Květnový kontrakt ropy WTI se dostal do záporných hodnot, když v pondělí uzavřel za cenu mínus 37,63 dolaru za barel, a to vzhledem k extrémnímu přebytku ropy v USA a nedostatku skladových kapacit. Až dosud platila mantra, že komodita se nemůže dostat do záporu. Co tato nová skutečnost znamená pro trhy a pro investory jsem se zeptala Václava Pecha, komoditního obchodníka a investičního analytika společnosti Broker Trust.

Já bych to příliš nezveličoval. Pochopitelně platí to, že v době kdy nelétají letadla, lidé nikam necestují, ekonomiky stojí, nebo běží jen na nutný volnoběh, je poptávka po ropě rekordně nízká. Na druhé straně sklady jsou plné a plné jsou i ropné tankery, a to tlačí cenu komodity prudce dolů. To je jeden úhel pohledu. To, že se dostaly ceny ropy na půl obchodního dne do záporu, bych od toho ale oddělil. To je podle mého pohledu čistě jedinečná záležitost, kterou mají zřejmě z velké části na svědomí spekulanti, vycházející právě z toho, že se cena komodity přece nemůže dostat pod nulu.

Když se ceny propadly pod jeden dolar, měl jsem i já za hodinu asi pět telefonátů od spekulantů, jestli to není životní příležitost nastoupit s nulovým rizikem do trhu s ropou. Problém byl, že se o nulové riziko nejednalo. Komoditní kontrakt je vždy spojen s fyzickým dodáním. Prodávající je povinen dodat v tomto případě tisíc barelů ropy a kupující má naopak povinnost tyto barely odebrat. To vše za předem smluvenou cenu danou trhem a nikde není napsáno, že tato cena musí být kladná. Většina velkých brokerů ale fyzické dodání komodity neumožňuje, a tak musel broker pozice svým klientům uzavírat za jakoukoli cenu. A to, i když jsou důsledky toho úsměvné a hodně překonávají i ideál soudruhů Marxe a Engelse. Za odebrání kontraktu ropy prodávající kupujícímu zaplatil.

Není to ale stejné v mnohých dluhopisech? Jejich záporné výnosy neznamenají nic jiného, než to, že někomu půjčím peníze a každý rok mu ještě zaplatím úrok. To jsou paradoxy… V úterý, tedy v posledním obchodním dnu květnového kontraktu se ale situace normalizovala a kontrakt uzavřel v běžných, kladných hodnotách kolem deseti dolarů za barel. I proto soudím, že se jednalo spíše o jednorázovou věc, která nás poučila o tom, že všechny burzovní moudra nemusí platit vždy a na sto procent.

Ani červnový futures kontrakt americké lehké ropy WTI si nevede dobře a citelně klesá.

Červnový kontrakt už reaguje na ten první, čistě fundamentální důvod. Ekonomiky stojí, ropu nikdo nepotřebuje a sklady ropou přetékají. Cena je logicky pod tlakem, ale předpokládám, že se obchodníci již poučili a záporných cen se už nedočkáme. Nebo přinejmenším ne v takovém rozsahu, jak jsme to viděli na kontraktu květnovém.

Balanční cena lehké ropy je cca 40 až 60 USD/barel. Jaké ekonomické dopady se dají očekávat, když se na tuto cenu WTI dlouhé měsíce nepodívá? A je to reálné? A jaké by mohly být dopady do dalších sfér ekonomiky?

Osobně bych si tipnul, že ropu kolem padesáti dolarů nějakou dobu neuvidíme, ale můj názor není nijak důležitý. Různé země mají různé náklady na vytěžení a distribuci ropy a různě je také používají pro financování státního rozpočtu a vlastní ekonomiky. Tam, kde je ekonomika postavena z velké části jen na těžbě ropy a jejím exportu, může nastat problém. V rozpočtu budou chybět peníze, které bude potřeba buď nahradit například navýšením dluhu, nebo začít v rozpočtech škrtat. To může vést k problémům směrem dolů k obyčejným lidem a snížení jejich životní úrovně. Případné zeštíhlení státní správy, pak ke zvýšení nezaměstnanosti a snížení koupěschopnosti obyvatel. To se následně promítne do jejich poptávky a tržeb firem.

Jak a kdy zlevní benzín na našich čerpacích stanicích? Nebo je 25,50 Kč za litr benzínu stop stav? 

Určitě zlevní, nebo to alespoň z dění na trhu s ropou logicky vyplývá. Nebude to ale skokové. Tento byznys pracuje se zpožděním. Společnosti nakupují komodity průběžně a je pravděpodobné, že v zásobnících mají teď surovinu nakoupenou za mnohem vyšší ceny, než jaké vidíme na burze. Postupně, jak budou zásoby doplňovat za současné ceny, nebo ceny jim blízké, by se to mohlo výrazněji projevit i na cenách jejich finálního produktu, tedy benzínu. První pokles ceny by tedy měl být způsoben spíše nižší poptávkou v době, kdy cestujeme jen omezeně. Následně by se cena mohla snížit i v důsledku levné ropy a tudíž levnějších vstupů.

