Zobrazeno 9.412x
Toto téma obsahuje 12 diskutujících a má 26 odpovědí. This post has been viewed 9413 times
Skupina J&T hodlá odejít z EPH, oznámil Křetínský
25.2.2016, 11:08http://www.novinky.cz/ekonomika/395864-skupina-j-t-hodla-odejit-z-eph-oznamil-kretinsky.html
Já, pojišťovák, si dovoluji otevřít toto investiční téma. Napadá mne několik otázek:
– Jak se díváte celkově na aktivity J&T a na nabídku jejich investičních produktů?
– Je riziko investování v rámci skupiny J&T odpovídající výnosům?
– Je výše minimálních vkladů úměrná?
– Je volatilita odpovídající, nebo zkreslená tím, že „investují sami do sebe“ a tím je schované i ono investiční riziko?
Já je klientům doporučuji. Teď byl sice snížen úrok u termínovaného vkladu (což tak úplně investice není) Clear Deal z 2,2 % na 1,4%, ale v kombinaci třeba s podílovým fondem JaT Money, kde je výnos kolem 4%(letos předpokládaný kolem 3%), to není špatné. Diverzifikace tohoto fondu sice není asi nejvyšší, ale nabízí převážně emise korporátních dluhopisů, které spoluvydává, takže volatilita je minímální, vhodné i na kratčí dobu. Další fond nabízející i dluhopisy jiných eminentů je JaT Bond. Předpokládá se, že to nejsou jediné peníze klienta, ale část od 100 – 500 000 Kč a na dobu do 3 let. Větší část by se dala rozložit samozřejmě i jinak. Je to spíše pro konzervativní klienty, kterým snížily úroky u stavebka, či jim stavebko bylo vypovězeno.
Osobně bych tu volatilitu tady nepřeceňoval. Je velkou otázkou, jak se ty dluhopisy v těhle firmách v průběhu času oceňují.
U nás v In Investu si velice vážíme spolupráce s J&T bankou. Vidíme ji jako ideálního partnera pro zhodnocení peněz od 500 000 Kč a více na horizontu do 5 let prostřednictvím termínovaných vkladů. Diverzifikaci portfolia v rámci investic do firem, půjček firmám či státům doporučujeme až od 5 let a více. Investování realizujeme prostřednictvím profesionálů a sto let prověřenými mechanizmy přes zahraniční investiční společnosti (Franklin Templeton, Fidelity, JP Morgan, BlackRock, Amundi, Pioneer či Abeerden). Myslíme si, že profesionálové v těchto společnostech mají násobně větší zkušenosti než společnosti na českém finančním trhu. Investiční společnost u nás musí projít základním filtrem, musí spravovat minimálně 100 000 000 000 EUR (AUM = asset under management)
Dobrý den,
objemovému a histrickému kritériu rozumím. 100 miliard EUR vnímám extrémně tvrdé. V takovém případě nemůžete nabízet prakticky žádný fond, který má primární třídu CZK. Protože z firem, které zakládají fondy v CZK, to nesplňuje ani jedna. Když se podívám na non primary class, tak ta nabídka je o něco širší. Neumím odpovědět na to, kolik zahraničních správců splňuje 100 miliard EUR AUM. Ale asi většina. Nicméně, když CZK trh rozdíl na dvě části, kde jedna část je skupina fondů s velkým zahraničním správcem, tak je to cca 150 fondů. A to v nich máme ještě subclass. Takže reálná nabídka je ještě menší v koruně. A to se bavíme o všech třídách aktiv. Akcie, dluhopisy…Viz tabulka v příloze.
U jiných měn navíc vyvstává problém s tím, co ČNB schválila k nabízení na území ČR.
Dlouhodobě etablovaný fond je pro mě ten, který má historii 10 let a více. Má velikost nad 1 miliardu korun. Prokázal konzistenci v nákladovosti a má silnou pozici portfoliomanažera, který je na místě dlouho. Takových fondů v ČR je na prstech jedné ruky. To je bohužel zatím ještě fakt. Ale je to dané zejména krátkou historií fondového investování v ČR.
