Norský státní fond bohatství, který je největší na světě, v rámci reorganizace portfolia cenných papírů s pevným příjmem v objemu 300 miliard USD (6,8 bilionu Kč) přestane investovat do dluhopisů států a firem z deseti zemí, včetně České republiky, vydávaných v lokálních měnách.

Cílem tohoto kroku je snížit počet měn, ve kterých jsou investice fondu. Oznámilo to dnes norské ministerstvo financí. Kromě České republiky se rozhodnutí týká ještě Chile, Maďarska, Izraele, Malajsie, Mexika, Polska, Ruska, Jižní Koreje a Thajska.

“Spolu s určitou úpravou váhy některých zemí u státních dluhopisů pomohou navrhované změny snížit transakční náklady při řízení fondu,” uvedlo ministerstvo. Fond i nadále bude moci do dluhopisů v měnách těchto zemí investovat, pokud to manažeři fondu uznají za vhodné. Investice ale budou omezeny na pět procent hodnoty portfolia cenných papírů s pevným výnosem.

Norská centrální banka, která fond řídí, navrhla v roce 2017 reorganizaci portfolia cenných papírů s pevným příjmem tak, aby byla zrušena většina měn, ve kterých fond v rámci tohoto portfolia investuje, a zůstaly tam pouze investice v amerických dolarech, eurech a britských librách. Po více než roce však ministerstvo rozhodlo, že z dluhopisového indexu, který fond sleduje, odstraní pouze deset měn. Investovat tak bude nadále možné třeba v japonských jenech, australském a kanadském dolaru, švédských a dánských korunách, švýcarském franku a singapurských, novozélandských a hongkongských dolarech.

Rozhodnutí bylo učiněno poté, co fond získal souhlas, aby se podíl akcií v jeho portfoliu zvýšil na 70 procent. Argumentoval tím, že dává malý smysl vlastnit státní dluhopisy po celém světě, protože jsou stále více ve vzájemném vztahu, a je také napojen na množství měn prostřednictvím akcií.

Fond byl založen v roce 1990 a investuje výnosy z rozsáhlé těžby ropy a plynu v Norsku. Aktuální hodnota jeho majetku činí podle webu fondu 9,03 bilionu norských korun (1,05 bilionu USD; 23,9 bilionu Kč), což z něj dělá největší státní fond bohatství na světě. Vlastní zhruba 1,3 procenta všech akcií prodávaných na burzách ve světě. Patří mezi nejvlivnější investory a čas od času vydává dokumenty, kterými se snaží ovlivňovat chování podniků. Z etických důvodů neinvestuje do mnoha firem, jako jsou producenti tabáku či výrobci jaderných zbraní a kazetové munice.

Zdroj: ČTK

0 komentářů

Napsat komentář

Partneři


Chcete zde mít své logo?

nebo

Příhlásit se jménem a heslem

nebo    

Nepamatujete si své heslo?

nebo

Create Account