Korporátní dluhopisy bude už brzy možné nabízet pouze klientům s vysokou rizikovou tolerancí, hlubokými znalostmi trhu, zkušenostmi a adekvátní finanční situací. Jinými slovy – většina emisí korporátních dluhopisů je vhodná především pro dynamického investora. Bude to znamenat razantní propad prodejů těchto instrumentů?

Trh korporátních dluhopisů se za poslední tři roky nekontrolovaně rozrostl, emisí rizikových až prašivých dluhopisů bylo v této době vydáno v objemu několika desítek miliard korun. Česká národní banka na rostoucí problém reagovala v květnu 2017 vydáním Desatera pro drobné investory do podnikových dluhopisů. Dokument v obecné rovině upozorňuje na skutečnost, že investice do těchto dluhopisů nemusí být bez rizika a ČNB schválené prospekty dluhopisových emisí neznamenají garanci kvality dluhopisu.

Spekulativní dluhopisy nesplní požadavky na kvalitu, objem a likviditu

V polovině března letošního roku však centrální banka přešla z pasivní pozice do očekávaného protiútoku. Vydala Dohledový benchmark č. 2 k nabývání dluhových investičních nástrojů do majetku zákazníků nebo investičních fondů. Tento dokument razantně mění dosavadní přístup k nabízení korporátních dluhopisů retailovým klientům i jejich nákup investičními fondy. A nejen to.

“Výrazně se omezí nabídka spekulativních dluhopisů a různých pofiderních certifikátů retailovým klientům, protože nesplní požadavky na kvalitu, objem či likviditu produktu,“ poznamenává k nově vydanému Dohledovému benchmarku ekonom Martin Mašát z Partners investiční společnosti. „Velký důraz se klade také na zkušenosti a schopnost pochopit komplexnost produktu ze strany klienta. Doteď se jednoduše nabízelo mnoho dluhopisů a certifikátů, kde hlavním prodejním argumentem byl výnos lehce vyšší než u státních dluhopisů, a přitom se vůbec nemluvilo o kvalitě emitentů a riziku krachu či nesplacení dluhopisů. Dá se říci, že čím rizikovější dluhopis, tím větší provizi někteří zprostředkovatelé dostali, aby dluhopis prodali lidem,“ upozorňuje na dosavadní praxi Martin Mašát.

Mohou být korporátní dluhopisy nově nabízeny klientům nejen s dynamickým, ale také vyváženým investičním profilem? „To je věcí investičního dotazníku, který používá každý zprostředkovatel nebo obchodník,“ upozorňuje Jiří Pech, investiční analytik společnosti Broker Trust. „Běžně se setkávám s tím, že v našem dotazníku vyjde klient jako vyvážený, ale v Consequ nebo u jiného obchodníka vyjde jako dynamický. A co z toho si máte vybrat? Pak je na centrálách finančně poradenských společností, aby nastavily pravidla pro vyhodnocování dotazníků tak, aby nedocházelo k poškozování klientů. Pokud klient odmítne odpovědět na cílové trhy a na dotazník, dluhopis by mu neměl být vůbec nabídnut. Což je za mě přelomové rozhodnutí. Dosud se situace řešila tak, že když mi klient dotazník odmítne vyplnit a řekne, že dluhopis chce, mohu mu ho na jeho žádost nabídnout.“

Kolik procent dluhopisů je dnes aktivně obchodováno?

Možností, jak prodávat rizikové dluhopisy, bude jejich uvedení na burzu. „Takových emisí se na burzu moc nedostane, bude to jen několik firem,“ konstatuje Mašát. „Většina malých emisí, které byly nabízeny poradenskými sítěmi, proto zmizí. Čím menší emise, tím méně se vstup na regulovaný trh vyplatí – poplatky, analýzy, registrace, udržování kotace, marketing. To jsou vysoké náklady. A je tu ještě jedna zásadní otázka – kdo bude kotované dluhopisy kupovat, když akciový i dluhopisový trh je v Čechách doslova zamrzlý?“

Velikost emise dluhopisů by neměla být překážkou budoucí likvidity dluhopisu, přičemž emise o velikosti nižší než 750 milionů korun nelze podle aktuálního výkladu ČNB zpravidla považovat z hlediska likvidity za vyhovující.

A kdo může korporátní dluhopisy na českém trhu nabízet? Obchodníci s cennými papíry, vázaní zástupci nebo v případě dluhopisů s prospektem investiční zprostředkovatelé.

Dynamický investor nestačí, musí mít zkušenosti

ČNB tentokrát připravila materiál do samotných detailů. Občasnou praxí některých investičních poradců totiž bývá úprava investičních dotazníků tak, aby klient vyšel jako rizikovější investor, než jakým ve skutečnosti je – aby bylo možné nabídnut mu investice do akciových instrumentů.

V dokumentu ČNB se přímo uvádí: Proto nelze nabízení, distribuci a prodej komplexních dluhových investičních nástrojů zákazníkům, kteří nejsou obchodníkem vyhodnoceni jako zákazníci velmi zkušení, znalí a s vysokou tolerancí vůči příslušným rizikům, považovat za slučitelné se standardy odborné péče a za jednání v nejlepším zájmu zákazníka. Se standardy odborné péče a s jednáním v nejlepším zájmu zákazníka se rovněž neslučuje distribuce komplexních dluhových investičních nástrojů, spočívající ve zpřístupnění investičních nástrojů (potenciálním) zákazníkům k obchodování z jejich vlastní iniciativy (prostřednictvím služeb provádění transakcí bez aktivního marketingu), pokud je prováděna na základě nevhodně nastaveného nebo vyhodnoceného testu přiměřenosti.