Raději teoreticky – mohou se krátkodobě dostat do záporu i některé další komodity?

Příliš tomu nevěřím. Obchodníci se poučili, že je možné obchodovat i pod nulou a budou si takového rizika vědomi. Pokud ovšem zůstanou ekonomiky v hibernaci delší dobu, můžeme se leckde dočkat skutečně nízkých cen. Třeba proto, že i díky obchodní válce mezi USA a Čínou, která je velikým komoditním spotřebitelem, jsou například sklady se zrninami (nejenom se zrninami) také poblíž maxim z hlediska naplněnosti.

Nakolik je v dnešní koronavirové době těžké obchodovat právě komodity?

Je to extrémně složité. Už v době trumpovské to byl problém. Trhy, zejména těch „politických“ komodit, jako je třeba právě ropa, velice citlivě reagovaly na to, co se objevilo na twitterovém účtu amerického prezidenta, i když to třeba byl naprostý hoax. Jeden příklad: Měl jsem otevřenou krátkou pozici na nějaké komoditě. Donald Trump si „zatvítoval“, že právě dotelefonoval s čínským prezidentem a měli velice přátelský rozhovor, po němž věří, že se obchodní spory mezi jejich zeměmi brzy vyřeší. Cena komodity okamžitě vyletěla nahoru, zasáhla můj stoploss. Za dalších deset minut Bílý dům celou informaci popřel a prohlásil, že v jednáních mezi oběma velmocemi nedošlo k žádnému pokroku. A cena se vrátila zpět a pokračovala v poklesu další dva dny. Už ovšem beze mě. Teď si k tomu přidejte virus a zprávy spojené s tím, kolik peněz která centrální banka natiskne. To je na denním pořádku. Prezident Trump také veřejně mluví daleko častěji. V takové situaci jsem jako obchodník velice opatrný, na mnoha komoditách mám prázdniny a to, co se děje na burze, jen sleduji s lahví vychlazené koly a kýblem popcornu.

Jak se aktuální pohyby cen ropy mohou odrazit na akciovém trhu?

Ceny ropy ukazují na to, jak moc je světová ekonomika paralyzovaná. Po dříve klíčové komoditě není poptávka. Korporátní sféra stojí a co je horší, po desetiletí levných peněz a minimálních úrokových sazeb je rekordně zadlužená. Mluvím zde o amerických korporacích, jen pro upřesnění. Představte si menší společnosti podnikající v energetickém sektoru, které jsou závislé na ceně ropy a musí zároveň splácet dluh. Všechny současnou situaci asi nepřežijí. A v návaznosti si představte banku, která bude muset jejich dluhy odepisovat. Stejně tak akcionáři a majitelé dluhopisů. A pokud mě paměť neklame, v sektoru „high yield“ dluhopisů je zastoupení takových firem z energetického sektoru poměrně vysoké.

Platí, že cena ropy odráží aktuální stav světové ekonomiky, zatímco ceny akcií stoupají především díky kvantitativnímu uvolňování ze strany Fedu?

Zhruba to zřejmě platí. Tedy zejména na straně té ropy. S akciemi je to složitější a asi bych byl opatrný kategoricky tvrdit, že za hodnotami akciových indexů je pouze kvantitativní uvolňování. Aktuálně z velké části ano. Jsou ale odvětví, zejména v technologiích, či zdravotnictví, kterým se i bez opatření centrální banky daří velice dobře. Třeba akcie Netflixu jsou na svých historických maximech, kam je přivedl rekordní počet nových předplatitelů v době problému s koronavirem. Podobně jsou na tom farmaceutické společnosti, jako Gilead, Johnson and Johnson, nebo Amgen či Astrazeneca.

Ale zpět ke stimulům. Akcie hledí do budoucnosti a právě teď na trhu převládal optimismus ohledně toho, jak všechny ty stimuly na akciový trh zapůsobí. Viděl jsem výsledky několika průzkumů a velká většina respondentů je přesvědčena, že akcie budou do roka opět výše, než jsou nyní. Jestli tomu tak opravdu bude, je věc budoucnosti.

Virus už v tuto chvíli, z pohledu burzovního obchodníka, není důležitý. Ten pomine. Dříve, či později. Klíčovou otázkou teď je, zda a jak se rozběhne ekonomika a jak se vypořádáme s druhotnými následky pandemie. Trochu mě to připomíná situaci na počátku hypotéční krize v letech 2007-2008. Tehdy bylo evidentní, že v USA mají problém na nemovitostním trhu a akcie začaly docela silně klesat. Ohledně budoucnosti ovšem vládnul podobný optimismus jako nyní. Nemovitosti jsou přece jenom drobná část ekonomiky a problém vyřešíme. A akcie budou za rok zase výše. Pak padly Bear Stearns a posléze také Lehman Brothers. A vypukla mnohem horší krize bankovní. Úkolem dneška je takové druhotné krizi předejít. To je to, oč běží.

Děkuji vám za rozhovor.

0 komentářů

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Partneři


Chcete zde mít své logo?

nebo

Příhlásit se jménem a heslem

nebo    

Nepamatujete si své heslo?

nebo

Create Account