Co se týká etablovanosti správce se domnívám, že to není tak slavné. Pokud odejde analytik či portfoliomanažer jinam, tak odchází i know how, pokud není nahrazen stejně kvalitním člověkem. Ale to často není jednoduché, když ten člověk předtím byl například specialista na banky v Polsku a pracoval v Londýně. A to se děje i u top firem jako jsou Goldman Sachs a spol. Navíc to AUM se sčítá na celém světě. A pobočka v Praze třeba vůbec nemusí sdílet know how s pobočkou v Hong Kongu. To klíčové know how. Proto posuzovat na úrovni fondu mi přijde vhodnější.
Nejsem proti velkým zahraničním správcům. Jejich prostřednictvím investovat má smysl tam, kde oni mají dlouhodobou specializaci. Nezaložím na americké akcie fond v ČR například. Nebo na asijský trh. Ale třeba když se podívám na aktivity zmiňovaného J&T na pražské burze, tak tam věřím, že oni o tom ví 10x víc s jejich dvoucifernými expozicemi, než například velký zahraniční správce na druhém konci světa. Ale to je věc názoru.
I velké fondy dělají chyby. Stačí se podívat na to, kdo vlastní nejvíce akcií některých českých akciových titulů, které dostaly pořádně na frak. Naopak někdy mám pocit, že je to pro ně kapka v moři, o kterou se nezajímají. Jejich expozice absolutně vyjádřená v penězích v ČR může být nevýznamná, ale tady je to dělá pasivního TOP5 holder.
Za sebe říkám, že Comsense Capital preferuje CZK investice. Pro nás je klíčové u fondu míra jeho transparentnosti. Velikost a zkušenost správce bereme rovněž v potaz. Primární výběr však děláme, jestli je zaměření fondu s naší investiční strategií.
Určitě je samozřejmé, že jediným filtrem není velikost investiční společnosti. Dalším naším kvantitativním parametrem je doba fungování fondu, min. 10 let. Dále velikost fondu min. 10 000 000 000 CZK (v přepočtu) a doba správy fondu stávajícím manažerem min. 5 let. Pro stabilitu a předvídatelnost výkonnosti fondu.
Nepreferujeme ani jednu měnu. Sázíme na maximální diverzifikaci, investujeme do fondů v CZK, EUR, USD, JPY, atd. Nemáme křišťálovou kouli, co se bude dít na trhu. Snažíme se především předcházet velkým průšvihům.
Co se týče teritoriální alokace, příliš neřešíme střední a východní Evropu. Řídíme se tržní kapitalizací firem, investujeme do největších firem na světě. Z toho pohledu je naše krajina zanedbatelná a klienti ji mají nakoupenou v řádu procent přes fond rozvojových trhů. Většinu máme v rozvinutém světě.
Dobrý den,
mám „bias“, bavíte se o tom proč a jak vybírat fondy naše i konkurenční a je v mém zájmu, aby tím sítkem prošlo maximum mých fondů a minimum od konkurence.
Takže nebudu příliš komentovat kritéria výběru, netuším, proč preferujete minimální AUM společnosti 100 mld USD (máme přes 500 mld EUR, takže kritérium snadno plníme), netuším, proč požadujete trvání fondu minimálně 10 let – to Vás a Vaše klienty připravuje o některé fondové inovace, které dávají smysl.
Když se nad tím zamyslím, z mých oblíbených fondů by tímto kritériem neprošly naše Emerging Small Capy, dokonce ani evropské Small Capy, nemuvím o Aque,o Easy Futures, Low Volatility…. a mnoha dalších fondech, které tu nabízíme.
Máme tu dluhopisový fond, který funguje od roku 1985 (rok poslední spartakiády!!! kdo tohle pamatuje??), od založení přinesl 6,72% p.a. v EUR, ale jak moc je tato informace relevantní pro investora, který rozmýšlí co s penězi v roce 2016? (Quizz – který fond to je?)
Naprosto souhlasím s tím, že je problém s přestupy portfolio manažerů, které je skutečně těžké dohledat. Mnoho fondů je týmová práce, stejný tým spravuje 5 a nebo i 20 fondů a mandátů, ale konkrétní portfolio manažer se stará jen o stejnou část ve všech produktech, například 1-2 sektory.
