Jan Maňák - BNP Paribas

Ne nijak drasticky, ale mírně akcie nadvažujeme,“ říká Jan Maňák, ředitel obchodu pro ČR, Polsko a Slovensko v BNP Paribas Asset Management, hlavního partnera konference FINfest. Jaké novinky společnost připravuje? A jaký dopad může mít „zelená“ Evropa na investice?

Společnost BNP Paribas Asset Management se stala partnerem konferenece FINfest. Co vás k partnerství motivovalo?

FINfest je jednou z největších akcí pro nezávislé finanční poradce napříč trhem. Pro nás má tím unikátní hodnotu. Je to dlouhodobá, tradiční akce.

A přidal bych, že je to jedna z prvních akcí, která nám umožní se setkat s poradci po době covidové. A doufám, že nám pomůže vrátit se do normálu.

Zmínil jste pandemii a nemožnost setkávat se s poradci. Jak moc to ovlivnilo váš byznys a vaši strategii?

Dlouhodobou produktovou strategii to nijak zásadně neovlivnilo. U nás máme poměrně dlouhé dodací lhůty fondů. Pokud se třeba dnes rozhodnu, že chci nějaký fond nebo nějaký fond zajištěný do koruny, tak ho budu mít řádově za půl roku. Ve fondové nabídce musíme uvažovat dlouhodobě a snažím se registrovat věci, které dávají dlouhodobý smysl.

V každodenní práci je změna poměrně velká. Např. v roce 2019 jsem najezdil někde kolem 40 tisíc kilometrů a za loňský rok nějakých 15 tisíc kilometrů. Ubylo veškerých osobních setkání, která byla nahrazena online platformami.

V době koronaviru byly poměrně bedlivě sledovány akcie společností, které se zabývají vývojem vakcíny a biotechnologií obecně. Zaznamenali jste i u vás zvýšený zájem o fondy zaměřené na tuto oblast?

Máme v nabídce fond BNPP Health Care Innovators, který je spravovaný v Bostonu. A i my jsme registrovali poměrně velké přítoky do tohoto fondu, přestože nedisponuje korunovou třídou a není zajištěný do české koruny. Z České republiky sice přítoky do tohoto fondu nebyly tak velké, ale globálně jsme zvýšený zájem viděli.

O fondy se zdravotnickou tématikou zájem výrazně vzrostl. Tento sektor do vypuknutí pandemie dlouhodobě trpěl. Trpěl ještě před zvolením Donalda Trumpa, kdy Hillary Clintonová přišla s nápady jak omezit růst cen zdravotní péče a doplatky, které si mohou zdravotní firmy účtovat za zdravotnické služby. Podobné to bylo i v době Donalda Trumpa. Sektoru se moc nedařilo, dokud neudeřil covid. Od té doby se mu naopak velmi daří a v jeho rámci společnostem, které poskytují léčiva.

Tady mohu pogratulovat všem konkurentům, kteří přišli s vhodným korunovým řešením ještě před, nebo alespoň na začátku krize.

Plánujete alespoň teď vytvořit korunovou třídu tohoto fondu?

Neplánujeme. Příprava nám trvá dlouhou dobu a už nyní si myslím, že by bylo pozdě. Snažím se s novými produkty chodit do oblastí, kde nikdo nepůsobí, nebo kde je konkurence relativně malá. A tady bych šel do poměrně obsazeného trhu.

Kam tedy aktuálně míříte s novými produkty? S čím mohou finanční poradci počítat v nabídce pro své klienty?

V červnu jsme spustili dvě novinky. Jedno je inovace dluhopisového fondu absolutního výnosu, který v této době dává smysl, protože úrokové sazby jsou globálně na historicky velmi nízkých úrovních. Prostor pro další pokles moc není, spíše je potenciál pro růst, jakkoli se tomu zatím monetární autority brání.

Druhou novinkou je environmentální impaktový fond Ecosystem Restoration, který pokrývá celý svět zelených společností bez zelené energetiky, na kterou máme jiný, úzce zaměřený fond. Primárně cíluje na společnosti, které mají pozitivní dopad na vodní infrastrukturu, pozemní infrastrukturu, popřípadě městskou infrastrukturu.

Nyní na podzim zvažujeme dvě novinky. Jedna už je v procesu realizace a měla by být k dispozici velmi brzy. Bude to poměrně unikátní strategie. Jedná se o smíšený fond tématických fondů. Fond již v eurové třídě funguje. Kombinuje různé tématické přístupy a navíc má možnost zvýšit či snížit akciovou složku. V neutrálu má dvě třetiny akcií a třetinu dluhopisů.

