Téma účelně vynaložených nákladů stále s větší naléhavostí rezonuje hypotečním trhem. ČNB mluví o své neutralitě, Komerční banka se bude soudit a na změnu zákona v současné pandemické situaci není čas ani prostor. Úrokové sazby se snižují, a tak se postupně zvyšuje motivace klientů k refinancování hypotéky v průběhu fixace. Jaký dopad to má na banky a jaký na zprostředkovatele?

Zvukový záznam prezentace ve formátu MP3 si můžete stáhnout zde. Pokud chcete být informováni o všech podcastech, které vydáváme, přihlaste si odběr ve vaší aplikaci, nebo ve službách Spotify, Google PodcastPocket Casts.

Jiří Pathy: V současné době dochází k vývoji situace v oblasti účelně vynaložených nákladů. Jaký je aktuální stav?

Libor Holub: Z pohledu ČNB a ze zákonného hlediska zůstává tato oblast věcně nezměněná. Vnímáme, že probíhá řada procesů, které se snaží tuto problematiku řešit a sledujeme ji také v komunikační rovině. Aby se situace jednoznačně vyřešila, znamená to pravděpodobně zákonnou iniciativu. V tomto směru neříkáme, co by se mělo činit, to není naše role. Naše role by měla být neutrální, ale když tento proces bude probíhat, budeme v něm hrát svou roli.

Jiří Pathy: Externí firmy dostaly od bank změnu podmínek ve svých ročních smlouvách a téměř neexistuje banka, která by neměla tříleté storno – až na nějaké výjimky, jež s povděkem kvituji. Projevuje se výklad účelně vynaložených nákladů u vás v bance na úvěrovém portfoliu?

Marek Blaha: Stabilita portfolia je důležitá a za to chci poděkovat našim partnerům, nějaká velká storna by nikomu nepomohla. Musím říct, že většina regulace bankovního trhu přinesla buď větší ochranu spotřebitelů nebo větší kvalitu trhu. Téma účelně vynaložených nákladů je určitě model, který si musíme navzájem doladit. Banky za nějaké náklady garantují úrokovou sazbu. Kdo tyto náklady ponese? Spotřebitel, který si koupil službu garance sazby, nebo investor?

Jiří Feix: Původní záměr zákona i dohoda bank s ministerstvem financí a bankovní asociací byla, že náklady budou v některých situacích přeneseny na klienta (v případě předčasné splátky), v jiných nebudou nebo omezeně, protože jsou to mimořádné životní situace, kde to dává smysl a pro banky to není velká finanční zátěž. Problém způsobuje, že ČNB – přestože podle mého názoru by neměla vykládat zákony, ty by měl vykládat soud – svým výkladem celý trh překvapila a přenastavila podmínky na trhu. Náklady se nečekaně přenesly z jedné strany na druhou. To je časovaná bomba. A jak se snižují úrokové sazby, tak se situace zhoršuje – motivace klientů k refinancování hypotéky v průběhu fixace se postupně zvyšuje. Snažili jsme se dohodnout mezi bankami prostřednictvím bankovní asociace, resp. dostali jsme stanovisko Vysoké školy ekonomické. Existuje dohoda, jak by se dal zákon upravit a snažíme se prosadit změnu zákona.

Aleš Mašanský: Jsme součástí skupiny Komerční banky, takže ctíme její postoj. Jde o interpretační spor právního charakteru. Sankce stále účtujeme a říkáme, že do úvěrového systému jednoznačně patří. Od renomovaných právních kanceláří máme k dispozici jasná právní stanoviska, která nám mimo jiné říkají, jak je to s důvodovou správou, vazbou na zákon, apod. Mezitím běží diskuze především České národní banky a České bankovní asociace. A jaké jsou dopady ze sítě třetích stran, tedy od zprostředkovatelů? Je mezi nimi spousta poctivých a férových lidí. A pak se na trhu pohybuje pár banditů, kteří si chtějí „namazat“ kapsu. A jednoznačně rozhodnout může soud; na změnu zákona v současné konstelaci věřím podstatně méně. Každopádně my účtujeme sankce a bráníme naše úvěrové portfolio. Na hypotečním trhu jsou velké banky, které dělají velké objemy, ale přesto jim jejich úvěrové portfolio poměrně významným způsobem teče a jsou to především ty, které sankce neúčtují. Přál bych si, aby se nastavila jednoznačná pravidla obchodního vztahu – závazek banky vůči klientovi versus závazek klienta – a to rozumně a vyváženě. Potřebujeme udržet stabilitu úvěrových portfolií a stabilitu bank.

