Zobrazeno 4.958x

Označeno štítky: , ,

Toto téma obsahuje 8 diskutujících a má 55 odpovědí. This post has been viewed 4959 times

  • Autor
    • Dobrý den, kolegové,

      setkal jste se někdo s vyjednáním snížených nákladů pojistitele pro klienta u nové životní/úrazové pojistky v případě, že získatelská provize je nulová?

      Konkrétně: přepracovávám Dynamika z roku 2009 na žádost klienta na produkt Můj život. Stávající pojistné je cca 2.500,-/měs. a nové pojistné vychází cca 2.600,-, takže obchodníkovi přináleží pouze provize z navýšení. Ale kalkulačka počítá vždy 10,7% náklady pojistitele z celkově zaplaceného pojistného.

      A to už se nezmiňuji o tom, že neuznávají žádnou úlevu v případě pojištění rizik, která byla a jsou dále součástí pojištění, u kterých je čekací doba.

      0

      0
       | Odpovědět privátně
    •  Roman Kolář
      Účastník

      Tak mě napadá, jestli takto nastavené parametry při přepracování, nejsou dalším motivem (mimo motiv samotného obchodníka), proč smlouvu přepracovat. Chápu, že může být výhoda např. převod rezervy, nikoli výplata odbytného… to to tak dobře vychází nebo je klient skalním příznivcem ČP? Nebo jiný motiv?

      To je případ pro pana poslance Šincla… Stará smlouva neumožňuje pojištění některých rizik, obchodník se snaží pro klienta udělat maximum v podstatě zadarmo, protože provizi sežerou náklady, přičemž pojišťovna, která bude na klientovi další roky vydělávat, ho v klidu poškodí a všechno je v pořádku.

      4

      0
       | Odpovědět privátně
      • Romane,

        je to skalní příznivec a také se mu jednalo o tu rezervu, přičemž u smlouvy z r. 2003 nebyl nějaký rozdíl rezerva/odbytné. Hlavně mu účetní řekla, že nemá díky daňově odečitatelné pojistky odcházet od ČP.

        Ano, jedná se mi o tom, že jsem práci pro ČP vykonala a dle nastavených pravidel mi to pojistitel nezaplatí – s tím jsem smířena, ale proč by mělo ČP zůstat na účtu něco, co jí nepřináleží. Má přece správní poplatky v průběhu trvání smlouvy.

        2

        0
         | Odpovědět privátně
    •  Roman Kolář
      Účastník

      Ještě bych k tomu měl jednu vsuvku. Domnívám se, že při přepracování smlouvy platí rizika na původní smlouvě sjednaná. Pokud by tedy např. klient měl sjednána vážná onemocnění na 100 tisíc a Vy jste mu to navýšila na 200 tisíc a byla by mu diagnostikována třeba měsíc po přepracování, pak se domnívám, že pojišťovna bude plnit v období čekací doby v částce a pojistných podmínkách dle původní smlouvy. Tedy vyplatila by dle původních pojistných podmínek předchozí smlouvy.

      Mohu vědět, odkud máte tu informaci, protože já mám za to, že jsem tohle už kdysi zjišťoval a dostal jsem na to výše uvedenou odpověď…. jen kdyby si to člověk všechno pamatoval :-(

      1

      0
       | Odpovědět privátně
      • Obchodník míní (já jsem doufala ve stejný postup), ale ČP diktuje!

        Z ČP mi odpověděli k této konkrétní smlouvě s uvedením přesných stávajících i nových PČ: “… v případě přepracování budou běžet čekací doby jako u sjednání nového pojištění.”

        U Uniqa funguje, že po dobu čekací doby je platná výše PČ u rizika ze staré (přepracovávané) smlouvy.

        Jinde jsem to za poslední dobu neřešila, protože ZO, PN nebo invaliditu neměli klienti předtím sjednanou.

