Čínské akciové trhy se při pondělním obchodování propadly nejvýrazněji od léta 2015, kdy splaskla tehdejší bublina. Například klíčový burzovní ukazatel šanghajské burzy, index Shanghai Composite, se propadl o necelých osm procent, když po otevření klesal dokonce o takřka devět procent.

Index CSI 300, který zahrnuje nejdůležitější tituly burz v Šanghaji a Šen-čenu, klesal po otevření o více devět procent, tedy nejvýrazněji od „šanghajského překvapení“ února 2007, které předznamenalo příchod světové finanční krize.

Suroviny jako železná ruda, ropa, měď či palmový olej se na čínských burzách propadly v rozsahu odpovídajícím maximálnímu dennímu limitu. Rovněž zhruba 90 procent z necelých čtyř tisíc akciových titulů, které se v Šanghaji a Šen-čenu obchodují, se propadlo v rozsahu odpovídajícím maximálnímu desetiprocentnímu dennímu limitu (bez denní ztráty dnes vyvázlo jen 162 titulů, zejména zdravotnických). Tento limit burzy stanovují, aby zabránily enormním výkyvům trhu, případně manipulacím v jeho rámci. To, že limitu dosáhlo tolik titulů během poměrně krátkého času, signalizuje, že masivní propad čínského trhu může pokračovat i v dalších obchodních dnech.

Důvodem „černého pondělí“ je enormní nervozita investorů způsobená šířením koronavirové nákazy. Dvě třetiny čínské ekonomiky zůstávají kvůli nákaze „mimo provoz“. Na čínských trzích se naposledy obchodovalo ve čtvrtek 23. ledna. Poté byly tamní burzy zavřeny, a to nejprve řádně – z důvodu novoročních dnů volna – posléze ale také nouzově, právě kvůli šíření koronaviru. Na řadě míst země, včetně třeba Šanghaje, jsou novoroční prázdniny kvůli nákaze prodlouženy až do 9. února.

Propad čínských burz je dramatičtější, než trh většinově čekal. Co hůř, dochází k němu navzdory podpůrným opatřením čínské centrální banky, která ještě před otevřením trhů snížila sazby reverzních repo operací, což v praxi představuje dodání další likvidity trhům, tedy například snazší a levnější přístup podniků k úvěru. Touto finanční injekcí ve výši takřka 22 miliard dolarů čínská centrální banka zamýšlela tlumit vyhlíženou panickou reakci. Ta přesto nastala. Nastala také i přesto, že čínská komise pro cenné papíry pozastavila možnost půjčování cenných papírů, které v důsledku představuje jednu z mála možností, jak v Číně spekulovat na pokles příslušného titulu. Některé makléřské domy také od pondělí nařízením komise nemohou být při obchodování na svůj účet čistým prodejcem akcií. Tyto kroky mají omezit propad burz.

Příznivou zprávou je v tuto chvíli zatím to, že akciový propad se netýká řady dalších klíčových trhů. Při pondělku rostly totiž například japonské nebo jihokorejské akcie či termínové kontrakty na americké akcie. Trh si tedy současnou situaci interpretuje převážně tak, že jde hlavně o „čínský problém“.

Zdá se, že investoři se zbavují čínských akcií, ale do hotovosti své takto získané peníze přesouvají jen částečně, zatímco další část investují třeba právě do akcií amerických, vnímaných nyní v porovnání s těmi čínskými bezpečněji než doposud. Investoři prostě předpokládají, že dopad koronavirové nákazy na americkou ekonomiku bude citelně slabší než její dopad na ekonomiku čínskou. Navíc, zatímco podpůrná opatření čínské centrální banky či kroky tamního regulátora cenných papírů zamezují ještě hlubšímu propadu čínských akcií, pro mnohé akciové trhy mimo Čínu mají právě růstový efekt, byť zprostředkovaně. Je ovšem pravda, že tyto trhy už svoji „porci poklesů“ zkonzumovaly v minulých dnech, kdy se na nich obchodovalo – na rozdíl od trhů čínských.

Autor je hlavní ekonom společnosti Czech Fund.

0 komentářů

Napsat komentář

Partneři


Chcete zde mít své logo?

nebo

Příhlásit se jménem a heslem

nebo    

Nepamatujete si své heslo?

nebo

Create Account