Marek Blaha: Banky mají na fixace své náklady. Buď tento náklad rozložíte do doby fixačního období, nebo o to zvýšíte cenu, protože musíte počítat s tím, že náklad se nepromítne do všech roků platnosti fixu. Takže prvním špatným dopadem pro všechny klienty může být výrazný nárůst ceny úvěrů. Druhý špatný dopad je reputační. Každý se dívá na vysoké zisky bank, ale my musíme mít alokovaný (vázaný) kapitál, který banka musí držet. A když se na konci řetězce podíváte na return on equity, je nějaká minimální míra, kterou chcete dosahovat. Když se bude dále snižovat, akcionáři nebudou chtít v Česku podnikat. Jaký to bude následně signál pro stabilitu vkladů lidí a fungovaní celé ekonomiky, když největší investoři řeknou: „Je nám to líto, ale když return on equity bude pod osm procent, tak najdeme jiné země a ten sektor nám udělá někdo jiný.“ Chceme se vyhnout situaci, která se stala na Slovensku, protože v ČR jsme rádi. Také díky dobré regulaci ČNB je bankovní sektor stabilní a kapitálově dobře vybavený.

Jiří Feix: Zvýšení cen pro všechny klienty ale není řešením. I kdyby banky zvedly ceny, sice budete v jednom okamžiku vydělávat, ale když se změní sazby, budete prodělávat, protože klienti budou mít možnost v průběhu fixace přejít s hypotékou do jiné banky. Proti tomu je určitá možnost řešení přechod na floatovou sazbu. Pokud by se zkrátily doby fixací, tento problém by se z pohledu bank vyřešil, ale samozřejmě by vznikl nový problém: klient by ztratil jistotu sazby do budoucna. Pokud by měl sazbu buďto vyloženě floatovou nebo velmi krátkodobou fixaci, úroková sazba se v průběhu splácení jeho hypotéky bude pohybovat tak, jak se bude pohybovat trh. Z pohledu některých klientů to může být problém. Je to také otázka ochrany spotřebitele. Co je vlastně nejlepší pro všechny strany? Na tom se musí dohodnout banky, regulátor i zákonodárci.

Jiří Pathy: Je vidět, že účelně vynaložené náklady dělají vrásky na čele všem přítomným. Za externí firmy budeme velmi rádi, když se tato situace vyřeší, protože pokud ti dobří a poctiví hypoteční specialisté/ poradci musí po dvou nebo třech letech (a někdy i po půl roce) skrze storna vracet svoje provize, vracejí peníze za svoji odvedenou práci. A oni tu hypotéku s  klientem postavili ne za den, ne za týden, ale za měsíc nebo i za delší dobu, když je to komplikovaný úvěr.

Jiří Pathy: Pojďme pánové na další téma: objemy hypoték v roce 2020 a jaké (nejen) objemy čekáte v roce 2021?

Libor Holub: V základních scénářích našich zátěžových testů hypoteční trh poroste. Komunikujeme s bankami a vnímáme signály, že hypoteční trh by měl být i nadále živý, takže se jeví, že by k nějaké zásadní změně nemuselo dojít. Nicméně z hlediska makroobezřetnostního může docházet ke strukturálním změnám (možná i hlubším), které by mohly ovlivnit poptávku, pakliže aktuální situace a problémy budou přetrvávat a budou dlouhodobějšího charakteru. To může vést k určitému ochlazení trhu, ale spíše v dlouhodobějším horizontu. Optimismus, který tady obecně panuje, tedy že nedojde k zásadní změně, v tomto smyslu – dalo by se říct – modelově sdílíme. Nicméně v pozadí jsou určité signály, které říkají ano, může se něco odehrát.

Marek Blaha: My máme fantastický rok. Odhad letošního objemu hypoték na trhu vidíme na úrovni 220 miliard až 230 miliard korun. Někdy je to relativně namáhavé, nikdo z nás asi neplánoval kapacitu na zpracování takového objemu úvěrů, takže děkujeme za tu trpělivost, bankéři pracují po víkendech, nejlépe jak umíme a věřím, že to klienti i poradci oceňují. Budoucí rok je velmi těžké odhadnout. Uvidíme, co se stane v nejbližších dvou měsících, jaký bude sentiment společnosti a jak se bude vyvíjet zaměstnanost.

Jiří Feix: Myslím si, že letošní rok bude rekordní. Stroj je rozjetý, a přestože je teď společnost velmi utlumená, protože je omezený pohyb a jsou zavedena i další omezení, myslím si, že pandemie nebude mít v nejbližších měsících negativní dopad. Příští rok očekáváme podobná čísla jako v roce letošním. Ale to nevylučuje, pokud se stane něco zásadního, že se situace může zhoršit a dojde k poklesu objemů hypoték.

