Zábavné pracovní příhody

Já mám taky jednu humornou. Tedy není to příběh můj ale příběh jedné exkolegyně, která pracovala na přepážce jedné banky.

Jednou přišel 90ti letý dědeček s anonymní vkladní knížkou. Bylo nutno ji “přepracovat” na vkladní knížku na majitele. Původní knížka ale byla “na heslo” a na toto heslo si dědeček nemohl pořád vzpomenout.

A tak se mu paní na přepážce snažila pomoci:”Pane, je to ženské jméno, zřejmě vaše manželka…”

Děda:”Ježíš, ona už je přes dvacet let po smrti!” Na jméno si nevzpomenul.

Děda po další chvíli přemýšlení:”Paní, prosím, já jsem na močový měchýř, máte tady prosím záchod?”

Pracovnice:”Máme, ale musím vás doprovodit do zázemí pobočky.”

Děda odešel na toaletu, paní z přepážky na něj čeká u dveří. Chvíli je klid a pak se z toalety ozve:

“MARIÉÉÉ!”

:-)

Mě se už několikrát v e-mailu stalo, že jsem napsal “zítra napíšu” a na klávesnici jsem sahnul místo na š hned vedle vpravo. Naštěstí se i to podařilo odeslat jen jednou a to známému.. Uff :-)

Tak ještě jedna humorná. Pracoval jsem ve firmě ČP Invest. Doufám, že ji všichni důvěrně znáte.:-) No a když název firmy píšete ve wordu, bude vám ho pořád dokola automatika wordu opravovat na ČP incest. :-). Samozřejmě si toho ne vždy všimněte a pak mají lidi okolo o zábavu postaráno:-)

Jednou dopoledne si potvrzuji schůzku se svým klientem k podepsání nějaké změny v pojištění, kdy nebylo nutné, aby u toho byli oba manželé.

Za 2 hodinky mi dorazí SMS: “Miluji tě a těším se až konečně dneska dorazíš. :-*”

Krve by se mě nikdo ve mně nedořezal. Ten strach vůbec vyrazit na sjednanou schůzku…..:-(

Rozuzlení přišlo do 5 minut. Klient mi volal a omlouval se, že to patřilo manželce, která se má vrátit z týdenní služební cesty. UFFF!

Ještě dnes po těch letech si občas vzpomeneme, proč si nyní raději voláme než píšeme SMS.

Příběh z minulého tisíciletí a z jiné firmy, kde jsem tenkrát obchodničil:

Jel jsem ke klientovi. V obci, ve které bydlel, jsem se ptal na ulici, nikdo ji ale neznal. Mobil už jsem tenkrát měl, tak volám klientovi, aby mě nasměroval.

Klient: Kde teď jste?

Já. Už jsem v Pacově.

Klient. Ok, kde přesně stojíte?

Já: Před sebou mám kostel.

Chvíle ticha.

Klient: Mohl byste mi to ještě jednou zopakovat, špatně jsem rozuměl.

Já: No stojím u kostela.

Klient: U kostela? Myslíte u kapličky, ne?

Já. Ne, u kostela.

Opět chvíle ticha

Klient váhavě: No, my u nás v dědině ale nemáme kostel…

Napadlo mě, že jsem v jiné obci a tak se ptám: Bydlíte v Pacově?

Klient. Ano.

Já: Ale já jsem v Pacově. A vidím kostel.

Klient tvrdošíjně: My ale žádný kostel nemáme.

Já: Je to Pacov u Pelhřimova?

Klient: Ne, u Prahy

Já: Aha. Tak to dnes nedorazím… :-)

Mlčeti zlato 1

Tak také jednu historku přidám. Pro mne to tehdy moc úsměvné nebylo, ale je to opravdu z praxe.

Rok cca 2002, já u Allianz, jdu na firmu, vše dojednané, jdu si pro podpisy. Připravená flotila 14 vozidel a pojištění (majetkové) celé firmy. Jdu si pro podpis rámcovky pro 35 zaměstnanců, firma bude přispívat do PF.

Ředitel má poradu mimo svoji kancelář, tak mne tam sekretářka uvede, kafe, voda, mám vše a hlavně 10 minut času.

Tak se tak rozhlížím, prohlížím si tam pověšené obrazy.

Pan ředitel (i majitel) vstupuje, vše skvělé, vyndavám na stůl smlouvy, a potom naprosto zbytečně konstatuji: “Máte zde krásné obrazy”.

Tvář pana ředitele zbrunátněla a odpověděl mi: “To mi sem dala tchýně!”

—

Co myslíte, kolik smluv jsem tam udělal ???

Mlčeti zlato 2.

Někdy brzo po tom, co Českoslovencko přestalo býti Československem, ale stalo se Českem a Slovenskem, jsem byl u klientů, kteří u mne měly již více jak rok (asi 2?) pojištěné auto a chtěli toho více = byt, úrazovku, PF…

Ve sjednaný termín jsem dorazil k nim domů. Vše probíhá naprosto OK. Muž najednou povídá, “Dnes se hraje hokej, Česko proti Slovensku, podíváme se? Nevadí?”. Proč by mělo vadit, smlouvy dojednané, bábovka téměř dojedená, druhá káva na stole, prostě vše OK.

