Jakým investicím dáváte přednost? Klasickým podílovým fondům vystavěným na tradičních a tržně obchodovaných instrumentech nebo stále rostoucí konkurenci ETF platforem, které nabízejí levnou pasivní správu investic? A zajímá vás trend, který je u nás možná ještě silnější – investice do alternativních, zejména nemovitostních fondů?
I když Jan Maňák cítí v obou směrech silnou konkurenci, jeho přístup k těmto investičním směrům je racionální. „Nejstarší podílové fondy vznikly před třemi sty lety, nejstarší ETF vznikly před třiceti lety, ale dnes ve Spojených státech směřují nové prostředky zejména do pasivních, levných fondů. V Evropě naopak stále vedou konvenční aktivně spravované instrumenty,“ popisuje aktuální apetit investorů na obou březích Atlantiku. „Ale abych oddělil termíny – ne všechny fondy musí být aktivně spravované a ne všechna ETF musí být pasivní. Nicméně souhlasím, že trend hraje do karet spíše pasivní správě a podíl konvenční aktivní správy na novém byznysu klesá.“
V loňském roce investiční společnost BNP Paribas Asset Management zaregistrovala několik pasivních fondů – ETF i technologických fondů. „Rozhodli jsme se do tohoto trendu naskočit a zaregistrovali jsme řadu fondů, které kopírují sociálně odpovědné indexy. Uvádí se, že speciálně americké indexy je velmi těžké překonat z pohledu aktivní správy, nicméně za poslední čtyři roky tyto modifikované sociálně odpovědné indexy vykazují poměrně výraznější zhodnocení než klasické indexy, které dneska pasivnímu světu dominují. Nejmarkantnější příklad nadvýkonnosti je Evropa a shodou okolností právě v roce 2020.“
A jak se staví k alternativním investicím? „Nemáme ve skupině žádný klasický nemovitostní fond, který investuje „do cihel“, i tak se ale snažíme v rámci naší nabídky vytipovat zajímavé instrumenty, které by mohly investory zaujmout a které nabízí něco, co je na půl cesty mezi konvenčními fondy a alternativami,“ poznamenal.
Moderátor diskuse Martin Viktora zmínil analýzu z roku 2019, která uvádí, že 80 % aktivně řízených akciových fondů ve Spojených státech nedokázalo za pět, deset ani patnáct let překonat akciový benchmark. Jaký protiargument má na tato data Jan Maňák?
„V Čechách je fenomén ETF nebo pasivního investování relativně mladý a my se na toto díváme jako na axiom, který platí vždy a za všech okolností,“ uvedl a ve studiu ukázal graf, který je postavený na bázi Morningstaru a v delším horizontu (1981 – 2016) jsou na něm znatelná časová období, kdy se aktivním fondům nedaří (zaostávají za indexy) a kdy se jim naopak daří. A tato období probíhají v cyklech.
„Myslím si, že v poslední dekádě pasivní správě hodně pomohly centrální banky, které tisknou velké množství peněz a tím, jak do trhů odtéká velké množství prostředků, hodnota aktiv roste. Tím se zužuje prostor, kdy může aktivní správce něco dokázat,“ konstatoval Jan Maňák. „Loni přišel covid, na který centrální banky znovu reagovaly velkým tiskem peněz, ještě o řád vyšším než v předchozích obdobích. Ale na druhou stranu, řada odvětví byla zasažena různým způsobem a i v rámci jednoho sektoru jsou firmy, které jsou vítězi covidu a jiné jsou poraženými. Toto je prostředí, které by mohlo – a já věřím, že statistiky za rok 2020 to potvrdí – výkonnost aktivních správců jako celku výrazně zlepšit do té míry, že utečou také indexům.“
A co se může dít dál? „Až se bude situace normalizovat, bude znovu doba pro ETF do určité míry příznivější. A kdy přijde další obrat?“ zamyslel se nad budoucím vývojem kapitálových trhů. „Já si myslím, že přijde ze strany inflace. Jak jsme zjistili už po globální finanční krizi v roce 2008, tisk peněz může omezit jedině dramatičtější nárůst inflace. A taková situace na trzích může být znovu výhodou pro aktivní správce, pro obrat v cyklu nadvýkonnosti a podvýkonnosti aktivní správy vůči správě pasivní.“
Martin Viktora v závěru rozhovoru uvedl slova šéfa jedné konkurenční investiční společnosti, který prohlásil, že má radost z každého nového ETF, protože to znamená ještě méně efektivní trhy a o to více prostoru pro aktivní správce. Souhlasí Jan Maňák s tímto výrokem?
„Určitě. Jedna z funkcí trhů je, aby správně alokovaly kapitál. V momentě, kdy je na trhu dominantní množství instrumentů, které nakupují vše, tak se tyto instrumenty dobrovolně vzdávají této alokace a pak zbývá stále menší podíl, který připadá na aktivní správce nebo případně na lidi, kteří si sami pro sebe obchodují akcie. Je to tedy pro aktivní správce příležitost, ale samozřejmě ne pro všechny.“
Jan Maňák
Ředitel obchodu pro ČR, Polsko a Slovensko v BNP Paribas Asset Management
Harcovník finančních trhů. Krizi roku 1997 prošel jako dealer na peněžních a derivátových trzích (GiroCredit ČR a Erstebank ČR), následně se 6 let staral o Treasury potřeby velkých českých společností aby se 2 roky staral o nabídku investičních produktů České spořitelny. Od léta 2008 nabízí investiční produkty BNP Paribas Asset Management českým a slovenským klientům. Poradci a klienti fondy znají pod jmény Parvest, BNP Paribas L1, BNP Paribas Plan a další. Honzovi přímí klienti jsou privátní bankéři, brokeři, instituce, správci fondů. Nepřímo každý, kdo se někdy zajímal o investice.
Martin Viktora
Organizátor konference, zakladatel webu Poradci-sobě.cz a Realiťáci-sobě.cz
Praxe:
jednatel 4stones, s.r.o. (organizátor konferencí FINfest a provozovatel Poradci-sobě.cz)
jednatel EMAdata.cz (poskytovatel dat pro finanční trh)
historicky pracoval pro banky a investiční společnosti v oblasti podpory prodeje, marketingu a produktového managementu investičních produktů.
Vzdělání: VŠE v Praze (mezinárodní obchod a politologie), DePaul Univerzity Chicago
Osobní motto: “Začínám naplno a postupně přidávám.”
Záliby: hudba (metal, klasika, pop), moderní technologie, cestování, právo