Češi investují stále velice konzervativně. Z 526 miliard korun investovaných v polovině roku 2019 ve fondech kolektivního investování bylo téměř 35 procent umístěno ve smíšených fondech, přibližně čtvrtina v dluhopisových a jen pětina v čistě akciových fondech. Vyplývá to ze statistik, které zveřejnila Asociace pro kapitálový trh.

Právě akciové fondy jsou vhodné pro investory, kteří jsou ochotni akceptovat vysoké riziko, za což ale mohou získat výnos až několik desítek procent.

“Češi prostě nemají k riziku pozitivní vztah, a to se hned tak nezmění. Tato tendence, tj. preference dluhopisových a nemovitostních fondů, bude velmi pravděpodobně pokračovat i ve zbytku roku, i když už asi klesajícím tempem,” uvedl předseda AKAT Martin Řezáč.

Pro porovnání třeba v USA je přibližně 54 procent peněz umístěno v akciových fondech, což je proti českému trhu více než 2,5násobně více, doplnila výkonná ředitelka asociace Jana Brodani.

Fondy peněžního trhu v posledních 12 letech výrazně a setrvale klesaly. Nejvýraznější snížení majetku těchto fondů v roce 2011 bylo vedle tehdejší změny metodologie. Vývoj bylo možné do jisté míry přičíst i vývoji v bankovním sektoru, kde v určitém období vzrostly úrokové výnosy ze spořících účtů, které mohly být chápány jako náhrada k méně rizikovým fondům kolektivního investování. Nicméně dlouhodobě pokles zájmu o tyto fondy stále pokračuje a reflektuje tak globální nízkoúrokové prostředí.

Podobný, tedy klesající trend, má i vývoj strukturovaných, respektive zajištěných fondů, jejichž konstrukce rovněž spoléhá na standardní úrokové prostředí. “Ve světě, ve kterém jsou tržní úrokové sazby blízko nuly nebo dokonce v minusu (platí například pro eurozónu, švýcarský frank nebo dánskou korunu), není možné již tyto fondy zakládat se stejným výnosovým potenciálem jako v minulosti,” upozornil Řezáč.

Generální ředitel NN Investment Partners Jan Kabelka míní, že pro investory představují nyní atraktivní investiční příležitost rozvíjející se trhy, které nabízejí vyšší ekonomický růst než trhy rozvinuté. Zatímco nyní podle něj stojí za růstem rozvíjejících se trhů především export komodit, do budoucna bude hnacím motorem spotřebitelská poptávka jejich vlastních obyvatel.

Největší nárůst hodnoty mezi podílovými fondy si od začátku roku do konce srpna připsaly akciové fondy, a to 13,5 procenta. Smíšené fondy a dluhopisové fondy si shodně připsaly 6,4 procenta, vyplývá z dat Broker Consulting Indexu podílových fondů za srpen. Loni podílové fondy spíše prodělávaly. Nejhůře si vedly akciové fondy, které ztratily v průměru více než 11 procent hodnoty. Dluhopisové fondy prodělaly 0,4 procenta, fondy peněžního byly přes čtyři procenta v plusu.

Peníze v podílových fondech podle typu fondu (v miliardách korun)

Podílové fondy/rok20072008200920102011201220132014201520162017201806/2019
smíšené38,526,126,732,132,935,851,578,6137,8155,8188,6183,2183,2
dluhopisové36,226,520,532,761,381,887,4108,4111,9124118,899,7136
akciové4823,533,541,436,64152,357,469,381,399,399,9113,7
nemovitostní1,21,81,322,22,74,35,312,418,122,930,334,6
fondy fondů18,712,91315,617,318,124,538,617,920,224,425,128,2
struktur. a zajištěné64,765,161,655,149,638,936,932,128,327,526,92425,2
peněžního trhu107,888,177,868,524,117127,94,33,12,610,95,32
Celkem315,1244234,4247,4224235,3268,9328,3381,9430483,5473,1526,22

Zdroj: AKAT, ČTK

0 komentářů

Napsat komentář

Partneři


Chcete zde mít své logo?

nebo

Příhlásit se jménem a heslem

nebo    

Nepamatujete si své heslo?

nebo

Create Account