„Euro se zhroutí,“ citovaly minulý týden výrok Alana Greenspana světové agentury. „Jeho konec přivodí problémy,“ dodal. Proč eurozóna padne? Potíže eurozóny jsou na první pohled zřejmé. Ano. Jihoevropská „prasátka“. Jejich dluhy se snaží zaplatit Evropská centrální banka.

{+}

Ani to by však nestačilo a tak se zakládají záchranné organizace a fondy a celá Evropská unie hledá řešení nesplatitelných dluhů nadělaných rozhazovačnými vládami.

Eurozóna ale nepadne kvůli jihoevropským sousedům, ale kvůli přístupu k nim. O nevyhnutelnosti krachu některých prasátek se ví již dlouho. A přesto se svazují lana z chatrných rozpočtů států, kterým bažina zadluženosti ještě neleze ušima, ale stojí v ní jen po kotníky, nejhůře po pás. Výsledkem je, že i státy, které jsou navzdory hospodářské recesi relativně silné, pomalu klesají do větších hlubin.

Po bitvě je každý generál. Někteří analytici to nicméně říkali od počátku: Řecko se mělo nechat zkrachovat rovnou. Stát s největšími problémy se neumístil ani v desítce ekonomik, které šetří a škrtají výdaje nejvíce. Přitom krach státu eurozóny by nejspíš zahýbal eurem méně než současné přešlapování na místě.

Jak by takový krach vypadal? Řecko by vyhlásilo bankrot, restrukturalizovalo by svůj dluh (což de facto beztak činí) a domluvilo by se s věřiteli, že jim zaplatí 50 %, 30 % nebo 10 % jistiny. Protože by Řecku po takovém kroku půjčil jen gambler, musela by řecká vláda šetřit. Zejména v okamžiku, kdy neovládá měnovou politiku, nemůže si vytisknout nové peníze jako kupříkladu Spojené státy a musí vystačit s eury, které má.

Co by se stalo s eurem? Zřejmě by oslabilo. K tomu ale není třeba ani krach Řecka. Na to stačí prohlášení 85letého Alana Greenspana. Pravděpodobně by oslabilo o něco víc. Na druhou stranu – není to tak dávno, kdy se Amerika, Evropa a Čína předháněly, komu se podaří udržet měnu slabší, aby podpořily svůj export.

Ano, banky… zejména ty německé a francouzské. Musely by přijmout ztráty z odpisu nesplatitelných dluhopisů. Jaké neštěstí. Vždyť do nich investovaly pod vidinou zisku. Není ale každá investice spojená s rizikem ztráty? I banky samy na to neustále upozorňují. Vždycky je ale lepší, když ztráty zaplatí někdo jiný. Třeba Evropská centrální banka, která nakoupila jen během jediného týdne desítky miliard eur italských a španělských dluhopisů. ECB pak nové peníze buď vytiskne po vzoru Fedu, nebo si je vezme od členských států eurozóny. Tak jako tak to zaplatí občané Evropské unie.

Je pád eurozóny nevyhnutelný? Názor Petra Zámečníka si přečtěte na serveru Investujeme.cz.

A jaké důsledky problémů eurozóny očekáváte Vy? Také se obáváte, že hrozí její pád?

0 komentářů

Napsat komentář

Partneři


Chcete zde mít své logo?

nebo

Příhlásit se jménem a heslem

nebo    

Nepamatujete si své heslo?

nebo

Create Account