Volatilitu kryptoměn nevidí Lubomír Valík pro investory jako hrozbu, ale v dlouhodobém horizontu spíše jako příležitost. „Býčí trh se opakuje minimálně každé tři roky, protože ekonomické parametry bitcoinu, které jsou neměnné, tomu nahrávají. A tyto cykly by se mohly opakovat – ale jistotu, že se tak znovu stane, samozřejmě nemáme,“ říká v rozhovoru.

 

Jak se díváte na procentuální zastoupení kryptoměn v portfoliu dynamického investora?

Historicky se ukazuje, že pokud má bitcoin v retailovém investičním portfoliu zastoupení 2,5 % z majetku, snižuje volatilitu celkové investice, protože obvykle stoupá nebo klesá v jiném období než ostatní typy aktiv. Investiční poradenství by mělo být personalizováno každému klientovi na míru, každý klient má jiný profil, jiný investiční horizont a jiné množství majetku, takže si každý může dovolit jinou šíři diverzifikace mezi různé třídy aktiv. Zastoupení bitcoinu v portfoliích by se mohlo pohybovat mezi 2,5 % až 7,5 % z celkového majetku dynamického investora, a to především z důvodu snižování rizik, nikoliv z důvodu zvyšování výnosů.

U bitcoinu (a ostatních kryptoměn) silně funguje FOMO efekt, tedy strach, že když nebudu investovat teď, když trh silně roste, přijdu zajisté o super výnosy. Takže hodně lidí nakoupí v ten nejhorší okamžik, kdy jsou kryptoměny na svých maximech.

Pokud se zrovna otočí trh, je dobré nerealizovanou ztrátu přečkat a počkat tři, čtyři roky, kdy se zatím historicky vždycky vlastníci bitcoinů dostali zpátky do kladných hodnot. Býčí trh se opakuje minimálně každé tři roky, protože ekonomické parametry bitcoinu, které jsou neměnné, tomu nahrávají. A tyto cykly by se mohly opakovat – ale jistotu, že se tak znovu stane, samozřejmě nemáme.

Jednotlivé státy pracují na svých digitálních měnách. Není právě tohle riziko pro bitcoin? Navíc Čína bitcoin zakázala, zatímco v Salvádoru je to oficiální měna.

Riziko to není. Veřejně obchodovatelná krypto aktiva i digitální měny centrálních bank sice obě používají kryptografii, ale jejich ekonomická podstata je výrazně odlišná. Kryptoměny centrálních bank jsou spíše technologickou inovací na poli klasických státních peněz. Pro bitcoin nejsou konkurencí, protože lidé budou bitcoin pravděpodobně držet z jiných důvodů, než z jakých drží státní peníze. Minimálně v tuto chvíli je bitcoin více dlouhodobý uchovatel hodnoty než platební nástroj.

A vy očekáváte, že do budoucna by se to mohlo změnit?

V delším časovém horizontu ano. Dělat konkrétní predikce je těžké, ale třicet let by myslím nestačilo. Bitcoin by mohl být v převažující míře platebním nástrojem pouze za předpokladu, že by současný finančně politický systém založený na dluhu přestal fungovat a společnost by hledala alternativu pro používání peněz. Bitcoin by se musel stát penězi, musela by se výrazně snížit jeho volatilita – a to je věc, která je podle mého názoru poměrně pravděpodobná, ovšem ve velmi dlouhém horizontu. Samozřejmě se tak stát nemusí, může se tu objevit něco nového, ale ekonomické parametry bitcoinu k tomu mají dobré předpoklady.

 


Lubomír Valík je fintech analytik SAB servisu a současně je finančník a jednatel poradenské společnosti Diverzo. V rámci platformy Diverzo Academy vzdělává finanční profesionály, ale i veřejnost o Bitcoinu a dalších digitálních aktivech, ale také o tradičních investicích jako jsou ETF, FKI nebo sociálně odpovědné investice.


