Akciové trhy zažily v pondělí 8. 8. 2011 výrazný propad (v případě amerických burz největší za poslední tři roky). Do toho přišla zpráva, že zlato překonává svá historická maxima a obchoduje se za více než 1700 dolarů za trojskou unci. Je to však pouze pochopitelná reakce na chování politiků.
{+}
Zadlužení v Evropě a především tanečky kolem zvýšení dluhového limitu v USA jsou dokonalým příkladem prapodivného přístupu. Investoři, jak to vypadá, přestávají věřit trhům a hledají (to probíhá už nějaký čas) „alternativní“ nástroje.
Není proto divu, že se obracejí stále více ke zlatu. Už i konzervativní češi začínají tento drahý kov stále více kupovat. Mnoho z nich si chce tímto způsobem střádat na důchod. Nakupováno je zlato přímo ve fyzické podobě (ovšem pozor na falešné slitky), tak jsou pořizovány cenné papíry navázané na index zlata.
Kromě zlata jsou stále populárnější diamanty, umění, mince a v neposlední řadě nemovitosti. Někteří odborníci zase doporučují nákup akcií kvalitních velkých společností, které vyplácejí dividendy. Investičních možností jak složit portfolio je hodně moc. Avšak mnoho investorů k jeho skladbě přistupuje více méně nahodile, jakoby ani neznali princip diverzifikace.
O diverzifikaci se sice často mluví, ale co to vlastně je? Jedná se o rozložení rizika, jehož může investor docílit například tím, že své prostředky vloží do různých typů investic. Riziko lze samozřejmě rozkládat i v rámci jednotlivých typů investic. Správná míra diverzifikace musí splňovat následující podmínky:
- musí snížit na únosnou míru dopad chyb z jednotlivých investic,
- nesmí se zbytečně negativně podepsat na výnosech z celkového portfolia,
- musí být prakticky proveditelná a lehce zvládnutelná.
Každý investor se velmi brzy setká se starým rčením o vejcích v jednom košíku. Kromě „velké vaječné pravdy“ se taky traduje řada pouček o správném počtu cenných papírů v portfoliu a jeho struktuře. V případě akciových fondů se často věří dvěma „zlatým“ pravidlům:
- Aby portfolio bylo dobře diverzifikované, stačí investovat do dvaceti různých titulů.
- Někdy postačuje i menší počet akcií (akciových fondů) než dvacet, je však nutno diverzifikovat napříč odvětvími tak, aby portfolio tvořilo reprezentativní průřez napříč trhem. Není dobré vybrat jednu firmu do portfolia jako reprezentanta celého odvětví.
Diverzifikace nejen snižuje riziko, ale taky zvyšuje střední hodnotu očekávaných výnosů. Význam tohoto efektu roste s investičním horizontem.
Diverzifikace je ve většině případů pro investora přínosná. Nicméně jsou s ní spojená i určitá rizika. Stačí dva stejně zaměřené akciové fondy a poměr výkonnosti portfolia k riziku se zhorší. Tato častá chyba, které se v angličtině říká diworsification (spojení anglického worsen – zhoršovat a diversification – diverzifikace), se vyznačuje dalším rozšiřováním portfolia, které neprospívá, nebo dokonce škodí. Přediverzikované nejsou pouze penzijní plány Američanů, kteří kromě jednoho life cycle fondu, který už je dostatečně diverizikovaný, vlastní jeden nebo dva další fondy. Za přediverzifikování jsou kritizovány i fondy fondů.
Jedním z důvodů přediverzifikování je nepochopení přínosu z diverzifikace, resp. neznalost tvaru efektivní hranice, která odráží vztah mezi výkonností a rizikem. Druhým důvodem je zaměření pouze na výkonnost bez zájmu o riziko. Je pravda, že rozdíly ve výkonnosti dvou stejně zaměřených akciových fondů se mohou pohybovat až v desítkách procent, a to za rok nebo i za pět let. Průměrná výkonnost bude vždy vyšší než výkonnost fondu s nižší výkonností. Dopředu nikdy nevíme, který z fondů nám vydělá víc, proto z tohoto hlediska dává držení dvou stejně zaměřených aktivně řízených akciových fondů smysl. Jenže posuzovat investice pouze z hlediska jejich výkonnosti a ignorovat riziko moc dobře nejde. Logicky bychom měli hledat portfolio s lepším poměrem výkonnosti k riziku. Ze dvou stejně zaměřených akciových fondů sestavíme „lepší“ portfolio jen velice obtížně a náhodně (matematicky vyloučit nelze, že by mělo o trochu lepší poměr výkonnosti k riziku). Druhý akciový fond ale nepřinese dostatečný efekt k výkonnosti a riziku.
Ostatně lze to dokázat na konkrétním příkladě s použitím v minulosti reálných čísel.
Oba fondy zaměřené na evropské akcie (vyspělé trhy) za deset let dosáhly průměrné roční výkonnosti 6,41 % p.a. a 12,51 % p.a., s rizikem ve stejném pořadí 15,97 % a 18,13 %. Koeficient korelace mezi nimi je 0,93. Benchmark obou fondů dosahuje průměrné roční výkonnosti 10,56 % p.a. s rizikem 17,06 %. Výkonnost portfolia sestaveného půl na půl z obou fondů by byla průměrem jejich výkonností. Byla by tedy nižší než výkonnost benchmarku. Oproti lepšímu z obou fondů ztratí portfolio na výkonnosti víc, než získá snížením rizika (na 16,75 %), které je jen o trochu nižší než průměr rizik obou fondů, jejichž koeficient korelace je příliš vysoký. Aby mělo nové portfolio výhodnější poměr výkonnosti k riziku než oba fondy, musel by koeficient korelace v tomto případě klesnout přibližně až na 0,25, což je mezi dvěma stejně zaměřenými akciovými fondy, které mají tento koeficient obvykle vyšší než 0,9, prakticky nemožné.
Dosáhnout nižšího koeficientu korelace, který by byl portfoliu prospěšný, však nelze jen mezi dvěma stejně zaměřenými akciovými fondy. Ať už spočítáme korelaci mezi malými a velkými firmami, Evropou a USA, růstovým a hodnotovým stylem, vyjde nám číslo zpravidla vyšší než 0,7.
S některými akciovými strategiemi ale můžeme být o něco úspěšnější. Například mezi západní Evropou (MSCI Europe) a rozvíjejícími se trhy (MSCI Emerging markets) dosahuje koeficient korelace hodnoty kolem 0,4. Pokud jej ale spočítáme za období od začátku devadesátých let minulého století, přesáhne hodnotu 0,6. Podle vývoje tohoto čísla v čase, které vykazuje rostoucí trend, se na sobě stávají oba trhy závislejšími. Nebezpečí přediverzifikování akciovými strategiemi, které se budou hýbat stejným směrem, i když nakonec budou mít jinou výkonnost, bude v budoucnu pravděpodobně vyšší.
Výše uvedený příklad je zaměřen čistě na akcie. Avšak diverzifikovat se dá nejenom mezi akciemi. Diverzifikace ovšem není nijak nový fenomén. Stačí si připomenout Talmud, podle kterého je správná diverzifikace v podobně 1/3 majetku do obchodu, 1/3 majetku do rezervy (diamanty, zlato)a zbývající třetinu do půdy (nemovitostí).
Při přípravě tohoto článku byly použity informace z Finanční encyklopedie.
Tuto odbornou publikaci si v případě zájmu můžete objednat za 600 Kč + poštovné přímo od vydavatele – společnosti GPM Invest (tel.: 777 003 674, e-mail: info@gpminvest.cz).
Nahrávání ...