Přednášeje na různých konferencích a seminářích, často se dostávám do diskuze s koncovými poradci o tom, jak si užívají „výdobytky“ nové regulace a ochrany spotřebitele. Je to často trochu trudná komunikace, když člověk vidí, jaké do nebe volající nesmysly musí absolvovat ti, kteří často jako jediní stojí na klientově straně, aby mohli zprostředkovat i ten nejtriviálnější finanční produkt. Kde o zájmu a vůli zákazníka zpravidla vůbec není pochyb, zatímco „poradenství“ na pobočkách institucí prochází díky štábům právníků bez mrknutí oka.
V takové chvíli se vždy snažím spolubojovníkům z oboru vysvětlit, že sice čelíme záplavě regulatorních nesmyslů, ale mohlo by být daleko hůře, kdyby nebylo tlaku a lobbingu asociací jako je USF. Jak by takový svět bez asociací vypadal? Mnohem temněji, než si většina kolegů „z terénu“ dovede představit…
Tři tisíce za smlouvu podle návrhu MF ČR
Začneme pojišťovnictvím, kde bychom místo vcelku komfortního pětiletého storna měli tvrdý strop a téměř lineární rozložení provizí v životním pojištění. Takový byl totiž původní návrh pojišťoven tlačený Ladislavem Šinclem, který se nám podařilo teprve ve třetím čtení smést ze stolu. Tedy, pokud bychom již dávno neměli flat strop na provizi ve výši 3000 Kč na smlouvu, jak jej kdysi vymysleli na ministerstvu financí za pravicového ministra Miroslava Kalouska – než byl tento nápad zkorigován.
Vyhlazení investičních zprostředkovatelů Českou národní bankou
Na kapitálovém trhu by pak zprostředkovatelé již zhruba měsíc neexistovali vůbec. Byli by vyhlazeni, jak požadovala Česká národní banka v rámci transpozice směrnice MiFID II. Záchrana investičních zprostředkovatelů, byť s kratším produktovým menu doprovázeným mumláním chrličů junk bondů a na ně napojených „analytiků“, je tak vlastně fenomenální úspěch. Zvláště uvážíme-li, že jsme pro IZ zachránili i fondy kvalifikovaných investorů a odstínili nesmysly typu povinný interní audit. Jakmile dotáhneme diskuzi k přípustnosti pobídek, kde se snad také blízká na lepší časy, budeme si moci s odfouknutím setřít pot z čela, neboť klíčový sektor podnikání poradců bude definitivně zachráněn.
Úvěry: nesmyslné okruhy a nutnost zkoušku opakovat
I v úvěrech by byl poradenský trh o hodně trudnější. Rozkrytí provize až na koncového „pěšáka“ a zatěžování klientů neamortizovanou částí provize, to byly „highlighty“, které se podařilo USF odfiltrovat až v rámci výkladové diskuze. U přípravy zákona samotného pak jistě ne náhodou zmizela povinnost opakovat zkoušku (stejně jako u kapitálového trhu a nové úpravy pojišťovnictví), respektive byla vyjednána benevolentnější úprava vnitřní kontroly a poradenství. Ostatně redukce okruhů odborných zkoušek o zjevné nesmysly, to je malý krůček v rámci vyhlášky, který prostě musí ocenit každý. Stejně jako loňský pád tvrdé regulace úvěrového trhu z dílny ČNB…
AML: což takhle povinnost sledovat zákazníky online?
Co se týče dalších administrativních témat, zejména v AML jsme „vyboxovali“ řadu výkladových ústupků, které sice koncoví poradci možná tolik nevidí, ale náklady jejich mateřské společnosti je pocítí zcela jistě. Za všechny jmenujme zlidštění úpravy průběžného screeningu klientů, kde byla zprostředkovatelská firma z počátku vnímána jako vlastně menší banka, která musí online kontrolovat všechny své zákazníky. I tento výklad vzala minulost, jako mnohé další a to jsme ještě neskončili s GDPR, kde se rýsuje spousta témat a problémů.
Zabití penzijka
Samozřejmě, na naší cestě jsou i některé ne zcela povedené kauzy, mezi něž počítám zejména „zabití“ penzijka v rámci důchodové reformy. Ale všechno zlé je k něčemu dobré a následný zničující vývoj v tomto sektoru nám nabil pořádně ostrou munici pro obranu zájmů poradců v sektorech jiných. V rámci USF, coby klíčového sdružení, které zastupuje poradenský sektor navenek, máme v tomto směru vždy jasný strategický cíl: ochranu byznys modelu našich členů a tím vlastně celého trhu. Ano, administrativa roste, přibývají nové papíry a poplatky, to vše nás trápí, ale prostor pro podnikání jako takový dosud zůstává, ten prostě držíme zuby nehty. Věřte, z pozice člověka, který vyjednával klíčové regulatorní změny jako MiFID II, IDD, MCD, AML a další o tom něco vím.
