Platby kartou klesly první měsíc karantény meziročně o více než pětinu, zatímco před karanténou rostly o sedm procent. Vyplývá to z analýzy České spořitelny. Podle jejího odhadu klesla spotřeba domácností v prvních čtyřech týdnech karantény o deset až 15 procent meziročně. V krizovém roce 2009 přitom spotřeba domácností v nejhorším čtvrtletí klesla o necelá dvě procenta.
Analýza vychází z karetních transakcí od 16. března do 12. dubna. Lidé začali v době karantény výrazně více nakupovat jídlo, na začátku to byly i léky. Po odečtení výdajů za potraviny klesly útraty lidí dokonce o 35 procent. Na začátku března po vypuknutí epidemie v Itálii a jarních prázdninách vzrostly výdaje za potraviny o třetinu. Domácnosti poprvé začaly nakupovat jídlo do zásoby. Týden před karanténou výdaje stouply dokonce meziročně o dvě třetiny. Během karantény byly výdaje za jídlo nadále o téměř polovinu vyšší než před rokem. Velikonoce pak přinesly tradiční zrychlení růstu, a to na 57 procent meziročně. Největší růst výdajů za jídlo byl patrný v kraji Vysočina, kde útraty stouply o 54 procent.
Část růstu výdajů za jídlo souvisí s menšími útratami v restauracích. Před karanténou Češi utráceli v restauracích o třetinu více než před rokem, během karantény útraty propadly na polovinu loňských čísel. Díky přechodu části restaurací k výdejům přes okénko se pokles postupně snížil z 54 na 41 procent.
Kvůli uzavření kamenných obchodů klesly o více než 80 procent útraty za oblečení. Lidé také omezili cestování, za pohonné hmoty utrácí o pětinu méně. V případě veřejné dopravy a taxi činí pokles útrat více než 70 procent.
Češi platí za nákupy více kartami a méně hotovostí. Výběry hotovosti z bankomatů klesly o více než 40 procent. Nejvíce klesly výběry v Praze (o 43 procent) a v Olomouckém kraji (o 41 procent), kde je po Praze nejvíc případů nákazy covid-19.
Domácnosti začaly spoléhat na nákupy přes internet. Za první tři týdny karantény se online nákupy zdvojnásobily, ve čtvrtém týdnu růst zpomalil na 66 procent. Online nákupy potravin vzrostly o 283 procent. Ve věkové kategorii seniorů od 70 do 80 let činil růst 760 procent, u lidí starších 80 let dokonce o téměř 900 procent.
Pokles výdajů po krajích neukazuje velké rozdíly. Nejvíce klesly výdaje v Praze (o 27 procent), ve zbytku Česka o 21 procent. V Olomouckém kraji klesly výdaje o 23 procent, což je největší pokles po Praze. V jednotlivých kategoriích ale mezi kraji velké rozdíly jsou. Například výdaje za elektroniku v Praze stouply o 18 procent, zatímco ve zbytku Česka byl růst čtyřprocentní.
S vyšším věkem počet karetních transakcí klesá, což naznačuje větší míru izolace seniorů. Zatímco u lidí mezi 20 a 30 lety klesly výdaje o 16 procent, u seniorů starších 80 let byl pokles třetinový.
Nahrávání ...