Přitom v dokumentech se objeví jediné jméno portfolio manažera, jehož odchod nemusí pro výkonnost fondu nic zásadního znamenat a zároveň Vám může odejít klíčový, ale anonymní portfolio manažer a mnoha-letý track rekord fondu ztrácí vypovídací hodnotu.
To se dozví institucionální investoři do mandátů, ale v retailových materiálech se taková informace moc neuveřejňuje. Popravdě neděláme to my ani konkurence….
U dluhopisových fondů je historická výkonnost naprosto zavádějící veličina, zejména u těch benchmarkových produktů. Dluhopisy v následujících 20 letech nedodají to, co v minulých 30 letech.
Totéž u fondů životního cyklu… V čase mění rizikový profil a po deseti letech investujete do jiného fondu, než Vám indikuje jeho historie.
My jsme v roce 2013 prošli velkou vlnou fůzí a mnoho fondů,původně spravovaných od ABN Amro nebo Fortis Investments ztratilo při přestupu do Parvest SICAV historii. I to je zádrhel toho 10-letého požadavku na historii.
Prosba na Ondru Zárubu: nevím, jaký je zdroj vašeho excelu. Můžete prosím sjednotit u Všech našich CZK fondů Správce z „BNP Paribas L1 Fund/Luxembourg“ na „Parvest Funds/Luxembourg“? Jinak není možné dohledat filtrem všechny naše fondy. To je právě ten pozůstatek fúzí – ty BNPP L1 byly skutečně do roku 2013 v této fondové rodině, nyní v Parvest SICAV.
Dále mi ve Vaší tabulce chybí info o tom, zda je třída fondu měnově zajištěná nebo nikoliv.
U nás máme 9 tříd zajištěných a dvě globální akciové nezajištěné. Informaci o měnovém zajištění často zdůrazňuji, aby nedošlo k misselingu.
Vy preferujete CZK, ale třeba všechny (nebo skoro všechny) rakouské fondy Erste Sparinvest jsou měnově nezajištěné. Nejsem si jistý, zda i takové fondy jsou pro Vás atraktivní.
Super náhled zevnitř. Škoda jen, že nám je při výběru k ničemu – zrelativizoval jste všechna kritéria, která mnozí k výběru používají :-)
Dobrý večer Štěpáne, fair point.
Osobně řeším následovně:
– první kritérium – třída aktiv. Mnozí z Vás řešit nemusí, koupíte / navrhnete nějaký flexibilní smíšený fond (Aktiv / Horizont, C na druhou…) a delegujete třídu aktiv na správce
– měnové složení. Hodně lidí včetně Vás tady očekává, že CZK v horizontu roku – 1,5 roku posílí a při časovém testu 3 roky nemá cenu riskovat, že Vám uteče vlak, i když upozorňuji, že to posílení vůbec není samozřejmé. Tady bych upozornil na nutnost odlišit měnově zajištěné a měnově nezajištěné CZK fondy. Celá řada českých fondů může a nemusí zajišťovat měnové riziko. V materiálech se o tom obvykle nedozvíte, musíte se ptát.
– Ta dvě kritéria Vám zúží manévrovací prostor na několik smíšených fondů, nebo na 1-2-3 akciové / dluhopisové fondy Vámi požadovaných parametrů.
– i mezi fondy na první pohled podobnými můžete najít nuance, například náš globální HY dluhopisový fond investuje jen v USA a v EU, zatímco nejmenovaný konkurenční má expozici na rozvíjející se trhy. Oba zajištěné do koruny, oba jsou global High Yield. Teď je otázka, co Vám více vyhovuje, náš je konzervativnější a lépe odolával poklesům, konkurenční asi půjde rychleji nahoru, až trhy ožijí….
– Investice do jiných měn mají smysl zejména tehdy, pokud a) klient bude v této měně potřebovat peníze b) chcete nabídnout strategii, která v CZK prostě není nebo c) očekávate, že daná měna posílí ještě více (třeba vůči EUR), než CZK. To mohou být některé EM měny nebo komoditní měny.
