„V rámci investiční společnosti potřebujete novinky jen občas. Příliš mnoho novinek signalizuje problém s kvalitou,“ říká Petr Šimčák, nový ředitel úseku investic Amundi v České republice. Jak vnímá svou novou pozici? A jak může reagovat na výstřelky typu GameStop správce portfolia?
Nastoupil jste na novou pozici šéfa investic Amundi v České republice. Co vedlo k této změně?
Náš dosavadní šéf investic Stefano Pregnolato se po 20 letech vrací domů do Itálie. A já jsem přijal nabídku nastoupit na jeho místo.
Co bude vaším hlavním úkolem na nové pozici?
Pro mě je to sice nová role, ale rovnice investiční výkonnosti je stále stejná. To není nic nového pod sluncem. Výkonnost rovná se talent, štěstí a riziko krát trh minus náklady. Do této rovnice se vejde všechno, včetně inovací a změn plynoucích například z nulových úroků či rozvoje sociálních sítí
Role ředitele je vytvořit takové podmínky, aby portfolio manažeři mohli co nejlépe dělat svou práci. Kromě podpory našich portfolio manažerů budu mít na starosti také naše fondy. Jde o to mít takové portfolio, které dává smysl pro klienty a pro distributory. Největší výzvou našeho investičního prostředí jsou nyní nulové úrokové sazby.
Konzervativní investor citlivý na krátkodobé kolísání hodnoty prakticky nemá do čeho investovat. Pokud chce investovat bez rizika s kladným úrokem, tak nemá na trhu žádný vhodný nástroj. Dříve byla kladná reálná bezriziková úroková míra součástí rovnice, dnes máme na trhu dluhopisů v rovnici jako základ bezúrokové riziko. Diverzifikované portfolio 50 % bonitní dluhopisy, 50 % akcie je dnes v podstatě jen poloviční akciové portfolio. Diverzifikační benefit je minimální, takže hledáte alternativy a dostáváte se do kreditních rizik, tedy vysokoúročených (high yield) dluhopisů a státních bondů rozvíjejících se ekonomik (Emerging Markets).
Některé společnostzi předpokládají, že klvůli zvýšené inflaci budou v následujích 10 letech muset tradiční alokaci mezi akcie a dluhopisy obohatit o reálná aktiva – nemovitosti, infrastrukturní projekty, komodity a dluhopisovou složku té „tradiční alokace“ budou tvořit ze dvou třetin dluhopisy Emerging Markets a high yield dluhopisy, tedy dluhopisy se spekulativním ratingem. Ptám se,co je na tom tradičního? To je „tradiční“ posledních pár let, ale před dvaceti lety byla tato alokace alternativní, protože tradiční byl mix státních dluhopisů a akcií.
V neposlední řadě jsou nulové úroky klíčové nejen pro konzervativní investory z hlediska výnosu, ale i pro ocenění akcií. Budoucnost akciového trhu i krátkodobé volatility v řádu desítek procent je do značné míry ovlivněna politikou nulových úrokových sazeb. Vidíme to v posledních měsících. Zvýšení úrokových sazeb jen pár desetin procenta vedlo k výrazným výkyvům cen v řádu vysokých jednotek procent.
A jsou i další výzvy, jako jsou nové „bezpoplatkové“ platformy umožňující obchodování s fragmenty akcií i pro drobné investory, kteří se mohou díky sociálním sítím sdružit do velké silné skupiny, jak jsme viděli na Redditu a RobinHoodu nebo u akcií a opcí na GameStop a dalších. To všechno jsou parametry ovlivňující investiční rovnici a na to musíte reagovat.
Zmínil jste sociální sítě s případem Reddit a společnosti GameStop, kde byla cena akcií vyhnána až na stovky amerických dolarů, přestože fundamentální hodnota akcie byla někde v řádu 10 až 20 USD/akcii. Na tomto případu tratily některé hedge fondy obrovské peníze. Ohrožují sociální sítě i klasické fondy?
Nemyslím si. Celá řada hedge fondů na tom i vydělala.
To, co se odehrávalo, také není nic nového pod sluncem. Je to základní povahový rys Wall Streetu. Takové věci se objevují pořád, jen nyní to bylo více vidět. V prostředí nulových úrokových sazeb, lockdownu, zavřených kasin lidé zůstali doma, dostali výplatu, peníze navíc a mají platformu, na které mohou nakupovat za malé částky bez vysokých poplatků. V případě GameStopu se objevila akcie, kde máte short interest více než 100 % emise. Pak se stalo to, že se investoři z Reddit spojili a akcie vystřelila vzhůru na násobky procent. To, že zafungovala platforma a sociální sítě, je velmi zajímavé nejen z psychologického hlediska chování davu, ale také do hry vstupuje nový faktor spekulací, který musí brát velcí hráči v úvahu.