        2

        0
         | Odpovědět privátně
        •  Roman Kolář
          Účastník

          Mě se to nezdá, kde Vám tuto informaci poskytli? Někdy není třeba infolinka úplně věrohodný zdroj, zvláště když dotyčný pracovník nemá zkušenost. Nejedná se o informační nedorozumění? To, že budou běžet čekací doby jako u sjednání nového pojištění, je pravda, jinak to ani nejde. Protože kdyby ne, tak pak by to vypadalo tak, že by se muselo plnit i na jinou částku nebo podle nových pojistných podmínek, což logicky nelze právě z důvodu, že neuplynuly čekací doby. Ale v té čekací době by měly platit limity a pojistné podmínky původní smlouvy, právě, než uplyne ta doba na nové smlouvě…

          Opravdu si myslím, že jsme to již jednou řešili a tu informaci jsem měl zprostředkovaně, ale přímo od specialisty ČP na ŽP. Volal jsem kolegovi, který u toho tenkrát byl, ale nebere ji telefon. Dám vědět, až mi k tomu dá info…

          1

          0
           | Odpovědět privátně
        •  Roman Kolář
          Účastník

          Tak mi zavolal zpátky a potvrdil, že máte pravdu a smlouva běží s čekacími dobami od začátku. Musím konstatovat, že to je od pojišťovny nekorektní, se takto zbavovat odpovědnosti z plnění, zvláště u klienta, který chce další roky té pojišťovně platit.

          3

          0
           | Odpovědět privátně
    •  Jiří Vařečka
      Účastník

      Já se ještě připojím k těm čekacím dobám.

      Jak píše Roman, je to hodně nekorektní jednání od ČP.

      Přiznávám se, také jsem si myslel, že je čekací doba pouze u navýšení.

      4

      0
       | Odpovědět privátně
      • Co se týče toho dodanění ,jak píše pan Roman,to platilo pro rok 2014,jak je to letos jsem nezjišťovala.

        Tam už by se mělo promítnout to zda se klient rozhodl si smlouvu danově odečítat či ne.

        Nejlépe se to zjišťuje přes pokyny a změny pro daňové poradce,které se upravují každý rok.Mají tam přesné instrukce,jak postupovat.Když to potřebuji tak si to vytisknu a klidně to přidám k záznamu z jednání,aby si klient nemohl stěžovat,že ho o případném dodanění nikdo neinformoval.

        2

        0
         | Odpovědět privátně
    •  Roman Kolář
      Účastník

      Tak vidím, že se tu nakonec rozjela debata na téma splacených stavů a k nim náležících vznikajících problémů s dodaněním.

      Evidentně v tom vládne chaos i mezi námi poradci a možná by stálo za to, si to nějak společně ošéfovat a dobrat se k nějakému konci a zpracovat to do nějakého přehledu. Ostatně jmenuje se to tu poradci sobě.

      Pár bodů k výše uvedenému tématu. Klient, co se týká jeho ŽP může mít tři formy

      1. RŽP

      2. IŽP

      3. KŽP

      Rizikového pojištění si z pohledu daňových úlev nemusíme všímat, protože se do daní neuplatňovalo.

      Zůstalo nám tedy KŽP a IŽP, které se bude každé chovat trochu jinak. Nerozlišoval bych to pojmenováním redukce a splacený stav, protože se domnívám, že např. u ČP je formulace redukce synonymem pro splacený stav u jiné pojišťovny.

      Jde tedy o konečnou formu stavu, který ať ho nazveme jakkoli, znamená zjednodušeně řečeno uspání neboli zmražení smlouvy, tedy stav, kdy smlouva není zrušena, ale zároveň ji klient již neplatí. Podmínky u jednotlivých pojišťoven budou různé a může být různá i konstrukce jejího provedení. Prvním nesporným bodem je fakt, že smlouva nemůže být nulová, jinými slovy musí mít nějakou odkupní hodnotu. Její výše se bude u jednotlivých pojišťoven a produktů lišit, může to být 2000, ale třeba taky deset. Dále je to otázka konstrukce. Zpravidla dojde ke zrušení všech připojištění a pojistná částka je redukována nebo úplně vynulována. Zde se to pochopitelně bude lišit u KŽP a IŽP. Pamatuji se, že redukovaná kapitálovka se chová podobně, jako vkladovka. Na základě její hodnoty je stanovena redukovaná pojistná částka, smlouva je dále úročena a na jejím konci obdrží klient redukovanou pojistnou částku.

      V obou případech se strhávají poplatky za správu pojištění nebo investic. Zde se dostáváme do bodu dva, zda je možné, aby pojištění zaniklo pro vyčerpání… možná to může být u každé pojišťovny trochu jiné a bude to podle mě otázka minimální částky, která na smlouvě musí být, aby mohla být redukována a jejího vztahu k budoucím nákladům, jako je právě správa pojištění. Resp. zda je to nastaveno tak, aby smlouva nebyla ukončena předčasně a klientovi tak nevznikla povinnost dodanit.