Libor Holub: Mám jen poznámku – v rekordních objemech hypoték hrají vysokou roli ceny nemovitostí, což je dobře vidět oproti předchozím rokům. Pokud by nedošlo ke korekci cen  nemovitostí, je to jeden z faktorů, který napomáhá rekordnímu vývoji.

Marek Blaha: Souhlasím. Průměrná hypotéka u naší banky byla v roce 2015 pod dvěma miliony korun a dneska je přes 2,8 milionu korun.

Aleš Mašanský: Sektor stavebních spořitelen prochází poměrně velkou restrukturalizací a s tím také přichází produkční otřes. Pro Modrou pyramidu to bude přesto nejlepší rok v její historii. Meziročně rosteme o 85 % a velké poděkování směřuji našim externím partnerům. Rostou nám všechny distribuční sítě. Na ten příští rok jsem docela zvědavý. Naše plány v objemech úvěrů jsou prozatím zhruba o 10 % nižší než letošní rok. Bude záležet na spotřebitelském sentimentu a na tom, jak se situace kolem nás vyvine.

Libor Holub

Náměstek ředitele sekce finanční stability ČNB

Po absolvování oboru finance na Vysoké škole ekonomické v Praze v roce 1986 pracoval v podnikové a bankovní sféře v oblasti ekonomického a finančního řízení. Od roku 2014 pracuje v České národní bance v oblasti finanční stability se zaměřením na bankovní sektor a makroobezřetnostní politiku.

Jiří Feix

Generální ředitel a předseda představenstva Hypoteční banky

Bankovní kariéru zahájil v roce 1995 v ČSOB. Zde získal bohaté zkušenosti zejména v oblasti úvěrů pro firmy a podnikatele, od poskytování a schvalování úvěrů, přes vymáhání, až po vývoj nových produktů a procesů. Poslední dva roky v ČSOB vedl útvar Spotřebního financování, kterému se pod jeho vedením podařilo výrazně zvýšit prodeje spotřebitelských úvěrů a zviditelnit jméno ČSOB na trhu spotřebních půjček. V Hypoteční bance pracuje od roku 2017. Vystudoval České vysoké učení technické.

Marek Blaha

Ředitel distribuce ve společnosti Česká spořitelna, a.s.

Ředitel distribuce, klientského centra a segmentu retailových klientů v České spořitelně. Od roku 2016 je odpovědný za vedení celé retailové sítě včetně privátního bankovnictví malých podnikatelů, dnes řídí i klientské centrum a segmentaci. Je rovněž členem dozorčí rady Stavební spořitelny ČS. V minulosti působil jako ředitel distribuce Allianz – Slovenské pojišťovny a sbíral zkušenosti ve finančních službách na Ukrajině a v Rumunsku. Své ekonomické vzdělání si rozšířil na Stanford Graduate School of Business v San Franciscu a IESE v Barceloně.

Aleš Mašanský

Člen představenstva Modrá pyramida

Do Modré pyramidy přišel v březnu 2006, když předtím sbíral zkušenosti v mnoha oborech. Absolvent Provozně-ekonomické fakulty České zemědělské univerzity vstoupil do oblasti bankovnictví působením v GE Money Bank. Jeho kariéra v Modré pyramidě začala pozicí regionálního ředitele pro region Praha-východ. Když pak 100 % podíl v Modré pyramidě koupila Komerční banka, byla mu nabídnuta pozice obchodního ředitele a posléze se stal členem představenstva.

Jiří Pathy

Předseda představenstva a generální ředitel GEPARD FINANCE

Jiří Pathy vystudoval Fakultu mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze. Sedm let zastával pozice v představenstvu GE Money Multiservis. Tři roky byl generálním ředitelem splátkové společnosti GE Money Multiservis pro Česko a Slovensko. Později v GE Money zodpovídal za celý region střední a východní Evropy.

Tři roky také působil jako generální ředitel splátkového prodeje ve společnosti Home Credit na Ukrajině, zároveň byl členem dozorčí rady ukrajinské Homecredit Bank. Od roku 2009 pracoval jako generální ředitel a předseda představenstva společnosti ETA a.s., která pod jeho vedením prošla restrukturalizací.

0 komentářů

Napsat komentář

Partneři


Chcete zde mít své logo?

nebo

Příhlásit se jménem a heslem

nebo    

Nepamatujete si své heslo?

nebo

Create Account