Bez větší pozornosti vyšly ve sbírce zákonů 28. 12. 2011 nové zákony důchodové reformy. Analytický tým Produktových listů.cz objevil skrytou past v podobě velmi blízkého konce převodů penzijního připojištění. Kdo během následujících týdnů nepožádá o přestup k jinému penzijnímu fondu, bude muset u současného zůstat až do konce, pokud nebude chtít přijít o současné výhody.

Od roku 2013 bude možné uzavřít spoření ve 3. důchodovém pilíři – v doplňkovém penzijním spoření (dnes pod názvem Penzijní připojištění) pouze za nových podmínek. Oproti současným podmínkám, tak již nebude například možné získat:

  • Garanci nezáporného zhodnocení
  • Výsluhovou penzi
  • Výběr z mnoha druhů důchodových výplat

Rozhodněte se do konce února 2012

Pouze ti klienti, kteří stihnou uzavřít penzijní připojištění do konce listopadu 2012, budou mít zachovány současné podmínky ve speciálním (tzv. transformovaném) fondu. Ten již však nebudou moci změnit za jiný transformovaný fond u jiné penzijní společnosti (dnešní penzijní fondy). Ponechání si současných výhod tak vede ke ztrátě možnosti přejít ke konkurenční společnosti, klienti jsou nuceni zůstat u původní.

Je tedy zřejmé, že je třeba si dobře rozmyslet, zda jsem u skutečně vyhovujícího penzijního fondu, zda mi můj fond připisuje dostatečné zhodnocení a zda mám důvěru, že tak bude činit i v budoucnu. Právě v připisovaném zhodnocení jsou mezi současnými penzijními fondy velké rozdíly.

Místo toho, aby zákon dal klientům dostatek času k rozhodnutí, zavádí naopak nový termín a převody ukončuje do dvou měsíců od účinnosti dané části zákona (§184, odst. 3). Vzhledem k tomu, že zákon vyšel ve Sbírce 28. 12. 2011, konec převodů nastane na konci února 2012.

 Jak z toho ven?

Produktové listy.cz připravily pro klienty penzijních fondů jednoduchý a přitom kompletní návod, jakým způsobem změnit současný penzijní fond za jiný. Výpočet, jak si vedly penzijní fondy v prvních třech čtvrtletích roku 2011 najdete zde. Z výsledků lze odhadovat, jak dopadnou výsledky za celý rok 2011.

Penzijní fondSkutečnost 2010Výnos1-3Q/2011
Aegon PF2,11 %0,7 %
Allianz PF3,00 %2,8 %
AXA PF1,47 %1,5 %
ČSOB PF Progres1,04 %0,6 %
ČSOB PF Stabilita1,50 %1,9 %
Generali PF2,10 %0,8 %
ING PF2,14 %1,7 %
PF České pojišťovny2,00 %1,4 %
PF České spořitelny2,34 %1,5 %
PF Komerční banky2,23 %2,3 %

Zdroj: tisková zpráva www.produktovelisty.cz

 

 

komentářů 12
  1. IvoN 9 roky

    … tak, bouda na lidi, jako skoro se vším…

    2

    4
  2. Tohle už se ví ale hodně dlouho. Jen se počítalo s tím, že konec převodů bude už koncem roku. Je dobře, že je to aspoň do února. Ještě máme trošku času.

    0

    0
  3. Nicméně v kontextu možné změny kreditní kvality fondu, kde mám peníze, se jedná o legální zločin. Je to jen další podpora těch šejdířů, kteří odmítají zveřejnit svou skutečnou finanční situaci. Schválně se podívejte na přechodové matice kreditní kvality u S&P nebo Moody´s a budete čučet. Dejte tam horizont 20 let a hrůzou Vám popadají vlasy,

    Jestli jsem si před tím klepal na čelo,když někdo doporučoval penzijní připojištění, tak teď už ho musím se zcela čistým svědomím prohlásit za čistokrevného blba. Protože takovýhle produkt může někomu doporučit opravdu jenom nevzdělaný a hlavně mozek nepoužívající blb.

    Radši mi neříkejte, kdo všechno to prodáváte, abych nevěděl koho jsem takhle pourážel. Nechci se nikoho dotknout, ale tak to prostě je. Taky jsem to prodával (tzn. taky jsem byl blb), ale jednoho dne se člověk musí probrat do reality (pokud možno dřív, než naseká plno škody).

    Já vyhlašuji těm břídilům bojkot a doporučuji všechna PP s delším horizontem vybírat za cenu ztráty státních příspěvků. Všem ostatním doporučuji to samé.

    4

    6
  4. Já tedy penzijko doporučuji jako termíňák na 5 let se zhodnocením min. 23% :-)
    Hlavně při nemožnosti investovat více peněz jako jednoráz což značí měsíční úložka.
    OPF mě 23% čistého zhodnocení za 5 let nepřinesou.
    NEBO ANO ???
    Možná jsem za blba, ale z momentálně dostupných informací co mám mě to tak hrozné nepřijde.
    Rád se přiučím.

