Americká burza - NYSE - akcie - akciový trh
Zdroj: Pixabay.com

Fakticky se „zastavil“ globalizovaný svět. Jsou uzavřeny hranice, lidé jsou v domácích karanténách. Světový obchod stojí, státy řeší ekonomickou pomoc obyvatelům a firmám. Letecká doprava je uzemněna, stejně tak i hranice snad všech států světa. Jak reaguje finanční trh?

Virus se objevil koncem roku 2019. I proto jeho název – Covid-19 (Coro-Viralní-onemocnění (disease) a 19 pro rok 2019). Ještě v lednu ani v únoru zase velké paseky nenapáchal. Veškerá panika vznikla tehdy, když se z „mateřské“ Číny a města Wu-Chan začal šířit světem. Náhle se zjistilo, že je nakažena celá planeta a fakticky ze dne na den vlády připravovaly omezení a uzavírání hranic a karantény.

Pro názornost, jak se vyvíjely finanční trhy, jsem si připravil globální ETF. Jmenuje se Vanguard Total World Stock ETF (vt), který obsahuje zhruba 8 500 akciových společností po celém světě. Jedná se tedy bezpochyby o globální investici s obrovským množstvím akciových titulů. Pro ilustraci, klasické akciové globální podílové fondy obsahují cca 50 – 150 akciových pozic. Zde se bavíme o 8 500 pozicích z celého světa.

Světový globální trh v číslech

Do 19. 2. se fakticky nic moc nedělo. Investoři byli v poklidu a měli utěšenou radost ze zisků z předchozího roku. Rok 2019 připsal cca 26 % výnosu. Nejvyšší hodnoty dosáhlo ETF dne 12. 2., a to 83,17 USD. Avšak 23. 3., tedy za cca 3 týdny, klesl na hodnotu 54,48 USD, což představuje pokles o cca 34 % během 3 týdnů! Aktuálně se pohybuje kolem hodnoty 66 USD, což je oproti dnu o cca 20 %  za necelé 3 týdny výše.

A proč tomu tak je? Covid-19 se na trhu objevil jako tzv. „černá labuť“. Přišlo něco, s čím trhy naprosto nepočítaly, a nikdo neočekával takový rozsah. A vždy, pokud je něco poprvé, tak to má dalekosáhlé následky. Nikdo neví, co se stane, a lidstvo (trhy) se s tím učí žít.

Náhlé a okamžité zastavení globální ekonomiky má samozřejmě velký dopad, který tu skutečně ještě nebyl. A tak na trhy přišly emoce a panika. Všichni se zbavovali akcií v panice, že nastane krach systému a vše zkolabuje. V současné době si již „ekonomika a trhy“ zvykly na určité restrikce a zjistilo se, že vlastně není tak špatně.

Mnohé firmy a sektory fungují a mnohé prosperují více než jindy. A tak to v krizích zkrátka chodí. Pro někoho dobře, pro někoho špatně. Sektory jako cestovní ruch, aerolinky, vlaková a autobusová doprava, restaurace, služby skutečně pláčou a prožívají si svou krizi. Mnohé nepřežijí. Některé však získají přímou podporu od státu.

Koneckonců snad veškeré národní banky v čele s FEDem prohlašují, že budou podporovat ekonomiku, jak to jen půjde. Snižují základní úrokové sazby a vydávají prohlášení o podpoře ekonomiky a pumpování peněz do ní. Stejně tak se jednotlivé státy snaží tlumit nárazy dopadu zastavení ekonomiky.

Například v ČR byl schválen zákon, kdy ČNB bude moci nakupovat nejen státní, ale i korporátní dluhopisy a poskytnout tak nutné finance podnikům. Jestli ČNB toto využije, nebo ne, bude otázkou dalších dnů. Demonstruje to však snahu států nenechat kola ekonomiky zadrhnout.

Posledním příkladem podpory ze strany států jsou různá prohlášení a deklarace vedoucích představitelů o případném kapitálovém vstupu (nebo hraničně až znárodnění) některých klíčových sektorů a podniků pro ekonomiku. Tímto koktejlem se dosahuje zastavení postupného „panického“ odkupování a ujištění investorů, že státy berou současnou krizi vážně.

Komu krize naopak prospívá, resp. kdo na ní v současné době vydělává? Určitě potravinářské diskonty a supermarkety, které hlásí dennodenně vyprodané zboží. Lidé se z obavy uzavření měst snaží neustále zásobovat. Radost také mohou mít mobilní operátoři nebo e-shopy, kterým raketově rostou tržby.

V Česku zmiňme za všechny Alza.cz, která vsadila i na nákup potravin. Rohlik.cz shání další peníze na svou expanzi do zahraničí. Amazon prohlásil, že přijme dalších 100 tisíc nových pracovníků a roste. Stejně tak se svět businessu přesunul (na vždy?) více do online prostředí. Aplikace od Microsoft Teams, Zoom a jim podobné, které umí sdílet práci, videa, webináře či konference, mají nabyto tak, že globální servery nestíhají. O tom, že na současné situaci vydělávají firmy vyrábějící zdravotnické pomůcky, roušky, filtry, rukavice a gely není třeba se více rozšiřovat. A tak to v krizi bývá – někdo trpí a druhý se raduje.

Zlato nade vše?

Dalším bodem, který stojí za zmínku, je zlato. Většinou, když trhy zachvátí panika, se lidé uchýlí k nákupu zlata (jako tzv. uchovatele trvalé hodnoty). O zlatu bychom mohli dlouho diskutovat. Pravdou je, že z hodnoty ze dne 23. 3. 2020 kdy unce stála 1 494 USD, je cena dnes kolem 1 733 USD za trojskou unci. Občas můžeme slýchat nesprávnou interpretaci, že je tato cena nejvyšší v historii. To však není pravda, nejvyšší byla 25. 6. 2011 na hodnotě 1 838 USD za trojskou unci.