Trochu to připomíná scénu z Indiana Jonese a Království křišťálové lebky, kdy jeden důstojník byl vtažen do termitiště armádou termitů.
Tento typ událostí hezky vytahuje na povrch pravou podstatu rizika, na kterou lidé buď zapomínají, nebo ji ještě nepochopili. Hlavní riziko není volatilita či přesněji pokles hodnoty. Racionálně to víme, ale emočně si to málokdy připouštíme, zejména když trhy padají. Riziko je kombinací tří faktorů: páky, koncentrace a likvidity.
Pokud máte málo diversifikované portfolio s vysokou pákou v nelikvidních pozicích, máte smrtící kombinaci. Když vás pak postihne kauza typu Gamestop a jste velký investor, můžete díky vynuceným prodejům ostatních kvalitních aktiv krátkodobě poslat dolů i kvalitní akcie. V tu chvíli se formují nákupní příležitosti pro opatrné investory, protože výkyvy v normálně diverzifikovaném portfoliu podílového fondu, standardního ETF či individuálně sestaveného portfolia časem odezní. U klasických podílových fondů tento typ spekulace znemožňuje jak regulace, tak často i statut fondu či mikroprocesy (dodatečné limity), které má každá solidní firma nastaveny.
Měl by na podobné události reagovat portfolio manažer klasického podílového fondu, nebo by měl stát stranou dění a jen je sledovat zpovzdálí?
To záleží na tom, jaký fond a jaké portfolio spravuje. V klasickém světě konzervativních, balancovaných nebo i akciových podílových fondů je to mimo jeho záběr. Měl by vědět, že když takováto situace nastane a někteří hráči jsou v ní chyceni, protože měli vysokou páku, vysokou koncentraci a musí zvýšit likviditu, aby ustáli nucené prodeje (margin cally), tak mohou vyprodávat i kvalitní akcie. Na to se nedá reagovat předem, ale můžete na to být připraveni a samozřejmě dokoupit kvalitní aktiva, když jsou ve slevě a vy máte likviditu.
Sledovat na sociálních sítích, jestli někdo spustí nějakou akci, určitě lze, ale je to jeden z milionů faktorů.
Poslední dobou jsou diskutovány společensky odpovědné investice – ESG. Tyto investice by měly být stabilnější a přinášet vyšší zhodnocení. Přitom z ekonomické teorie toto nemůže vycházet. Pokud je něco bezpečnější, tak to nemůže mít dlouhodobě vyšší výnos. Jak se k tomu stavíte vy?
Podíval bych se na základní rovnici trochu jinak. Když je výnos kapitálu vyšší než náklad kapitálu, tak firma prosperuje, roste a její akcionáři bohatnou. Tečka. A do nákladu kapitálu se kalkulují náklady na dluhové financování, náklady na equity financování a vše s tím spojené. A do těchto nákladů se mimo jiné počítají náklady na regulaci či riziková přirážka, kterou na vás současná společnost aplikuje z důvodu klimatických rizik.
Ale pojďme si zjednodušeně rozebrat ESG. E – environmentální je primárně o tom, jak firmy pracují s emisemi a odpady. S – sociální znamená, jak pspolečnosti pracují se zaměstnanci, s komunitami a jak jsou lidé spokojení. Jestli firma udrží talenty, kteří vytvářejí hodnotu. G – governance je klasické řízení firmy, kvalita účetnictví, etika apod. Společenská poptávka je řešit nejen rizika (klimatické změny, CO2, odpad) ale také vyhledávat investiční příležitosti v této transformaci. Lidé si začali uvědomovat, že klimatické riziko rovná se investiční riziko. Tudíž firmy, které to způsobují, nebo se nepřizpůsobily, penalizují. A to jim zvedá náklady kapitálu.
ESG není to podstatné. ESG je metoda risk managementu, která neříká, jestli je dobře nebo špatně to, co firma dělá. ESG skóre měří, jak firma dělá, co dělá. A snaží se kvantifikovat rizika, která vedou k tomu, zda firmě poroste nebo nebude růst náklad kapitálu.