Věrozvěsti k obveselení úřednictva
Samozřejmě, po trhu chodí spousta věrozvěstů, kteří „u toho byli“ a „jednali ve sněmovně“, hlavně aby mohli vyprávět pohádky na motivačních školeních. Tito panáci bývají u příslušných státních orgánů většinou předmětem obveselení, pobaveného žertování než nastoupí vyjednávání se skutečnou těžkou váhou, jíž není nikdo jiný než USF. Příliš často musí být náš cenný čas a energie vynakládány na vysvětlování, že pan „prezident“ či „lídr trhu“ opravdu reprezentuje jen sebe a tři další fyzické osoby, aby jej snad někdo nevzal vážně a chutě nepoužil ve svém lobbistickém schématu proti poradcům. Ano, i to patří k naší práci. Stejně jako tvrdá, asertivní diskuze s dohledem České národní banky o tom, co je ještě v průběhu státních kontrol přípustné a co nikoliv.
Možnost ovlivnit změny
Co se týče budoucího vývoje, jsem optimistou. Po zkušenostech z minulých let jsme jako sdružení i jako celý sektor mnohem lépe připraveni na výzvy, které nás čekají – ať už jde o ty bezprostřední, v podobě nového zákona o distribuci pojištění, anebo o ty vzdálenější, mezi které lze jistě počítat další změny v penzích domácího i evropského původu. Kdo chce být přitom a mít šanci ovlivnit podobu těchto změn bude mezi našimi členy vždy vítán. Mohu mu sice v duchu W. Churchilla slíbit jen pot, slzy a krev, ale ten pocit, když se dílo podaří, ten za to stojí. Můžete mi věřit.
Jiří Šindelář
Předseda představenstva a výkonný ředitel USF ČR.
Výkonný ředitel Unie společností finančního zprostředkování a poradenství, od roku 2012 také předseda představenstva. Participoval v řadě expertních komisí a platforem v oblasti regulace finančního trhu (expertní skupina MF ČR pro distribuci na finančním trhu, pracovní skupina distribuce Asociace pro kapitálový trh atd.) a v letech 2008 – 2011 také jako předseda výkonného výboru Manažerského klubu při PEF ČZU, o.s.
Vzdělání: Provozně ekonomická fakulta ČZU v Praze, obor Ekonomika a management, doktorské studium v oboru Management Během doktorandského studia působil jako nezávislý konzultant projektů z oblasti e-marketingu, financí či zdravotnictví a také jako odborný asistent ve výuce zaměřené zejména na řízení distribučních sítí.
Hlavní problém dohledu spočívá v tom, že využívá svůj represivní aparát k páchání dobra místo zamezování zlu.
Vydává značnou energii na to, aby seriózní společnosti neustále vyplňovaly reporty a dávaly pozor, jestli nemají prázdná políčka tam, kde dle čnb má být vyplněna nula.
Na druhou stranu je dohled téměř bezzubý vůči různým podvodníkům typu zázračných investičních schémat, robotů a podvodů s CFD, které stačí během několika let napáchat klidně miliardové škody, než je vyřeší policie.
Seznam rozhodnutí ČNB je skutečně plný pokut za potomosti. Ale když například ČNB provede kontrolu ve WSM (Bohemia), udělí jí pokutu, že bez platné licence/registrace zprostředkovává obchody na Forexu, což právě WSM předstírá. To je naprosto šílené. Úředník si při kontrole nevidí dál než na špičku nosu a znaky podvodu odhaluje v podstatě veřejnost bez jakýchkoliv zvláštních pravomocí a za vlastní prostředky.
Tím ČNB dala WSM do ruky skvělý argument, že ve firmě proběhla důkladná kontrola ČNB, ta ale shledala pouze formální nedostatky a „pomluvy“ na internetu, že k žádným obchodům na Forexu nedochází, jsou lež šířená bankami a poradci, kteří nemají v ruce konkurenceschopný produkt. Tyto „lži“ pak musela o několik let později potvrdit až Policie.
Jinak by se podvody měla zabývat spíš Policie, ČNB je správní orgán, který hlídá dodržování zákonů v oblasti financí. Letadla samozřejmě lítají podle jiných pravidel, takže jejich dohled ČNB zajišťovat nebude. Ale když už někde udělá ČNB kontrolu, má sakra zjistit, že se jedná o podvod! Zabývat se například sankcemi pro Českou poštu za to, že pracovnice zkontrolovala pravost bankovnky jen z jedné strany, je ve světle impotence regulátora v kauze WSM skutečně zarážející.