Dohledový benchmark ČNB by mohl znamenat vyčištění trhu od malých dluhopisových emisí i zprofesionalizování distribuce dluhopisů. „Je to silný signál, že centrální banka půjde nejenom po rizikovém profilu klienta, ale také po jeho zkušenostech k daným cenným papírům,“ podotýká Martin Mašát. „To bylo dosud při přímém nabízení investic klientům opomíjeno. Je to obrovský signál pro poradenské sítě, aby zastavily někdy až trestuhodné praktiky některých svých poradců. Nikdo si nedovolí riskovat obrovské pokuty.“

Je jasné, že většina investorů opravdu pojmům jako úroková citlivost, riziková prémie, swapy, discount margin, ručení, vložený derivát, call opce či default nerozumí a jen stěží může odhadnout, zda je daný certifikát či dluhopis správně oceněný a vhodný k zařazení do jejich portfolia.

Další problém: refinancování dluhopisů

Nicméně oddělujme zrno od plev. Korporátních dluhopisů je na českém trhu velké množství, navíc různé kvality. Největší dluhopisové emise mají vydány české banky nebo třeba ČEZ a další významné společnosti. V tomto případě se jedná často o kvalitní emitenty.

Na druhou stranu počet malých a nekotovaných emisí prodávaných retailu může jít do stovek a v objemu do několika desítek miliard korun. A právě na ně míří pozornost centrální banky – na emise SME, startupů, společností s ručením omezením a dalších firem.

Problémy mohou mít také společnosti, které se až dosud spoléhaly na refinancování svých dluhopisů prostřednictvím dalších emisí. Dluhopisových investorů z řad retailu výrazně ubude. Jednou z možností, jak financovat své další aktivity, je oslovit banky. To ovšem nemusí být pro některé emitenty snadné. „Některé společnosti již nyní používají souběh bankovního financování a dluhopisů, přičemž banky profinancují třeba 70 % projektu a dluhopisy potom pomáhají profinancovat většinu zbylých investičních nákladů. Drobní investoři ve formě úpisu dluhopisů tak fakticky suplují vlastní kapitál a tuto část projektových nákladů obvykle banka neprofinancuje,“ říká Jan Maňák z BNP Paribas Asset Management.

Jen pro malé množství emitentů bude připadat v úvahu vydání  nových transparentnějších emisí, které budou dostatečně likvidní nebo splní podmínky vyžadované ČNB.

Variantou pro některé společnosti může být zvýšení vlastního jmění, které budou potom firmy používat pro financování té části projektových nákladů, které doposud mohly pokrýt dluhopisy pro drobné investory. Takže na opatření by mohla vydělat i pražská burza, respektive její segment START.

Alternativy pro emitenty? P2P nebo zahraničí

Nastává skutečně soumrak korporátních dluhopisů v Čechách? Neregulovaný trh bude hledat vhodné alternativy, které se nabízejí třeba v podobě P2P půjček nebo převedením dluhopisů do zahraničí. „Nabízení dluhů přes P2P systémy je legitimní postup, ale zde již odpadá ona iluze, kdy si klienti automaticky mysleli, že dluhopisy jsou méně rizikové cenné papíry,“ říká Martin Mašát. „Tady je jasný vztah dlužník, půjčující a servisní organizace, která si za zprostředkování bere peníze. Věřitel by měl vědět, za jakých podmínek půjčuje. Ani únik do zahraničí nemusí být řešením, protože zprostředkování prodeje cenných papírů v České republice je stále regulováno ČNB a zahraniční obchodníci s cennými papíry tu nemohou jen tak beztrestně nabízet své služby. Pokud bude nějaký startup či SME nabízet svůj dluhopis v zahraničí, tak je to již mimo zorný úhel centrální banky.“

Jak ale podotýká Jiří Pech, západní trh je mnohem fundovanější. Zpravidla ty emise, které neznalý český investor nakupuje, by si západní investor do svého portfolia nikdy nezařadil vzhledem k nedostatečným informacím a likviditě takových emisí.

Je otázkou, odkdy bude zavedena účinnost Dohledového benchmarku ČNB. Pokud bude stanoveno přechodné období v řádu několika málo měsíců, ekonomové a investiční analytici oslovení redakcí Poradci-sobě.cz se shodují, že do konce roku může trh skutečně rizikových korporátních dluhopisů rychle skončit.

Téma budeme i nadále sledovat a brzy zveřejníme další informace. Oslovíme ČNB, AKAT, jednotlivé finančně poradenské společnosti a investiční společnosti.

Dagmar Krátká

1 komentář
  1. Bohdana Pokorná 2 měsíci

    Více o riskantních dluhopisech je dobře popsáno zde- http://www.rizikovedluhopisy.cz

    0

    0

Napsat komentář

Partneři


Chcete zde mít své logo?

nebo

Příhlásit se jménem a heslem

nebo    

Nepamatujete si své heslo?

nebo

Create Account