Policisté vyšetřující vraždu - brambory - přehazování horkého bramboru
Zdroj: Pixabay.com

Vládní řešení ekonomických důsledků koronovirové krize připomíná přehazování horkého bramboru. A ve vládních rukách ji nikdo držet nechce. Vláda tak hledá řešení, kdy ztráty zaplatí někdo jiný…

Boj proti pandemii koronaviru nejen v českých zemích stojí nemalé peníze. Zavřené obchody a restaurace, vystrašení občané odmítající i řemeslníky, kteří sice smějí dále podnikat, ale nemají u koho, zastavená výroba nejen v automobilkách, které se nejen obávají šíření viru, ale především nemají odbyt pro své výrobky… firmy bez zakázek propouštějící zaměstnance. To vše vede k propadu příjmů státního rozpočtu.

A je tu i výdajová strana. Rychlé vládní nákupy roušek, respirátorů a dalších ochranných pomůcek a ventilátorů i neplánované rostoucí výdaje na ošetřovné a na podpory v nezaměstnanosti. K tomu zanedlouho přibydou i sociální dávky pro lidi, kterým znatelně propadají příjmy. A pak je tu pár dalších výdajů vlády, jejichž cílem je udržet zaměstnanost a ulevit podnikatelům.

Podtrženo a sečteno, nový státní rozpočet počítá s deficitem 200 mld. Kč místo původně schválených 40 mld. Kč. (Nechme nyní stranou, proč vláda plánuje deficit v době nebývalého růstu ekonomiky a proč raději nevytvářela rezervy…) Ten nakonec bude možná ještě hlubší, neboť ministerstvo financí odhaduje pokles hrubého domácího produktu o 5 %, zatímco v negativním scénáři Delloite i České spořitelny může pokles HDP dosáhnout k 10 % – a s tím by aktuální schodek spadl hlouběji o dalších 100 mld. Kč.

Navzdory nejvyššímu naplánovanému deficitu v historii České republiky ovšem vláda hledá řešení krize zejména v oblastech, kde je nemusí platit. Nechává tak přehazovat horký brambor z ruky jednoho daňového poplatníka do druhé. Zřejmě pod heslem: Když už se máme špatně, ať se máme špatně všichni stejně.

Půjčili jste peníze? Váš problém…

Před pár týdny indonéský prezident Joko Widodo jako jedno z opatření proti hospodářské krizi v důsledku pandemie koronaviru vyhlásil odklad splátek úvěrů o jeden rok. Téměř pro všechny úvěry do výše cca 20 mil. Kč. Kdo to zaplatí? Banky…

V rozvíjející se zemi takové opatření překvapí… ale že o pár dní později přijde se stejným řešením i česká vláda, bylo nečekané. Na apríla ve středu 1. 4. 2020 Vláda ČR schválila návrh, podle kterého banky i nebankovní poskytovatelé půjček budou muset přijmout žádost o 3 nebo 6měsíční odklad splátek úvěru každého klienta, který nebyl k 25. 3. 2020 v prodlení déle než 30 dní. Výjimkou jsou jen kreditní karty, kontokorenty a operativní leasing. Navíc po dobu odkladu budou moci věřitelé účtovat pouze 8 procentních bodů nad repo sazbu ČNB, tedy aktuálně 9 %.

Toto „řešení“ dlužnických potíží spojených s výpadkem příjmů nezaplatí stát. Stát problém pouze přehodil z dlužníků na věřitele. Vždyť banky to ustojí, jak potvrdil i guvernér ČNB Jiří Rusnok. Ale co nebankovní společnosti?

„Pro nebankovky je to likvidační. Paní Schillerová vůbec neví, o čem mluví,“ uvedl v rozhovoru pro Poradci-sobě.cz Martin Nejedlý, bývalý spolumajitel a zakladatel Fincentra a nyní mimo jiné investor do nebankovního poskytovatele úvěrů Fair Credit.

Ale kdo by se staral o nebankovní poskytovatele půjček? Přestože pro část populace poskytují službu nahraditelnou pouze tvrdými lichváři, jak se o tom přesvědčuje Slovensko po stanovení úrokových stropů půjček a exodu legálních úvěrových společností, pro zbytek národa a politickou reprezentaci jsou to přeci ti „šmejdi“, kteří své klienty předlužují – a ti nikomu chybět nebudou…

Pronajímáte? Ale to jste neměli!

Majetek se koncentruje vždy v rukách menšího počtu obyvatel a většina obyvatel je bez většího bohatství či jen zadlužená. Z toho jednoduchou matematickou úpravou lze vyvodit, že více voličského potenciálu je u lidí chudých a nemajetných. Tam také cílí všechny levicové a většina populistických politických stran.

