Doplňkové penzijní spoření a životní pojištění ztratí svou exklusivitu na státní zvýhodnění. Vláda připravuje zákon, podle kterého se státní podpora bude vztahovat na libovolný produkt vhodný ke spoření na penzi. Co se změní?
V současné době stát zvýhodňuje spoření na penzi v rámci penzijních společností a rezervotvorné životního pojištění. Příspěvky do penzijního fondu jsou podpořeny státním příspěvkem ve výši až 230 Kč měsíčně (při spoření 1 000 Kč měsíčně) a u obou produktů lze odečíst až 24 tis. Kč ročně od základu daně z příjmů fyzických osob a nížit si tak daňovou povinnost za každý produkt až o 3 600 Kč. Navíc zaměstnavatel může za daňově výhodných podmínek přispět až 50 tis. Kč za rok na kterýkoli z těchto produktů.
Připravovaná novela zákonů souvisejících s kapitálovým trhem do státní podpory spoření na stáří přinese svěží vítr. Novela v připomínkovém řízení navrhuje rozšíření podporovaných produktů na všechny, které jsou vhodné pro spoření na penzi. Za jakých podmínek?
Produkt spoření na stáří
Produkty spoření na stáří i podle navrhované novely stále zůstávají doplňkové penzijní spoření (a jeho starší verze penzijní připojištění) i „penzijní pojištění“ a „soukromé životní pojištění“. Novinkou je „účet dlouhodobých investic a obdobný účet vedené osobou na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor“, který je zřízen buď obhospodařovatelem majetku (např. investiční společnost) nebo institucí oprávněnou přijímat vklady (např. banka či družstevní záložna).
Podmínky státní podpory pro produkty spoření na stáří zůstávají nezměněné. Stále budou muset být uzavřeny na dobu minimálně 60 měsíců do věku minimálně 60 let. Výjimkou je doplňkové penzijní spoření, kde je nejdřívější výplata možná „v okamžiku dosažení věku o 5 let nižšího, než je jeho důchodový věk podle zákona upravujícího důchodové pojištění“. To je sice v současnosti také v 60. letech, ale věk odchodu do důchodu se bude muset s největší pravděpodobností zvýšit.
Zastropování věku odchodu do penze v 65 letech bylo pouze politické rozhodnutí, které mělo za cíl zlepšení volebního výsledku. Ve skutečnosti tento strop ovlivní nejdříve lidi ročníku 1966, kteří mají jít do penze v roce 2031… a do té doby se má několikrát posuzovat, zda je věk 65 let udržitelný pro penzijní systém. Přitom již podle dřívějších demografických studií je zřejmé, že není.
Dřívější výplata prostředků je možná jen v případě invalidity 3. stupně nebo při smrti daňového poplatníka. A nebo v případě zániku daného produktu, kdy ale musí být prostředky převedeny na jiný podporovaný penzijní produkt.
Tip pro finanční zprostředkovatele: Zatímco provize v doplňkovém penzijním spoření jsou striktně limitované zákonem, připravovaná novela neobsahuje žádná provizní ani poplatková omezení.
Investovat na stáří do čehokoli? Zapomeňte…
Účet dlouhodobých investic má i další omezení kromě limitované možnosti výběru prostředků bez ztráty daňových výhod. Nelze investovat zdaleka do čehokoli.
Na účtu mohou být finanční prostředky, jednoduché investiční nástroje (akcie, dluhopisy a nástroje, které je nahrazují, a jednoduché nástroje peněžního trhu a strukturované vklady), podílové listy a obdobné cenné papíry kolektivního investování, české státní dluhopisy, kryté dluhopisy, „investiční nástroje, které nejsou jednoduchým investičním nástrojem“ v objemu do 10 % hodnoty účtu[1] a deriváty, které ale musí sloužit výhradně k zajištění měnového či úrokového rizika.
Daňová podpora produktů spoření na stáří
Daňová úspora, která byla dosud rozložena mezi doplňkové penzijní spoření a rezervotvorné životní pojištění, se sloučí na 48 tis. Kč ročně, které lze využít na libovolný podporovaný produkt. U doplňkového penzijního spoření se státním příspěvkem ovšem zůstává, že daňově odečitatelné mohou být pouze příspěvky, které převyšují částku, „od které náleží nejvyšší státní příspěvek podle zákona upravujícího penzijní připojištění nebo zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření“.
Návrh novely počítá i s možností spoření na penzi prostřednictvím jednorázově hrazeného životního pojištění. V takovém případě se pro účely daňového odpočtu „za příspěvek zaplacený ve zdaňovacím období trvání pojištění považuje poměrná část jednorázového pojistného připadající na toto zdaňovací období určená s přesností na dny“.
Zaměstnavatel již nebude vázán příspěvkem zaměstnanci do výše 50 tis. Kč ročně pouze na doplňkové penzijní spoření a rezervotvorné životní pojištění. Bude si moci zvolit libovolný „daňově podporovaný produkt spoření na stáří“.
Novela pamatuje i na zaměstnavatele, kteří by chtěli získat plnění v případě smrti zaměstnance, kterému přispívají za daňově výhodných podmínek: „Pro účely osvobození příjmu zaměstnance v podobě příspěvku uhrazeného zaměstnavatelem na jeho daňově podporovaný produkt spoření na stáří není produkt spoření na stáří daňově podporovaným také tehdy, je-li sjednáno nebo jinak určeno, že v případě smrti zaměstnance plyne výplata prostředků a plnění z tohoto produktu tomuto zaměstnavateli.“
Pokud jsou prostředky z produktu spoření na stáří vybrány dříve, musí daňový poplatník dodanit 10 let zpětně částky, které si od základu daně odečetl.
Zákon by měl nabýt účinnosti 1. ledna 2022.
[1] Omezení neplatí pro „majetné investory“, tedy pro investory, kteří písemně prohlásí, že jejich roční příjem před zdaněním dosahuje alespoň 1,25 mil. Kč nebo že jejich investiční majetek přesahuje 2,5 mil. Kč.