Optikou evropské regulace se na ESG díváme přes tzv. SFDR články 6, 8 a 9. Investiční fondy se musí vymezit, jaký typ politiky mají. Přitom článek 6 říká, že to neřešíte, článek 8 je o tom, že to „nějakým“ způsobem řešíte, a teprve fondy řízené podle článku 9 jsou ty, kde se bavíme o společenské udržitelnosti jako investičním cíli. To je především o energetice, klimatickém riziku a odklonu od fosilních paliv. Těchto fondů je zatím málo. Ale prakticky celý svět správy aktiv se k ESG už hlásí. Můžete hledat politiku v detailu a implementaci, ale dneska už mají všichni nálepku ESG. Připomíná mi to český film s hláškou „my jsme všichni Gogo“.
Zmiňujete odklon od fosilních paliv. Např. cena ropy ale aktuálně poměrně vzrostla. A naopak odklon od investic zatěžujících životní prostředí snižuje ceny akcií společností těžících ropu. To vytváří poměrně zajímavý investiční potenciál.
Ono nejde vůbec o to, jestli firma těží ropu, nebo ne, jestli dostane vysokou známku ESG. Jde o to, jak se staví k budoucímu energetickému mixu, jak se transformuje, jak využije investiční příležitost. Jedno z nejvyšších skóre ESG má například ropná společnost Total.
Naopak elektrická auta zdaleka nejsou energeticky čistá. Nikdo asi nezpochybní čistotu vzduchu skrze absenci rakovinotvorných zplodin pro dýchání ve velkoměstech a už kvůli tomu to nepochybně stojí za to. Ale než budeme moct říct, že elektrické auto je čisté z hlediska emisí a zaslouží si vysokou známku udržitelnosti, musíme vědět, odkud je energie, kterou tu baterku nabijete. Když budete jezdit elektromobilem v Norsku, zřejmě budete mít čistější auto, než když budete dobíjet stejné auto v jiné části světa. A nejen to. Také by vás mělo zajímat, jakým způsobem je vytěžená měď, ze které je vyrobená baterie. Vytěžili ji ekologicky, nebo zašpinili životní prostředí? Jakou lidskou práci těžař využíval? Jak se choval k zaměstnancům v zemích, kde se těžilo?
A když půjdu do extrému, tak tyto vlivy jsou podstatné pro výrok, jestli produkt, služba či firma se chová „čistě“, nebo „špinavě“. Dnes už je hodně firem schopno deklarovat nízké emise při použití Scope 1 a 2, ale nejvíce emisí vzniká až při započtení Scope 3. Tedy započtení celého procesu od počátku produktu až po jeho likvidaci, nejen samotná výroba nebo provoz. A zde to teprve začíná být zajímavé. Investičně musíte hledat v článku 9 SFDR a ani to není ještě zdaleka konečná. Myslím, že někde na této úrovni postojů, názorů a (ne)důvěry a (ne)transparentnosti se lidé dělí na skupiny „pro“ a „proti“ ESG, i když už jen málokdo skutečně věří tomu, že udržitelnost je nesmysl.
Amundi se hodně zaměřuje na ESG investování. Jaký přístup zastáváte? Využíváte externí auditory, kteří vám řeknou, jak firma funguje, nebo si děláte i vlastní výzkum?
Analyzujeme každou firmu. V posledním ESG reportu bylo přes 12 tisíc firem, kterým přidělíme skóre. Máme vlastní metodiku, ale samozřejmě využíváme také externí zdroje.
Normální smrtelník, kterého zajímá klimatická změna nebo majetková a příjmová nerovnost, by se měl pídit po fondech, které jsou hezky a srozumitelně pojmenovány jako článek 9. Tam najdete fondy typu Amundi Multiasset Sustainable Future, Amundi Global Ecology a další. Většinou to mají už v názvu. V ETF najdete index, který má v názvu climate change. Na našich zahraničních ETF web stránkách si můžete přímo filtrovat ETF podle tlačítka „Udržitelné investice“ a volit, jaký článek, zda 8 nebo 9, vás zajímá. Nebo tematické fondy zaměřené na vodní hospodářství (KBI Water) nebo CPR Food for Generations.
Jmenoval jsem jen pár fondů, o kterých vím, že mají oslovit svou investiční strategií lidi, které zajímá, co firma dělá. Jak přispívá v udržitelnosti. Případně, jak se vyhnout fosilním palivům, kontroverzním zbraním apod.
Pokud se podíváte na etické investování, kde se chcete jen vyhnout něčemu kontroverznímu, jako mohou být například kasina, kontroverzní zbraně či fosilní paliva, tak tyto parametry splňuje už náš nejstarší fond Pioneer US Fund, který vznikl v roce 1928. To je možná první ESG fond, akorát se tomu tak neříkalo. Nebo fond Multi-Asset Sustainable Future, což je jakýsi redesign původního rakouského Ethic Fund, který vznikl již před 30 lety s kritérii, která i dnes splňují článek 9. Rozdíl je, že dříve dominovaly hlavně negativní filtry (kam investovat nechcete) a dnes jsou důležité i pozitivní filtry (která firma nabízí udržitelnost).