Jenže, naši kluci dali gól! Poměrně v klidu jsem se zaradoval.

Od té doby oba manželé začali mluvit slovensky a k další prolongaci auto přepojistili mimo mne.

:-) / :-(

—

Den by se dal jistě přesně dohledat, byl to náš úplně první duel. Nezapomenu! Myslím, že jsme tehdy vyhráli.

:-)

Tak si říkám, že tato rada by zde také měla býti zveřejněna. Samozřejmě, časem bude míti informace třeba i jiné, konkrétnější.

Švýcaři radí, jak vybrat 350 miliónů a nechovat se u toho jako Ransdorf

http://www.novinky.cz/koktejl/388803-svycari-radi-jak-vybrat-350-milionu-a-nechovat-se-u-toho-jako-ransdorf.html

…Jak vybrat s grácií z banky 350 miliónů v hotovosti, nechovat se u toho jako český komunista a nenechat se zavřít? Švýcarský deník Tages-Anzeiger sepsal návod, v němž počítá s 350 milióny švýcarských franků (přes 8,7 miliardy korun), protože v současné době není podle něj žádný důvod vybírat eura…

Myslím, že toto vlákno je pro níže uvedený odkaz vhodné. Za obsah méně vhodný neodpovídám :-)

https://scontent-lhr3-1.xx.fbcdn.net/v/t1.0-9/13335641_10208214323933358_2416561337395294251_n.jpg?oh=15cdc73a7bad117e58c5e0adedf5f3ed&oe=580C07D3

Nedávno sem pan kolega Dužík dával odkaz na článek o finanční negramotnosti národa, o tom, jak lidé neumějí počítat procenta.

—

https://poradci-sobe.cz/diskutujeme/topic/aktualni-informace-z-ruznych-webu-2#post-38306

—

Dovolím si zveřejnit jednu z majetkového školení Allianz:

…. a za bezeškodný průběh na vybavení domácnosti můžete dát slevu až 30%, za bezeškodný průběh na nemovitosti také až 30% a na závěr, za pojištění celého rodinného domu, také až 30%.

Překvapený matematiku zvládající finanční poradce vyskočí se slovy:

“No to je skvělé, vy dáváte slevu 90%”

:-)

No, co na to říci – jen jak jsem koupil (v Allianz), tak prodávám.

Jistě znáte novou reklamu od Generali – někde ve Španělsku v úzkých uličkách potká červené auto býka…..

Tak jsem byl v ČP, Na Pankráci a docela mne to pobavilo.

Býk vyjíždí v jezdících schodech, nemám to na videu, ale i ty fotky to ukáží.

V tom pohybu s tím vyjíždějícím býkem, vypadá to opravdu dobře, to se jim povedlo.

Pro anonyma který hlídá aktuálnost, vím , není to tam první den. :-)

Koukám, že ve stínu regulace, se nikomu do zábavných příhod nechce… :-)

Tak k jednomu zde již popsanému tématu, bych si dovolil přidat obrázek.

Jen by mě zajímalo, jestli je to střet se zvěří nebo zvířetem. Zřejmě podle toho, zda existoval majitel.

Ale musela to být šupa, co?

https://media.novinky.cz/190/361908-top_foto1-1ab7f.jpg

Tak jsem našel obrázek, asi tak z roku 2003 (2002), dám ho do přílohy. Je o mé dcerce. Tehdy Allianz byla vše.

Jindy, asi v 2003 jsem ji měl opět v kanceláři (ředitelství Praha II, Kolbenova,), byly Velikonoce a paní ředitelka si jí docela oblíbila, tak Martinka dostala opravdu veliké velikonoční vajíčko.

Potom následovala otázka:

“A co Martinko, co budeš chtít dělat, až budeš velká? Také budeš pojišťovat?”

Chvilka na rozmyšlenou a povídá: “Ne, já to zde po Tobě převezmu!”.

taky mám zábavnou příhodu z tohoto týdne. Coby hypotékář pro jednu banku specializující se na hypotéky jsem měl 2 pracovní schůzky s 3. stranami. Pokaždé v jiný den a čas. Oba “nezávislí” poradci sdělili, že o mé a bankovní služby nemají zájem. Důvodem bylo, že jiná banka jim dá 2x tolik na provizích. Jsem v bankovnictví cca 2 roky. Slyšel jsem a četl o tom i zde na poradcích. Nečekal jsem, že to zažiji skutečně “na živo”. Padla mi čelist a můj nadřízený jen kulil voči.

Toto je opravdu nezávislost a objektivita vůči klientům.

Protože jsem v oboru v pozici zaměstnance a mnoho jsem slyšel a četl(poradci, idnes, mesec, investujeme,….) a nyní i bohužel osobně zažil, má to cenu sdělovat i klientům – že poradenství zdarma je na kočku a stejně to klient zaplatí??

Prosím o váš názor. Omlouvám se za anonym, ale by mě asi vyhodili, kdyby to zjistil šéf a “nezávislí” poradci….

Plakát od Kooperativy a možný politický podtext.