 

Říkal jste, že není možné, aby bitcoin jednoho dne skončil…

… protože je decentralizovaný a my víme, že účetní knihu, která zaznamenává všechny zůstatky všech uživatelů a která se neustále aktualizuje, provozuje minimálně dvacet tisíc úplných klientů sítě. Aby bitcoin skončil, museli by ho tito úplní klienti sítě přestat provozovat. Pokud se na to podívám ze svého vlastního pohledu, jelikož nějaké bitcoiny vlastním, a viděl bych, že všichni klienti sítě přestávají tuto kryptoměnu provozovat, k čemuž nemají racionální důvod, ale pokud by se tak hypoteticky dělo, já bych dál provozoval svého úplného klienta sítě a udržoval bych bitcoinovou síť v chodu. Pokud by to bylo v té době v mém státě zakázáno, tak by se mě mohl někdo pokusit odstřihnout od sítě, ale jelikož je internet rozprostřený po celé světě, je nemožné dohledat všechny lidi na světě, kteří jsou připojeni k internetu a provozují klienta bitcoinové sítě. Je to velmi podobné jako třeba s ilegalitou drog: drogy nejsou legální, ale to neznamená, že neexistují. Nebo s prohibicí alkoholu v Americe: alkohol byl sice zakázaný, ale to neznamená, že by neexistoval nebo že se přestal pít. U decentralizovaného systému, který nepotřebuje žádné povolení a stačí mu pouze připojení k internetu, je velmi těžké odstřihnout všechny jeho provozovatele současně.

Jaká jsou skutečná rizika kryptoměn?

Největší riziko je pravděpodobně riziko regulace. V nedemokratických státech jako je Čína (a pravděpodobně budou následovat další), se kryptoměny již nyní zakazují. To neznamená, že je místní lidé přestanou vlastnit, pouze se dostanou do šedé zóny. Tento trend bude pokračovat, protože Čína zakazuje postupem času všechny technologie, které zvyšují svobodu. Proto mají svoji verzi Facebooku, nemohou používat Google, vytvářejí svoji vlastní kryptoměnu, kterou mohou kontrolovat – jedná se především o finanční služby, zpravodajství a další informačně klíčová odvětví. Oproti tomu demokratické státy se snaží kryptoměny regulovat především aby zamezily praní špinavých peněz a financování terorismu; jedná se primárně o aspekty KYC a AML zákona. Chtějí identifikovat majitele kryptoměn a dohlédnout na zdanění zisků. Dneska používá bitcoin asi 200 milionů obyvatel na světě, to je 2,5 % populace. Pravděpodobně bude zaveden globální regulatorní rámec, na kterém se shodne více mocností. Tento typ regulace vzniká v USA a Evropská unie se chce připojit.

Nezpůsobí ale regulace, že se z bitcoinu a dalších kryptoměn časem stane okrajová záležitost?

Trh sám ukáže, kterých ekonomických vlastností si lidé cení. Prozatím se zdá, že bitcoin je obětí svého vlastního úspěchu. Vznikl před třinácti lety jako nová třída aktiv a jeho tržní kapitalizace je jeden bilion amerických dolarů. To je necelých 10 % světové nabídky zlata. Investoři bitcoinu věří a zatím nevidím důvody, proč by tomu mělo být jinak.

Jak s kryptoměnami obchodujete vy sám?

S kryptoměnami neobchoduji, bitcoin pouze nakupuji. Nehledám aktivní investici, proto se přikláním ke spoření do bitcoinu. Snažím se kupovat za lepší cenu než je aktuální průměrná cena na trhu, říkám tomu chytré dokupy. Nemám křišťálovou kouli, nevím, kdy bitcoin bude levný nebo drahý, ale když se cena pohybuje kolem 50 000 dolarů a najednou krátkodobě klesne na 30 000 dolarů, tak bitcoin do svého portfolia přikoupím.

 

Děkuji vám za rozhovor. 

 

První díl rozhovoru jsme publikovali ve čtvrtek zde.

 

Lubomír Valík bude jedním z řečníků na FINfestu, a to v panelové diskusi Patří krypto do rukou finančních poradců? a na workshopu Distribuce kryptoměn ve finančním poradenství.

 



0 komentářů

Napsat komentář

Partneři


Chcete zde mít své logo?

nebo

Příhlásit se jménem a heslem

nebo    

Nepamatujete si své heslo?

nebo

Create Account