Tuto otázku si jistě budou pokládat začátečníky, na které tímto článkem speciálně míříme. Ale i vy zkušenější, kteří jste už “penzijek” prodali hodně, se možná dozvíte pár věcí, které jste nemuseli vědět. Penzijní připojištění má své nesporné výhody, má však i své nedostatky. A na ty se podíváme v závěru článku.

Produkt, který se oficiálně jmenuje penzijní připojištění se státním příspěvkem, představuje velmi výhodnou formu spoření, které je primárně určeno k udržení životní úrovně klienta po jeho odchodu do důchodu. Proto je připojištění relativně štědře podporováno státem. Účastníci penzijního připojištění mají nárok na státní podporu ke svému příspěvku, při splnění podmínek si mohou příspěvky “odečíst z daní” a pro firmy, které svým zaměstnancům přispívají, představuje penzijní připojištění také způsob, jak snížit své odvody do státní kasy.

Penzijní připojištění vzniká na základě smlouvy mezi fyzickou osobou a penzijním fondem. Kromě státu – a ve většině případů také samotného klienta – může na penzi přispívat i zaměstnavatel či jiná osoba. Zaměstnavatel přitom může příspěvky na penzijní připojištění částečně uplatnit ve formě daňových nákladů. Tento argument je důležitý proto, že faktické navýšení platu zaměstnance ho bude stát méně peněz, než kdyby stejnou částku dal zaměstnanci přímo.

Proč je vhodné se připojistit?

Hlavním důvodem, proč by měli klienti penzijní připojištění využít, je výrazný potenciální pokles příjmů po odchodu do důchodu. Vzhledem k nepříznivému demografickému vývoji a problematickému stavu státního důchodového systému lze očekávat pokles hodnoty státního důchodu, který tak nepokryje ani základní potřeby občana. Penzijní připojištění by se tak mělo stát dalším zdrojem pravidelného příjmu v tomto období.

Dalším významným argumentem je fakt, že penzijní připojištění funguje jako nástroj dlouhodobého spoření. Klienti během (v ideální situaci celého) ekonomicky aktivního života postupně střádají relativně malé finanční obnosy, které se hromadí na jejich osobním účtu. Výše naspořené částky tak závisí výhradně na účastníkovi (potažmo dalších přispěvatelích), protože on si volí výši měsíčního příspěvku, který si měsíčně uloží. Měsíční příspěvek by tedy měl být vyvážený, to znamená, že by měl být dostatečně vysoký, aby v budoucnu garantoval významný příspěvek do rozpočtu důchodce, ale na druhou stranu by neměl příliš zatěžovat běžný rozpočet klienta.

Kdy se připojistit?

Stejně jako u jiných forem spoření, i v tomto případě platí, že čím dříve se penzijní pojištění uzavře, tím lépe. Hlavním důvodem pro brzké zahájení plateb je docílený výnos. Díky složenému úročení platí, že naspořené peníze vydělávají další peníze. To znamená, že se vždy bude úročit celková naspořená částka. A ta bude rok od roku vyšší.

Pro dosažení rozumné výše úspor se doporučuje začít se spořením už před 30. rokem života. Zpočátku mohou být příspěvky nižší. S postupem pracovní kariéry a rostoucími příjmy by se však měly příspěvky na penzijní připojištění zvyšovat, aby bylo dosaženo dostatečných úspor.

Jaké jsou hlavní nevýhody penzijního připojištění?

S výše uvedenými výhodami a radami se setkáte na většině informačních materiálů týkajících se penzijních fondů. Není však všechno zlato, co se třpytí. Někteří finanční poradci považuje dokonce penzijní fondy za produkt nevhodný pro většinu klientů. Hlavní nevýhody jsou tyto:

  • penzijní fondy investují velmi konzervativně (a tedy i nevýnosně), a to zejména do státních dluhopisů. Alternativní investice do akcií (akciových fondů) se slušnou pravděpodobností vynese na dlouhém horizontu výrazně více
  • penzijní fond musí každý rok dodat kladný výnos. Tato výhoda je jen zdánlivou výhodou, protože opět neumožňuje penzijnímu fondu investovat maximálně efektivně, a to na dlouhodobém horizontu
  • není oddělen majetek správce fondu a majetek klientů (jako je tomu u podílových fondů). Klienti pak mohou být zatěžování například náklady, které nijak nesouvisí s jejich spořením (například – a to si přiznejme – náklady na provize pro finanční poradce)
  • portfolio penzijního fondu se neoceňuje tržními cenami. Fond pak může do značné míry manipulovat výnosy, které se reportují klientům. Je možné do určité míry výnos v jednom roce vhodnými transakcemi “přifouknut”, a to na úkor výnosů budoucích
  • význam státní dotace se přeceňuje a státní podpora nedokáže podle názoru některých poradců kompenzovat nevýhody penzijních fondů
  • při předčasném ukončení penzijního připojištění přijde klient o poskytnutou státní podporu

I přes tyto negativa věříme, že penzijní fondy jsou zajímavým nástrojem. Jde jen o to, umět ho správně používat.

