Poslanecká sněmovna - prázdná
Zdroj: PSP.cz

V různých sektorech finančního trhu jsme v poslední dekádě zaznamenali řadu zásadních změn v nárocích na odbornost. Vždy šlo o náročnější požadavky na odborné zkoušky zaměstnanců pojišťoven a distributorů pojištění. Vzhledem k omezením, které vyvolala pandemie COVID 19, se však letos skládání odborných zkoušek zkomplikovalo. Od 1. prosince 2020 tak zřejmě nebude řada subjektů splňovat podmínky zákona.

Poslední, asi nejrazantnější změnu přinesl zákon o distribuci pojištění účinný od 1. prosince 2018. Ten v rámci požadavků na odbornost vyžaduje, aby každá pojišťovna i zprostředkovatel při distribuci pojištění spolupracovali pouze s fyzickými osobami, které mají adekvátní vzdělání a absolvovaly novou odbornou zkoušku.

Zákon o distribuci pojištění stanovil pro splnění tohoto požadavku na odbornost období v délce 24 měsíců, které uplyne počátkem prosince. Nyní se pojišťovny i zprostředkovatelé nachází v přechodném období, kdy je možné odbornost prokázat čestným prohlášením nebo osvědčením o zkoušce, složené podle předchozí právní úpravy.

Za dva týdny však budou muset všechny dotčené subjekty prokázat, že na jejich straně vstupují do procesu sjednání a distribuce pojištění pouze fyzické osoby, které již absolvovaly zmíněnou odbornou zkoušku podle § 58 zákona o distribuci pojištění.

Co bude od 1. prosince 2020?

V praxi hrozí, že pokud od 1. prosince využije pojišťovna nebo distributor při sjednání nebo přistoupení k pojištění osoby bez příslušné odborné zkoušky, bude fakticky jednat v rozporu se zákonem. Tato situace představuje zjevné selhání řídícího a kontrolního systému s následkem implikace porušení odborné péče při distribuci pojištění. Vzhledem k aktuálním omezením však pojišťovny ani zprostředkovatelé nemají možnost tuto odbornou zkoušku svým spolupracovníkům ve zbývajícím čase zajistit. V poslanecké sněmovně sice vidíme snahu prosadit pozměňovacím návrhem prodloužení přechodného období, už dnes je však zcela zřejmé, že na začátku prosince takové řešení nebude platné, natož účinné.

Distributor, kterému se nepodařilo zajistit přezkoušení všech spolupracujících osob, se tak od 1. 12. 2020 bohužel stává delikventem, který páchá přestupek, resp. několik přestupků najednou, a hrozí mu příslušné sankce ze strany ČNB. Objektivně je tomu tak, bez ohledu na pandemická omezení, která možnost včasného složení odborných zkoušek komplikovala. V případě eventuálního sporu se zákazníkem, kterému bylo nabídnuto pojištění osobou bez příslušné zkoušky, by navíc tato skutečnost představovala pro distributora jednoznačnou přitěžující okolnost. A to ať už před soudem, nebo před striktním Finančním arbitrem.

Na druhou stranu však v souvislosti s pandemií je potřebné zmínit aspekt odpovědnosti státu za omezení v rámci opatření proti pandemii. Z důvodů zavedených omezení  mohou povinné subjekty po státu požadovat náhradu škody vzniklé v důsledku opatření přijatých státem a nemožnosti docílit souladu s novými zákonnými povinnostmi ve stanovené lhůtě. Nemožnost vykonávat činnosti podmíněné složením odborné zkoušky, jejichž pořádání bylo přijatými restriktivními opatřeními omezeno, by patrně takový nárok na náhradu škody mohly zakládat.

Jaká bude reakce ČNB?

Naskýtá se rovněž praktická otázka, jaká bude reakce ČNB jako orgánu dohledu. Připomeňme, že ČNB již od začátku přechodné doby nového zákona o distribuci pojištění apeluje na průběžné plnění odborných požadavků a nerada vidí jejich ponechání na poslední chvíli. Důkazem jsou provedené kontroly u všech akreditovaných osob. Jak ale bude postupovat v této „delikátní“ situaci? V rámci transparence dohledu by bylo na místě jasné, a hlavně včasné vyjádření.

V oblasti distribuce pojištění a zajištění se pohybuje cca 40 – 50 000 zprostředkovatelů. Od počátku přechodného období (1.12.2018) již zkoušku uskutečnilo cca 31 000 osob. Bylo vypracováno více než 43 000 testů a celková úspěšnost je v kolem 70 %.


Zdeněk Husták, partner advokátní kanceláře BBH. Předseda Etického výboru Asociace pro kapitálový trh a člen rozkladové komise České národní banky. V minulosti působil mj. jako člen poradního výboru Evropského orgánu pro pojišťovnictví a penze (EIOPA) a Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA).

Marta Gellová, spoluzakladatelka a předsedkyně Rady EFPA ČR a současně místopředsedkyně EFPA Europe, členka KoroNERV-20. Na trhu působí jako vrcholová manažerka a odborná poradkyně pro banky, pojišťovny a profesní či zájmová sdružení v ČR i v zahraničí. Mimo jiné byla členkou 2 poradních orgánů vlády ČR (PES a NERV-Penzijní reforma).

0 komentářů

Napsat komentář

Partneři


Chcete zde mít své logo?

nebo

Příhlásit se jménem a heslem

nebo    

Nepamatujete si své heslo?

nebo

Create Account