A současná vláda, která již ústy ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) prohlásila, že nebude platit náklady vyhlášeného stavu nouze, zejména ušlý zisk podnikatelů, kteří byli donuceni zavřít své provozovny, ukazuje, že ji je jedno, kdo náklady zaplatí. Jen když to nepůjde ze státního rozpočtu a když to půjde jejím voličům.

Vláda tak nejprve v pondělí 30. 3. 2020 schválila návrh ministra průmyslu Karla Havlíčka, podle něhož všichni podnikatelé, kteří museli uzavřít v důsledku stavu nouze své provozovny, budou mít odložené nájemné o 6 měsíců. Ale co vlastníci nemovitostí, v nichž uzavřené provozovny jsou?

„Odkladem splátek nájmu tak budou ohroženi další desetitisíce běžných vlastníků nemovitostí,“ uvedl David Fogad, výkonný ředitel Fondu českého bydlení, a dodal: „Nesmím opomenout také vlastníky nemovitostí, jejichž nemovitosti jsou v bankovní zástavě a jejichž příjmem z pronájmu těchto nemovitostí musí dále plnit své závazky vůči bankám a jiným finančním institucím.“

Navíc (opět na apríla) ve středu 1. 4. 2020 vláda schválila návrh zákona, podle něhož by měli mít možnost odložit platbu nájemného i nájemníci v nájemních bytech i podnájemníci v podnájmu. Pokud nájemník nezaplatí nájemné z důvodu omezených příjmů v důsledku koronaviru a vyhlášeného stavu nouze, nemůže mu pronajímatel dát výpověď. Navíc nájemník může dlužné nájemné uhradit až do května 2021.

Vláda tak chce přenést tíhu vyhlášeného stavu nouze a s ním spojeným ochlazením ekonomiky z (chudých) nájemníků na (bohaté) pronajímatele. A že má pronajímatel na bytu hypotéku[1] a další závazky? Jeho problém. Neměl investovat, měl žít z ruky do úst a spoléhat na vládu, že ho v případě potíží vytáhne z bláta.

Některá opatření zaplatí i vláda

Jsou i případy, kdy vláda otevře státní kasu a něco uhradí „z vlastního“ (tedy, z našeho, daňových poplatníků, či přesněji z peněz těch, kdo bude daně platit v budoucnosti, protože vláda „žije“ na dluh). Moc se ale nepředá.

Protože jsou uzavřené školy a děti jsou doma, což mimo jiné urychlilo digitalizaci školství, neboť řada škol vyučuje online, prodloužila vláda možnost čerpání ošetřovného na celou dobu, kdy jsou školy zavřené. Děti tak nemusí zůstávat doma bez dozoru nebo s rodiči bez peněz. Zároveň přiznala možnost čerpání ošetřovného i podnikatelům – ve výši 424 Kč denně.

A je tu i kurzarbeit – příplatek až 80 % mzdy zaměstnance, který z důvodu nařízeného uzavření provozovny a překážek na straně zaměstnavatele nemůže pracovat, ale má pobírat plnou mzdu. „V určitých sektorech chtějí kompenzovat 80 % mzdy. Jak dlouho? Po dobu karantény? To je nic. Navíc stále platíte 20 %. To se nezdá, ale není to málo, když máte nulový byznys. To je pořád likvidační,“ hodnotil opatření a jejich dopad na restaurační byznys Martin Nejedlý.

A podnikatelé zasažení vládními omezeními sice nemohou počítat s náhradou ušlého zisku a snížených tržeb, ale dostanou jednorázový příspěvek… 25 tis. Kč.

Pro podnikatele je také úlevou odpuštění záloh a následné odpuštění platby sociálního a zdravotního pojištění ve výši minimální platby na půl roku od března do srpna, což přinese osobám samostatně výdělečně činným úsporu 2 544 Kč u sociálního a 2 352 Kč u zdravotního pojištění měsíčně. Celkem tak podnikatelům stát uleví o 4 896 Kč/měsíc.

Má to i stinnou stránku. V době, kdy OSVČ nebude muset platit sociální pojištění, nebude se mu tato doba započítávat do odpracovaných let pro výpočet důchodu. Bude na ni nahlíženo jako na vyloučenou dobu.

Pomůže i odložení povinnosti podat daňové přiznání a platba daně z příjmů až na 1. července 2020 a přehledů pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu na 3. srpna 2020.

A je tu i možnost žádat o bezúročnou půjčku či garance.


[1] Pronajímatel má sice možnost si splátky hypotečního úvěru odložit, ale úroky mu budou nabíhat stále. A ty mu nikdo nezaplatí.

0 komentářů

Napsat komentář

Partneři


Chcete zde mít své logo?

nebo

Příhlásit se jménem a heslem

nebo    

Nepamatujete si své heslo?

nebo

Create Account