Jaké možnosti má běžný retailový klient, aby ochránil své investiční portfolio proti prudkým propadům na akciových trzích? Obecně platí, že jednou za rok může dojít k poklesu akciového portfolia o 10 % jeho hodnoty, jednou za tři až pět let k poklesu o 20 % a když je ekonomika v recesi, propad je ještě výraznější.

Nejen na toto téma jsem si povídala s Borisem Tomčiakem, analytikem společnosti Finlord, který působí na finančních trzích od roku 2007 a věnuje se investičnímu a finančnímu managementu.

Podílové fondy podle vás mají své místo na trhu, přesto často mluvíte o jejich investičních alternativách. Proč máte k podílovým fondům rezervovaný postoj?

Podílové fondy jsou pro drobného investora s menším kapitálem dobrým řešením. Hlavní jádro jeho portfolia by měly tvořit fondy (včetně nákladově levnějších ETF fondů) – akciové, dluhopisové nebo nemovitostní. Retailový klient ví, že i se svou malou částkou desítek, maximálně stovek tisíc korun bude mít nakoupeno široké portfolio a nemusí řešit individuální riziko. Ale je řada investorů, kteří chtějí diverzifikovat svoje portfolio také mezi další aktiva. Klasické, standardní podílové fondy totiž mají své limity. Problém spočívá v nastavení celého systému.

To by stálo za to rozvést.

Jejich mantinely spočívají v požadavcích zákona o investičních společnostech a investičních fondech na strukturu aktiv. Standardní fond může využívat zejména tradiční aktiva jako jsou akcie, dluhopisy, vklady v bankách. Nemůže již využívat deriváty jako třeba fondy kvalifikovaných investorů. Přitom pomocí derivátů se dají při rozumném nastavení vymýšlet velmi dobrá portfolia včetně jejich zajištění proti propadům trhu. Kupříkladu my v našem fondu klademe důraz na širokou diverzifikaci do různých aktiv a strategií, přičemž při řízení rizika aplikujeme i deriváty. Dosavadní vývoj hodnoty portfolia je díky tomu velmi stabilní. Tradiční aktiva byla využita již ve všech možných fondech. Na druhé straně fondů zaměřených na alternativní investice je stále málo.  Když si investor zvolí například pět největších akciových fondů dostupných na našem trhu, tak mu to na pokrytí dynamické části portfolia bohatě stačí. Už pak nemusí hledat další obecné či specializované akciové fondy, protože jejich nákupem by riziko portfolia významně nesnížil. Pokud chce investor podstatně snížit riziko, musí hledat nekorelovaná aktiva, což mohou být právě alternativní investice a investiční strategie.

Jaké další možnosti investic tedy může zvažovat běžný retailový klient?

U dlouhodobé investora by základ měly tvořit akcie. Dále je možnost investovat do nemovitostí. Ceny nemovitostí mají korelaci s ekonomickým cyklem, ale korelace s vývojem cen akcií je nízká. Když ceny akcií poklesnou, ceny nemovitostí nemusejí poklesnout s nimi. Koupit nemovitost ale v případě retailového klienta znamená vzít si hypotéku a mít starosti s nájemci i provozem investičních bytů, ovšem nabízí se vhodná alternativa v podobě nemovitostních fondů. Mají sice nižší výnos než akcie, ale pořád relativně dobrý. A jsou i další varianty investic. V poslední době hodně roste oblast peer-to-peer (P2P) investování – poskytování půjček zejména podnikatelským subjektům. Tato oblast investování na kreditním trhu rychle roste. Doposud kreditní trh v kontinentální Evropě obsluhovaly zejména banky.

Kdy jsou P2P půjčky ještě investicí a kdy to začíná být spekulace?

Obecně si u investic musí dát člověk pozor na to, aby poskytoval peníze (nákup akcií, poskytování půjček, nákup dluhopisů, …) tak, aby investované prostředky firmy nebo instituce vrátily i s příslušným výnosem. Výnos může být ve formě dividendy, úroků, kupónů. Aby instituce nebo firma poskytnuté peníze vrátila, musí mít produkt nebo službu, musí mít zákazníky, musí generovat tržby a zisk. Pokud taková firma existuje a má na splácení svých závazků, není problém jí peníze půjčit. Nicméně: všude ve světě je spousta firem, které nemají dostatečné tržby a zisk a nedokáží splácet své závazky. Logicky by měly zkrachovat. Některé firmy jsou ovšem ve finančním managementu velmi schopné a dokáží přesvědčovat investory, aby jim stále poskytovali nové prostředky.