      V některých případech může dojít též k redukci pojistné doby, což bude mít pravděpodobně vliv na daňovou uznatelnost.

      Rozdíl je i u možnosti hradit další pojistné. Většinou to nejde, ale myslím, že např. Aegon to v redukci umožňuje.

      Pokud by byl zájem, hodil bych to do nějaké tabulky a postupně bychom k tomu přidávali informace.

      4

      0
       | Odpovědět privátně
      • Uděluji pochvalu před “nastoupenou jednotkou” :-)

        2

        0
         | Odpovědět privátně
        •  Roman Kolář
          Účastník

          :-) Mohlo by to vypadat nějak takto. Teď ještě doplnit vnitřek… ;-)

          Napadá mě, že by se to nechalo rozřířit o další aspekty spojené s neschopností klienta platit smlouvu, na které byly uplatňovány daňové výhody.

          4

          0
           | Odpovědět privátně
          •  Jiří Vařečka
            Účastník

            Jasně že to je dobrý nápad. Než jsi to sem napsal, tak jsem již vznesl na několik ústavů dotaz, uvidíme, jak – jestli dostanu nějakou odpověď. Je pravda, že jsou ne plně odpovídající této tabulce, ale i to se dá doladit.

            Ještě bych tam doplnil “nějaký” sloupeček. Např. z praxe vím, že ING – Investor ve splaceném stavu umožňuje vklady od zaměstnavatele do mimořádu a i jejich výbět (2014).

            4

            0
             | Odpovědět privátně
            •  Roman Kolář
              Účastník

              Ok, není problém tabulku upravit jakkoli, třeba přidat další sloupce, místo ještě je, když se to nevejde na výšku, udělám to na šířku. Já tam dal jen to, co mě v té chvíli napadlo. Přidáme ještě možnost příspěvku zaměstnavatele do “zmrazené” smlouvy. Můžeme přidat i produkty… vzhledem k tomu, že jsi už něco oslovil, nebudu to duplikovat :-). Já psal jen na PČS. Přetvaroval bych to do podoby obecnější, tedy jaké všechny alternativy má člověk, který na smlouvě uplatňoval daňové výhody… tedy všechny možnosti, které mohou nastat… zrušení a co z toho vyplývá, snížení platby, převedení do splaceného stavu… prostě udělat z toho takový komplexní materiál a když někdo přijde na něco, co tam chybí, tak to zjistíme a doplníme.

              2

              0
               | Odpovědět privátně
            •  Roman Kolář
              Účastník

              Tak PČS zaslala odpověď, kterou jsem přesně čekal, tedy že prosí o zaslání čísla pojistné smlouvy, jména pojistníka a rodného čísla pojistníka.

              Takže bychom asi potřebovali smlouvu, na které je vytvořená nějaká kapitálová hodnota a klient ji uplatňoval do daní, jinak se nedozvíme vůbec nic. ;-) Jenže já takové klienty nemám :-) Manželky smlouva je z r. 2007, ale nevím v tuto chvíli, zda je na ní nějaká hodnota a do daní to pochopitelně neuplatňovala, tak nevím, zda to bude vhodný materiál k průzkumu…

              V příloze rozšířený dokument, ještě tam doplním příklady a pak budu rád za nějakou zpětnou vazbu k doplnění dolní tabulky.

              2

              0
               | Odpovědět privátně
    • Prosím všechny přispívající, aby se vrátili k původnímu tématu:

      Snížení nákladů pojistitele

      Zatím mám pocit, že jsem se zeptat na fata morganu. :-(

      2

      0
       | Odpovědět privátně
    • Tak po týdnu se to klientovi rozleželo v hlavě, že ustoupil od lpění na nového pojištění u ČP a začala jsem pro něho zjišťovat potřebné informace.

      Nyní zvažuje mezi 7BN a Flexi.

      Opravuji, že jsem se přepsala v hlavním příspěvku. Psala, že Dynamik je z r. 2009. Správně jsem měla uvést, že je z r. 2003. V průběhu té doby procházela pojistka pravidelnou indexací a někde v roce 2009 klient přistoupil na nabízené změny v úrazové části ze strany ČP.

      Takže teď k tomu hlavnímu: rozdíl mezi KHM a odbytným je přes 11 tisíc. :-(

      Dost mě překvapilo, že po 12 letech trvání smlouvy je to ještě taková částka.