    0

    0
  5. Škoda, že se musím pořád opakovat. Vždycky se najde někdo, kdo zcela ignoruje rizika investování u svých oblíbených produktů.

    Tak předně je portfolio penzijních fondů nějak alokováno. Víte jak? Víte maximálně velký kulový, protože přesně to lze vyčíst z výročních zpráv. Já jsem na to stejně. Víte pouze nějaké rozdělení dluhopisy, akcie, peněžní trh. O struktuře těchto finančních aktiv víte velice málo, což by ale bylo záhodné. Protože zejména dluhopisové portfolio má velice rozdílnou kvalitu z pohledu emitenta, algoritmu peněžních toků. Zásadní jsou především dvě veličiny. Citlivost změny ceny dluhopisu na změny úrokové míry a kreditní kvalita. Do toho si připočtěte, že významná část bilanční sumy těchto institucí je právě oceněna metodou do splatnosti, která může být velice zavádějící v současné kreditní krizi Eurozóny. A v minulosti drželi penzijní fondy třeba bankovní dluhopisy pochybné hodnoty.

    Takže sečteno podtrženo nemůžete mít nejmenší tušení, kam ty peníze posíláte. A kdo posílá peníze do míst, o nichž nemá žádné informace?

    Odpovězte si sám. Já Vás urážet nebudu. Myslím, že jste se tou metodikou doporučování investice zdiskreditoval zcela dostatečně sám.

    3

    5
    • A čím jsem se prosím vás zdiskreditoval?
      Tím že vím kulový kde je jaká alokace? A co je mě při současných podmínkách do toho (ne že by mě to nezajímalo)? Mluvím o 5 letém horizontu s garancí min. nulového zhodnocení a příspěvku od státu 230Kč ke každé 1000Kč (od roku 2013). A pokud padne fond, účastníci jdou pod další fond, pokud nějaký zbude, bez ztráty jediné koruny :-)

      Tak čím jsem se to vlastně zdiskreditoval?
      Mluvíte snad o morální hodnotě, jestli náhodou nedoporučuji investovat do teroristických skupin schovaných za nějakými fondy? Nebo že nedokážu klientům vyjmenovat vlastníky a akcionáře jednotlivývh fondů a jejich rizikovost, které se v průběhu PP tak jako tak mění?

      Asi se shodneme na tom, že na dlouhodobé investice jsou dočista jiné produkty.
      Na 5 let jsem ale skutečně nenašel nic bezpečnějšího a výkonějšího, co by mě takto zhodnocovalo peníze.
      A teď mluvím o mých možnostech, které mohu doporučit. Časem jich bude určitě více, teď pracuji s tím, co mám.

      A neberu to jako přetahovanou. Jen si povídáme a pokouším se z Vás dostat co nejvíce informací :-)

      5

      0
      • Z mého pohledu především tím, že vůbec neberete v potaz nějaké riziko. Dále do nebe volající ignorancí demonstrovanou tvrzení, proč by Vás měla zajímat nějaká struktura aktiv penzijního fondu. Vaše uvažování je v tomto případě jednorozměrové (výnos). Celá řada věcí, co jste napsal není tak docela pravda. Jsou to předpoklady pokroucené, tak abyste si svůj postoj obhájil.

        1)Na 5 letém horizontu riziko není zanedbatelné. Pokud existuje reálná obava velké odchylky tržní hodnoty aktiv a jejich účetnímu ocenění, tak je to riziko i na horizontu půl roku. Principielně jde o to, že oni připisovali nějaký výnos, ovšem ten výnos v majetku tam reálně mít nemusí. Zákon jim sice něco nařizuje, že nesmí generovat záporný výnos, ovšem
        musíte pochopit, žže zákon nemá vliv na tržní ocenění jejich aktiv.

        2)5 let horizont. Samo o sobě aplikovatelné pouze pro 28,93% lidí v ČR, kteří jsou 55+. Reálně spíš pro 15,21% (55-65 let).

        3)Fondy nemusejí přebírat závazky jiných fondů. Proč by to dělaly? Když by proti tomu nedostali adekvátní protihodnotu. Vždyť by tím akorát zanášeli smetí do vlastní rozvahy,.

        4)Stát není žádným garantem nejhůře nulového zhodnocení. Jak už jsem psal, tak neovlivní hodnotu majetku fondu. A když ten fond bude insolventní (dosáhne záporného vlastního kapitálu), tak co udělá? Podle mě je hodně optimistické se domnívat, že vysolí částky desítek miliard na jeden fond ze státní kasy. Nebo, že si na to někde půjčí.

        5)O morální hodnotě nemluvím. Spíš bych se být Vámi zaměřil na morální aspekt toho, že někoho posíte investovat do míst, o kterých zhola nemáte nic tušení. Znáte pouze marketingový obal složený z postoje státu vůči tomuto produktu. A to je hodně málo na to něco doporučit. Přestože jste zprostředkovatel, tak se s Vámi bavím jako s poradcem. To znamená jdu s Vámi do debaty, která se snaží najít nějaký objektivní pohled. Nebudeme si tady ohýbat účelově fakta ok?

        Stačí takto?

        2

        0
        • Ano stačí a děkuji za Váš názor.