Výborně zpracované informace k penzijním fondům najdete také tady.

Jak se k penzijním fondům stavíte vy? Pro kohou jsou vhodné a pro koho nikoliv?

komentářů 10
  1. Vít Suchý 9 roky

    Penzijní fondy měly dostatek času na restrukturalizaci, ale nikam se neposunuly.

    Pokud autor článku považuje za zajímavý nástroj něco, kde klient ani netuší, jak časem dopadne, kde nemá garantovánu výši cílové částky nebo doživotního důchodu, kde nejsou vklady klientů pojištěny tak nevím, co více bych k tomu dodal…

    1

    3
  2. Vzhledem k efektivnímu výnosu doporučím penzijní připojištění jako alternativu zabezpečení stáří cca 10 let před důchodem…

    3

    3
  3. Vít Suchý 9 roky

    Pane kolego, co považujete za efektivní výnos ? Příslib zhodnocení ? Příslib připsání státního příspěvku ??? Bez jakékoli smluvní jistoty ???

    1

    2
    • Pane Suchý, vzhledem k tomu, že penzijní fondy musí klientovi zabezpečit kladný výnos budou investovat konzervativně. Zde v dlouhodobém horizontu mohou zhodnotit příspěvky klienta od 0- max.5%.

      3

      3
  4. Michal Soukup 9 roky

    Zkusím přidat jednu myšlenku – panu X je 50 let a za deset let půjde do důchodu. Bude platit na PP 500 Kč/měs + stát mu přidá 150 Kč + úrok z PF (cca 2%). Celkem fajn, vzhledem k tomu, že klient vždy dostane kladný výnos (i když někdy 00nic). Tak je to letos – pesimista namítne – ale může být menší úrok, či státní příspěvek. K tomu úroku – pokud nebude zase nějaká celosvětová krize tak ten úrok bude plus mínus stejný.
    Co se týče státního příspěvku – kvůli tomu to lidé kupují – nevěřím tomu, že jej stát omezí – už jen kvůli velmi silní lobby penzijních fondů – přiznejme si to – kdo kupuje státní dluhopisy? No přesi pojišťovny a penzijní fondy (mimo jiné samozřejmě) – a co když se penzijní fondy domluví a dají “státu” nůž na krk – my nebudeme kupovat tvoje státní dluhopisy (koupíme si třeba německé), když ty snížíš (zrušíš) státní příspěvek. Nechci být naivní, ale myslím, že toto je vcelku silný argument, který např. stavební spořitelny nemají.

    2

    1
  5. Michal Soukup 9 roky

    A také proto se snížil státní příspěvek na stavební spoření.
    P.S. omlouvám překlepy v příspěvku.

    2

    0
  6. Michal Mička 9 roky

    Penzijní připojištění je produktem,kterým si vláda půjčuje na krytí schodku státního rozpočtu. Z hlediska spoření je v delším investičním horizontu zcela nezajímavým. Pojištění příspěvků účastníků nejsou pojištěny,protože si všichni myslí,že pojištěny jsou.Proč by tedy PF platily za něco, co není potřeba?

    3

    0
  7. Vít Suchý 9 roky

    Klienti zkrachovalých penzijních fondů – Vyšehrad, Certa, Multi, Garance a dalších celkem 13 PF….měli stejným zákonem 42/1994Sb. garantováno nezáporné zhodnocení i státní příspěvek… A stejně jako na pozůstalé dnešní fondy na ně dle stejného zákona dohlíželo MF, ČNB i depozitní banky…Můžeme se tu bavit o faktech, nebo jen teroreticky…Já preferuji, pokud se jedná o spoření na stáří se pohybovat výhradně ve faktické rovině a hodnotit PF v tomto kontextu z jediného možného úhlu pohledu klienta – z úhlu pohledu garance a jistot. A pak jsou PF dost silný propadák…

    1

    2
  8. Michal Soukup 9 roky

    Z tohoto úhlu pohledu – máte pravdu.

    4

    0
  9. Vít Suchý 9 roky

    Bohužel to tak skutečně je…Snad i právě proto dnes rád učím klienty své základní zajištění posuzovat právě z tohoto úhlu pohledu… Takže znovu opakuji svůj názor : PF měly dostatek času na transformaci, nic zásadního se nestalo, jen se ukázala státní zkostnatělá setrvačnost v řešení problémů spoření 4.500.000 voličů… Co mne opravdu v této souvislosti znechutilo a co vypovídá o celém pozadí systému penzijního připojištění se státním příspěvkem je to, že teprve až po 15 letech fungování zákona 42/1994, novelou k 1.8.2009 tam přibyl §12, odst. (4) až (6)….A mé doporučení ? Obratem do PF posílat jen nejnutnější stokorunu a sledovat vývoj legislativy…A pak – kdo uteče dřív, ten vyhraje… :)…

    1

    0

Napsat komentář

Partneři


Chcete zde mít své logo?

nebo

Příhlásit se jménem a heslem

nebo    

Nepamatujete si své heslo?

nebo

Create Account