      A teď už si opravdu nevím rady, jak poradit, abych nepoškodila klienta:

      1) ponechat novou pojistku u ČP s tím, že si ještě jednou zaplatí veškeré poplatky pojistitele?

      2) přijít o 11 tisíc a jít jinam?

      Mě je to jasné……ale klient na “překousnutí” mého doporučení bude potřebovat chvilku času.

      Jak podobné případy řešíte Vy?

      2

      0
       | Odpovědět privátně
      •  Jiří Vařečka
        Účastník

        Proč nemáte v nabídce RŽP, ale pouze IŽP.

        Ještě je možnost udělat maximální možný výběr a potom smlouvu zrušit. I na tom se někdy dají vydělat peníze.

        Pozor, s tím DYK to asi ale nebude tak jednoduché, v 2003 to byl určitě klasický DYK, ale možná byl v tom 2009 přehozen na DYK+

        5

        0
         | Odpovědět privátně
      •  Roman Kolář
        Účastník

        Vyjděte z toho stavu. Jestli zaplatí poplatky, kolik to bude? Nebude to náhodou víc, než je ten rozdíl na odbytném? Nové pojištění předpokládám stojí v obdobných parametrech méně. Je tam sice nějaký bonus, ale když to spočítáte, třeba to vyjde pozitivně. Jednou jsem něco, podobného dělal a vyčíslil jsem klientovi přesně jeho platby, jeho peníze na konci za předpokladu, že by tedy opravdu do konce dojel. Vzali jsme momentální ztrátu, kterou utrpěl předčasným ukončením a spočítali, že asi za 3 roky bude tato ztráta vyrovnána novým řešením a v dalších letech to už bude oproti původnímu řešení v plusu.

        Zbývá dořešit, jak naložit s daňovými úlevami. Můžete to převést do splaceného stavu nebo to přehodit jak píšete do nové smlouvy s daňovými odpočty. Uvažujte ale tak, že budete třeba za pět let potřebovat udělat něco podobného a zase budete stát před problémem, co s tou daňově uznatelnou smlouvou. Protože jsem takovou operaci dlóóuho nedělal, zjistěte si, jak se chová která smlouva, když do ní vložíte mimořádné pojistné a předčasně byste ji potřebovala ukončit.

        1

        0
         | Odpovědět privátně
        •  Vašek Kott
          Účastník

          “…jednou jsem neco podobneho delal….”

          Nema se tohle delat nahodou vzdy?:) Mne tohle ucili delat uz jako novacka

          1

          1
           | Odpovědět privátně
          •  Roman Kolář
            Účastník

            “Jednou jsem toto dělal”, mám na mysli přímo rozbor smlouvy Dynamik, která byla daňově uplatňována a klient nechtěl dodaňovat a to včetně vyčíslení všech následných kroků. Takže důvod ukončení, porovnání parametrů, jaká bude návratnost, za jak dlouho, za jakých podmínek, jaké klient utrpí ztráty, jaké to má negativní dopady, co se s tím nechá dělat. To skutečně nedělám při každé smlouvě.

            To, co jsem popsal, pochopitelně nedělám ani u jiných smluv vždy, protože pokud smlouva nemá investiční složku, tak se těžko můžu zabývat nějakým porovnání výše vstupních nákladů versus výše odbytného. (Tak zněla otázka paní Věčorkové) A moji klienti na smlouvách většinou nemají nic. A také to logicky nedělám u nových smluv, kde současná smlouva neexistuje, případně u klientů, kteří by nechtěli z nějakého důvodu smlouvu předložit. Nebo je v současné smlouvě něco, co se nevyplatí předělat, pak pochopitelně také není nutné vypočítávat ztráty na bonusech nebo odbytných, protože smlouvu buď doplníte o další rizika nebo doplníte smlouvu jinou. Pro zajímavost jsem nyní dělal návrh po letech na stejné parametry u stejné pojišťovny a rozdíl byl oproti navýšení a přidání některých rizik cca 400 navrch. Některá rizika mohla zdražit a klient je pochopitelně starší… Ve stejných parametrech jsem to neprostřelil zatím nikde a to ani v případě, že jsem některá rizika, která jsem si vyčíslil, ze smlouvy vyňal a zkusil je dát tam, kde jsou levnější. V takovém případě je pro klienta nejšetrnější udělat úpravu stávající smlouvy a rovněž neřeším žádné výpočty kolem nákladovosti nebo odbytného. Tož tak.