          A děkuji i za to, že jste mne povýšil na Vaši úroveň… byť jen dočasně :-)) Opět se pokorně vracím do nižších zprostředkovatelských vrstev … :-)

          A teď vážně. Jsem rád za každou debatu, kde se můžu dozvědět nové informace o tom, jak fungují některé mechanismy mě zatím skryté. Vašich doporučení si cením a jen co na ně přijde vhodná doba, určitě se jimi budu zabývat mnohem více a do “hloubky”. Důležité je se dozvědět, kde se má začít. Od toho tu jsou Ti “zkušenější”, kteří dokáží nasměrovat tím správným směrem.

          Více k tomuto tématu nemám co říct. Své argumenty jsem předložil a více jich asi ani nemám, stejně jako 99% zprostředkovatelů, kteří penzijko neodpískali. Zákon o novém Penzijním spoření mám pročtený několikrát, Výroční zprávy Penzijních fondů čtu a nějaké ty statistiky už mám taky naštudované.

          Vy jste předložil své argumenty a věřím, že jste si zatím jen oprášil stůl a šuplík zůstal zavřený :-)

          Takže ještě jednou díky za názor.

          1

          0
          • Jste diskutér gentleman (na rozdíl ode mě). Začněte u detailního rozboru jejich dluhopisového portfolia a metod, jak stanovují jeho hodnotu. To by Vám mělo pomoct pochopit závažnost celé situace.

            0

            0
    • Nazdar Ondro, já tedy důvod k diskreditaci nevidím. Chápu, že je možné mít na věc názor, jako máš ty. Ale: nevíme v detailu, jak investují banky a stejně u nich máme uložené peníze a snad je to i racionální. Pokud to tedy má svou míru (ta je k diskusi).

      Souhlasím s tím, že by PF měly být v přehledu portfolia podstatně detailnější. Ale ani to, že vlastně nic o portfoliu nepublikují, z nich nedělá absolutně nevhodné produkty. Jsou vhodně jak kdy a jak pro koho. A to je zase k diskusi.

      5

      1
      • Když ho nevidíš, tak pak se zamysli nad tím, co jsi si z vlastních videopřednášek o investičním trojúhelníku odnesl ty sám.

        Co se týče bank.

        Ano banky jsou velice netransparentní. Ovšem pozor. Je tu několik podstatných rozdílů.

        1)U bank je daleko lepší reakční doba na negativní zprávy z pozice věřitele.

        2)Existuje velice omezený, ale existuje, institut FPV, který disponuje cca 18 milardami.

        3)Existuje institut ČNB jakožto věřitele poslední instance.

        4)Existují povinné minimální rezervy, které jsou deponované u ČNB.

        5)Existuje institut regulace na bázi Basel II (nyní se chystá III), který řídí kapitálovou přiměřenost. Snaha bude omezit slabá místa regulace Basel II, která jsou především restrukturalizace rizikových pohledávek ve snaze vyhnout se navýšení vlastního kapitálu.

        6)Činnost bank je viditelná i  z druhé strany, protože do banky chodíme pro úvěry (jako fyzické i právnické) osoby.

        7)Banky mají mnohem menší podíl finančních aktiv na bilanční sumě než penzijní fondy nebo pojišťovny.

        8) U bank je zásadní informacemi míra delikvence u úvěrového portfolia, očekávaná % hodnota loss gine default, finanční páka, celá podrozvaha – hodnota přijatých zástav, derivátové pozice a pod. Většinu z nich banky nezveřejňují. Určitě by bylo fajn, kdyby je zveřejňovaly.

        9)Struktura zisku. Banky mají diverzifikovaný byznys. Dobře řízená banka prakticky nemůže zkrachovat. Ti, co krachují, krachují hlavně kvůli tomu, že během procesu vzniku dostali nějaké shitové pohledávky (například TOZové úvěry, které byly v bilanci největších českých bank po revoluci) nebo proto, že roupama vyvádějí hovadiny (jako například, když si nějaký blbeček hraje s bankovníma prachama na druhé straně zeměkoule a testuje si tak svoje nové strategie).

        Bohužel banky se v posledních 20ti letech ve většině případů dobře neřídily. Je to především důsledek toho, že nefunguje dobře motivace vedení banky na dlouhodobém byznysu. Jinými slovy velké banky dojely na to, že jejich vedení bylo přlliš nenažrané. Chtěli uzavírat obchody hned, takže se povolovala uzda řízení kreditního rizika. A natahaly si tak banky do rozvahy shit. Americkým bankám se podařilo vyvést tenhle shit v 95% mimo USA do penzijních fondů a pojišťoven skrze dluhopisy jejich SPVček (MBS) . Banka je na vrcholu potravního řetězce. A zákon padajícího hovna hovoří jasně. Odshora dolů. Nahoře banky, uprostřed pojišťovny a různé fondy (převážn penzijní) a dole klient a jeho úspory.

        3

        0

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Partneři


Chcete zde mít své logo?

nebo

Příhlásit se jménem a heslem

nebo    

Nepamatujete si své heslo?

nebo

Create Account