chalupa
Zdroj: pixabay.com

Podle nejnovějšího rozhodnutí Nejvyššího správního soudu mohou lidé, kteří trvale žijí v rekreační nemovitosti, uplatnit za určitých podmínek odpočet úroků z hypotéky. Podmínkou je například to, že jde o nemovitost, ve které mají trvalé bydliště a kterou užívají k celoročnímu bydlení.

Toto rozhodnutí je klíčové a dává naději těm, kteří doposud úroky z hypotéky či úvěru ze stavebního spoření do daňového přiznání neuplatňovali. Jaké podmínky je dle rozhodnutí soudu potřeba splnit, abyste mohli uplatnit odpočet úroků z hypotéky také u rekreační nemovitosti?

Nutná podmínka pro uplatnění odpočtu? Splnění bytové potřeby

Pokud chcete uplatnit odpočet úroků úvěru na bydlení, je nutné splnit tzv. zákonné podmínky:

  • Poplatník, který chce uplatnit úroky, musí být účastníkem hypoteční smlouvy (žadatel či spolužadatel hypotéky) a vlastnit nebo spoluvlastnit nemovitost financovanou hypotékou.
  • Nemovitost slouží k řešení bytové potřeby účastníka hypoteční smlouvy nebo jeho blízkých příbuzných.

 

Bytovou potřebou se pro daňové účely obecně rozumí:

  • výstavba nebo rekonstrukce rodinného či bytového domu,
  • koupě dokončeného i rozestavěného bytového domu, rodinného domu a bytu,
  • koupě bytu od soukromého vlastníka nebo developera,
  • koupě pozemku, na kterém bude zahájena výstavba do čtyř let od okamžiku uzavření úvěrové smlouvy,
  • vypořádání společného jmění manželů či spoludědiců.

Kdy není splněna bytová potřeba?

Zároveň platí, že bytová potřeba není splněna např. tehdy, pokud je na úvěr pořízena rekreační chata nebo chalupa nebo pokud je úvěr použit na výstavbu nemovitosti v rámci podnikatelské činnosti či výstavbu za účelem pronájmu.

 


Zákon samozřejmě stanoví omezující podmínky komu, v jaké výši a na co taková podpora náleží, neupravuje však striktně, jakými podklady má být prokázána účelovost daňového zvýhodnění. I když zpravidla budou zdrojem informací příslušné úvěrové smlouvy a úřední evidence o nemovitostech, nemusí jít o zdroje jediné a určující, a to zejména v situaci, kdy osoba, o jejíž daňovou povinnost jde, tvrdí, že skutečný stav je odlišný od stavu formálně zjištěného a zaneseného v úředních evidencích o nemovitostech,“ vysvětluje Nejvyšší správní soud.


Odpočet daní a trvalý pobyt v rekreační nemovitosti

Nejvyšší správní soud letos v únoru konstatoval, že také stavba pro rodinnou rekreaci, kterou poplatník využívá k trvalému bydlení, může splňovat definici bytové potřeby. Soudci tak vzkázali finanční správě, že by podobné případy neměla posuzovat čistě formálně, tedy podle oficiálního zařazení nemovitosti v katastru, ale podle skutečného stavu.

Pokud poplatník využívá nemovitost za účelem trvalého bydlení, má zde hlášený trvalý pobyt a žádnou jinou nemovitost nevlastní, nezáleží na tom, že je v katastru zapsána jako „stavba pro rodinnou rekreaci“, když fakticky splňuje podmínky a technické parametry rodinného domu.

 

Autor je místopředsedou představenstva společnosti Gepard Finance.

0 komentářů

Napsat komentář

Partneři


Chcete zde mít své logo?

nebo

Příhlásit se jménem a heslem

nebo    

Nepamatujete si své heslo?

nebo

Create Account