Mnoho z nás se snaží investovat v regionu, ze kterého pocházejí či ve kterém žijí. Je to logické. Místní ekonomickou situaci i její předpokládaný vývoj si dokážeme představit lépe než jinde ve světě, potažmo v zemích, o kterých často ani nevíme, že vůbec existují nebo kde se vlastně nacházejí.

Neznalost geografické polohy jistě nebude případem USA, ale nám Čechům je zkrátka blíže investování v Evropě. A to i v situaci, kdy její vyhlídky nejsou růžové a existuje několik důvodů, proč by se investoři měli spíše poohlížet na druhé straně Atlantického oceánu. Proč?

Eurozóna je ve vleku USA a Číny

Hospodářství eurozóny ve srovnání s USA loni výrazně zpomalilo. Vrchol hospodářského růstu zde byl v roce 2017, kdy HDP rostlo o 2,8 %. Od té doby došlo k výraznému poklesu na současných 1,2 %. Naproti tomu v USA se poslední dva roky růst HDP stále zvyšuje, v současnosti dosahuje 3,2 %. Eurozóna je aktuálně ve vleku USA a Číny. V případě, že by došlo ke zpomalení v USA, se tato skutečnost projeví i ve zpomalení, stagnaci či propadu evropské ekonomiky. V této situaci má eurozóna výrazně omezenější prostor pro ekonomickou stimulaci, a to z následujících důvodů:

  • Evropské centrální banka (ECB) ve své měnové politice do značné míry vyčerpala munici. Základní sazby jsou na nule a na limity narazilo i nakupování vládních dluhopisů členských zemí. Navíc: komerční banky mají již dnes přebytek volných peněz, čímž bude mít případná stimulace ze strany ECB omezený účinek.
  • Rozpočtová politika má omezený prostor pro další expanzi s ohledem na pravidla eurozóny ohledně zadlužování členských států. Jedině Německo má prostor zvýšit fiskální deficit, avšak už i tato země naráží na svůj dluhový limit.
  • Ekonomika eurozóny je mnohem otevřenější než ekonomika USA, a tudíž je také citlivější na dopady současné obchodní války mezi Čínou a USA.
  • Fragmentovaná politická scéna po volbách do Evropského parlamentu a chystaná změna ve vedení ECB mohou vést k další paralýze hospodářské politiky.
  • Jakékoliv kreativnější stimulační kroky v eurozóně budou podníceny až výrazným propadem růstu a nebudou proaktivní. To je zkušenost z krize eurozóny, tedy od roku 2010.

Eurozóna má proto omezený prostor reagovat vnitřními opatřeními na domácí zpomalení růstu, a tudíž je závislá na zahraničním růstu a hospodářsko-politických krocích USA a Číny. U obou těchto hráčů je prostor pro další uvolnění měnové a fiskální politiky větší, ale tyto kroky se budou odvíjet od domácích podmínek v Číně a USA bez ohledu na stav hospodářství eurozóny.

Zdánlivý klid na evropských trzích

Ve střednědobém horizontu zde existují i strukturální problémy eurozóny, které omezují výraznější růst ekonomiky. Jedná se především o neflexibilní trhy práce a zboží, nízkou produktivitu práce a kapitálu, vysoké zadlužení vlád, stále pokulhávající bankovní sektor a zaostávání v inovacích za USA a Čínou. Evropské firmy mají nižší výdaje na výzkum a inovace, a tím pádem i menší počet nově přihlášených patentů a dále investují méně do start-up firem.

Investoři by tedy neměli být ukolébáni klidnou situací, která nyní na evropských trzích vládne. Tento klid pramení právě z růstu USA a Číny. V případě zaklopýtnutí těchto dvou největších ekonomik jsou na případné ozdravné procesy a stimulaci hospodářství daleko lépe připraveny a vybaveny Spojené státy.

Michal Valentík, člen investičního výboru Broker Trust



0 komentářů

Napsat komentář

Partneři


Chcete zde mít své logo?

nebo

Příhlásit se jménem a heslem

nebo    

Nepamatujete si své heslo?

nebo

Create Account