hypotéka
Zdroj: pixabay.com

Podle údajů serveru hypoindex činil meziroční růst objemu nových hypoték v listopadu 47 %. Jde o další z letošní série velmi vysokých hodnot. Pro úplnost zopakujme hlavní faktory (na trhu s nemovitostmi k bydlení), které nejspíš stojí za letošním rychlým růstem objemu nových hypoték.

 

image.png

 

Na straně poptávky:

– dlouhodobé faktory (stěhování do měst, růst počtu jednočlenných domácností),

– přechodné faktory (nízké úrokové sazby a nízké výnosy z jiných aktiv, zrušení daně z nabytí nemovitých věcí, sázka cizinců na posilování koruny a tedy na relativní zdražování korunových aktiv),

– koronakrize (nákup domů nebo bytů vhodnějších pro práci z domova nebo pro pobyt v případě dalších zákazů vycházení a karantén).

Na straně nabídky :

– dlouhodobé faktory (pomalé územní a stavební řízení, zpřísňování technických norem ve stavebnictví),

– přechodné faktory (absence zahraničních pracovníků ve stavebnictví, nutnost nahrazovat je českou – tj. dražší – pracovní silou).

 

Průměrná úroková sazba nových hypoték (podle dat a metodiky serveru hypoindex, což nesmíme směšovat s oficiálními daty ČNB) klesla na 1,98 %. V dalších měsících může ještě maličko klesnout, ale během příštího roku by měla začít růst, a to v důsledku zahájení růstu sazeb ČNB (ty porostou v důsledku oživení ekonomiky).

Pro zajímavost zkusme srovnat trh hypoték a trh českých státních dluhopisů. Uvedená úroková sazba 1,98 % se ve skutečnosti netýká celé doby splácení hypotéky (která může být někde kolem 15-20 let), nýbrž jen prvního fixačního období, které může být někde kolem osmi let. A na tomto časovém horizontu se v současnosti prodávají české státní dluhopisy s výnosem kolem 1,1 % (viz následující graf výnosové křivky z dat agentury Bloomberg, v němž vyšší čára zachycuje aktuální hodnoty):

image.png

Z rozdílu 1,98 % versus 1,1 % lze usuzovat, že když se zváží všechny okolnosti, pak průměr českých domácností, které mají v dnešních dnech úspěch se žádostí o hypotéku, je zřetelně méně atraktivním dlužníkem než český stát. A to i při vědomí rychlého růstu českého veřejného dluhu letos a asi i v dalších několika letech.

A jako solidního dlužníka zřejmě nadále vidí českou vládu i většina zahraničních investorů – od konce léta (kdy poprvé zazněly podivné nápady na „rouškovné“ a na dramatické snížení zdanění příjmů) se podíl nerezidentů na držbě českých státních dluhopisů sice snížil, ale jen velice málo:

image.png

 

Ze srovnání obou čar v grafu výnosových křivek (předposlední graf výše) lze ovšem vyčíst i to, že časy už nejsou pro českou vládu zdaleka tak sladké, jako byly na konci jara (viz nižší čára): například na onom 8letém horizontu se výnosy od konce jara zvýšily o dobré tři desetiny procentního bodu.

 

Autor je ekonom České spořitelny a člen Výboru pro rozpočtové prognózy.

0 komentářů

Napsat komentář

Partneři


Chcete zde mít své logo?

nebo

Příhlásit se jménem a heslem

nebo    

Nepamatujete si své heslo?

nebo

Create Account