O druhé novince zatím nechci mluvit, protože není ještě jisté, že korunovou třídu nakonec uvedeme.

Jaká témata bude nový fond „smíchávat“?

Velká část je alokovaná do zelených témat, jako je transformace a dekarbonizace energetiky. Bude tam ale i část zdravotnictví, disruptivních technologií, umělé inteligence apod. Dokonce tam máme část, kterou nepokrýváme vlastními fondy, ale kupujeme si expertízu od pečlivě vybraných externích správců, jako například v oblasti infrastruktury.

Dluhopisová složka bude směřovat do sociálně odpovědných strategií, případně do zelených dluhopisů. Připravujeme také fond na sociální dluhopisy, který v dluhopisové složce tohoto fondu využijeme.

Fond je flexibilní a má možnost navýšit akciovou složku až téměř na 100 %. Kdyby se ale investiční tým shodl , že je dobré z akcií odejít, tak má možnost ji vyprodat až na 0 %.

Na akcie míří má další otázka. Akciové trhy zejména ve Spojených státech opět lámou rekordy, jsou na nejvyšších úrovních v historii po poměrně silném růstu. Do toho máme koronakrizi, která ještě není zdaleka u konce, k tomu se spekuluje o nové studené válce mezi Spojenými státy a Čínou, která může ovlivnit světovou ekonomiku… nejsou akcie z těchto všech důvodů „přepálené“?

Na akcie jsme stále mírně pozitivní. Ne nijak drasticky, ale zatím je mírně nadvažujeme. Na druhou stranu souhlasím s vámi, že akcie vůbec nejsou levné a prostor pro další růst je omezený. I to je další důvod, proč jsme spustili naši dluhopisovou novinku a proč přicházíme i s novým smíšeným fondem. To by mohla být zajímavá alternativa k čistě akciovým tématickým fondům, z nichž je u nás nejúspěšnější BNP Paribas Aqua.

A když se podívám na sektorové složení naší nedávno spuštěné novinky Ecosystem Restoration, tak je poměrně unikátní. Je v něm zastoupeno hodně materiálových společností, hodně necyklického spotřebního zboží, což jsou především potravinářské společnosti, které by mohly profitovat ze současného cenového růstu. A jsou tam průmyslové společnosti. A myslím si, že tyto sektory nepatří mezi ty nejpřepálenější. Zároveň myslím, že to je na českém fondovém trhu hodně unikátní složení mezi globálními akciovými fondy.

Samozřejmě se dá na trhu vyhledávat. Říkáte, že nejdražší jsou trhy ve Spojených státech. To platí již delší dobu. Nedá se jen dívat na ukazatele typu P/E, ale je třeba se dívat i na to, jak rychle dané společnosti rostou. A když se podíváte na americké společnosti, tak ony nejsou drahé nadarmo. Jsou drahé proto, že jejich ziskovost rychle roste. Pokud si porovnáte P/E s růstem tržeb, ve finále jsou americké trhy podobně drahé jako evropské.

Ale rozumím té otázce. Sám také již delší dobu nabádám k opatrnosti, ale trhy dál rostou. Samozřejmě žádný strom neroste do nebe. Kdo zainvestoval začátkem minulého roku a od covidového dna se svezl na rostoucích trzích, tak dává smysl zauvažovat na nějakém lehkém zkonzervativnění, sundat nohu z plynu.

Ale dokud budou trvat příznivé podmínky ze strany centrálních bank… trhy mají přísloví, že proti centrálním bankám se neinvestuje.

Varování o poklesu trhů přicházejí po finanční krizi již od roku 2011 s železnou pravidelností. A trhy přesto stále rostou… jak dlouhý očekáváte ještě růst?

Na to nedokážu odpovědět. Krátkodobé pohyby vám žádný asset manager nepředpoví. V každém případě hodně záleží na centrálních bankách.

To centrální banky vyhnaly trhy tam, kde jsou. A na co by investoři zareagovali, je obrat v rétorice centrálních bank. A ty si jsou toho vědomé. Samy sebe zahnaly do kouta. Evropská centrální banka ani nenaznačila normalizaci měnové politiky. Od roku 2014 máme záporné úrokové sazby. Dlouhou dobu byl ona technická nula na -0,4 %, v covidu ji ECB ještě snížila na -0,5 %. Fondy peněžního trhu tak vydělávají kolem -0,5 %.

