Bitcoin - kryptoměny
Zdroj: Pixabay.com

V minulých dnech investiční divize Generali vydala průzkum o investičním chování Čechů v produktivním věku. Vyšlo tam mnoho zajímavých informací. Například čtvrtina Čechů si odkládá své úspory na běžný účet nebo v hotovosti, a tedy vystavuje své úspory riziku ztráty kupní síly v důsledku aktuálně zvýšené inflace.

Jako člověka, který se mnoho let profesně věnuje podílovým fondům, mě zajímalo, jak si podílové fondy vedou v porovnání s konkurenčními produkty. To jsem se boužel z průzkumu nedozvěděl, jakkoliv si průzkum zadávala jiná správcovská společnost. Mezi diskutovanými byly pouze akcie, nemovitosti, dluhopisy, cizí měny, kryptoměny, drahé kovy, suroviny, ETF.  Podílové fondy byly totiž zahrnuté pouze nepřímo, jako průtoková entita na cestě ke “koncovým” třídám aktiv. Z mého pohledu nepochopitelný koncept.  Proč fondy nejsou samoststně vyčíslené, zatímco ETF– burzovně obchodované fondy –  ano?

Překvapivé pro mě bylo zastoupení akcií (75 % u mužů a 62 % žen), naopak dluhopisy údajně drží jen 43 % mužů a 37 % žen. Vzhledem k příslovečné konzervativnosti českých investorů je to nečekané zjištění. V první řadě jsou všechna čísla překvapivě vysoká a nesedí ani poměr mezi akciovými a dluhopisovými investory. Může být, že dynamičtější investoři měli po sklizni posledního roku vyšší motivaci na průzkum vůbec odpovídat, než jejich přirozeně pesimističtější dluhopisoví kolegové.

Možná je problém v tom, že investoři sami netuší, do čeho jimi držené fondy investují a jak. Intuitivně cítím, že by poměr mezi akciovými a dluhopisovými investicemi měl být opačný. Možná je problém v tom, že i když většina portfolií je dluhopisová, rozhovor s bankéřem či finančním poradcem se stočí k akciové části portfolia, která hýbe výkonností nahoru či dolů, a strhává tak pozornost na sebe. Naopak do nemovitostí prý investují častěji ženy (35 %), v pánských portfoliích jsou zastoupeny méně něž ze 30 %.

Zajímavých zjištění je vice, ale nejpřekvapivějším zjištěním je pro mě vysoké procento lidí, kteří drží část majetku v kryptoměnách. Celkově 10 % investorů se přihlásilo k držbě viruálních měn – téměř 13 % mužů a také 5,5 % žen.

Celá tisková zpráva je k nahlédnutí zde.

Musím říct, že tohle číslo mě zasáhlo. Samozřejmě to nic neříká o tom, jaká část portfolií je tvořená virtuálními měnami, samozřejmě mohu mít pochybnosti o reprezentativnosti průzkumu, ale nemohu největší správcovskou společnost na českém trhu považovat za podjatou. To číslo považuju za velkou prohru podílových fondů a dalších standardních investičních nástrojů.

Proč?

Nejpopulárnější virtuální měna, bitcoin, je tu od roku 2008. Pokud interpretuji závěry průzkumu správně, za 13 let, ale zejména v posledních letech a bez jediné koruny reklamy si našla cestu do peněženky každého 10. Čecha v produktivním věku. Je pravdou, že bitcoin má neuvěřitelné mediální pokrytí, jeho velké výkyvy oběmi směry mají obrovskou publicitu, cena bitcoinu se dostala na první stránky novin a do záhlaví hlavních ekonomických serverů vedle kurzu eura, dolaru a třeba barelu ropy. V novinách se řeší ztracené harddisky i ztracená hesla.

Proti tomu podílové fondy přišly na trh už před zhruba třiceti lety. Velká část tehdejší dospělé populace se mohla k předchůdcům dnešních otevřených podílových fondů dostat skrz kuponovou privatizaci. Je pravda, že v 90. letech byla legislativa slabá a majetek mnoha fondů se stihl ztratit. Privatizační fondy po mnoho let moderním otevřeným fondům kazily renomé. Nicméně ke konci třetího čtvrtletí 2017 se asociace správcovských společností mohla pochlubit tím, že do fondů již investuje každý sedmý Čech. Přitom pro drtivou většinu bank i nebankovních institucí představují podílové fondy to nejběžnější investiční řešení pro své klienty.

