akcie
Zdroj: pixabay.com

V průběhu minulého týdne dvě významné mezinárodní finanční instituce výrazně zhoršily prognózu vývoje světové ekonomiky. Čím dál více se tak postupně začíná realizovat můj základní globální makroekonomický scénář stagflace, tedy scénář slabého anemického ekonomického růstu a zároveň silně zvýšené inflace výrazně nad inflačními cíli centrálních bank.

Zaprvé v úterý 7. června Světová banka (World Bank) snížila prognózu růstu světové ekonomiky v letošním roce o téměř třetinu. Zatímco v roce 2021 světová ekonomika vzrostla o 5,7 %, v letošním roce by to mělo být pouze o 2,9 %. Přitom i v následujících dvou letech 2023 a 2024 by se měl růst světové ekonomiky pohybovat kolem této poměrně slabé úrovně. Rovněž podle ekonomů Světové banky graduálně narůstá riziko globální stagflace v následujícím období.

Zadruhé ve středu 8. června Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) výrazně snížila prognózu růstu světové ekonomiky v letošním roce. Zatímco minulá prognóza počítala s růstem o 4,5 %, nová prognóza počítá s růstem na úrovni 3 %, což je zcela v souladu s novou prognózou prvně zmíněné Světové banky. Přitom v příštím roce by měl růst světové ekonomiky dosáhnout 2,8 %, což znamená snížení oproti minulé prognóze o 0,4 procentního bodu z 3,2 %.

Pokud jde o prognózu dynamiky inflace, průměrná míra inflace v zemích OECD by měla letos dosáhnout 8,5 % a v příštím roce by to bylo být 6,0 %. Je tedy evidentní, že k 2 % inflačním cílům klíčových centrálních bank se inflace v průběhu příštího roku ani nepřiblíží, tudíž nyní již skutečně můžeme podle mého názoru hovořit o globální stagflaci.

Ve čtvrtek 9. června proběhlo zasedání Evropské centrální banky, které bylo skutečně do značné míry přelomové, neboť ECB investorům naindikovala konec dlouhé éry nekonvenční měnové politiky. ECB se totiž rozhodla, že k 1. červenci ukončí program kvantitativního uvolňování (QE). To znamená, že již nebude zvětšovat svoji rozvahu nákupem nových vládních dluhopisů členských států eurozóny na sekundárních trzích, ale pouze bude reinvestovat peněžní prostředky z maturujících dluhopisových emisí v jejím portfoliu.

Zároveň ECB přislíbila, že na příštích dvou zasedáních v červenci a září zvýší svoji základní úrokovou sazbu vždy o čtvrt procentního bodu. Vzhledem k tomu, že hlavní úroková sazba je již velice dlouho nachází v mínusu na úrovni -0,5 %, toto oznámení evropské měnová autority předznamenává konec záporných úrokových sazeb. Přitom tedy očekáváné zvýšení základní úrokové sazby v červenci bude první za více než dekádu. Sluší se také dodat, že čtvrteční zasedání ECB bylo již 101. zasedáním v řadě, kdy ke zvýšení úrokových sazeb nedošlo.

ECB zároveň představila novou makroekonomickou prognózu. Růst HDP eurozóny by měl letos činit 2,8 % a v příštím roce by mělo dojít ke zpomalení růstu na 2,1 %. I tak se ovšem spousta ekonomů domnívá, že je tato prognóza příliš optimistická vzhledem k vývoji v posledním období. Průměrná míra inflace by měla letos činit 6,8 % a v příštím roce 3,5 %, tudíž poklesu na dvouprocentní inflační cíl se ještě poměrně dlouho nedočkáme.

Graduálně se tak i v eurozóně začíná naplňovat můj základní globální makroekonomický scénář stagflace, tedy anemického zpomalujícího ekonomického růstu a silně zvýšené inflace. Zároveň se z krátkodobého hlediska příštích měsíců a kvartálů domnívám, že rychlost zvyšování úrokových sazeb ECB bude také výrazně záviset na tom, jaký vývoj budou mít výnosy dluhopisů na jihu eurozóny. Pokud by se spread k německým výnosům dále výrazněji zvýšil a hrozily by pro země na jihu eurozóny ekonomické problémy, s možností vypuknutí další dluhové krize, ECB by úrokové sazby nejspíše příliš rychle zvyšovat nemohla.