FED je o něco agilnější. K omezování nákupů aktiv přistoupí pravděpodobně ještě letos, v polovině příštího roku je může zcela zastavit. Podle vývoje inflace uvidíme první zvýšení sazeb koncem příštího roku nebo někdy v průběhu roku 2023. Myslím si, že jediný limit pro podporu ekonomik ze strany centrálních bank je inflace. A FED nyní zvažuje, že by měnovou politiku zpřísnil dřív, protože se začíná obávat Gina vysoké inflace, který je na horizontu. V odborné veřejnosti se vede debata, zda je inflace dočasný jev, což si myslí FED, trhy si myslí opak. Uvidíme, kdo bude mít pravdu.

Inflace se očekává také od zahájení kvantitativního uvolňování FEDu po velké finanční krizi z let 2008 – 2009. A od té doby inflace ještě nepřišla, tedy kromě inflace aktiv, kam se nové peníze přesunuly.

Rozdíl mezi situací dnes a po finanční krizi je v mezeře výstupu. Pokud ekonomika měla volné kapacity a třeba 5 % kapacit ekonomiky nebylo využitých, peníze puštěné do ekonomiky centrální bankou neměly inflační efekt. Firmy byly rády za každou dodatečnou poptávku, která jim umožnila lépe využít stávající kapacity a nemusely a často ani nemohly zvyšovat cenu.

Nyní jsme v opačné situaci. Firmy jedou naplno, nedaří se jim nabírat zaměstnance. Ceny komodit prudce rostou. Ceny táhne nahoru jak narušená nabídka, tak vysoká poptávka spojená s doháněním loni odložené spotřeby. A dnešní situace tak více než kdykoliv během posledních 13 let nahrává růstu inflace.

BNP Paribas se hodně zajímá o udržitelný rozvoj a máte v této oblasti i hodně tématických fondů. Nyní se Evropská komise rozhodla, že Evropská unie bude uhlíkově neutrální. Z vašeho pohledu to vnímáte jako hrozbu, kdy takové rozhodnutí může zabít evropský průmysl, nebo to vnímáte jako příležitost pro ekologicky zodpovědné firmy?

Jako společnost s tím globálně souhlasíme a tento trend podporujeme.

Samozřejmě, že se při každodenní portfoliomanažerské práci díváte, jaké dopady to může na jednotlivé firmy mít. Pro některé je to příležitost, např. v oblasti energetické transformace, což je i jádro onoho plánu.

Nicméně je to pořád jen návrh Evropské komise, který se stal terčem kritiky nejen z konzervativnějších zemí, které nacházíme spíše na východě Unie, ale nyní ten návrh kritizovalo i Německo a Francie.

Francie má za sebou vlnu protestů žlutých vest. A myslím, že jejich protest dává smysl, protože kdyby ten výsledek byl, že automobilová doprava nebude dostupná pro významnou část populace, tak to zejména pro francouzský venkov může být obrovská komplikace.

Vnímám i ty názory, že Evropská komise podřezává větev evropským firmám. Ono to není úplně pravda. Jsou tam i mechanismy dodanění dovozů ze zemí, které své standardy neposunou na evropskou úroveň. Evropa testuje, zda může vnutit evropský standard neevropským firmám. A je to test, jestli trh o 450 milionech spotřebitelích bude schopen svou vizi vnutit zbytku světa.

Neviděl jsem ale zatím žádnou hlubší analýzu, jaký dopad by to mělo na ekonomiku.

Podívejte se na Pařížskou klimatickou dohodu. Když nastoupil do úřadu Donald Trump, okamžitě americký podpis zrušil a měl pocit, že ji hodil pod stůl. Jenže ostatní státy, včetně největších znečišťovatelů, jako je Čína a Indie, svůj podpis ponechaly v platnosti. Dokonce Donalda Trumpa „ignorovali“ domácí hráči – mnohé americké státy, města i velké firmy se zavázaly, že svůj díl závazku dodrží bez ohledu na to, že USA jako celek od smlouvy odstoupily. A jakmile nastoupil Joe Biden, opět Pařížskou klimatickou dohodu podepsal.

Ostatně i Joe Biden chce snížit za 8,5 let emise skleníkových plynů v USA o více než 50 %.

Sledovat ekologický dopad firem tak může mít i ekonomický efekt pro investory…

Proto také u všech našich fondů zveřejňujeme základní ESG parametry. U většiny našich fondů dohledáte celkové ESG skóre, jaká je emise CO2, jaká je uhlíková stopa investice v porovnání s benchmarkem. V tomto jsme hodně transparentní. A pokud vím, tak u všech fondů je celkové ESG vyšší než benchmarku a celková uhlíková stopa portfolia je menší než u benchmarku.

Děkuji za rozhovor.

0 komentářů

Napsat komentář

Partneři


Chcete zde mít své logo?

nebo

Příhlásit se jménem a heslem

nebo    

Nepamatujete si své heslo?

nebo

Create Account