Prodejci zlata hlásí poptávku po zlatě i o 400 % vyšší než obvykle. Došlo to tak daleko, že zlato „došlo“. Výrobci slitků nemohou dodávat zlato, tak prodejci nemají co prodávat. I tento fakt vyhnal poptávku po zlatě nahoru. Výrobci slitků prostě mají zavřené své slévárny, což přispělo k nižší nabídce zlata.

Dnes však již ti, kteří chtěli zlato koupit, mají nakoupeno.  Je tedy otázkou, komu ho prodají „ještě dráž“, než sami nakoupili…Já si tipuji, že nikomu. A stejně jako po krizi 2008/2009 uvidíme po raketovém růstu postupnou cenovou korekci.

Graf 1: Vývoj ceny zlata

Prim - zlatoZdroj: Bullionvault.com

Ropný koktejl

Cena ropy je velmi nízko. Někteří těžaři již zavírají krám. A proč? Díky uzemnění globální ekonomiky klesla enormně poptávka po černém zlatu. Letadla nelítají, kamiony nejezdí, lidé sedí doma. Kdo by v tomto směru potřeboval ropu?

Navíc během prvního kvartálu roku 2020 Saudská Arábie společně s Ruskem a USA počaly cenovou válku o těžbu ropy. Saudská Arábie chtěla snížit těžbu ropy tak, aby se zvýšila její cena. To však odmítl ruský medvěd s tím, že chce nižší cenu ropy, aby v USA krachly některé ropné společnosti (zejména ty, využívající těžbu ropy frakováním). Saudská Arábie chtěla přimět Rusko opět jednat, což se nestalo, a tak ze dne na den otevřela kohoutky a začala těžit, seč to jen jde.

V současnosti jsou sklady plné, ropu nikdo nevykupuje a veškeré tankery stojí na mořích a oceánech přeplněné ropou. Její cena dále utěšeně klesá. Můžeme říci, díky bohu. V důsledku této saudsko-ruské ropné válce máme cenu ropy nízko, což snad pomůže globální ekonomice s restartem! Aerolinky budou mít levné palivo, stejně jako ostatní dopravci a firmám se sníží náklady na pohonné hmoty klidně i o 30 – 50 %. A tak tato ropná válka pomůže s důsledky opatření proti Covidu-19 při obnově ekonomické rovnováhy.

Graf 2: Dlouhodobý vývoj ceny ropy

Prim - ropaZdroj: Macrotrends.net

Je něco jinak?

Celkově se trhy nechovají jinak, než se v minulosti chovaly. Jedná se o klasické chování tzv. „býčího trhu“. Tedy rychlý pokles, a poté i rychlé zisky.

Když například v září 2008 padla investiční banka Lehman Brothers, tak než se trh dostal na dno, trvalo cca 3 a půl měsíce. Posléze trh nabral opačnou tendenci a zisk 20 % za cca 14 dní byl tu. Trhy dnes obecně reagují pozitivně na světovou shodou v podporu globální ekonomiky. Vlády i centrální banky ujišťují o podpoře, a to dává trhům důvěru. Stejně tak si trhy a lidstvo již „zvyklo“ na vir a je jasné, že tu bude s námi dlouho. Postupně se uvolňují restrikce, otvírají se obchody, uvolňují se hranice… a život jde dál.

Moderní rychlá doba, aneb rychlost akce a reakce

Co je však nové, je rychlost, s jakou trhy padají i rostou. Tomu se říká volatilita. A ta je nyní na trzích velmi vysoká. Není výjimkou ztráta 10 % za den a stejně tak i růst. To můžeme připsat jak moderním technologiím v obchodování (vše je online a okamžitě), tak i extrémně rychlému šíření informací, zpráv, komentářů a hlavně – paniky.

Bohužel, krvelačné titulky typu „Virus zabil X lidí“ přitáhnou velkou pozornost masy a podporují strach.  Ta poté propadá panice a kolikrát bezhlavě lidé prodávají svá portfolia. Emoce nejsou dobrým rádcem při investicích a správě majetku.

Rozvaha, klid, umět se podívat na trhy z dlouhodobého hlediska a historického kontextu je to, co je při investování potřeba.

A když se podíváme do historie na býčí a medvědí trhy, tak právě rychlost, se kterou trhy klesaly, je asi to, na co se i do budoucna budeme muset připravit. Dříve také trhy klesaly, ale nikoliv o 30 – 40 % za měsíc. Poklesy byly v delších měsíčních, spíše ročních intervalech.

Graf 3: Historie medvědích a býčích trhů

Prim - historie trhů - finanční trhZávěr

Prožili jsme mnoho klidných let od roku 2009. 11 let nepřetržitého růstu. Jeden „chřipkový“ virus nám ukázal křehkost našeho světa a ekonomiky. Ostatní problémy jako by zmizely. Kdo si dnes vzpomene na Americko-Čínskou celní válku? Na Brexit, Islámský stát, Lesní požáry v Austrálii, údajné ovlivňování amerických voleb Ruskem, na letadlo Boeing 737-MAX, Grétu a její boj proti emisím CO2, krizi drahých bytů, plameny v katedrále Notre-Dame… a mnoho dalších.

Burzovní trhy jsou tu s námi stovky let. A pravděpodobně přežijí i současnou krizi. Svět z ní vyjde jiný, stejně jako z předchozích krizí, jako byla např. ropná krize, IT bublina dot.com nebo hypoteční krize…

0 komentářů

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Partneři


Chcete zde mít své logo?

nebo

Příhlásit se jménem a heslem

nebo    

Nepamatujete si své heslo?

nebo

Create Account