Vláda se dohodla na podobě chystané a dlouho avizované penzijní reformy. Co nás tedy čeká a pravděpodobně nemine? A o čem ještě není rozhodnuto? Kdo penzijní reformu zaplatí a  kdo na ní naopak vydělá? Základní parametry nového penzijního systému jsou už známé!

{+}

Penzijní reforma dostala hmotné obrysy. Pro někoho až příliš. Je doprovázena zvýšením daně z přidané hodnoty u naprosté většiny zboží dosud vedeného pod zvýhodněnou daňovou sazbou. Zdražení se tak nevyhnou ani léky. Přesto je současný vládní návrh, na němž se minulý čtvrtek shodla koalice a jehož stěžejní části by dnes měla vláda odeslat do parlamentu, významným pozitivním krokem kupředu.

Současný vládní (a zdá se, že v mnoha bodech již definitivní) návrh úpravy penzijního systému není příliš radikální. Základním bodem je úprava současného průběžného systému penzí tak, aby byl dlouhodobě udržitelný. Fondový systém zavádí jen jako jakousi třešničku na dortu, kterou si kdokoli bude moci vzít dobrovolně. Vláda ustoupila od povinného druhého pilíře.

Úpravy průběžného systému

Současný průběžný systém penzí je dlouhodobě neudržitelný, byť předchozí parametrické změny významnou měrou jeho stabilitu podpořily. Vláda navíc reaguje na loňské rozhodnutí Ústavního soudu, který zrušil od října letošního roku paragrafy upravující výpočet nových penzí. Proto se první a nejrychleji schvalované úpravy týkají této problematiky.

Maximální vyměřovací základ

V současnosti je důchodové pojištění jakožto součást širšího sociálního pojištění vybíráno až do šestinásobku průměrné mzdy v  ekonomice (měřeno vždy průměrnou mzdou dva roky zpětně). Od příštího roku by odvody měly být zastropovány na čtyřnásobku průměrné mzdy v ekonomice. Je to sice více, než navrhovala druhá Bezděkova komise, ale pořád je to posun od současného stavu.

Redukční hranice

Ve výpočtu důchodu, který Ústavní soud označil za neústavní, byly tři redukční hranice pro výpočet vyměřovacího základu sloužícího ke stanovení procentní výměry penzí. Tyto tři redukční hranice jsou nahrazeny pouze dvěmi:

  • do 44 % průměrné mzdy (aktuálně 10 886 Kč) se započítává 100 %,
  • do 4násobku průměrné mzdy (aktuálně 90 957 Kč) se započítává 26 %.

Oproti současnému stavu (který platí až do účinnosti rozhodnutí Ústavního soudu) si pohorší lidé s příjmem nad první redukční hranicí do upraveného příjmu 28 200 Kč. Těm se dosud započítávalo 30 %, podle návrhu to bude jen 26 % mzdy. Vláda ale počítá s postupnou úpravou míry započítávání, a tak dopad snížení redukčního poměru nebude tak dramatický – a měla by ho bez potíží setřít valorizace penzí na základě inflace.

Valorizace

Penze jsou valorizovány vždy při růstu inflace. Ta se do valorizace započítává v celé výši, navíc se připočítává 1/3 růstu průměrné reálné mzdy. To zůstává i nadále. Vláda se ale dobrovolně připravuje o možnost valorizovat důchody více. Jedná se rozhodně o pozitivní krok, díky němuž nebudou mít vládní polici k dispozici nástroj předvolebního úplatku velké voličské základny.

Rozhodné období

Rozhodné období pro výpočet penze se v současnosti pohybuje na úrovni 25 let, když se do výsledné penze započítávají příjmy dosahované od roku 1986. Rozhodné období by se mělo ale nadále prodlužovat s výsledným stavem, kdy se budou započítávat celoživotní příjmy. Tím se výsledná penze částečně sníží, neboť do výpočtu vstoupí i příjmy z absolventských let, které vzhledem k absenci praxe bývají nižší – a tedy i přes úpravu inflačními koeficienty budou spíše pod průměrným příjmem.

Zvyšování důchodového věku

V současnosti dochází ke zvyšování důchodového věku u mužů o 2 měsíce za rok, u žen dvojnásobnou rychlostí – tak, aby se v  roce 2030 ustálil u mužů na 65 letech a u žen na 62 až 65 letech podle počtu narozených a vychovaných dětí.

Vládní návrh předpokládá s přechodným zvýšením rychlosti zvyšování důchodového věku na 6 měsíců za rok u žen tak, aby se sjednotil pro muže i ženy bez ohledu na počet narozených dětí. Tímto tempem dojde ke sjednocení důchodového věku v roce 2041, odkdy bude věk zvyšován jen 2 měsíce za rok. Cílový věk není stanoven a bude záviset na střední délce dožití.

Opatření vyplývá z demografických údajů, které jednoznačně hovoří o tom, že ženy se v průměru dožívají vyššího věku než muži – a tudíž není důvod, aby do penze odcházely dříve.

Zajímá Vás, proč dojde ke změně DPH a jaký to bude mít dopad? Chcete porobněji poznat zamýšlený druhý pilíř reformy? Přečtěte si celý článek na serveru Investujeme.cz.

0 komentářů

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Partneři


Chcete zde mít své logo?

nebo

Příhlásit se jménem a heslem

nebo    

Nepamatujete si své heslo?

nebo

Create Account