je lepší nemít nic a všechno projíst, nebo mít s určitou mírou pravděpodobnosti alespoň něco? Moji klienti rozhodně nestrádají a kdyby svoje přebytky projedli, tak by z nich byli vepři…… a to jistě není dobře.

    0

    1
     | Odpovědět privátně
Reklama

Pro reakci na toto téma se musíte přihlásit.

Partneři


Chcete zde mít své logo?

nebo

Příhlásit se jménem a heslem

nebo    

Nepamatujete si své heslo?

nebo

Create Account