Jako správci aktiv se k ESG hlásíme aktivně, což se projevuje např. hlasováním na valných hromadách z pozice minoritního akcionáře, kdy firmám i radíme, jak by měly implementovat věci spojené s ESG.
ESG má skóre A až G od nejlepšího po nejhorší. Průměrný rating globálního indexu MSCI World je D. Je to klasická Gausova křivka. Pokud si nastavíte filtr, že neprojdou společnosti hodnocené známkou G, tak dostanete je přibližně 600 z 12 tisíc titulů, které ohodnocujeme.
Poměrně podrobně a doufám, že i srozumitelně a zajímavě, jsem se ESG věnoval v našem podcastu Investiční myšlenky.
Pokud by u Amundi chtěl investor či finanční poradce najít fond, který se zabývá onou etickou formou investování, jak je pozná?
Ještě to nemá úplně jednoduché, musí hledat zejména fondy podle článku 9. Ale v budoucnu to plánujeme rozlišit na našich webových stránkách i na platformě Fundoo, skrze nějaký filtr pro odpovědné investování.
Z naší nabídky to jsou již zmiňované Global Ecology jako akciový fond, Multi-Asset Sustainable Future jako konzervativní smíšený fond.
Větší důraz na udržitelnost dávají také US Pioneer fund zaměřený na americké akcie či Global Equity Sustainable Income a European Equity Sustainable Income, což jsou dividendové fondy. A pak jsou zde tematické fondy jako například KBI Water nebo CPR Food for Generations.
Chystá se nová linie, které se říká ESG Improvers. U nás je v ní fond US Improvers, který vznikl transformací starších fondů, či Europe Improvers. V těchto fondech investujete do myšlenky, že důležitý není jen stav, ale také změna. Dostanou se do nich takové akcie, které mají silný trend ve zlepšování ESG skóre. Mohou tam být i tituly s horším ESG ratingem, které ale už nyní pracují na změně k lepšímu. V této fázi celá řada investorů, kteří chtějí mít ESG, tyto firmy ještě nekupují, a tak ceny akcií ještě nevyrostly.
Na platformě Fundoo mohou finanční poradci najít nejen fondy Amundi ale také velkých globálních hráčů. Jestli se mu líbí ESG politika fondů, jako je NN nebo BNP Paribas nebo Allianz nebo Fidelity, může je na platformě Fundoo najít.
Připravujete aktuálně nějaké novinky pro investory či finanční poradce?
Pořád něco chystáme. Nyní relativně nově běží Private Equity Fond ve čtvrté řadě, kterou distribuujeme v bankovní distribuci. Chystáme další řadu fondů Buy & Watch, což jsou časově omezené dluhopisové fondy, které drží dluhopisy do splatnosti. Některé významnější inovace chystáme i v lokálně řízených fondech. Novinky ale úplně nepotřebujete. Všechno je na trhu k dispozici. Chceme proto, aby se poradci, distributoři a koncový klienti lépe vyznali v naší nabídce a díky tomu mohli řídit kvalitně své investiční strategie. Novinky potřebujete jen občas. Dokonce bych šel až tak daleko, že příliš mnoho novinek signalizuje problém s kvalitou.
Děkuji za rozhovor.
Uvedené informace nejsou určeny americkým osobám, nepředstavují nabídku ani poradenství. Předchozí ani očekávaná budoucí výkonnost nezaručuje skutečnou výkonnost v budoucím období. Hodnota investice a příjem z ní může stoupat i klesat a nejsou zaručeny jak návratnost investované částky, tak ani případné vyplacení dividendy. Výnos u cizoměnových investičních nástrojů může kolísat v důsledku výkyvů měnového kurzu. Zdanění závisí vždy na osobních poměrech zákazníka a může se měnit. Informace o rizicích jsou zveřejněny v českém (Amundi CR) nebo anglickém jazyce (Amundi AM) na www.amundi-kb.cz, www.amundi.cz ve statutech fondů, sděleních klíčových informací, nebo prospektech fondů. Bližší informace získáte na infocr@amundi.com nebo www.amundi-kb.cz, www.amundi.cz. Žádná ze společností ze skupiny Amundi nepřijímají žádnou přímou ani nepřímou odpovědnost, která by mohla vzniknout v důsledku použití informací uvedených v tomto materiálu.
Nahrávání ...