Jinými slovy splácejí staré pohledávky stále dokola novými dluhy.

Přesně tak. Běžný člověk to ale nepozná. Pro něj je lepší místo investice do pochybných společností zvolit podílový fond nebo ETF, kde portfolio manažeři investují do celé řady aktiv a rozkládají tak riziko.

Vraťme se k P2P půjčkám. Jaký je jejich model?

V P2P sítích jsou nebankovní úvěrové společnosti. Mají své klienty, kterým půjčují peníze. Klienti mohou být právnické i fyzické osoby. Nebankovní úvěrové společnosti pak tyto pohledávky umístí například na tržiště MINTOS (jejich platforma je i v češtině) nebo na jiné tržiště, kam přijdou investoři a pohledávky koupí. Výhoda tohoto modelu spočívá v tom, že na počátku již půjčka prošla kreditní analýzou finanční společnosti. Tento model funguje celkem dobře a je v něm jen omezený počet nesplácených úvěrů. Zároveň třeba MINTOS funguje tak, že u více než  90 % půjček je poskytována garance zpětného odkupu.

Co přesně to znamená?

Když koncový dlužník půjčku nesplácí, finanční společnosti ze svých naakumulovaných peněz od investora půjčku odkoupí i s naběhlým úrokem. Tím pádem investor sleduje dvě záležitosti. Jestli je koncový dlužník schopen splácet (když prošel kreditní analýzou, je ta pravděpodobnost vyšší) a zároveň sleduje finanční stránku samotné nebankovní společnosti – tedy jestli dokáže splnit svůj závazek garance zpětného odkupu.

Jaký je průměrný výnos?

Na zahraničních P2P platformách, tzn. MINTOS a řadě dalších, je průměrný výnos kolem 12 % p.a. v eurech.

A co třeba Zonky? Tam je výnos nižší.

Zonky má výhodu, že za ní stojí velmi silný partner Home Credit. Tím pádem má dobré kapitálové zázemí a dobré kreditní modely, což je důležité při posuzování koncového dlužníka. Je tam celkem nízká míra nesplácení, což je určitě dobrý faktor. Zároveň jsou úrokové sazby pro investory nižší, a to může někoho odradit. Ale je to česká firma a funguje tam česká podpora. Pro investory je to takový první krůček, když chtějí začít s P2P investováním a bojí se investovat v zahraničí. Druhou variantou je platforma Bondster, která se také rychle rozvíjí. K jednotlivým platformám a spolupracujícím nebankovním úvěrovým institucím děláme analýzy na webu www.finlord.cz

Kolik procent portfolia je podle vašeho názoru optimální investovat do P2P půjček?

Když mluvíme o investování, a je jedno zda do tradičních nebo alternativnějších aktiv, vše závisí na investičním horizontu. Pokud má člověk dlouhodobý investiční horizont – a dlouhodobý znamená alespoň deset let – měl by do dynamických aktiv vložit podle mého názoru většinu investičního majetku. Dynamická aktiva znamenají akcie, nemovitosti (ale i nemovitostní fondy nebo nemovitostní dluhopisy), korporátní dluhopisy i P2P. U takto dynamického portfolia mohou P2P půjčky tvořit až čtvrtinu jeho investice. Pokud by však investoval do rizikovějších úvěrů, podíl by měl být nižší, zhruba kolem 10 %. Naopak investoři s krátkodobým horizontem roku či dvou by měli své peníze vložit zejména do konzervativnějších instrumentů, což jsou spořící účty nebo termínované vklady a do P2P půjček by měli investovat řádově v procentech, maximálně do 10 % svého portfolia. I tady může dojít k výkyvům výnosů stejně jako u každé investice, kdy investor podstupuje určitou míru rizika, kterého by si měl být vědom.