Předpokládám, že o 3 a půl roku později bude penetrace fondů v české společnosti vyšší – fondy pravděpodobně využívá každý šestý a možná i pátý občan země. Poslední roky zaznamenaly rozkvět FKI, které možná oslovily nové typy investorů. Od divokých devadesátých se situace změnila, regulator má více nástrojů na kontrolu jak výrobců, tak distributorů podílových fondů a dalších regulovaných investičních nástrojů. Nepamatuji, že by v moderní době investoři některého z fondů schválených pro veřejnou nabídku přišli o významnou část peněz v důsledku podvodu. Je předepsaná minimální diverzifikace fondů. Na transakce ve fondu dohlíží depozitář a posléze i auditor. Investiční rozhodnutí u správců fondů se formalizují, dělají se zápisy, na základě kterých je možné zpětně zrekonstruovat, proč došlo k nákupu aktiva X a k prodeji aktiva Y.

Regulace take unifikuje distribuci fondů: finanční poradci se musí certifikovat a povolení musí pravidelně obnovovat. Výrobci fondů musí produkovat klíčový informační dokument v předepsané struktuře a ten pravidelně obnovovat. Ten primárně vysvětluje, proč fond nekupovat a jaká myslitelná či nemyslitená rizika se na jeho výkonnsoti mohou projevit.

To má své náklady – do určité míry regulace snižuje rizika, ale take snižuje flexibilitu fondů a zdražuje správu portfolia i administraci fondů. Zjednoduším to, regulace snižuje riziko velkého poklesu, ale aspoň do určité miry také potenciál exponenciálního růstu.

Nic z toho bitcoin netrápí. Aktivum bez vnitřní hodnoty nepotřebuje KIID ani diverzifikaci. Jediné, co potřebuje, je příliv nových investorů a jejich důvěra, že tenhle strom poroste až do nebe. Fintechová platforma Robinhood počátkem dubna oznámila, že v Q1/2021 u ní obchodovalo kryptoměny 9,5 milionu investorů. Proti 1,7 milionům v posledním čtvrtletí loňského roku. Přitom Robinhood nabízí obchody pouze se sedmi virtálními měnami. To je obrovská finanční síla, která teče do trhu s kryptoměnami. Zároveň je patrné, že investory neodrazují početné skandály, jako jsou vykradené coinové burzy, ztracené přístupové údaje k viruálním peněženkám jak individuálních investorů, tak sdružení. O energetické náročnosti těžby (a tudíž velké uhlíkové stopě) ani nemluvě.

Pokud mohu průzkumu Generali věřit, má dnes zhruba desetina populace virutální měny a zhruba pětina nějaký typ fondu koletivního investování, což je pozoruhodné, když si uvědomím, že donedávna bylo velmi náročné bitcoin nakoupit, každá transakce je spojená s astronomickými poplatky a běžné finanční společnosti nákup bitcoinu až na výjimky neumožňují. Jakkoliv ty statistiky nepřeceňuju, vnímám to jako určitou prohru správcovského průmyslu, za mnohem delší období s podporou bankovních i nebankovních distribučních kanálů dosáhl velmi hrubým odhadem jen dvojnásobné penetrace, a to mi přijde málo.

Zároveň to potvrzuje, že velká část populace necítí potřebu ochrany ze strany regulátora a investuje aspoň část svých prostředků do nástroje, jehož vnitřní hodnotu nelze vyčíslit a který je z definice pravým opakem regulovaného finančního nástroje. Tenhle příběh opět potvrzuje, že trhu investičními nástroji nemůže existovat rovnost mezi čím dál víc regulovanými subjekty a subjekty zcela neregulovanými. Zejména, pokud investoři o regulovaná řešní vlastně nestojí a dobrovolně směřují své úspory do těch nekontrolovaných a nekontrolovatelných.

Podle studie z roku 2019 se okolo 20 % bitcoinů ztratilo a pravděpodobně se nikdy nevrátí do oběhu, ale to investory zjevně neodrazuje. Nebo o tom ti nejnovější ani nevědí.

I proto doufám, že daňoví experti všech relevantních stran po parlamentních volbách na podzim upnou svou pozornost i k daňové výtěžnosti virtuálních měn, ať se pozice srovná aspoň v oblasti zdanění výnosů.

Autor je ředitel obchodu BNP Paribas Asset Management v České republice

0 komentářů

Napsat komentář

Partneři


Chcete zde mít své logo?

nebo

Příhlásit se jménem a heslem

nebo    

Nepamatujete si své heslo?

nebo

Create Account