Tento týden bude slabší na nové informace z ekonomiky a o to více bude věnována pozornost obchodním jednáním mezi USA a Čínou a možnému uvalení amerických cel na dovoz automobilů z Evropské unie a Japonska. Ve středu bude zveřejněn zápis z posledního jednání Fedu. V eurozóně uvidíme stabilizaci předstihových ukazatelů. Maďarská centrální banka potvrdí současné nastavení měnových podmínek a naznačí, jakým směrem se vydá na prosincovém jednání, kdy bude mít k dispozici novou prognózu.

Další zlepšení předstihových ukazatelů

Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho poradce Larry Kudlowa by v nejbližších dnech mohlo dojít k uzavření nové dohody s Čínou. Podle nás však i nadále bude problém současné nastavení cel mezi oběma zeměmi, proto současný tržní optimismus nesdílíme. V eurozóně upoutá nejvíce pozornosti zveřejnění předstihových PMI v eurozóně. Předpokládáme, že se potvrdí jejich stabilizace na současných úrovních. Dále uvidíme také zlepšení spotřebitelské důvěry v eurozóně a ve Francii. Finální odhad HDP v Německu za třetí čtvrtletí pak pouze potvrdí zanedbatelný růst ekonomiky. Dozvíme se však strukturu růstu, která by měla potvrdit solidní spotřebu domácností, zatímco investice zaostávají.

Maďarská centrální banka vyčká až do prosince

Maďarská centrální banka na svém říjnovém zasedání ponechala své sazby beze změny a stejný zůstal i výstup bankovní rady. Obdobné by mělo být i listopadové jednání. Centrální bankéři opakovaně avizovali, že případná změna v nastavení měnové politiky přijde jen s novou prognózou. Ta bude zveřejněna až na prosincovém jednání, kdy předpokládáme, že dojde k dalšímu uvolnění měnové politiky v podobě většího objemu měnových swapů a představení dalšího kola nákupů korporátních dluhopisů.

Začátek týdne ve znamení centrálních bankéřů

Dnes uvidíme několik vystoupení z řad centrálních bankéřů ECB. Ty by mohly poodhalit jak velká je ochota ECB dále uvolňovat měnové podmínky. Trhy v současnosti počítají více méně se stabilitou úrokových sazeb v nejbližších čtvrtletích. Podle nás si však další zhoršení výkonu ekonomiky vyžádá další snížení úrokových sazeb a rozšíření programu nákupů finančních aktiv. Centrální bankéři si však uvědomují omezenou účinnost jejich nástrojů a ztenčující se manévrovací prostor. Proto pravděpodobně uslyšíme akcent na fiskální politiku.

Inflace v eurozóně zůstává pod jedním procentem

Finální statistika inflace v eurozóně ukázala jen kosmetickou změnu meziměsíčního tempa. Meziročně však zůstává na 0,7 % a její jádrová složka na 1,1 %. Americká čísla přinesla smíšený obrázek. Maloobchodní tržby vzrostly lehce nad odhady oproti předchozímu měsíci. Na druhou stranu průmyslová produkce překvapila opačným směrem, když poklesla o 0,8 %.

Ceny průmyslových výrobců dále zpomalují

Podle našich odhadů ceny průmyslových výrobců v říjnu stagnovaly oproti předchozímu měsíci. V meziroční dynamice to tak dává zpomalení na 1 %. Důvodem je zejména vysoká srovnávací základna z minulého roku, stagnace cen komodit na globálních trzích a pokles průmyslových cen v eurozóně. Pro celý tento rok pak očekáváme průměrný růst o 2,6 %.

Koruna uzavírá týden stagnací

Záznam z minulého zasedání bankovní rady ukázal, že pro vyšší úrokové sazby hlasoval opět Vojtěch Benda, avšak namísto Marka Mory se tentokrát pro zvýšení vyslovil Tomáš Holub. Podle záznamu bankovní rada nepovažuje překročení tříprocentní hranice inflačního cíle za ohrožení kredibility měnové politiky. To je oproti předchozím záznamu změna, která podle nás snižuje šance možného zvýšení sazeb na nejbližších jednáních. Podle nás totiž inflace začátkem příštího roku vyskočí ke třem procentům, což by některé členy bankovní rady mohlo donutit zvednout ruku pro vyšší sazby. Podle záznamu však tato pravděpodobnost poklesla. Nadále tak očekáváme jejich stabilitu.

Trh z počátku přijal zveřejnění záznamu mírným poklesem tržních sazeb, který však v průběhu dne opět kompenzoval. Výsledkem tak byl jejich mírný růst bez vlivu na kurz koruny, který v pátek spíše stagnoval na úrovni 25,58 CZK/EUR. Celkově tak koruna završila minulý týden s největší ztrátou v rámci regionu (0,3 %). Druhý v pořadí se řadí maďarský forint s oslabením o 0,25 %. Polský zlotý minulý týden zvítězil s jen zanedbatelnou ztrátou 0,07 %.

Autor: František Táborský, analytik Komerční banky

0 komentářů

Napsat komentář

Partneři


Chcete zde mít své logo?

nebo

Příhlásit se jménem a heslem

nebo    

Nepamatujete si své heslo?

nebo

Create Account