Spotřebitelské ceny v Česku i nadále velice silně rostou. Podle dat Českého statistického úřadu zveřejněných v pátek 10. června se v květnu v meziměsíčním vyjádření spotřebitelské ceny zvedly v průměru o 1,8 %, tedy stejně jako v dubnu. Silné inflační tlaky tak v české ekonomice zatím rozhodně nepolevují. Meziroční inflace ve výsledku dále zrychlila, z dubnových 14,2 % na 16,0 % v květnu. To bylo více než se čekalo, když tržní konsenzus ekonomů činil 15,5 %. Zároveň šlo o nejvyšší hodnotu od prosince 1993. Vrcholu by meziroční inflace mohla podle některých ekonomů dosáhnout v létě nad 17 %.

Za celý letošní rok se pak aktuálně očekává růst spotřebitelských cen zhruba o 15 %. Dynamika spotřebitelských cen však zůstává tak vysoká, že nelze vyloučit ani vyšší úroveň. Predikce jsou nyní spojeny s velkou nejistotou. Naději na zpomalení inflace v druhé polovině roku dávají první náznaky zpomalující poptávky, což by mělo souviset s letošním poklesem reálných inflačně očištěných příjmů domácností.

V pátek velice silně zklamala americká makroekonomická data. Pokud jde o inflaci, v meziročním srovnání z dubnové hodnoty 8,3 % americká míra inflace dále vzrostla na 8,6 %, přičemž se čekalo 8,3 %. Také v meziměsíčním srovnání americká míra inflace překvapila výrazně směrem nahoru. Z dubnové hodnoty 0,3 % meziměsíční míra inflace vzrostla velice výrazně na 1,0 %, přičemž se čekal růst o 0,7 %.

Pokud jde o americkou spotřebitelskou důvěru dle průzkumu University of Michigan, ta se dostala na vůbec nejnižší hodnotu v historii. Z květnové hodnoty 58,4 propadla na hodnotu 50,2 bodů, přičemž se čekala relativní stabilita na úrovni 58,1 bodů. Hlavní motor americké ekonomiky, američtí spotřebitelé, se tak evidentně zadrhává, což nevěstí pro dynamiku americké ekonomiky do následujících měsíců nic dobrého.

Finanční trhy dosti nepříznivé makroekonomické zprávy zmíněné výše reflektovaly poměrně strmými poklesy. Pokud jde o akcie, nejširší globální akciový index MSCI All Country World odepsal 4,4 % a od začátku roku ztrácí již 17,8 %. Nastavení našich investičních portfolií svědčilo to, že nadprůměrné ztráty zaznamenaly americké akcie (S&P 500 -5,1 %), které máme vůči srovnávacím indexům neboli benchmarkům velice výrazně podvážené, a naopak v zisku byly čínské akcie (CSI 300 +3,7 %) a v mírném zisku také japonské akcie (Nikkei +0,2 %), které máme vůči benchmarkům nadvážené.

Rovněž dluhopisové trhy zaznamenaly významné poklesy. Nejširší globální dluhopisový index Bloomberg Barclays Global Aggregate Bond odepsal 2,3 % a od začátku roku je již ve 13,6% mínusu. Přitom průměrný globální dluhopisový výnos do doby splatnosti vzrostl velice výrazně o 26 bazických bodů na 2,93 %. Výnos do doby splatnosti vůbec toho nejdůležitějšího globálního dluhopisové instrumentu, amerického vládního dluhopisu s 10letou splatností (US 10-year Treasury Bond), vzrostl o 22 bazických bodů na 3,16 %. Německý 10letý výnos do doby splatnosti vzrostl o 24 bazických bodů na 1,52 %. Nadprůměrné ztráty znovu zaznamenaly české vládní dluhopisy, jejichž index odepsal dalších 3,4 % a od začátku roku je již v 12,4% mínusu. Globální indexy korporátních dluhopisy poklesly přibližně o 2,5 %.

Komoditní trhy pokračovaly v mírném růstu. Globální komoditní index S&P GSCI index posílil o 1,4 %. Cena severomořské ropy Brent vzrostla o 1,9 % na úroveň 122 dolarů za barel.

Pokud jde o vývoj na devizových trzích, v prostředí silně zvýšené globální rizikové averze logicky výrazně posílil americký dolar. Dolarový index DXY, který měří výkonnost dolaru vůči koši dalších hlavních světových měn, vzrostl o 2,0 %. Vůči euru dolar posílil o 1,9 % na úroveň 1,052 USD/EUR. Koruna vůči euru zůstala na úrovni 24,71 CZK/EUR a vůči dolaru oslabila o 1,4 % na úroveň 23,36 CZK/USD.

 

Autor je investiční stratég společnosti Conseq Investment Management.

 

0 komentářů

Napsat komentář

Partneři


Chcete zde mít své logo?

nebo

Příhlásit se jménem a heslem

nebo    

Nepamatujete si své heslo?

nebo

Create Account