Podvodníci na finančních a kryptoměnových trzích využívají neznalosti svých obětí. A když už je jednou najdou a podvedou, proč to nezkusit ještě jednou? Vždyť se to přeci nabízí samo…
Podpovdných společností zaměřených na některý ze segmentů finančního či kryptoměnového trhu je nespočet. Vždy vyrostou, osloví neodolatelnou nabídkou své klienty a budoucí podvedené, a pak končí v nenávratnu a v lepším případě jejich organizátoři ve vězení.
Jednou z takových společností byla Vetoro, která se zaštítila obchodováním s bitcoinem. A jak to tak bývá, její klienti zůstali bez peněz. Teď jim ale svitla naděje… být podvedeni ještě jednou. S bývalými klienty se spojuje osoba (či osoby) nabízející pomoc se získáním peněz zpět. A zaštiťují se evropským regulačním úřadem ESMA.
Našeho čtenáře pana V. kontaktoval přes WhatApp, tedy stejným komunikačním kanálem, kterým se spojil s VetoroBanc, kterou byl následně podveden, člověk užívající jméno Brian Carter, který se navíc představil jako hlavní vyšetřovatel ESMA (The European Securities and Markets Authority).
Redakce kontaktovala tiskový odbor ESMA, aby potvrdil či vyvrátil, zda daný člověk na uvedené pozici pracuje a zda kontaktuje klienty s nabídkou pomoci získání peněz z podvodu zpět. Odpověď jsme do uzávěrky vydání neobdrželi (do článku ji doplníme, jakmile ji redakce obdrží), ale ke stejnému tématu se vyjádřila Česká národní banka.
„Máme silné pochyby o existenci vyšetřovatelů Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA), kteří by kontaktovali v takových případech klienty subjektů, u nichž není ani zřejmý vztah k dohledu ze strany ESMA. Proto doporučujeme ve Vámi uváděné komunikaci zvýšenou míru obezřetnosti,“ varovala mluvčí ČNB Petra Vostrčilová.
A na čem je nový podvod založený? „Také bych vás chtěl informovat, že ze strany ESMA nebudou žádné poplatky,“ uvádí Brian Carter, ovšem dodává: „Ale některé bankovní/státní instituce mohou vyžadovat určité poplatky za zpracování, ale obvykle nepřesahují 10 % z celkové částky vrácených prostředků.“
Na první pohled to zní dobře. Zajistí vrácení ukradených peněz a jen si z toho strhnou poplatek ve výši (obvykle nejvýše) 10 %. Tak proč to nezkusit? „Vzhledem k aktuální regulaci v rámci bankovního systému EU si banky nemohou odečíst žádnou část vrácených prostředků,“ informuje Brien Carter.
Jinými slovy: Chcete peníze zpět? Zaplaťte další.
O jakou „regulaci bankovního systému“ se ale Brien Carter opírá? Na to jsme se dotázali České národní banky (ČNB). „Co se týče unijní právní úpravy případného strhávání poplatků z převáděné částky, v případě poskytování platebních služeb jej omezuje čl. 81 směrnice 2015/2366 o platebních službách na vnitřním trhu („PSD 2“),“ uvedla k našemu dotazu mluvčí ČNB Petra Vostrčilová s tím, že z dostupných informací není zřejmé, o jakou službu se jedná a zda se dané omezení uplatní.
Daný článek směrnice PSD2 v prvním odstavci uvádí: „Členské státy požadují, aby poskytovatel či poskytovatelé platebních služeb plátce, poskytovatel či poskytovatelé platebních služeb příjemce a všichni zprostředkovatelé poskytovatelů platebních služeb převedli částku platební transakce v plné výši a nestrhávali z převáděné částky žádné poplatky.“
Ovšem ve druhém odstavci dává možnost, aby si platební instituce peníze z převáděné částky strhla: „Příjemce a poskytovatel platebních služeb se však mohou dohodnout, že příslušný poskytovatel platebních služeb si své poplatky z převáděné částky strhne před jejím připsáním na účet příjemce. V tomto případě se v informacích poskytovaných příjemci oddělí částka platební transakce v plné výši od poplatků.“
Jinými slovy: Pokud klient chce strhnout poplatky z převáděné částky, může se na tom dohodnout. Není nutné platbu poplatků uskutečnit předem.
Zaslat peníze údajnému „hlavnímu vyšetřovateli ESMA“ je tak jen příležitost, jak se připravit o další peníze.
Nahrávání ...
