Emoce - emoji - emotikon - smajlík
Zdroj: Pixabay.com

Jeden z nejvlivnějších ekonomů John Maynard Keynes doporučoval vybírat investice podobně jako vítězku soutěže krásy. Zní to podivně, ale emoce skutečně mohou být dobrým vodítkem.

Je celá řada způsobů a nástrojů pro výběr nejvhodnější investice. Nejčastěji se používá fundamentální (hodnotová) analýza, která zkoumá hodnotu investice a její potenciál, technická analýza, která hledá vzory v minulých grafech a nejrůznějších indikátorech podle minulých pohybů a objemů, a psychologická analýza, která se zabývá psychologií trhu a zkoumá náladu kupujících a prodávajících. Nebylo by od věci k nim přidat ještě emocionální analýzu.

Ať investor hledá nejvhodnější investici libovolným tradičním způsobem, vždy mu uniká celá řada informací. Buď nejsou k dispozici, nebo je informací příliš a je potřeba je zredukovat, aby bylo možné dojít k nějakému výsledku. Pokud ale chybí nebo jsou vynechány nějaké podstatné informace, může být celá analýza zavádějící. A v tomto případě „emocionální analýza“ může být řešením.

Lidé se řídí emocemi mnohem víc než rozumem. Ostatně proto reklamy cílí na emoce, politici se před volbami snaží také zahrát na emocionální strunu a tam, kde se zrušily domluvené sňatky, si lidé partnery vybírají také na základě emocí a ne racionálního kalkulu. Tedy, většina lidí. Ovšem proč vnášet emoce do investičního rozhodování?

V prvé řadě emoce již součástí investičního rozhodování jsou. Jen se s nimi ne vždy pracuje správně. Důsledkem toho investiční fondy mají lepší výsledky, než investoři, kteří jim vkládají své prostředky. Převládající emocí (zejména drobných) investorů je panika v případě poklesu, a tak lidé prodávají, když by bylo rozumné nakupovat, a pak nakupují, když už je pozdě a trhy jsou před vrcholem.

Lidský mozek zpracovává velké množství informací. A zpracovává je již dlouho. Pro vědomí není možné pracovat se všemi informacemi, které zpracovává podvědomí. V době, kdy byli lidé ještě „zaměstnáni“ a „podnikali“ jako lovci a sběrači, byli často při výkonu své činnosti ohroženi tehdy ještě neohroženými živočišnými druhy, které lovce a sběrače považovali za svou kořist. Lovec či sběrač tak sledoval své okolí. I když nic nebezpečného nezahlédl, nedělo se nic, co by samo o sobě signalizovalo nebezpečí, přesto „vycítil“, že něco není v pořádku. Podvědomí vyhodnotilo drobné náznaky jako nezvyklou situaci a vyslalo signál v podobě emocí.

Lovci a sběrači, kteří poslouchali své emoce – instinkt, měli větší šanci přežít. Ti, kteří spoléhali pouze na rozum (tam nic nevidím, tak je to bezpečné) se z lovců stali kořistí – a o zbytek se postaral přirozený výběr.

Rozhodování na základě emocí je tak dlouhodobě pěstované a má svůj (historický) význam. Na druhou stranu je jedním z důvodů, proč v reklamách na prací prostředek je zobrazováno především roztomilé děcko skákající do čerstvě vypraného prádla než srovnávací studie měřící výkonnost jednotlivých pracích prášků.

Emoce jsou schopny upozornit na nebezpečí, které není na první pohled vidět. A toho lze využít i v investicích. Nabídka může vypadat sebelépe, analýza může vycházet skvěle, a přesto v té investici něco není správně. Investor nemusí přijít na to, co to je, ale jeho instinkt ho varuje. A má smysl ho poslechnout.

Není to ale tak jednoduché, jak se na první pohled může zdát. Lovec či sběrač a jeho mnohé generace předků se vydávali na lov či sběr pravidelně a získávali tím informace a zkušenosti, které se vepsaly do podvědomí, a to pak provedlo svou dobrou službu při hrozícím nebezpečí. Nezkušenému investorovi bez znalostí a vědomostí emoce moc nepomohou. Nemají z čeho vycházet.

Vybírat investice jako v soutěži krásy tak není špatná volba… ovšem pouze pro zkušené investory, kteří již vědí, o čem investování je.

0 komentářů

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Partneři


Chcete zde mít své logo?

nebo

Příhlásit se jménem a heslem

nebo    

Nepamatujete si své heslo?

nebo

Create Account