            1

            0
             | Odpovědět privátně
          • Zdravím, kolego Kotte,

            máte štěstí, že Vás jako nováčka učili dělat opravdové poradenství.

            Já jsem byla mnoho let jednobarevná a tam mě učili psát do záznamů jen “…klient si přál zrušit …..byl informován o nutnosti dodanění….je si vědom rozdílu mezi KHM a odbytným/odkupným…”

            Nyní jako poradce se opravdu zamýšlím nad každou ztrátou peněz klient jako by to byly moje vlastní peníze. Za poslední dobu jsem stávající ŽP klienta neměla potřebu přepracovávat u ČP. Dělal jsem pouze 2 přepracování u Uniqa a tam klientům po dobu čekacích dob na nových smlouvách platí PČ v rizicích ze starých smlouv a vstupní poplatky jsou nižší (ať už je to benevolencí Uniqa nebo tím, že si je vědoma, že provizi sjednateli se vyplácí pouze z navýšení).

            Jelikož přepracovávám PS poprvé jako poradce né jako zaslepený pojišťovák interní sítě pojišťovny, tak můj dotaz směřoval na širokou obec finančních poradců, zda už se s touto problematikou setkali u ČP a zda byla vyřešena ku prospěchu klienta.

            2

            0
             | Odpovědět privátně
            •  Vašek Kott
              Účastník

              U CP ma dlouhodobe pocit, ze nejde udelat nic ve prospech klienta…:)

              1

              0
               | Odpovědět privátně
            •  Roman Kolář
              Účastník

              POV. :-)

              2

              0
               | Odpovědět privátně
            • Zvažovala jsem, jestli dát palec zelený nebo červený, protože ČP nemá až tak nekonkurenční produkty, když se podívám na jejich celé portfolio, tak určitě je to o více produktech než jen POV…..např. pro naše klienty podnikatele.

              1

              0
               | Odpovědět privátně
            •  Roman Kolář
              Účastník

              Berte to tak, že jsem vyjmenoval jeden z možných… ;-) s podnikatelským pojištěním určitě souhlas.

              0

              0
               | Odpovědět privátně
            •  Roman Kolář
              Účastník

              Tohle je rozhodnutí, které z obecného pohledu bude vždy znamenat ztrátu peněz a to buďto na nových poplatcích nebo na rozdílu rezerva – odbytné. Z formulace “přijít o 11 tisíc, je patrné, že Vaším záměrem je, aby o ně nepřišel. Jak je ale vidět, nelze mít obojí, tj. zachovat peníze a nemít znovu poplatky. Z toho méně obecného, ale více ekonomického pohledu, se ptáme jinak a to na jeho celkovou bilanci, nikoli okamžitý stav, zjednodušeně rovnici má dáti – dal a co se s ní bude dít v čase. Do této rovnice si můžete zakomponovat zkusmo i ztrátu z eventuálního dodanění. To všechno Vám pochopitelně posune okamžitou bilanci do hodnoty silného mínus. My ale přece nekončíme tím, že něco zrušíme, my pokračujeme řešením a to musí být uděláno tak, aby se to současné mínus vyrovnalo a v čase na něm klient vydělal. A tohle musí být jasné i klientovi (i když někdy je problém mu to vysvětlit ;-) )

              V čase se pak ptáme pochopitelně na to, kolik jsou náklady a naopak výnosy., tj. kolik zaplatí klient za stejně hodnotná rizika, vstupní a další poplatky na investiční složce. možnosti výnosů, způsob nastavení programu, daňové záležitosti atd. Čím více těchto položek dokážete novým řešením nákladově pokrátit a na plusech naopak víc vytěžit, tím rychleji se dostane klient do plusového stavu.

              Takže žádné výčitky, pokud o Vašem rozhodnutí rozhoduje taková bilance.

              Pan Šincl by ze mě asi neměl radost :-)

              1

              0
               | Odpovědět privátně
Reklama
Aktuálně je na stránce zobrazeno 6 vláken odpovědí

Pro reakci na toto téma se musíte přihlásit.

Partneři


Chcete zde mít své logo?

nebo

Příhlásit se jménem a heslem

nebo    

Nepamatujete si své heslo?

nebo

Create Account