Zůstaňme ještě u dlouhodobého horizontu. Jestli to správně chápu, v dynamickém portfoliu tvoří P2P půjčky bariéru proti významnějšímu poklesu portfolia v případě propadu akciového trhu.

Ano. Bavíme se o sektoru P2P, který je součástí kreditního trhu. Obecně: kreditní trhy jsou v normálním, nekrizovém období nízko korelované s akciemi. Ceny akcií jsou krátkodobě volatilní, ale výnosy kreditních trhů jsou v normálním období stabilní. Dobře to bylo vidět například koncem roku 2018, kdy ceny akcií poklesly ve světě o 15 % až 20 %. Kreditní trhy, včetně P2P, nezaznamenaly žádný větší problém. Banky i nebankovní společnosti měly dokonce vyšší výnosy. Také investoři do P2P měli stabilní výnosy kolem 11 až 12 % p.a. Je to dáno tím, že v období poklesů na akciových trzích – nikoliv recese – není důvod pro velký propad na kreditních trzích.

Co by v segmentu P2P půjček znamenala recese?

V posledních třiceti letech byly dvě velké recese, které byly nepříjemné i pro kreditní trhy. Tyto recese byly hluboké a byly narušené ekonomické vztahy. V roce 2007 a 2008 poklesly ceny nemovitostí, firmám propadly zisky, a tím pádem se značně zhoršila schopnost splácet půjčky. Banky musely nesplácené půjčky odepisovat a dostaly se do ztrát. V roce 2007 a 2008 ještě P2P nefungovaly. Pokud si ovšem uděláme analogii s kreditním trhem, dá se samozřejmě očekávat, že v takto hluboké krizi by se míra nesplácení na P2P zvedla. Nedokážeme ale určit o kolik. Menší a slabší P2P platformy a zároveň menší a slabší nebankovní finanční společnosti by v takovém případě zkrachovaly. To by znamenalo ztrátu kapitálu pro investory, protože při krachu by se musel odepsat investovaný majetek.

S příchodem recese byste tedy jako investor nechal aktuální investice „doběhnout“  a pak počkal na oživení trhu.

Ano. Proto řadím P2P do oblasti dynamických aktiv. Jak u akcií, tak u P2P je nejdůležitější přečkat propad. V krizi v roce 2007, 2008 propadly ceny akcií o 50 %. Stejně jako u P2P nebo jiných investic si člověk mohl říct, že portfolio v určité fázi poklesu prodá, vyčká a pak případně nakoupí zpátky. To vypadá jako dobrá strategie, ale často je chybná, protože nikdy přesně nevystihnete, kdy nakoupit aktiva zpět. Většina lidí pak nakupuje na nových maximech a přijde o výnosy. Lepší je nastavit si portfolio z různých aktiv tak, že vydrží i rozsáhlejší propad na finančních trzích a bude schopné vydělávat na dlouhodobém růstu.

Děkuji vám za rozhovor.

Dagmar Krátká

komentáře 4
  1. Jan Maňák 2 týdny

    Rozumím, že úvaha o omezení podílových fondů je pouze oslím můstkem k P2P businessu jako necyklické formě investice, ale musím se ohradit proti tvrzením v rozhovoru.

    Nesouhlasím s tím, že veřejně nabízené fondy nemohou využívat deriváty a proto jsou automaticky odkázané na pozitivní tržní vývoj. Nejsem expert na českou legislativu, ale drtivá využití fondů nabízených v ČR jsou zahraniční fondy, které dodržují pravidla UCITs a ta využití derivátů v omezené míře povolují.

    Samozřejmě to není běžné u všech fondů, klasické benchmarkové akciové či dluhopisové fondy obvykle deriváty nevyužívají, ale různé strategie celkového výnosu nebo absolutního výnosu, případně flexibilní strategie deriváty běžně používají.

    Z našich cca 110 fondů v ČR mě napadá cca 10, které deriváty velmi využívají a jejich investiční filozofie by se bez derivátů ani nemohla naplnit.