– Boužel Fondshop už před lety přestal zveřejňovat tabulky s výkonností, volatilitou a případně poklesem fondů registrovaných v ČR. To je škoda, takový nástroj tu chybí.
– určitou vypovídací schopnost mají i ratingy, minimálně vedle samotné výkonnosti sledují i investiční proces, jejich potíž je, že mají velké zpoždění. To je milosrdné u fondů, které svou relativní výkonnost ztrácí, na úkor fondů, kterým se daří a rating to zatvrzele odmítá vzít v potaz. Navíc i ratingové agentury požadují 3-letou historii, takže to může být vodítko i pro Vás, jestli 10 let není příliš dlouhá doba. Také ratingy dobře pokryjí relativně homogenní oblasti (akcie USA, akcie EMU, globální akcie), ale těžko rozlišují například mezi různými dluhopisovými total returnovými a/nebo absolute returnovými strategiemi.
– já i po 5 letech čekám, jestli se tu někdo začne zabývat sociálně odpovědným investováním. Boužel nevím o žádném CZK fondu, který by byl zároveň sociálně odpovědným. Ale v EUR tu máme my i snad konkurence docela slušný výběr. Některá, zcela základní kritéria (typu výroby kontroverzních zbraní, palmového oleje atp) máme aplikovaná u všech fondů, nicméně několik fondů jde v tomto mnohem dál.
Ale v poslední době jsem několik podobných dotazů dostal, tak věřím, že se situace začíná měnit a přichází nová generace investorů, která nevidí apriori rozpor mezi výnosem a sociálně odpovědnou investicí.
Co na to zdejší diskuzní obec? Chybí mi tam něco?
Při aktuálních sazbách na TV v rozmezí 0,85 – 1,4% p.a. brutto si dovedu na horizontu do 5 let představit výrazně zajímavější možnosti, jak ošetřit peníze. :-)
Svou nabídkou 1,4% si odradí mnoho klientů :-) Vždyť i spořící účty jsou výnosnější a finance nedržíte tak dlouho v zajetí :-)
Petře, jaké spořící účty?
Vím jen o Zuno, které má 1,5 % p.a., ale za těchto podmínek:
Podmínky zvýhodněné úrokové sazby:
Na Spoření Plus vám úroky banka připíše tehdy, když v daný měsíc neuděláte žádný převod ze Spoření Plus. Když si ze Spoření Plus vyberete nějaké peníze, nepřipíše vám banka za tento měsíc žádné úroky.
Ono je to ještě trochu jinak. Info ze stránek:
Výši úroku na SPOŘENÍ PLUS určujeme podle vložené částky a typu běžného účtu, který máte v ZUNO. Částku do 300 000 Kč úročíme roční úrokovou sazbou 1,5 % s ÚČTEM PLUS a 1,0 % s ÚČTEM. Prostředky nad tuto hranici potom roční úrokovou sazbou 0,8 % s ÚČTEM PLUS a 0,5 % s ÚČTEM.
V kritériu máte hodně nul. Proč není limit třeba 88 888 888 888 USD? Přijde mi to jako hodně ad hoc číslo. Spíše bych rozuměl, kdyby místo objemu bylo stanoveno pořadí velikosti, například 20 největších správců aktiv. Co budete dělat, až trhy spadnou o 20 % a některý z Vámi používaných správců se dostane pod Vaší hranici? Vyprodáte je?
Pro mě je spíš důležitý výběr fondu než výběr správcovské společnosti – třeba u té J&T doporučuji jen Money, protože je to specifický fond okrajového trhu, kterému banka rozumí. Všechny ostatní fondy banky přehlížím, jelikož je jiní správci aktiv umějí dělat lépe – i na velikosti záleží.
je třeba posuzovat i jiná rizika … třeba geopolitická …. ;)
V Česku se rýsuje rekordní bankovní obchod. Čínská skupina CEFC plánuje navýšit svůj podíl ve finanční skupině J&T Finance Group (JTFG) na 50 procent. Celkově se čínská investice ve slovensko-české skupině vyšplhá na 27 miliard korun. Ze skupiny se tím formálně stane čínská instituce.
Reklama
Pro reakci na toto téma se musíte přihlásit.