peníze
Zdroj: pixabay.com

Poslanci projednávají změny v podpoře finančních produktů spoření a investic na stáří. S tím skončí exklusivní postavení penzijních fondů a rezervotvorných životních pojistek. K zákonu o rozvoji kapitálového trhu je ale přilepeno množství pozměňovacích návrhů. Co mohou změnit?

Soubor změn zákonů má za cíl podpořit kapitálový trh. Jedním z opatření je též rozšíření daňových úlev a podpory ze současných dvou typů podporovaných (doplňkové penzijní spoření a rezervotvorná životní pojištění) i na další finanční produkty – bankovní formy spoření i nástroje kolektivního investování. Má přitom zůstat omezení, že produkty využívající státní podporu bude možné vypovědět „bez ztráty kytičky“ až po 60 měsících spoření nejdříve v 60 letech věku střadatele.

Novela je aktuálně připravena k projednávání ve druhém čtení. To je okamžik, kdy se rozvíjí „poslanecká kreativita“ a každý zástupce lidu může k zákonu přidat pozměňovací návrh. A k tomuto se jich sešla celá plejáda.

16 pozměňovacích návrhů

Zákon si dosud vysloužil pozornost 7 poslanců, kteří k němu přidali celkem 16 pozměňovacích návrhů. Nejaktivnější v tomto směru jsou poslanci Jan Řehounek (ANO), David Pražák (ANO) a Zbyněk Stanjura (ODS), kteří jsou každý podepsáni pod čtyřmi z nich. Účtu dlouhodbých investic se ale věnuje jen několik z nich.

Zaměstnavatel nesmí zaměstnance ovlivňovat

Nejstarší pozměňovací návrh je od poslance Řehounka, který stran účtu dlouhodobých investic doplňuje zákaz ovlivňování zaměstnanců a přijímání pobídek zaměstnavateli při výběru správce účtu dlouhodobých investic:

„Zaměstnavatel nesmí ovlivňovat zaměstnance při výběru správce účtu dlouhodobých investic ani přijmout pobídku, která může vést k porušení této povinnosti.“

Tím rozšiřuje povinnost nediskriminace z doplňkového penzijního spoření a rezervotvorných pojištění na všechny produkty spoření na stáří.

Nižší náklady na správu penzijních fondů, nebo zrušený strop na provizi?

Poslanec Tomáš Martínek (Piráti) chce snížit náklady, které mohou účtovat penzijní společnosti za správu majetku svých klientů v doplňkovém penzijním spoření. U konzervativních fondů by se měl podle jeho názoru poplatek snížit z 0,4 % na 0,3 % ročně a u ostatních z 1 % na 0,8 % ročně.

„Náklady na správu aktiv a obchodování s cennými papíry se stává čím dál méně nákladovým. I v Česku se objevují zahraniční platformy, které nabízejí dokonce i bezplatný nákup cenných papírů a cenou za správu aktiv kolem 0,12 % ročně (například Revolut). Švédské veřejnoprávní fondy s konzervativní investiční strategií obchodují s náklady na správu aktiv v rozmezí 0,08 % až 0,22 %,“ uvádí Tomáš Martínek v odůvodnění s tím, že mezi penzijními společnostmi je nízká nákladová konkurence.

„Penzijní společnosti si nemohou efektivně konkurovat, neboť jim to znemožňuje současné znění zákona o doplňkovém penzijním spoření. Z úplaty za správu a zhodnocení aktiv totiž hradí veškeré náklady, které jim v souvislosti se svým podnikáním vznikají. Tyto striktní limity např. mnohdy znemožňují uspořádat efektivní reklamní produktovou kampaň nebo distribuci těchto produktů zatraktivnit i pro jiné distributory či poradce,“ říká Marek Černoch, výkonný ředitel ČASF, a dodává: „Pokud chtějí poslanci zvýšit konkurenci na trhu produktů doplňkového penzijního spoření, nejefektivnějším způsobem je rozvolnit regulaci a ponechat prostor pro tržní mechanismy.“

Nízké limity na marketing a zastropované provize penzijních společností vedou mimo jiné i k poklesu počtu účastníků doplňkového penzijního spoření. Penzijní společnosti o svých produktech nemohou dát vědět zejména mladým lidem, a ti pak do systému spoření na stáří nevstupují.

Na to reaguje poslanecký návrh Zbyňka Stanjury, který navrhuje odstranit ze zákona o doplňkovém penzijním spoření limit na provize, který je aktuálně stanoven ve výši „7 % průměrné mzdy v národním hospodářství vyhlašované Ministerstvem práce a sociálních věcí za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku“.

„Cílem navrhované úpravy je zajistit potřebnou flexibilitu v určování výše provizních odměn. Má dojít k vytvoření nezbytných předpokladů pro to, aby výše provizní odměny mohla být korektněji determinována tržními nabídkovými a poptávkovými tlaky, a tedy aby se skutečná přidaná hodnota v podobě práce příslušného zprostředkovatele (podle § 74 zákona) pro klienta odrazila ve výši provize dle odpovídajícího tržního oceněn,“ zdůvodňuje návrh poslanec Stanjura.

Na jeho návrh reaguje poslanec Řehounek, který navrhuje limit provizí nikoli zrušit, ale zvýšit ze 7 % na 20 % průměrné mzdy. „Přílišně nízký limit neopodstatněně omezuje nabídkovou stranu doplňkového penzijního spoření na trhu na úkor jiných produktů finančního trhu, což z hlediska dlouhodobé udržitelnosti a rozvoje sektoru není vhodným stavem,“ zdůvodňuje Řehounek.

Exekuce nepřipraví o státní podporu

Poslanec Řehounek v rámci své poslanecké aktivity chce vnést ponechání nároku na státní příspěvek a daňové úlevy i pro lidi v exekuci. Pokud jim exekutor zpeněžil penzijní fond za účelem úhrady dluhů, přišli o státní příspěvky a museli dodanit, co si od základu daně odečetli (toto se týkalo i rezervotvorných životních pojistek).

To by se ale mělo změnit. Poslanec navrhuje doplnit výjimku převodu pro případ smrti majitele produktu i o výjimku převodů v souvislosti s exekucemi: „Výplatu, plnění nebo převod v souvislosti s výkonem veřejné moci.“

0 komentářů

Napsat komentář

Partneři


Chcete zde mít své logo?

nebo

Příhlásit se jménem a heslem

nebo    

Nepamatujete si své heslo?

nebo

Create Account