    Mezi korunovými fondy je to především náš nejkonzervativnější fond, Parworld Flexible Convertible Bond, který typicky nakupuje konvertibilní dluhopisy a pomocí derivátů zajišťuje tržní rizika v nich obsažená. Fond disponuje CZK třídou, která má i v důsledku využití derivátů SRRI 2. Historická volatilita fondu se pohybuje mírně nad 1 a hluboko pod tradičními konvertibilně dluhopisovými fondy.

    Dvojice fondů V350 a V700 investuje do různých segmentů dluhopisových a FX trhů s využitím derivátů. Také tyto fondy disponují CZK třídou, i když jejich výkonnost v minulých letech nebyla nijak ohromující.

    Fond BNP Paribas L1 Seasons nakupuje put opce tak, aby mohl garantovat, že nepoklesne pod stanovenou hodnotu vždy ve 4 různé okamžiky během následujících 12 měsíců.

    Fond Parvest Flexible Equity Europe nedávno měnil investiční strategii, dnes investuje do portfolia evropských akcií, nad kterými nakupuje put opce (ochrana proti poklesu) a prodává jako call opce, tak také put opce ovšem s nižší exekuční cenou tak, aby celá opční strategie nenesla žádné náklady.

    Fond Parvest Diversified Dynamic je smíšený fond s isovolatilní strategií, vždy cíluje volatilitu 7,50% (target risk) a většinu doby je investovaný ze 130-160% právě proto, aby dosáhl na cílovanou volatilitu. Pákového efektu fond dosahuje opět s využitím derivátů, obvykle likvidních futures.

    Fond Parvest Equity USA dnes (od 26/4/2019 a bude to platit i pro nástupní fond) zajišťuje betu fondu na úrovni 1 tak, že nakupuje futures na S&P 500 pokud je portfolio příliš defenzivní a naopak prodává v situaci, kdy je portfolio agresivnější, než benchmark fondu.

    Mohl bych pokračovat ale věřím, že to je dostatečná ochutnávka rozmanitého použití derivátů fondech, vždy v rozsahu umožněném regulací UCITs v platném znění.

    0

    0
    • Boris Tomčiak 2 týdny

      Hezký den, u standardních fondů je použití derivátů limitované na zajišťovací deriváty, viz tento zákon §2: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2013-243
      Výňatek z testu:
      (2) Do jmění standardního fondu, který je podřízeným fondem, lze nabýt pouze
      a) cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír vydaný jeho řídícím fondem,
      b) finanční derivát uvedený v § 12 a 13, který je technikou k obhospodařování tohoto fondu a který je sjednán výhradně za účelem zajištění,

      Účel zajištění je celkem široký, takže pokud je investiční společnost dostatečně kreativní, tak tam dokáže nacpat cokoliv :-). Nicméně české investiční společnosti se derivátům raději vyhýbají, protože pro ně nemá jejich zahrnutí do portfolií až tak vysokou přidanou hodnotu z hlediska nabídky investorům.

      Každopádně určitě je dobré, že v ČR působí zahraniční UCITS fondy s derivátovou složkou, aby měli investoři širší výběr.

      0

      0
  2. Jan Maňák 1 týdnem

    Sluší se dodat, že českých fondů eviduje ČNB 246, zatímco těch zahrančních, srovnatelných s běžnými fondy téměř 1500. Přitom většina zde nabízených zahraničních fondů má domicil v Lucembursku, kde je možné mantinely regulace UCITs využít v plné šíři.

    https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB24.SUBJECTS_COUNTS_2

    Samozřejmě srovnání podle výše aktiv by vyznělo opačně, většina majetku českých investorů je koncentrovaná do malého množství lokálních fondů, nabízených převážně velmými bankami, zatímco zahraniční fondy až na vyjímky nejsou českým investičním mainstreamem.

    0

    0
  3. Ján Jacko 5 dny

    To, že je hezké mít levne Etf fondy ví každý, ale v praxi, kdo bude něco takového distribuovat… Bez provize si to může tak leda klient sjednat sám v Tescofondu :)

    0

    0

Napsat komentář

Partneři


Chcete zde mít své logo?

nebo

Příhlásit se jménem a heslem

nebo    

Nepamatujete si své heslo?

nebo

Create Account